Je penzijní spoření nejlepší investicí na stáří? Velké srovnání s ETF fondy!

Doplňkové penzijní spoření je povinností pro každého občana ČR. Nadprůměrné zhodnocení finančních prostředků, státní podpora až 2.760 Kč ročně a v případě vyšších vkladů zajímavé daňové výhody. Skvělá investice? Ne tak rychle! Podívejte se, jak si doplňkové penzijní spoření v podobě Dynamického účastnického fondu od ČSOB vede v přímém srovnání s ETF fondy.

Penzijní spoření vs ETF: Velké srovnání:

* Článek aktualizován 17.4.2021

Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!

penzijní spoření srovnání sociální sítě

Penzijní spoření je v Čechách nezpochybnitelným králem mezi investičními produkty. Pojďte se podívat, jak se však stojí ve srovnání s široce dostupnými ETF fondy! 

Pro demonstraci bude uvedeno srovnání Účastnického dynamického fondu od ČSOB s nízkonákladovým ETF fondem iShares Core MSCI World UCITS ETF a dále pak okrajově s návratností Investiční strategie 10 české robo-advisory společnosti Portu.

Cílem článku je pochopit, co investor dostává, investuje-li do doplňkového penzijního spoření, a především kolik ho tato investice stojí.

Článek je úvahou nad návratností investice v podobě klasického doplňkového penzijního spoření a nejde o investiční doporučení. Výpočty a všechna srovnání jsou platné k polovině dubna 2021.

Doplňkové penzijní spoření v ČR

Jak všichni dobře víte, doplňkové penzijní spoření je investičním produktem z tzv. třetího pilíře důchodového systému. V jednoduchosti jde o to, že si fyzická osoba spoří vlastní prostředky v soukromých investičních fondech a k dobru získá od státu podporu a případně i daňové úlevy.

Soukromé investiční fondy nabízí banky a spořitelny a jde v nich o to, že manažeři těchto fondů vybírají a investují prostředky, které sem jejich klienti vloží. Vzniká tedy jakýsi státem dotovaný podílový fond.

Cílem je zhodnocení prostředků investorů, ochrana peněz proti znehodnocení inflací a příprava na důstojný důchod.

Chcete-li si o doplňkovém penzijním spoření přečíst více, odkážu vás na poměrně vyčerpávající stránku na Wikipedii

Doplňkové penzijní spoření v číslech*

  • V roce 2021 má ve třetím pilíři českého důchodového systému prostředky přes 4,5 mil. lidí
  • Z tohoto množství je pouze 1 milion investorů v novém Doplňkovém penzijním spoření a zbytek (3,5 milionu) má své peníze v tzv. Transformovaných fondech, tedy pozůstatku po Penzijním připojištění, které bylo v roce 2013 nahrazeno právě Doplňkovým penzijním spořením
  • 230 Kč činí k roku 2021 maximální státní podpora při pravidelném měsíčním příspěvku klientů v hodnotě 1.000 Kč
  • 447 mld. Kč – tolik peněz je v roce 2021 uloženo v penzijních fondech
  • 700 Kč je průměrná měsíční úložka investora v penzijních fondech
  • Zaměstnavatelé v průměru do fondu přispívají 900 Kč měsíčně

* Uvedená čísla pochází z článků na portálu Měšec a Finance

Návratnost doplňkového penzijního spoření

Jaké otázky by si měli investoři při výběru finančních produktů vždy klást?

  • Kolik na tom vydělám?
  • Jaká jsou rizika?
  • Kolik to stojí?

Jakmile se diskutuje návratnost doplňkového penzijního spoření, je nutné zmínit několik věcí. Každá penzijní spořitelna má zpravidla několik typů penzijních fondů, které volí rozdílné investiční strategie. Tak by to mělo být, protože každý investor je ve zcela jiné situaci s ohledem na toleranci rizika nebo časový horizont.

Další faktor, který hraje roli v návratnostech doplňkového penzijního spoření, je pochopitelně manažer fondu. Každý manažer bude mít jednou představu o složení svého portfolia, tudíž každý fond bude dosahovat jiné průměrné návratnosti.

Na návratnosti doplňkových penzijních fondů tedy nelze hledět jako na celek. V praxi se lze setkat se třemi základními strategiemi:

  • Konzervativní – fond složen především z dluhopisů a měnových fondů 
  • Vyvážená – kombinace dluhopisů a akcií
  • Dynamická – fondu dominují akcie

V první řadě je třeba zdůraznit, že historická návratnost nikdy negarantuje budoucí výnosy.

