Doplňkové penzijní spoření je povinností pro každého občana ČR. Nadprůměrné zhodnocení finančních prostředků, státní podpora až 2.760 Kč ročně a v případě vyšších vkladů zajímavé daňové výhody. Skvělá investice? Ne tak rychle! Podívejte se, jak si doplňkové penzijní spoření v podobě Dynamického účastnického fondu od ČSOB vede v přímém srovnání s ETF fondy.
Penzijní spoření vs ETF: Velké srovnání:
* Článek aktualizován 17.4.2021
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Penzijní spoření je v Čechách nezpochybnitelným králem mezi investičními produkty. Pojďte se podívat, jak se však stojí ve srovnání s široce dostupnými ETF fondy!
Pro demonstraci bude uvedeno srovnání Účastnického dynamického fondu od ČSOB s nízkonákladovým ETF fondem iShares Core MSCI World UCITS ETF a dále pak okrajově s návratností Investiční strategie 10 české robo-advisory společnosti Portu.
Cílem článku je pochopit, co investor dostává, investuje-li do doplňkového penzijního spoření, a především kolik ho tato investice stojí.
Článek je úvahou nad návratností investice v podobě klasického doplňkového penzijního spoření a nejde o investiční doporučení. Výpočty a všechna srovnání jsou platné k polovině dubna 2021.
Doplňkové penzijní spoření v ČR
Jak všichni dobře víte, doplňkové penzijní spoření je investičním produktem z tzv. třetího pilíře důchodového systému. V jednoduchosti jde o to, že si fyzická osoba spoří vlastní prostředky v soukromých investičních fondech a k dobru získá od státu podporu a případně i daňové úlevy.
Soukromé investiční fondy nabízí banky a spořitelny a jde v nich o to, že manažeři těchto fondů vybírají a investují prostředky, které sem jejich klienti vloží. Vzniká tedy jakýsi státem dotovaný podílový fond.
Cílem je zhodnocení prostředků investorů, ochrana peněz proti znehodnocení inflací a příprava na důstojný důchod.
Chcete-li si o doplňkovém penzijním spoření přečíst více, odkážu vás na poměrně vyčerpávající stránku na Wikipedii.
Doplňkové penzijní spoření v číslech*
- V roce 2021 má ve třetím pilíři českého důchodového systému prostředky přes 4,5 mil. lidí
- Z tohoto množství je pouze 1 milion investorů v novém Doplňkovém penzijním spoření a zbytek (3,5 milionu) má své peníze v tzv. Transformovaných fondech, tedy pozůstatku po Penzijním připojištění, které bylo v roce 2013 nahrazeno právě Doplňkovým penzijním spořením
- 230 Kč činí k roku 2021 maximální státní podpora při pravidelném měsíčním příspěvku klientů v hodnotě 1.000 Kč
- 447 mld. Kč – tolik peněz je v roce 2021 uloženo v penzijních fondech
- 700 Kč je průměrná měsíční úložka investora v penzijních fondech
- Zaměstnavatelé v průměru do fondu přispívají 900 Kč měsíčně
Návratnost doplňkového penzijního spoření
Jaké otázky by si měli investoři při výběru finančních produktů vždy klást?
- Kolik na tom vydělám?
- Jaká jsou rizika?
- Kolik to stojí?
Jakmile se diskutuje návratnost doplňkového penzijního spoření, je nutné zmínit několik věcí. Každá penzijní spořitelna má zpravidla několik typů penzijních fondů, které volí rozdílné investiční strategie. Tak by to mělo být, protože každý investor je ve zcela jiné situaci s ohledem na toleranci rizika nebo časový horizont.
Další faktor, který hraje roli v návratnostech doplňkového penzijního spoření, je pochopitelně manažer fondu. Každý manažer bude mít jednou představu o složení svého portfolia, tudíž každý fond bude dosahovat jiné průměrné návratnosti.
Na návratnosti doplňkových penzijních fondů tedy nelze hledět jako na celek. V praxi se lze setkat se třemi základními strategiemi:
- Konzervativní – fond složen především z dluhopisů a měnových fondů
- Vyvážená – kombinace dluhopisů a akcií
- Dynamická – fondu dominují akcie
V první řadě je třeba zdůraznit, že historická návratnost nikdy negarantuje budoucí výnosy.
Na druhou stranu jsou dynamické penzijní fondy složeny primárně z akcií, a přestože každý správce fondu buduje portfolio jinak, domnívám se, že je na místě porovnávat výkonnost aktivně spravovaných penzijních fondů s průměrem trhu reprezentovaným vybraným ETF fondem.
Z toho důvodu si jako příklad vyberu Dynamický fond od ČSOB, který vystavím přímému srovnání s globálním indexovým akciovým fondem vyspělých zemí ve formě ETF od iShares Core MSCI All World. Více se o ETF fondech dočtete ze samostatného článku.
Dynamický účastnický fond ČSOB
Jako uvažované penzijní spoření pro srovnání je vybrán Dynamický účastnický fond od ČSOB.
Proč právě tento fond? ČSOB je stabilní a velmi populární česká penzijní spořitelna a banka a jejich fond patří k těm větším (aktuální velikost je 1,64 mld. Kč). Navíc je ČSOB dle webu Finparáda třetím největším hráčem mezi penzijními spořitelnami. V neposlední řadě se tento fond pravidelně umisťuje mezi nejlepšími s ohledem na celkovou návratnost.
Více se o tomto fondu dozvíte na oficiálních stránkách ČSOB spořitelny, a především pak z jejich “factsheetu” (Klíčové informace fondu), tedy povinně zveřejňovaném základním přehledu o fondu.
Základní informace
Stejně jako když porovnáváte parametry při výběru nové televize, tak byste se měli alespoň trochu ponořit do povinně zveřejňovaných ukazatelů při výběru investičních produktů. A je úplně jedno, jde-li o všemi doporučovaný “must-have” produkt, jakým penzijko beze sporu je, nebo o populární ETF fond, který doporučuje Rozbité prasátko.
Z klíčových informací Dynamického účastnického fondu od ČSOB k 31.3. 2020 se dozvíte následující parametry:
| Název fondu | ČSOB Dynamický účastnický fond |
|---|---|
| Velikost (Assets under management) | 3.005.756.009,16 Kč |
| Aktuální hodnota penzijní jednotky | 1,6403 Kč |
| Roční poplatky | 1 % |
| Úplata ze zhodnocení | 15 % |
| Průměrná roční návratnost od vzniku (1.1.2013) | 6,38 % |
| Nejlepší rok | 2019 (25,31 %) |
| Nejhorší rok | 2018 (-10,1 %) |
Fond vznikl v roce 2013 a už si prošel krizí spojenou s koronavirem. Anualizovaná návratnost od vzniku je přibližně 6,4 %. Návratnosti jsou již očištěné o poplatky.
Samozřejmostí u jakýchkoliv fondů je pak správcovský poplatek, který je u ČSOB ve výši přijatelného (a přesto vysokého) 1 %. Dále se nesmí zapomínat na výkonostní poplatek v hodnotě 15 %.
Složení fondu
Fond je označován jako rizikový a je složen především z akcií. Co mi připadá velmi zarážející je snadno dohledatelný přehled se složením fondu. Ten jsem našel až ve výroční zprávě (v roce 2021 stále dostupná jen zpráva z roku 2019) a zdá se, že většina prostředků byla uložena v úvěrech repo-operací a dvou fondech od společnosti KBC asset management – BE0947892080 a BE6295956740.
Absence detailnějších a transparentnějších informací složení fondu jsou pro mě velkým odrazením od dynamického fondu od ČSOB. Jak se dočtete dále, některé penzijní fondy jsou na tom o něco lépe.
Domníval jsem se, že pokud penzijní fond investuje do dalších fondů, budete jako investoři platit dvakrát – jednou na úrovni penzijního fondu a podruhé na úrovní fondu, kam manažer penzijka peníze investuje.
Naštěstí tomu tak není, což mi bylo ze dvou pojišťoven potrzeno. Za špatnou interpretaci v předchozí verzi článku z roku 2020 se omlouvám.
Návratnost kapitálových trhů
Pro srovnání penzijních spoření s ETF fondy následuje tabulka s průměrnými ročními návratnostmi jednotlivých globálních akciových ETF fondů. Rozmezí je zvoleno od 1.1.2013 do 31.3.2020, aby přesně korespondovalo s existencí penzijního fondu:
| ETF fond | Průměrná (anualizovaná) roční návratnost |
|---|---|
| iShares MSCI Emerging Markets | 5,85 % |
| iShares S&P 500 | 16,46 % |
| Vanguard FTSE Developed Europe | 6,93 % |
| iShares All World Developed Countries | 13,5 % |
Návratnosti v sobě pochopitelně reflektují krizi způsobenou koronavirem, i přesto byste u většiny ETF fondů dosáhli lepších výsledků než u ČSOB.
Obecně pokládám absenci základních údajů o složení účastnického fondu za extrémně netransparentní záležitost. Tu podtrhuje alibismus v podobě následujícího tvrzení (z klíčových informací fondu):
Fond nesleduje ani nekopíruje při investičním procesu žádný určitý index ani ukazatel na kapitálovém trhu a nehodlá koncentrovat své investice ani do žádné vybrané oblasti národního hospodářství ani do určité zeměpisné oblasti.
Ačkoliv chápu, proč tomu tak je, pro investory to znamená jediné – naprostá závislost na rozhodnutích manažera fondu, který prostředky stejně alokuje do akcií a významně zaostává za průměrem trhu.
Například ve srovnání s indexem S&P 500 jde o propastný rozdíl téměr 10 % ročně.
To je ale realita podílových fondů. Porážet trh je na dlouhém časovém horizontu prakticky nemožné a tak každý malý investor udělá lépe, když půjde cestou průměru, například skrze některý z uvedených indexových ETF fondů. Nebo si vyberte jeden z tohoto seznamu!
Úplata ze zhodnocení
Další zajímavou položkou pro pozorného investora je úplata ze zhodnocení. Dle Klíčových informací fondu je úplata zhodnocení vypočtena z následující definice:
Úplata za zhodnocení činí maximálně 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky fondu v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky fondu v letech předcházejících příslušnému období od vzniku fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. Průměrná hodnota penzijní jednotky fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr.
Jestliže definici správně rozumím, v praxi to vypadá asi takto (pro jednoduchost výpočtu budu zcela opomíjet průběžné vklady a příspěvky státu):
Průměrná hodnota vašich peněz ve fondu k roku 2018: 100.000 Kč
Průměrná hodnota vašich peněz ve fondu k roku 2019: 125.000 Kč
Rozdíl mezi roky 2018 a 2019: 25.000 Kč
Poplatek za zhodnocení (15 %): 3.750 Kč
Je-li moje úvaha správná, tak by vás zisk fondu vyšel celkem draho. Pokud se vám výpočet či moje pochopení úplaty ze zhodnocení nezdá, neváhejte napsat do komentářů pod článkem.
Poplatky jsou (spolu s daněmi) vaším největším nepřítelem při dlouhodobém investování. Úplatou ze zhodnocení si necháváte dobrovolně každý rok vaše zisky zdanit.
Jaké jsou alternativy k penzijnímu spoření?
Vzhledem k tomu, že ČSOB účastnický penzijní fond investuje především do akcií, které mohou kdykoliv tvořit až 100 % veškerých investic, je na místě srovnání penzijního spoření s nějakým nízkonákladovým ETF fondem.
ETF fondy
K tomu účelu jsem vybral ETF fond iShares Core MSCI World UCITS ETF Acc, což je nízkonákladový fond investující do akcií firem z vyspělých zemí světa (např. USA, Německo, Japonsko atd.)
ETF fondy demokratizovaly investiční svět pro malé retailové investory a vy si tak můžete během odpoledne koupit fond, který investuje do nejrozvinutějších trhů světa, přičemž do poslední akcie víte, co kupujete!
Jde o fond akumulační, což znamená, že se veškeré dividendy reinvestuje zpět do fondu. To zvyšuje výslednou návratnost oproti distribuující verzi stejného fondu. Penzijní fondy fungují obdobně (vy žádné dividendy neobdržíte), nicméně tento příliv hotovosti se využívá primárně na zaplacení poplatků.
| Název fondu | iShares Core MSCI World UCITS ETF Acc |
|---|---|
| Velikost (Assets under management) | 28.466 mil EUR |
| Aktuální hodnota jednotky | 67,41 EUR |
| Roční poplatky | 0,2 % |
| Průměrná roční návratnost od vzniku (25.9.2009) | 10,42 % |
| Průměrná roční návratnost od 1.1.2013 | 13,3 % |
| Nejlepší rok | 2019 (30,22 %) |
| Nejhorší rok | 2018 (-4,3 %) |
V poslední tabulce vidíte doslova propastný rozdíl mezi jednoduchým indexovým ETF fondem a penzijním spořením, a to jak v poplatcích, tak v návratnostech.
Robo-advisory Portu
Ne každý si chce ETF kupovat sám. Pro ty z vás mám dobrou zprávu – existuje česká platforma, která se na tento typ investování specializuje. Jmenuje se Portu a kompletní recenzi naleznete zde.