Na druhou stranu jsou dynamické penzijní fondy složeny primárně z akcií, a přestože každý správce fondu buduje portfolio jinak, domnívám se, že je na místě porovnávat výkonnost aktivně spravovaných penzijních fondů s průměrem trhu reprezentovaným vybraným ETF fondem.

Z toho důvodu si jako příklad vyberu Dynamický fond od ČSOB, který vystavím přímému srovnání s globálním indexovým akciovým fondem vyspělých zemí ve formě ETF od iShares Core MSCI All World. Více se o ETF fondech dočtete ze samostatného článku.

Dynamický účastnický fond ČSOB

Jako uvažované penzijní spoření pro srovnání je vybrán Dynamický účastnický fond od ČSOB.

Proč právě tento fond? ČSOB je stabilní a velmi populární česká penzijní spořitelna a banka a jejich fond patří k těm větším (aktuální velikost je 1,64 mld. Kč). Navíc je ČSOB dle webu Finparáda třetím největším hráčem mezi penzijními spořitelnami. V neposlední řadě se tento fond pravidelně umisťuje mezi nejlepšími s ohledem na celkovou návratnost.

Více se o tomto fondu dozvíte na oficiálních stránkách ČSOB spořitelny, a především pak z jejich “factsheetu” (Klíčové informace fondu), tedy povinně zveřejňovaném základním přehledu o fondu.

Základní informace

Stejně jako když porovnáváte parametry při výběru nové televize, tak byste se měli alespoň trochu ponořit do povinně zveřejňovaných ukazatelů při výběru investičních produktů. A je úplně jedno, jde-li o všemi doporučovaný “must-have” produkt, jakým penzijko beze sporu je, nebo o populární ETF fond, který doporučuje Rozbité prasátko.

Z klíčových informací Dynamického účastnického fondu od ČSOB k 31.3. 2020 se dozvíte následující parametry:

Název fonduČSOB Dynamický účastnický fond
Velikost (Assets under management)3.005.756.009,16 Kč
Aktuální hodnota penzijní jednotky1,6403 Kč
Roční poplatky1 %
Úplata ze zhodnocení15 %
Průměrná roční návratnost od vzniku (1.1.2013)6,38 %
Nejlepší rok2019 (25,31 %)
Nejhorší rok2018 (-10,1 %)

Fond vznikl v roce 2013 a už si prošel krizí spojenou s koronavirem. Anualizovaná návratnost od vzniku je přibližně 6,4 %. Návratnosti jsou již očištěné o poplatky.

Samozřejmostí u jakýchkoliv fondů je pak správcovský poplatek, který je u ČSOB ve výši přijatelného (a přesto vysokého) 1 %. Dále se nesmí zapomínat na výkonostní poplatek v hodnotě 15 %.

Složení fondu

Fond je označován jako rizikový a je složen především z akcií. Co mi připadá velmi zarážející je snadno dohledatelný přehled se složením fondu. Ten jsem našel až ve výroční zprávě (v roce 2021 stále dostupná jen zpráva z roku 2019) a zdá se, že většina prostředků byla uložena v úvěrech repo-operací a dvou fondech od společnosti KBC asset management – BE0947892080 a BE6295956740.

ČSOB fond majetek
CSOB fond slozeni
CSOB skladba majetku penzijni fondy srovnani

Absence detailnějších a transparentnějších informací složení fondu jsou pro mě velkým odrazením od dynamického fondu od ČSOB. Jak se dočtete dále, některé penzijní fondy jsou na tom o něco lépe.

Domníval jsem se, že pokud penzijní fond investuje do dalších fondů, budete jako investoři platit dvakrát – jednou na úrovni penzijního fondu a podruhé na úrovní fondu, kam manažer penzijka peníze investuje.

Naštěstí tomu tak není, což mi bylo ze dvou pojišťoven potrzeno. Za špatnou interpretaci v předchozí verzi článku z roku 2020 se omlouvám.

mail ČSPS poplatky

Návratnost kapitálových trhů

Pro srovnání penzijních spoření s ETF fondy následuje tabulka s průměrnými ročními návratnostmi jednotlivých globálních akciových ETF fondů. Rozmezí je zvoleno od 1.1.2013 do 31.3.2020, aby přesně korespondovalo s existencí penzijního fondu:

ETF fondPrůměrná (anualizovaná) roční návratnost
iShares MSCI Emerging Markets5,85 %
iShares S&P 50016,46 %
Vanguard FTSE Developed Europe6,93 %
iShares All World Developed Countries13,5 %

Návratnosti v sobě pochopitelně reflektují krizi způsobenou koronavirem, i přesto byste u většiny ETF fondů dosáhli lepších výsledků než u ČSOB.

Obecně pokládám absenci základních údajů o složení účastnického fondu za extrémně netransparentní záležitost. Tu podtrhuje alibismus v podobě následujícího tvrzení (z klíčových informací fondu):

Fond nesleduje ani nekopíruje při investičním procesu žádný určitý index ani ukazatel na kapitálovém trhu a nehodlá koncentrovat své investice ani do žádné vybrané oblasti národního hospodářství ani do určité zeměpisné oblasti.

Ačkoliv chápu, proč tomu tak je, pro investory to znamená jediné – naprostá závislost na rozhodnutích manažera fondu, který prostředky stejně alokuje do akcií a významně zaostává za průměrem trhu.

Například ve srovnání s indexem S&P 500 jde o propastný rozdíl téměr 10 % ročně.

To je ale realita podílových fondů. Porážet trh je na dlouhém časovém horizontu prakticky nemožné a tak každý malý investor udělá lépe, když půjde cestou průměru, například skrze některý z uvedených indexových ETF fondů. Nebo si vyberte jeden z tohoto seznamu!

Úplata ze zhodnocení

Další zajímavou položkou pro pozorného investora je úplata ze zhodnocení. Dle Klíčových informací fondu je úplata zhodnocení vypočtena z následující definice:

Úplata za zhodnocení činí maximálně 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky fondu v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky fondu v letech předcházejících příslušnému období od vzniku fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. Průměrná hodnota penzijní jednotky fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr.

Jestliže definici správně rozumím, v praxi to vypadá asi takto (pro jednoduchost výpočtu budu zcela opomíjet průběžné vklady a příspěvky státu):

Průměrná hodnota vašich peněz ve fondu k roku 2018: 100.000 Kč

Průměrná hodnota vašich peněz ve fondu k roku 2019: 125.000 Kč

Rozdíl mezi roky 2018 a 2019: 25.000 Kč

Poplatek za zhodnocení (15 %): 3.750 Kč

Je-li moje úvaha správná, tak by vás zisk fondu vyšel celkem draho. Pokud se vám výpočet či moje pochopení úplaty ze zhodnocení nezdá, neváhejte napsat do komentářů pod článkem.

Poplatky jsou (spolu s daněmi) vaším největším nepřítelem při dlouhodobém investování. Úplatou ze zhodnocení si necháváte dobrovolně každý rok vaše zisky zdanit.

Jaké jsou alternativy k penzijnímu spoření?

Vzhledem k tomu, že ČSOB účastnický penzijní fond investuje především do akcií, které mohou kdykoliv tvořit až 100 % veškerých investic, je na místě srovnání penzijního spoření s nějakým nízkonákladovým ETF fondem.

ETF fondy

K tomu účelu jsem vybral ETF fond iShares Core MSCI World UCITS ETF Acc, což je nízkonákladový fond investující do akcií firem z vyspělých zemí světa (např. USA, Německo, Japonsko atd.)

iShares Core MSCI World penzijní spoření srovnání

ETF fondy demokratizovaly investiční svět pro malé retailové investory a vy si tak můžete během odpoledne koupit fond, který investuje do nejrozvinutějších trhů světa, přičemž do poslední akcie víte, co kupujete!

Jde o fond akumulační, což znamená, že se veškeré dividendy reinvestuje zpět do fondu. To zvyšuje výslednou návratnost oproti distribuující verzi stejného fondu. Penzijní fondy fungují obdobně (vy žádné dividendy neobdržíte), nicméně tento příliv hotovosti se využívá primárně na zaplacení poplatků.

Název fonduiShares Core MSCI World UCITS ETF Acc
Velikost (Assets under management)28.466 mil EUR
Aktuální hodnota jednotky67,41 EUR
Roční poplatky0,2 %
Průměrná roční návratnost od vzniku (25.9.2009)10,42 %
Průměrná roční návratnost od 1.1.201313,3 %
Nejlepší rok2019 (30,22 %)
Nejhorší rok2018 (-4,3 %)

V poslední tabulce vidíte doslova propastný rozdíl mezi jednoduchým indexovým ETF fondem a penzijním spořením, a to jak v poplatcích, tak v návratnostech.

Robo-advisory Portu

Ne každý si chce ETF kupovat sám. Pro ty z vás mám dobrou zprávu – existuje česká platforma, která se na tento typ investování specializuje. Jmenuje se Portu a kompletní recenzi naleznete zde.