Bohužel dohledávat přesné informace a výsledky investiční strategie platformy jako je Portu je o něco složitější. Přesto lze zjistit dostatek na to, aby každý investor mohl objektivně službu zhodnotit. Pojďme se podívat na nejodvážnější investiční strategii Portu “Portfolio 10”. To investuje především do akciových trhů formou ETF fondů.
| Název fondu | Portfolio 10 Portu |
|---|---|
| Velikost (AUM) - Wood & Company | 13 mld. Kč |
| Roční poplatky | 1 % + TER ETF fondů (0,2 - 0,5 %) |
| Průměrná roční návratnost od vzniku (19.8.2013 do 16.12.2019) | přibližně 13 % |
Portu se podobně jako klasické ETF fondy snaží jít cestou průměru a dle toho také sestavuje své portfolio. V něm naleznete nízkonákladové ETF fondy s širokým geografickou diverzifikací.
Jejich Portfolio 10 vychází s anualizovanou průměrnou návratností na přibližně 9,7 %, což je stále asi o 3 % více, než je tomu u penzijního pojištění.
To vše od roku 2021 za roční poplatek 0,6 %.
Dynamický účastnický fond ČSOB vs ETF
A teď k tomu hlavnímu – srovnání dynamického fondu od ČSOB s ETF fondem iShares Core MSCI World UCITS ETF Acc. Ještě než se pustím do kalkulací, je třeba vzít v potaz několik věcí.
- Penzijní fondy mají eso v rukávu. Tím je příspěvek ve výši 230 Kč na prvních 1.000 Kč, které do fondu měsíčně vložíte. Skutečnost je v kalkulaci zohledněna.
- Výpočty jsou pouze orientační. Jde především o pochopení toho, co s vašimi penězi dělají poplatky na dlouhém časovém horizontu.
- Ke zhodnocení dochází jednorázově vždy na konci zúročovaného období – v tomto případě na konci roku.
- Zhodnocení má pravidelný trend 7 % ročně. To je přibližná dlouhodobá návratnost kapitálových trhů.
- V případě obou fondů dochází k příspěvku 1.000 Kč měsíčně.
- Poplatky jsou uvažovány stejné jako v základních přehledech (0,2 % v případě ETF a 1 % u penzijního fondu).
- U penzijního fondu dochází každý rok k 15 % poplatku ze zisků. Ten ve své kalkulaci uvažuji až po odečtení ročních správcovských poplatků.
Pokud vás zajímá celý výpočet, excel si můžete stáhnout zde.
V úvaze budu velmi přívětivý k penzijním fondům, protože jim také přiznám 7 % průměrný roční růst. Ve výpočtu jde především o pochopení dopadu poplatků. Ve skutečnosti by se roční návratnost penzijního fondu mohla pohybovat okolo 5-6 % zatímco průměr trhu by si vedl lépe s asi 7-8 %.
Dávejte si dobrý pozor na informace, které komerční produkty svým investorům poskytují.
Například pokud jde o návratnosti, téměř vždy vám ukážou pouze kumulované zisky, kdežto anulizované si musíte spočítat sami.
Návratnost 7 % oba fondy
Jestliže uvažujete stejnou návratnost obou fondů, vidíte, že křivky se protnou přibližně po 20 letech. To znamená, že po 20 letech byste při stejných podmínkách vydělali více na ETF fondu, a to i s uvažováním státních příspěvků u penzijního fondu. Taková je síla poplatků.
Z následující tabulky vyčtete data pro roky 1, 10 a 20 a 30.
Nejprve pro ČSOB penzijní spoření:
| Rok | 1 | 10 | 20 | 30 |
|---|---|---|---|---|
| Počáteční částka (zůstatek + vklad) | 14 760 | 186 001 | 490 148 | 987 485 |
| Stav po zhodnocení 7 % | 15 793 | 199 021 | 524 458 | 1 056 609 |
| Roční poplatek 1 % | 158 | 1 990 | 5 245 | 10 566 |
| Celkem po odečtení ročního poplatku | 15 635 | 197 031 | 519 213 | 1 046 043 |
| 15 % ze zisku | 131 | 1 654 | 4 360 | 8 784 |
| Poplatky celkem | 289 | 3 645 | 9 604 | 19 350 |
| Celkem na konci období | 15 504 | 195 376 | 514 854 | 1 037 259 |
A dále pro ETF fond:
| Rok | 1 | 10 | 20 | 30 |
|---|---|---|---|---|
| Počáteční částka (zůstatek + vklad) | 12 000 | 164 131 | 480 602 | 1 090 808 |
| Stav po zhodnocení 7 % | 12 840 | 175 620 | 514 244 | 1 167 165 |
| Roční poplatek 0,2 % | 26 | 351 | 1 028 | 2 334 |
| Celkem na konci období | 12 814 | 175 269 | 513 215 | 1 164 831 |
Co je zarážející, je výše poplatků, která se vám za tuto dobu nastřádá. U ETF by to bylo něco málo přes 25.000 Kč, u penzijního fondu by si spořitelna ukrojila téměř čtvrt milionu!
Návratnost 4 % ČSOB a 7 % ETF
Ještě k propastnějším rozdílům dojde ve chvíli, kdy penzijní fond stabilně zaostává za indexem světových vyspělých států. Dejme tomu, že by fond dosahoval na průměrné zhodnocení pouhá 4 %.
V takovém případě by došlo k protnutí návratnosti již na konci devátého roku.
Zde jsou pro ukázku stavy jednotlivých investic pro roky 1, 10, 20 a 30 pro penzijní fond:
| Rok | 1 | 10 | 20 | 30 |
|---|---|---|---|---|
| Počáteční částka (zůstatek + vklad) | 14 760 | 165 483 | 377 647 | 649 659 |
| Stav po zhodnocení 4 % | 15 350 | 172 103 | 392 753 | 675 645 |
| Roční poplatek 1 % | 154 | 1 721 | 3 928 | 6 756 |
| Celkem po odečtení ročního poplatku | 15 197 | 170 382 | 388 825 | 668 888 |
| 15 % ze zisku | 66 | 735 | 1 677 | 2 884 |
| Poplatky celkem | 219 | 2 456 | 5 604 | 9 641 |
| Celkem na konci období | 15 131 | 169 647 | 387 149 | 666 004 |
No a nakonec se podívejte i na srovnání poplatků v obou případech. Ty sice dosahují s ohledem na nižší návratnost “jen” 130.000 Kč v případě ČSOB, pořád jde však o závratnou sumu.
Celý výpočet si můžete stáhnout na tomto odkazu.
Výkonnost dalších penzijních spoření
ČSOB není jediným hráčem na trhu s penzijními fondy. Pochopitelně existují i další více či méně populární možnosti jako je fond od společnosti Conseq nebo Penzijní společnost České pojišťovny (která se v roce 2020 spojila s Generali).
Vzhledem k tomu, že investoři s dlouhým investičním horizontem (20 + let) by se měli poohlížet především po akciových fondech, tak se sluší přidat malé srovnání ostatních populárních akciových účastnických fondů.
Konzervativnější fondy penzijních fondů uvádět nebudu, protože ty by šlo jen velmi těžko srovnat oproti nějakému indexu (ať už jde o globální dluhopisové či akciové).
Výsledky návratností jsou vztaženy ke konci roku 2020.
| Název fondu | Conseq globální akciový fond |
|---|---|
| Návratnost od vzniku (do konce 2019) | 8,13 % |
| Velikost fondu | 3.561.660.631 Kč |
| Roční poplatky | 1 % |
| Úplata ze zhodnocení | 15 % |
| Název fondu | Dynamický fond Česká spořitelny |
|---|---|
| Návratnost od vzniku (do konce 2019) | 5.66 % |
| Velikost fondu | 3.517.777.193,80 Kč |
| Roční poplatky | 1 % |
| Úplata ze zhodnocení | 15 % |
| Název fondu | Komerční banka dynamický fond |
|---|---|
| Návratnost od vzniku (do konce 2019) | 4,0 % |
| Velikost fondu | 2.816.290.682,97 Kč |
| Roční poplatky | 1 % |
| Úplata ze zhodnocení | 15 % |
Při prvním pohledu vás jistě zarazí, že všechny fondy mají naprosto totožnou strukturu poplatků – 1 % roční správcovský poplatek a 15 % úplatu ze zisků.
Podílové fondy, akcie a ETF v penzijních fondech
Některé penzijní spořitelny jsou maličko transparentnější s tím, co ve svých fondech drží za aktiva. Tak například taková Česká spořitelna má ve svém portfoliu dokonce i ETF od iShares jako jsou Emerging markets, akcie Číny nebo korporátní dluhopisy.
Poplatky za „podfondy“ jsou již zahrnuty ve správcovských nákladech daného penzijního fondu, nicméně zde nastává prekérní situace.
Manažeři penzijního fondu buďto zaindexují většinu portfolia do ETF a jiných srovnatelných fondů, čímž ale jejich bankám klesnou zisky (ETF fond také něco stojí), nebo se rozhodnou vybírat akcie sami, kdy proti nim stojí historická statistika s výsledky takového snažení.
Co z toho plyne pro malé investory střádající prostředky na důchod?
Žádný fond na světě vám nepřinese průměrnou návratnost světových kapitálových trhů, jestliže je zatížen poplatky ve výši 1-2 % ročně, jako je tomu v případě všech v Čechách dostupných penzijních fondech. Rozhodně ne dlouhodobě po dobu 20 a více let.
Začněte investovat
Nejrychlejší cesta, jak dosáhnout na finanční nezávislost, je pomocí investování. Nečekejte a začněte investovat ještě dnes!
Daně
Návratnost investoři nikdy nedokážou zcela ovlivnit. Co by však ovlivnit měli, jsou poplatky a daně. O poplatcích jsem se již rozepsal, pojďme se podívat na daně.
Začněme ETF fondy. O tom, jak dochází ke zdanění jsem sepsal samostatný detailní článek, nicméně pro investory je důležitá následující rovnice – koupíte ETF, držíte déle než 3 roky, při prodeji neodvádíte žádnou daň.
To neplatí u penzijního pojištění, které má následující daňové implikace:
Většinu investorů bude zajímat vyplácení starobní penze na dobu určitou nebo odbytné. Špatnou zprávou je, že jde opět o zdanitelné položky. Veškeré výnosy (při odbytném a výplatě do 10 let) podléhají zdanění 15 %.
Opět podotýkám, že s ETF fondy se lze této dani snadno vyhnout.
Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi je situace, kdy penzijní spoření převede peníze do životní pojišťovny, která vám pak vypláci doživotní neměnnou rentu.
Zhodnocení výsledků
Doplňkové penzijní spoření je obrovsky atraktivním produktem, protože každý slyší na příspěvky ve výši téměř 3.000 Kč ročně, které přispívá stát. Bohužel jsou penzijní fondy zatíženy velmi výraznými poplatky, které nevyváží ani příspěvky od státu.
Dalším velkým problémem, který v penzijních fondech vidím, je jejich (občas) nečitelná struktura.
Manažeři fondů jistě mají o něco svázanější ruce, než kdyby spravovali soukromé podílové fondy, mají starosti se zajištěním měnového rizika a nejspíše své investice budou také mnohem více orientovat na střední Evropu (která posledních pár let rozhodně nezáří), přesto by jim větší transparentnost určitě prospěla.
Může totiž docházet k tomu, že je penzijní fond veden zcela nekompetentně a pravidelně tak zaostává za všemi dostupnými indexy světových kapitálových trhů. Osobně nevidím důvod, proč je s podobnými ukazateli nesrovnávat.
Uznávám, že penzijní účastnický fond není to samé jako nízkonákladové ETF. Do jisté míry jde o srovnání jablek a hrušek, a to zejména proto, že neznám přesné složení ani cíl penzijního fondu.
Z pohledu investora jde ale o legitimní starost – každý chce dosahovat co nejlepších výsledků při co nejmenším riziku. Tak proč nevystavit penzijní spoření srovnání s produktem, který má stejný cíl – co nejvyšší návratnosti na dlouhodobém investičním horizontu při minimalizaci veškerých nákladů?
Při takovém srovnání mi na papíře s velmi hrubým výpočtem vycházejí výrazně lépe ETF fondy, a to i při zohlednění štědrého státního příspěvku. Státní příspěvěk navíc bude mít s časem čím dál tím menší význam, jelikož ho nemilosrdně užírá inflace.
Výsledky českých penzijních fondů jsou dle oficiální studie (citováno i na Novinky.cz) tristní i v kontextu vyspělých zemí světa (OECD). Česká republika je ze všech srovnávaných zemích na posledním místě v průměrné návratnosti a při reálné návratnosti její fondy nepřekonají ani inflaci.
To bude však způsobené především neznalostí investorů, kteří drží většinu investovaných prostředků ve starších transformovaných fondech, které zaostávají i za inflací.
Kdy se doplňkové penzijní spoření vyplatí?
Doplňkové penzijní spoření má mimo státní podporu ještě jeden velký trumf. Tím je podpora zaměstnavatele.
Pokud jste zaměstnanec a vaši vedoucí vám v práci nechtějí přidat, můžete na ně jít jinak. Zkuste je poprosit o příspěvek na doplňkové penzijní spoření. To je výhodné nejen pro vás, ale i pro ně.
Pro vás je to skvělý benefit, protože dostáváte peníze, na které byste jen tak nemuseli dosáhnout. Navíc nemáte žádné pokušení je utratit, protože odpočívají v penzijním fondu, odkud je jen tak (aniž byste nepřišli o podporu sátu) vybrat nemůžete.
No a pro vaši firmu je tento benefit mnohem snesitelnější než vyšší mzda, protože částka je osvobozená od daně. Přidá-li vám zaměstnavatel 2.000 Kč ke mzdě, ve skutečnosti po zdanění uvidíte asi polovinu, zatímco v situaci, kdy vám přispívá na doplňkové spoření, vám do fondu přistane celá částka.