Bohužel dohledávat přesné informace a výsledky investiční strategie platformy jako je Portu je o něco složitější. Přesto lze zjistit dostatek na to, aby každý investor mohl objektivně službu zhodnotit. Pojďme se podívat na nejodvážnější investiční strategii Portu “Portfolio 10”. To investuje především do akciových trhů formou ETF fondů.

Název fonduPortfolio 10 Portu
Velikost (AUM) - Wood & Company13 mld. Kč
Roční poplatky1 % + TER ETF fondů (0,2 - 0,5 %)
Průměrná roční návratnost od vzniku (19.8.2013 do 16.12.2019)přibližně 13 %

Portu se podobně jako klasické ETF fondy snaží jít cestou průměru a dle toho také sestavuje své portfolio. V něm naleznete nízkonákladové ETF fondy s širokým geografickou diverzifikací.

Jejich Portfolio 10 vychází s anualizovanou průměrnou návratností na přibližně 9,7 %, což je stále asi o 3 % více, než je tomu u penzijního pojištění.

To vše od roku 2021 za roční poplatek 0,6 %.

Dynamický účastnický fond ČSOB vs ETF

A teď k tomu hlavnímu – srovnání dynamického fondu od ČSOB s ETF fondem iShares Core MSCI World UCITS ETF Acc. Ještě než se pustím do kalkulací, je třeba vzít v potaz několik věcí.

  • Penzijní fondy mají eso v rukávu. Tím je příspěvek ve výši 230 Kč na prvních 1.000 Kč, které do fondu měsíčně vložíte. Skutečnost je v kalkulaci zohledněna.
  • Výpočty jsou pouze orientační. Jde především o pochopení toho, co s vašimi penězi dělají poplatky na dlouhém časovém horizontu.
  • Ke zhodnocení dochází jednorázově vždy na konci zúročovaného období – v tomto případě na konci roku.
  • Zhodnocení má pravidelný trend 7 % ročně. To je přibližná dlouhodobá návratnost kapitálových trhů.
  • V případě obou fondů dochází k příspěvku 1.000 Kč měsíčně. 
  • Poplatky jsou uvažovány stejné jako v základních přehledech (0,2 % v případě ETF a 1 % u penzijního fondu).
  • U penzijního fondu dochází každý rok k 15 % poplatku ze zisků. Ten ve své kalkulaci uvažuji až po odečtení ročních správcovských poplatků.

Pokud vás zajímá celý výpočet, excel si můžete stáhnout zde.

V úvaze budu velmi přívětivý k penzijním fondům, protože jim také přiznám 7 % průměrný roční růst. Ve výpočtu jde především o pochopení dopadu poplatků. Ve skutečnosti by se roční návratnost penzijního fondu mohla pohybovat okolo 5-6 % zatímco průměr trhu by si vedl lépe s asi 7-8 %.

vývoj dynamického fondu ČSOB
čsob dynamický fond poplatky

Dávejte si dobrý pozor na informace, které komerční produkty svým investorům poskytují.

Například pokud jde o návratnosti, téměř vždy vám ukážou pouze kumulované zisky, kdežto anulizované si musíte spočítat sami.

Návratnost 7 % oba fondy

Jestliže uvažujete stejnou návratnost obou fondů, vidíte, že křivky se protnou přibližně po 20 letech. To znamená, že po 20 letech byste při stejných podmínkách vydělali více na ETF fondu, a to i s uvažováním státních příspěvků u penzijního fondu. Taková je síla poplatků.

Z následující tabulky vyčtete data pro roky 1, 10 a 20 a 30.

Nejprve pro ČSOB penzijní spoření:

Rok1102030
Počáteční částka (zůstatek + vklad)14 760186 001490 148
987 485
Stav po zhodnocení 7 %15 793199 021524 4581 056 609
Roční poplatek 1 %1581 9905 24510 566
Celkem po odečtení ročního poplatku15 635197 031519 2131 046 043
15 % ze zisku1311 6544 3608 784
Poplatky celkem2893 6459 60419 350
Celkem na konci období15 504195 376514 8541 037 259

A dále pro ETF fond:

Rok1102030
Počáteční částka (zůstatek + vklad)12 000164 131480 602
1 090 808
Stav po zhodnocení 7 %12 840175 620514 2441 167 165
Roční poplatek 0,2 %263511 0282 334
Celkem na konci období12 814175 269513 2151 164 831

Co je zarážející, je výše poplatků, která se vám za tuto dobu nastřádá. U ETF by to bylo něco málo přes 25.000 Kč, u penzijního fondu by si spořitelna ukrojila téměř čtvrt milionu!