Pro někoho pak může být významným plusem k dobru odpočet daňového základu při vyšších příspěvcích.
Jak vidíte, jako s každou investicí je i doplňkové penzijní spoření velmi individuální záležitostí. Pro někoho to může být bez debaty nejlepší investiční produkt, pro jiné naprostá investiční katastrofa.
Kdy spíše zvažovat jiné investiční produkty?
Vzhledem k poplatkům, velmi nízké likviditě, (u některých) nízké transparentnosti složení fondu a nevyzpytatelnosti státu se mezi velké fanoušky penzijního spoření neřadím a v roce 2020 ho zrušil.
Je škoda, že stát neumožňuje vybrat si investiční produkty na vlastní pěst jako tomu je třeba v USA u penzijních produktů 401k. Na druhou stranu si nejsem jistý, nakolik by si byli lidé schopni vybrat vlastní investiční produkty, to už je ale na jinou debatu.
Na základě výpočtů vyplývá, že čím delší časový horizont, tím větší smysl dává výběr ETF fondů.
Můžete tak učinit například na vlastní pěst u brokera jako je DEGIRO nebo svěřte peníze do rukou odborníkům z Portu, kde budou vaše portfolio spravovat za vás.
Zkrátka a dobře, nenechte se nachytat pouze na státní příspěvek. Pokud chcete úsporný automobil, přičemž cena je pro vás také důležitá, budete se dívat jen na celkovou cenu, nebo vás zarazí i informace o tom, že levnější automobil má v průměru o 3 l na 100 km vyšší spotřebu?
Takový rozdíl se časem nasčítá a čím častěji jezdíte, tím rychleji k tomu dojde.
Stejně tak byste se měli dívat i na životní cykly investičních produktů. Měli byste vždy kalkulovat s tím, jaký dopad na vás poplatky budou mít v případě, že hodláte do fondu přispívat po dobu dvaceti a více let.
Co dělat, když již doplňkové spoření máte?
Rozhodně nezoufejte. Pořád jde o investiční produkt, díky němuž zhodnotíte prostředky mnohem více, než je tomu v případě spořicích účtů nebo stavebního spoření.
Jestliže uvažujete o maximalizaci příspěvků, dělejte tak s rozmyslem. Do 1.000 Kč investici odůvodníte vyššími státními příspěvky, nad 1.000 Kč pouze pokud pro vás mají smysl daňové odpočty.
Další doporučení je závislé na vašem věku. Čím mladší jste, tím “agresivnější” investiční strategii byste měli volit. To znamená, že pokud vám je 25, rozhodně byste měli být v dynamických fondech a obráceně.
Na druhou stranu nikomu, komu je 25 let, bych s ohledem na poplatky penzijko nedoporučil. Dle mého názoru lze investovat efektivněji, transparentněji a levněji.
Zvažujete-li vystoupení z penzijních fondů, dobře si spočítejte, kolik vás tato akce bude stát! V každém případě přijdete při předčasném vypovězení smlouvy o státní příspěvky a veškeré výnosy budou zdaněny. Čím déle spoření máte, tím menší smysl dává od smlouvy odstoupit.
Srovnání doplňkového penzijního spoření a ETF
Doplňkové penzijní spoření
- Velmi jednoduché a snadné začít
- Příspěvky od státu a zaměstnavatele
- Lepší než neinvestovat
- Velmi vysoké poplatky
- Daňové implikace
- Nízké dlouhodobé zhodnocení
- Malá transparentnost výkonu, složení i rizik
- Nízká likvidita
ETF fondy
- Vysoká návratnost
- Velmi nízké poplatky
- Lze se vyhnout daním při splnění časového testu
- Velká flexibilita při vytváření portfolia
- Transparentní
- Průměr trhu je dlouhodobě nejlepší investicí
- Vysoká likvidita
- Rozhodovací paralýza - broker vs robo-advisory, jaké ETF?
- Absence příspěvků státu či zaměstnavatele
Myšlenky na závěr
Článek vznikl jako reakce na kritiku na Twitteru, kdy jsem se srovnání výsledků penzijního spoření s výsledky ETF fondů dopouštěl. Jistý uživatel argumentoval výhodnost penzijního spoření právě státním příspěvkem. Nedalo mi to a vše jsem si musel spočítat.
Jak bylo řečeno, veškeré výpočty jsou velmi obecné a ve skutečnosti se mohou mírně lišit. Investice ve skutečném světe nerostou o 7 % každý rok jako hodinky. Myslím si, že je nicméně velmi podnětné se s alternativami penzijního spoření alespoň seznámit a nebrat “penzijka” slepě jako jedinou možnost, jak se na důchod připravit.
Bohužel státní příspěvek u penzijních fondů hraje stejnou roli jako “free trial” na Netflixu. Službu vyzkoušíte a už u ní zůstanete. Jediný rozdíl je v tom, že předplatné Netlfixu můžete kdykoliv zrušit.
Kdyby mi bylo 20 let a rozhodoval se na základě dosavadních znalostí zda si vybrat penzijní účastnický fond nebo budu investovat sám do ETF, vyberu si ETF. A co vy?
Jsem si jistý, že ne každý bude s mojí polemikou souhlasit a že článek vzbudí jisté emoce. A přesně tak by to mělo být!
Pokud v článku najdete jakékoliv nepřesnosti, neváhejte napsat do diskuze nebo mě kontaktovat na [email protected]
A co vy, máte doplňkové penzijní spoření? A jak jste s ním spokojeni?
Pokračujte ve čtení!
Co je to FIRE a jak dosáhnout na finanční nezávislost v Česku?
Sníte o tom, že jednoho dne dosáhnete na finanční nezávislost, dáte sbohem korporátu, odejdete do předčasného důchodu, a budete si moct dělat jen to, co
Ahoj. To jedno procento ročních poplatků u všech penzijních fondů je možná dané zákonem (jako maximální manažerský poplatek).. všiml jsem si toho někde na jiné diskuzi na netu. Ale nemám to ověřené… možná, že je dáno zákonem poplatek i těch 15% z výkonu..
Ahoj Jiří, tak to vypadá, že podle Investujeme.cz jsou dány maximální poplatky státem. To, že snad až na výjimky žádná pojišťovna nejde s poplatkami dolů, je věc druhá 😀
Díky Jakube,
dost mě to srovnání překvapilo. Díky za tu práci co jsi si dal s výpočty poplatků.
Pomohlo mi to uvědomit, že k mému nynějšímu dlouhodobému záměru doplňkové připojištění není ideální.
Ahoj Lukáši, díky za komentář! Abych řekl pravdu, tohle srovnání mi v podstatě pomohlo se rozhodnout a v červnu letošního roku jsem své penzijní pojištění zrušil. Prakticky veškeré peníze jsem pak ihned investoval do některých z ETF, o kterých píšu v jiných článcích.
S ohledem na poplatky prostě penzijka nejsou pro většinu lidí vhodným produktem.
Ať se daří!
Ahoj Jakube,
díky za článek! Chápu správně, že zisk z prodeje akcií/ETF/atd. po třech letech jejich držení nepodléhá (zatím) zdanění, ale při výplatě penzijka jsou výnosy daněny 15 %?
viz např. zde https://www.csob-penze.cz/faq/jsou-penize-vyplacene-z-penzijka-daneny/
Takže tu pak máme 1 % za správu/rok, 15 % za výkon/rok a v případě jednorázové výplaty dalších 15 % jako daň z výnosu? Díky
Ahoj Lucie, dobrá otázka! Popravdě mě ani nenapadlo se na tento aspekt podívat. Je to přesně jak říkáš, jestliže prodáš ETF po splnění tzv. časového testu, neodvádíš již žádnou další daň. A jak to tak vypadá, u penzijka se danění nevyhneš, což je k přečtení i zde https://www.penize.cz/16062-danove-otazky-penzijniho-pripojisteni Ve zkratce: Pravidelná renta – daní se 15 % zisk (investoval jsem 300k Kč, fond vydělal 30k Kč, poté bude danění v měsíčních příspěvcích podléhat 30k Kč) Jednorázové vyrovnání – danění podléhá zisk a všechny příspěvky zaměstnavatele Předčasné ukončení – přijdu o příspěvky státu a 25 % se daní příspěvky zaměstnavatele a… Číst vice »
Dobrý den, opravdu jde o srovnání jablek s hruškami. Je velký rozdíl mezi aktivně a pasivně řízeným portfoliem. Penzijní formy nabízení aktivně řízené portfolio. Měly by být správně porovnávány s fondy fondů, které mají poplatky až 2,5% z hodnoty fondu ročně. Tedy Doplňkové penzijní spoření může být o 50% levnější než alternativy nabízené podílovými fondy. ETF fondy jsou jiným typem investičního nástroje. Je to jako kdyby jste porovnával ETF a koupi nemovitosti. Obojí má jiné poplatky a jiná rizika. U ETF fondů jsou poplatky sice nízké, ale kupované investice mohou být drahé. EFT se totiž těší velké oblibě. Investoři ho… Číst vice »
Dobrý den, v první řadě děkuji za komentář a názor, který je opačný tomu mému! Kritika je nesmírně důležitá! Dovolím si s Vámi však nesouhlasit. Zde jsou moje důvody: 1.) Tvrzení, že srovnání aktivní a pasivní správy je jako srovnání jablek s hruškami považuji za chybné. Je třeba si uvědomit, že investuje-li člověk do podílových fondů nebo ETF, stále kupuje jako podkladová aktiva primárně akcie a dluhopisy na světových kapitálových trzích. Tudíž jde dle mého názoru o dvě zcela totožné věci, jen prováděny jinak. Navíc, jak uvádím v článku, nejen, že si některé penzijní fondy účtují tučný poplatek za správu,… Číst vice »
Ahoj,
děkuji moc za analýzu. Také mě velmi zajímalo, zda podpora státu převáží vyšší poplatky.
Jak je vidět, tak nikoli. Vlastně by se dalo říct, že stát svými příspěvky nepodporuje občany ale spíše penzijní společnosti.
O něčem jako jsou 401K účty se loni mluvilo i u nás. Nadchlo mě to, ale už jsem o tom dlouho nic neslyšel, takže to nevidím moc nadějně.
Ačkoli se kloním také spíše k ETF, penzijko má ještě jednu výhodu. Umožňuje lépe volit měsíčně investovanou částku než ETF iShares Core MSCI World, jehož 1 akcie momentálně stojí v přepočtu cca 1800 Kč.
Jakub
Ahoj, díky za komentář! Ten nápad na nový typ investičních účtů jsem také zaregistroval, ale od té doby je ticho po pěšině. Opět je ale otázka, jaká by byla finální podoba – kolik by ti stálo, jaká by byla podpora státu a co všechno by si investor mohl rozhodovat sám. Nedělám si iluze, pro většinu lidí není možnost vybírání si vlastních investičních nástrojů optimální cestou.
Pokud pak jde o ETF, tak asi největší pobídku, jakou stát investorům nepřímo nabízí, je časový test.
Tak sotva jsem to připomněl, máme tady aktuální info 🙂
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/sporte-na-stari-vyzyva-ministerstvo-a-chysta-investicni-ucet/r~83e0c3a6a41811eba4560cc47ab5f122/
Na finální podobu jsem taky zvědav, neboť je možné, že některé podmínky či omezení tuto možnost úplně zazdí a nakonec zůstane nejlepší alternativou prostý nákup akcií (včetně ETF) a využití časového testu, jak píšeš.
Vypadá to tak. Účet bude určitě opět podmíněn nějakou dobou, kdy bude možné peníze vybrat (takže likvidita nula), nepíše se nic o příspěvcích a nedivil bych se, kdyby to opět muselo být skrze banky a investiční společnosti, které to zadarmo také dělat nebudou. Daňové odpočty mi pak připadají jako malá motivace do něčeho podobného jít. Uvidíme, nicméně je správně, že se takovéhle věci alespoň řeší.
Ahoj, velice zajímavý článek. Mě by zajímala jistá varianta, pokud by člověk vkládal pouze 300,- Kč měsíčně, obdržel by státní příspěvek 90,- Kč měsíčně, roční zhodnocení tedy vychází na 30%. Pokud si vyberu konzervativní fond bez poplatku za zhodnocení (někde jsem našel poplatek za zhodnocení 0% u nějakého basic fondu, u kterého bych necílil na nějaké extra zhodnocení), dále poplatek 1% ročně za vedení doplňkového spoření. Jaký na to máš názor ? Neříkám, že je to lepší varianta než ETF, ale spíše taková doplňková věc do portfolia k akciím a ETF, kam člověk vkládá minimum peněz a má zaručené zhodnocení… Číst vice »
Ahoj Václave, popravdě jsem se nad nižšími částkami nikdy nezamýšlel, nicméně 30% zhodnocení v tomto případě dosáhneš, ovšem jen v prvním roce! Čím déle si takto peníze necháváš zhodnocovat, tím menší roli hraje absolutní částka vkladů a příspěvků. Řekněme, že takto vkládáš peníze po dobu 5 let. Za tu dobu si naspoříš z vlastního 18.000 Kč (300 Kč x 12 měsíců x 5 let) a od státu dostaneš za tu dobu celkový příspěvek 5.400 Kč (90 Kč x 12 měsíců x 5 let). Celkem tedy budeš mít 23.400 Kč po 5 letech. 5.400 Kč skutečně představuje 30 % z částky… Číst vice »
Ahoj Jakube,
jasně, už tomu rozumím. Omlouvám se za stupidní dotaz a děkuji hezké vysvětlení. Vzhledem k tomu, že spoření lze vybrat rentou (pokud nechceme platit dan z příjmu) až v 60 letech, tak pro mě nemá smysl, za 30 let to vychází hodně bledě. Nejspíš se to vyplatí pár let (cca do 3) před 60, pokud člověk chce alespoň pár korun zhodnotit.