Návratnost 4 % ČSOB a 7 % ETF

Ještě k propastnějším rozdílům dojde ve chvíli, kdy penzijní fond stabilně zaostává za indexem světových vyspělých států. Dejme tomu, že by fond dosahoval na průměrné zhodnocení pouhá 4 %.

V takovém případě by došlo k protnutí návratnosti již na konci devátého roku.

Zde jsou pro ukázku stavy jednotlivých investic pro roky 1, 10, 20 a 30 pro penzijní fond:

Rok1102030
Počáteční částka (zůstatek + vklad)14 760165 483377 647
649 659
Stav po zhodnocení 4 %15 350172 103392 753675 645
Roční poplatek 1 %1541 7213 9286 756
Celkem po odečtení ročního poplatku15 197170 382388 825668 888
15 % ze zisku667351 6772 884
Poplatky celkem2192 4565 6049 641
Celkem na konci období15 131169 647387 149666 004

No a nakonec se podívejte i na srovnání poplatků v obou případech. Ty sice dosahují s ohledem na nižší návratnost “jen” 130.000 Kč v případě ČSOB, pořád jde však o závratnou sumu.

Celý výpočet si můžete stáhnout na tomto odkazu.

Výkonnost dalších penzijních spoření

ČSOB není jediným hráčem na trhu s penzijními fondy. Pochopitelně existují i další více či méně populární možnosti jako je fond od společnosti Conseq nebo Penzijní společnost České pojišťovny (která se v roce 2020 spojila s Generali). 

Vzhledem k tomu, že investoři s dlouhým investičním horizontem (20 + let) by se měli poohlížet především po akciových fondech, tak se sluší přidat malé srovnání ostatních populárních akciových účastnických fondů.

Konzervativnější fondy penzijních fondů uvádět nebudu, protože ty by šlo jen velmi těžko srovnat oproti nějakému indexu (ať už jde o globální dluhopisové či akciové).

Výsledky návratností jsou vztaženy ke konci roku 2020.

Název fonduConseq globální akciový fond
Návratnost od vzniku (do konce 2019)8,13 %
Velikost fondu3.561.660.631 Kč
Roční poplatky1 %
Úplata ze zhodnocení15 %
Název fonduDynamický fond Česká spořitelny
Návratnost od vzniku (do konce 2019)5.66 %
Velikost fondu3.517.777.193,80 Kč
Roční poplatky1 %
Úplata ze zhodnocení15 %
Název fonduKomerční banka dynamický fond
Návratnost od vzniku (do konce 2019)4,0 %
Velikost fondu2.816.290.682,97 Kč
Roční poplatky1 %
Úplata ze zhodnocení15 %

Při prvním pohledu vás jistě zarazí, že všechny fondy mají naprosto totožnou strukturu poplatků – 1 % roční správcovský poplatek a 15 % úplatu ze zisků.

Podílové fondy, akcie a ETF v penzijních fondech

Některé penzijní spořitelny jsou maličko transparentnější s tím, co ve svých fondech drží za aktiva. Tak například taková Česká spořitelna má ve svém portfoliu dokonce i ETF od iShares jako jsou Emerging markets, akcie Číny nebo korporátní dluhopisy. 

ceska sporitelna dynamicky fond

Poplatky za „podfondy“ jsou již zahrnuty ve správcovských nákladech daného penzijního fondu, nicméně zde nastává prekérní situace.

Manažeři penzijního fondu buďto zaindexují většinu portfolia do ETF a jiných srovnatelných fondů, čímž ale jejich bankám klesnou zisky (ETF fond také něco stojí), nebo se rozhodnou vybírat akcie sami, kdy proti nim stojí historická statistika s výsledky takového snažení.

Co z toho plyne pro malé investory střádající prostředky na důchod?

Žádný fond na světě vám nepřinese průměrnou návratnost světových kapitálových trhů, jestliže je zatížen poplatky ve výši 1-2 % ročně, jako je tomu v případě všech v Čechách dostupných penzijních fondech. Rozhodně ne dlouhodobě po dobu 20 a více let.

Začněte investovat

Nejrychlejší cesta, jak dosáhnout na finanční nezávislost, je pomocí investování. Nečekejte a začněte investovat ještě dnes!

Daně

Návratnost investoři nikdy nedokážou zcela ovlivnit. Co by však ovlivnit měli, jsou poplatky a daně. O poplatcích jsem se již rozepsal, pojďme se podívat na daně.

Začněme ETF fondy. O tom, jak dochází ke zdanění jsem sepsal samostatný detailní článek, nicméně pro investory je důležitá následující rovnice – koupíte ETF, držíte déle než 3 roky, při prodeji neodvádíte žádnou daň.

To neplatí u penzijního pojištění, které má následující daňové implikace:

penzijní spoření daně

Většinu investorů bude zajímat vyplácení starobní penze na dobu určitou nebo odbytné. Špatnou zprávou je, že jde opět o zdanitelné položky. Veškeré výnosy (při odbytném a výplatě do 10 let) podléhají zdanění 15 %.

Opět podotýkám, že s ETF fondy se lze této dani snadno vyhnout.

Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi je situace, kdy penzijní spoření převede peníze do životní pojišťovny, která vám pak vypláci doživotní neměnnou rentu.

Zhodnocení výsledků

Doplňkové penzijní spoření je obrovsky atraktivním produktem, protože každý slyší na příspěvky ve výši téměř 3.000 Kč ročně, které přispívá stát. Bohužel jsou penzijní fondy zatíženy velmi výraznými poplatky, které nevyváží ani příspěvky od státu.

Dalším velkým problémem, který v penzijních fondech vidím, je jejich (občas) nečitelná struktura.

Manažeři fondů jistě mají o něco svázanější ruce, než kdyby spravovali soukromé podílové fondy, mají starosti se zajištěním měnového rizika a nejspíše své investice budou také mnohem více orientovat na střední Evropu (která posledních pár let rozhodně nezáří), přesto by jim větší transparentnost určitě prospěla.

Může totiž docházet k tomu, že je penzijní fond veden zcela nekompetentně a pravidelně tak zaostává za všemi dostupnými indexy světových kapitálových trhů. Osobně nevidím důvod, proč je s podobnými ukazateli nesrovnávat.

Uznávám, že penzijní účastnický fond není to samé jako nízkonákladové ETF. Do jisté míry jde o srovnání jablek a hrušek, a to zejména proto, že neznám přesné složení ani cíl penzijního fondu.

Z pohledu investora jde ale o legitimní starost – každý chce dosahovat co nejlepších výsledků při co nejmenším riziku. Tak proč nevystavit penzijní spoření srovnání s produktem, který má stejný cíl – co nejvyšší návratnosti na dlouhodobém investičním horizontu při minimalizaci veškerých nákladů?

Při takovém srovnání mi na papíře s velmi hrubým výpočtem vycházejí výrazně lépe ETF fondy, a to i při zohlednění štědrého státního příspěvku. Státní příspěvěk navíc bude mít s časem čím dál tím menší význam, jelikož ho nemilosrdně užírá inflace.

Výsledky českých penzijních fondů jsou dle oficiální studie (citováno i na Novinky.cz) tristní i v kontextu vyspělých zemí světa (OECD). Česká republika je ze všech srovnávaných zemích na posledním místě v průměrné návratnosti a při reálné návratnosti její fondy nepřekonají ani inflaci. 

To bude však způsobené především neznalostí investorů, kteří drží většinu investovaných prostředků ve starších transformovaných fondech, které zaostávají i za inflací.

Kdy se doplňkové penzijní spoření vyplatí?

Doplňkové penzijní spoření má mimo státní podporu ještě jeden velký trumf. Tím je podpora zaměstnavatele

Pokud jste zaměstnanec a vaši vedoucí vám v práci nechtějí přidat, můžete na ně jít jinak. Zkuste je poprosit o příspěvek na doplňkové penzijní spoření. To je výhodné nejen pro vás, ale i pro ně.

Pro vás je to skvělý benefit, protože dostáváte peníze, na které byste jen tak nemuseli dosáhnout. Navíc nemáte žádné pokušení je utratit, protože odpočívají v penzijním fondu, odkud je jen tak (aniž byste nepřišli o podporu sátu) vybrat nemůžete.

No a pro vaši firmu je tento benefit mnohem snesitelnější než vyšší mzda, protože částka je osvobozená od daně. Přidá-li vám zaměstnavatel 2.000 Kč ke mzdě, ve skutečnosti po zdanění uvidíte asi polovinu, zatímco v situaci, kdy vám přispívá na doplňkové spoření, vám do fondu přistane celá částka.

Pro někoho pak může být významným plusem k dobru odpočet daňového základu při vyšších příspěvcích.

Jak vidíte, jako s každou investicí je i doplňkové penzijní spoření velmi individuální záležitostí. Pro někoho to může být bez debaty nejlepší investiční produkt, pro jiné naprostá investiční katastrofa.

Kdy spíše zvažovat jiné investiční produkty?