Díky a držím palce v dalším psaní článků, podobná témata mě velice zajímají.
Žádný dotaz, jakkoliv se někomu může jevit jednoduše, není stupidní! Lepší se zeptat, než udělat chybu na základě neinformovanosti či nepochopení. Přeji úspěšné investování a děkuji za podporu!
Ahoj, mám dotaz ohledně toho poplatku „úplata ze zhodnoceni“15%. V článku je to popsáno jako rozdíl mezi roky, ale četl jsem sazebník české spořitelny a možná jsem to špatně pochopil 🙂 Není to například tak že: Na konci roku 2019 byla hodnota majetku 100000 V průběhu roku 2020 dosáhl majetek například v červnu maxima 125000, ale pak nastal propad a na konci roku 2020 je majetek hodnoty 90000. Maximální zhodnocení v tom roce bylo 25000, nevztahuje se tech 15% k tomuto i za cenu, že na konci roku je majetek nižší než v roce 2019. Tedy, zaplatím poplatek 15% z… Číst vice »
Ahoj, asi bude záležet na přesných číslech, ale nemyslím si, že se kalkuluje s absolutními maximy. Tohle je citace z podkladů: Úplata za zhodnocení činí maximálně 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky fondu v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky fondu v letech předcházejících příslušnému období od vzniku fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období. Průměrná hodnota penzijní jednotky fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr. Pokud by se tedy uvažoval rok 2020 za poslední období, jeho výsledná cena bude průměrem (například součet denních cen vydělen 365). V… Číst vice »
Super, děkuji za vysvětlení… 😀 Tak jako tak, penzijko pro mě přestalo být zajímavé.
Soucítím. A přitom je to taková škoda. Penzijko má jako produkt obrovský potenciál, ale aktivní správa a poplatková struktura ho dle mého názoru neuvěřitelně potápí.
Diky za uzitecne porovnani. Mam dotaz, zda je u konkretniho porovnani csob fondu a etf zohlednena mena, ve ktere je CAGR reportovan? Respektive, je finalni porovnani uvazovano v CZK?
Dobrý den, děkuji za komentář! Srovnání je uvažováno v absolutní hodnotě investiční jednotky. Důvodů je k tomu hned několik – oba fondy investují převážně do aktiv v zahraničních měnách, kurz měnového páru je nepředvídatelný a dlouhodobě má spíše menší vliv na investici (kurz EUR – CZK byl 1.1.2013 prakticky na totožné hodnotě jako dnes, tedy 25.9.2021) a jen těžko se odhaduje, jak jednotlivé aktivně spravované fondy kurzové riziko řeší/neřeší. Navíc v případě, že investoři investují pravidelně, kurz měnového páru bude hrát ještě menší roli, protože nakupují při výhodných i nevýhodných kurzech a je jedno, zda nejprve smění do EUR a… Číst vice »
Ahoj Jakube, děkuji za článek k zamyšlení. Je mi 30 let (trochu jsem si nechal ujet vlak, co se investování týče, ale lepší pozdě, než-li později) a shodou okolností jsem si zrovna doplňkové penzijní spoření založil (u ČS s výběrem dynamického fondu a příspěvkem 1000 Kč měsíčně s cílem využít maximální státní příspěvek) a teď zvažuji, jestli to je ten správný krok. Chystám se však začít investovat i do ETF a to v o něco větších částkách, než do penzijního spoření, vím, že tam nejspíš dosáhnu lepšího zhodnocení. Investici do penzijního spoření bych tedy spíš považoval za jakousi vedlejší, snad… Číst vice »
Ahoj Daniely, nevěš hlavu, 30 let není žádná katastrofa, naopak. Teprve se dostáváš do svého finančně nejproduktivnějšího věku a máš ještě všechno před sebou! Navíc není moc lidí, co by začalo dříve než v 25 letech, takže fakt máš čas stále na své straně. Osobně jsem penzijní spoření zrušil před rokem, kdy mi bylo 27 let. Rozhodně nelituji. Jak diskutuji v tomto článku, ať počítám, jak počítám, doplňkové penzijní spoření mi u kohokoliv s delším investičním horizontem nedává smysl. Nicméně naprosto rozumím, proč je tak těžké mu odolat. Ta vidina státního příspěvku je zkrátka dost silná a jde o „jisté“… Číst vice »
Ahoj, teď jsem se dostal k tomuto tvému článku. Už delší dobu přemýšlím, jak naložit s před dvěma lety založeným DPS, kam posílám sám 400Kč měsíčně. Ale jako „příspěvek zaměstnavatele“ tam posílám 1000Kč měsíčně z benefitních bodů. Tyto benefitní body lze utratit za knihy brýle, dovolenou atd., vždy s koeficientem 0,8(18 000 benefitních bodů = 18 000 Kč = 0,8*18 000 Kč k útratě). Peníze tedy nelze vybrat, ale pokud je posílám do DPS jsou připisovány s koeficientem 1. Proto jsem stále na vážkách, protože mi přijde, že v mém případě to skoro i dává smysl, pokud budu v důchodu… Číst vice »
Dobrý den, díky za sdílení toku myšlenek! To jsou zkrátka osobní finance, mnohdy neexistuje jedna jediná správná odpověď, a proto každý musíme zvážit výhody a nevýhody obou přístupů a prostě si vybrat. Pokud dostáváte příspěvek od zaměstnavatele, tak naprosto chápu to, že se vám z penzijka nechce. Jsou to „free money“. Určitě by stálo za to si propočítat jednotlivé varianty nejlepších a nejhorších scénářů a pak si vybrat a prostě s tím rozhodnutím žít. Přeji mnoho úspěchů!