Vzhledem k poplatkům, velmi nízké likviditě, (u některých) nízké transparentnosti složení fondu a nevyzpytatelnosti státu se mezi velké fanoušky penzijního spoření neřadím a v roce 2020 ho zrušil.

Je škoda, že stát neumožňuje vybrat si investiční produkty na vlastní pěst jako tomu je třeba v USA u penzijních produktů 401k. Na druhou stranu si nejsem jistý, nakolik by si byli lidé schopni vybrat vlastní investiční produkty, to už je ale na jinou debatu.

Na základě výpočtů vyplývá, že čím delší časový horizont, tím větší smysl dává výběr ETF fondů.

Můžete tak učinit například na vlastní pěst u brokera jako je DEGIRO nebo svěřte peníze do rukou odborníkům z Portu, kde budou vaše portfolio spravovat za vás.

Zkrátka a dobře, nenechte se nachytat pouze na státní příspěvek. Pokud chcete úsporný automobil, přičemž cena je pro vás také důležitá, budete se dívat jen na celkovou cenu, nebo vás zarazí i informace o tom, že levnější automobil má v průměru o 3 l na 100 km vyšší spotřebu?

Takový rozdíl se časem nasčítá a čím častěji jezdíte, tím rychleji k tomu dojde.

Stejně tak byste se měli dívat i na životní cykly investičních produktů. Měli byste vždy kalkulovat s tím, jaký dopad na vás poplatky budou mít v případě, že hodláte do fondu přispívat po dobu dvaceti a více let.

Co dělat, když již doplňkové spoření máte?

Rozhodně nezoufejte. Pořád jde o investiční produkt, díky němuž zhodnotíte prostředky mnohem více, než je tomu v případě spořicích účtů nebo stavebního spoření.

Jestliže uvažujete o maximalizaci příspěvků, dělejte tak s rozmyslem. Do 1.000 Kč investici odůvodníte vyššími státními příspěvky, nad 1.000 Kč pouze pokud pro vás mají smysl daňové odpočty.

Další doporučení je závislé na vašem věku. Čím mladší jste, tím “agresivnější” investiční strategii byste měli volit. To znamená, že pokud vám je 25, rozhodně byste měli být v dynamických fondech a obráceně.

Na druhou stranu nikomu, komu je 25 let, bych s ohledem na poplatky penzijko nedoporučil. Dle mého názoru lze investovat efektivněji, transparentněji a levněji.

Zvažujete-li vystoupení z penzijních fondů, dobře si spočítejte, kolik vás tato akce bude stát! V každém případě přijdete při předčasném vypovězení smlouvy o státní příspěvky a veškeré výnosy budou zdaněny. Čím déle spoření máte, tím menší smysl dává od smlouvy odstoupit.

Srovnání doplňkového penzijního spoření a ETF

Doplňkové penzijní spoření

Doplňkové penzijní spoření

Myšlenky na závěr

Článek vznikl jako reakce na kritiku na Twitteru, kdy jsem se srovnání výsledků penzijního spoření s výsledky ETF fondů dopouštěl. Jistý uživatel argumentoval výhodnost penzijního spoření právě státním příspěvkem. Nedalo mi to a vše jsem si musel spočítat.

twitter penzijní spoření Rozbité prasátko

Jak bylo řečeno, veškeré výpočty jsou velmi obecné a ve skutečnosti se mohou mírně lišit. Investice ve skutečném světe nerostou o 7 % každý rok jako hodinky. Myslím si, že je nicméně velmi podnětné se s alternativami penzijního spoření alespoň seznámit a nebrat “penzijka” slepě jako jedinou možnost, jak se na důchod připravit.

Bohužel státní příspěvek u penzijních fondů hraje stejnou roli jako “free trial” na Netflixu. Službu vyzkoušíte a už u ní zůstanete. Jediný rozdíl je v tom, že předplatné Netlfixu můžete kdykoliv zrušit.

Kdyby mi bylo 20 let a rozhodoval se na základě dosavadních znalostí zda si vybrat penzijní účastnický fond nebo budu investovat sám do ETF, vyberu si ETF. A co vy?

Jsem si jistý, že ne každý bude s mojí polemikou souhlasit a že článek vzbudí jisté emoce. A přesně tak by to mělo být!

Pokud v článku najdete jakékoliv nepřesnosti, neváhejte napsat do diskuze nebo mě kontaktovat na [email protected]

A co vy, máte doplňkové penzijní spoření? A jak jste s ním spokojeni?

Pokračujte ve čtení!

Líbil se Vám článek?

Share on facebook
Sdílejte na Facebook
Share on twitter
Sdílejte na Twitter
Odběr
Upozornit na
16 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Ahoj. To jedno procento ročních poplatků u všech penzijních fondů je možná dané zákonem (jako maximální manažerský poplatek).. všiml jsem si toho někde na jiné diskuzi na netu. Ale nemám to ověřené… možná, že je dáno zákonem poplatek i těch 15% z výkonu..

Díky Jakube,
dost mě to srovnání překvapilo. Díky za tu práci co jsi si dal s výpočty poplatků.
Pomohlo mi to uvědomit, že k mému nynějšímu dlouhodobému záměru doplňkové připojištění není ideální.

Ahoj Jakube,
díky za článek! Chápu správně, že zisk z prodeje akcií/ETF/atd. po třech letech jejich držení nepodléhá (zatím) zdanění, ale při výplatě penzijka jsou výnosy daněny 15 %?
viz např. zde https://www.csob-penze.cz/faq/jsou-penize-vyplacene-z-penzijka-daneny/
Takže tu pak máme 1 % za správu/rok, 15 % za výkon/rok a v případě jednorázové výplaty dalších 15 % jako daň z výnosu? Díky

Dobrý den, opravdu jde o srovnání jablek s hruškami. Je velký rozdíl mezi aktivně a pasivně řízeným portfoliem. Penzijní formy nabízení aktivně řízené portfolio. Měly by být správně porovnávány s fondy fondů, které mají poplatky až 2,5% z hodnoty fondu ročně. Tedy Doplňkové penzijní spoření může být o 50% levnější než alternativy nabízené podílovými fondy. ETF fondy jsou jiným typem investičního nástroje. Je to jako kdyby jste porovnával ETF a koupi nemovitosti. Obojí má jiné poplatky a jiná rizika. U ETF fondů jsou poplatky sice nízké, ale kupované investice mohou být drahé. EFT se totiž těší velké oblibě. Investoři ho… Číst vice »

Ahoj,
děkuji moc za analýzu. Také mě velmi zajímalo, zda podpora státu převáží vyšší poplatky.
Jak je vidět, tak nikoli. Vlastně by se dalo říct, že stát svými příspěvky nepodporuje občany ale spíše penzijní společnosti.
O něčem jako jsou 401K účty se loni mluvilo i u nás. Nadchlo mě to, ale už jsem o tom dlouho nic neslyšel, takže to nevidím moc nadějně.
Ačkoli se kloním také spíše k ETF, penzijko má ještě jednu výhodu. Umožňuje lépe volit měsíčně investovanou částku než ETF iShares Core MSCI World, jehož 1 akcie momentálně stojí v přepočtu cca 1800 Kč.

Jakub

Tak sotva jsem to připomněl, máme tady aktuální info 🙂

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/sporte-na-stari-vyzyva-ministerstvo-a-chysta-investicni-ucet/r~83e0c3a6a41811eba4560cc47ab5f122/

Na finální podobu jsem taky zvědav, neboť je možné, že některé podmínky či omezení tuto možnost úplně zazdí a nakonec zůstane nejlepší alternativou prostý nákup akcií (včetně ETF) a využití časového testu, jak píšeš.

Ahoj, velice zajímavý článek. Mě by zajímala jistá varianta, pokud by člověk vkládal pouze 300,- Kč měsíčně, obdržel by státní příspěvek 90,- Kč měsíčně, roční zhodnocení tedy vychází na 30%. Pokud si vyberu konzervativní fond bez poplatku za zhodnocení (někde jsem našel poplatek za zhodnocení 0% u nějakého basic fondu, u kterého bych necílil na nějaké extra zhodnocení), dále poplatek 1% ročně za vedení doplňkového spoření. Jaký na to máš názor ? Neříkám, že je to lepší varianta než ETF, ale spíše taková doplňková věc do portfolia k akciím a ETF, kam člověk vkládá minimum peněz a má zaručené zhodnocení… Číst vice »

Ahoj Jakube,
jasně, už tomu rozumím. Omlouvám se za stupidní dotaz a děkuji hezké vysvětlení. Vzhledem k tomu, že spoření lze vybrat rentou (pokud nechceme platit dan z příjmu) až v 60 letech, tak pro mě nemá smysl, za 30 let to vychází hodně bledě. Nejspíš se to vyplatí pár let (cca do 3) před 60, pokud člověk chce alespoň pár korun zhodnotit.

Díky a držím palce v dalším psaní článků, podobná témata mě velice zajímají.

Ještě než odejdete...

Chcete dosáhnout
na finanční
nezávislost?

Připojte se k Prasátkům!

popup obrazek s penezi