Ahoj Jakube, díky za super články a mám pár myšlenek, které mi po přečtení běží v hlavě.. Je mi 29 a jsem v momentě, kdy si chci založit doplňkové penzijko, na které by mi zaměstnavatel přispíval stejnou částku. Takže 1000kč ode mě a 1000kč od něj. V tomto případě mi to přišlo výhodné. Jenže je tu taky situace, kdy se rozhoduji, kam pracovně směřovat. Prot jsem nyní na pracovní pozici, která je pro mě pouze krátkodobá, nikam se nevyvíjí, na obzoru žádný kariérní růst a tedy i žádný růst platu atd. Je tu však plus právě 100% příspěvek na penzijko,… Číst vice »
Ahoj Naty, díky za nelehký dotaz. Nerad odpovídám na podobně otevřené otázky, protože prostě nemám představu o celé tvé situaci a byť si mi nějaký myšlenkový proud nastínila, asi to pořád nebude dost na řádnou odpověď. Asi bych se zamyslel nad těmito body: 1. Odbytné – Jak správně píšeš, po 12 měsících můžeš penzijko zrušit. Přijdeš ale o státní příspěvky (a zisk z nich) a vše se bude danit 15 %. I kdyby penzijko zaostávalo v návratnosti o 2 % ročně, pořád mi to vychází tak, že právě příspěvky zaměstnavatele z toho dělají velmi lákavou možnost. Upřímně by trvalo velmi… Číst vice »
Ahoj, sám investuji pasivne etf plus do dalsich veci ale to zakladni penzijko na litr nechavam. Pro retail mi to prijde opravdu jako zakladni vec a diverzifikace. Clovek na to zapomene, ma tam life strategy (vanguard ma podobne fondy ale ne u nas) presouvaji mu to roky pred duchodem do konzervy, na coz pri ciste etf musis myslet a sledovat trh, jsou obdobi ze trh spadne o 40% a placa se tam nekolik let, jak s tim nalozi retail pred duchodem co to zalozil pred 20 lety a dal moznosti nestudoval ? Mam degiro, portu a fio brokera, krom fia… Číst vice »
Díky za zajímavý komentář nutící k zamyšlení! Řekl bych k němu několik věcí: – Penzijko a diverzifikace – v čem spočívá diverzifikace skrze penzijko? Kromě jiného poskytovatele mě žádná jiná nenapadá, penzijní fondy stále investují do kapitálových trhů. – Měnící se strategie – ano, penzijko tohle investorům řeší, ale s tím přichází už i řádově levnější robo advisor platformy. Navíc stále platí, že i u dynamických strategií si mohou manažeři dělat co chtějí, což se často negativně projeví na výkonnosti. – Padající trh – jak je investor mentálně před tímto uchráněn, investuje-li přes penzijko? Stav účtu může pozorovat každý den… Číst vice »
Diverzifikace jen jak pisete jiny poskytovatel, i to je dulezite ale samozrejme muzete mit vicero brokeru, life strategy nabizi treba Portu taky pravda. Ale porad je vetsi sance ze tu za 20 let bude kb,csob vice nez Portu a Degiro byť je oba dva mam a mam tam proti penzijku mnohonasobek. Zajimal by me vysledek jeste pri zapocteni rocni danove uspory. Ja sam investuji hodne ale dokazu si predstavit ze je to proste pro spousty lidi otravne a neudrzitelne casove pravidelne. Kazdy neni takový. Jsou lidi co se proste k tomuhle nikdy nedokopou ale nastavi si trvalak do banky. Tohle… Číst vice »
Ahoj, nevím jestli je tady diskuze ještě aktivní, ale měl bych dotaz k přiloženému excelovskému výpočtu. Porovnávám výpočet s kalkulátory jednotlivých společností a dle excelu hodnota majetku po 40ti letech při spoření 300kč/měsíc je nějakých 600 000 (při 7% zhodnocení). Kdežto penzijní společnosti ukazují cca 1 milion. Ujišťovaly mě, že jejich hodnoty už jsou očistěné od poplatků, nicméně si stejně myslím, že tam některý ten poplatek započítaný není.
máte někdo nějaké srovnání??? zajímalo by mě čemu spíš věřit atd:) děkuji a těším se na prasátkovou knihu
Pavel
Ahoj Pavle, vlákno je samozřejmě stále aktivní a rád bych článek v budoucnu aktualizoval. Nic se na mém přístupu k penzijku nemění. Nemohu se úplně přesně vyjádřit k rozdílům, ale myslím, že vím, v čem je problém. Výpočty na stránkách penzijních společností zpravidla počítají i s příspěvky zaměstnavatelů. Uvažují, že zaměstnavatel dorovná vaše příspěvky. To samozřejmě možné je a objektivně uznávám, že to je velká výhoda penzijka. Pro lidi s horizontem 30 let i tak nejde o dostatečně silný důvod, který by kompenzoval vzniklé ztráty z vysokých poplatků a nížší výkonnost fondů. Snad se to jednoho dne vyřeší tzv. účtem… Číst vice »
Spíše mi jde o to, že kalkulačka Conseq s nulovým příspěvkem zaměstanavele spočítá výsledek přes milion, kdežto Tvůj excel o 300 000 méně 🙂 jde mi o mou partnerku, která je ve spárech poradce (prodejce) a hledám důvod jak ho přesvědčit, že jeho výpočet nemluví pravdu 🙂
A jseš si jistý, že porovnáváš opravdu ta samá čísla? Na výpočtu Consequ není v podstatě nic zvláštního (https://www.conseq.cz/penze/doplnkove-penzijni-sporeni-zenit-s-bonusem-pro-verne-klienty). Kalkulují s návratností 5.49 %, příspěvěk 1000 Kč měsíčně, nějaké drobné od státu a bonus = něco málo přes milion Kč. Když si stejná čísla nasypeš sem (https://www.calculator.net/investment-calculator.html), dojdeš ke podobnému číslu. Možná je v Excelu nějaký jiný vstupní parametr.
Ukaž partnerce, co se stejnou měsíční částkou udělá například zhodnocení 7-8 %, což je realistická dlouhodobá průměrná návratnost kapitálových trhů, kterou dostaneš přes indexový fond.
Zdravim,
je niekde zverejnena kalkulacka, co by sa stalo ak v den D zrusim prenzijko, pridem teda o statnu podporu a 15% a tuto vyplatenu sumu investujem do ETF napr. na 20 rokov … v porovnani aka suma by vznikla za 20 rokov na penzijku?
Nejlepší je si spočítat různé scénáře v Excelu.
suhlasim, skoda ze to niekto nespracoval 🙂 namet na dalsi clanok? doplnenie clanku …
Dobry den, diky za Vasi praci. Chtel bych prosim od Vas poradit. Je me 45 let. Rozhoduji se, zda-li zalozit penzijko, napr. CSOB Dynamicky nebo pres Brokera vkladat do indexu SP500. Penzijko by bylo – muj vklad 1.700+zamestnavatel 600+340 stát. Diky za odpoved.
Ahoj Jaroslave, bohužel s podobnými rozhodnutími neradím, to je vždy na samostatných investorech, kteří musí zhodnotit vlastní situaci. Hodně ale o penzijku mluvím v posledních epizodách podcastu, tak třeba tam naleznete inspiraci. Přeji úspěšné investování!
Ale prece z tohoto clanku vypliva, ze penzijko je nevyhodne, nez ETF. Mrknu na podcast.
To sice ano, ale vždy je třeba situaci individuálně zhodnotit. Jsou scénáře (např. při krátkém investičním horizontu), kdy DPS může dávat smysl.