Pravidlo 4 procent je jedním z nejčastěji skloňovaných termínů v kruzích finanční nezávislosti a dokonce i já sám k pravidlu 4 procent upírám svůj zrak.
Pravidlo 4 procent říká, že pokud dokážete žít ze 4 % hodnoty vašeho portfolia investovaného do kapitálových trhů, teoreticky by vám při pravidelných výběrech nikdy neměly dojít peníze.
Ačkoliv jde o skvělou poučku, u něčeho tak nepředvídatelného jako jsou kapitálové trhy je vždy třeba dbát zvýšené opatrnosti, především pak koketujete-li s vlastními celoživotními úsporami a případným předčasným důchodem.
O co přesně jde? Z čeho pravidlo 4 procent vyplývá? A jaké jsou šance na úspěch při dodržování pravidla 4 procent do budoucna?
Na to vše najdete odpovědi v následujícím čtení!
Pravidlo 4 procent
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Co to je Pravidlo 4 procent?
Nejdůležitější odpovědí toho článku je na otázku, co to je pravidlo 4 procent, z čeho vychází a proč je tak důležité.
Pravidlo 4 procent říká investorům, jak velké musí být jejich portfolio, aby z něj mohli čerpat prostředky bez obav z toho, že jim na dlouhém časovém horizontu či na sklonku jejich života dojdou.
Pravidlo 4 procent si lze vyložit tak, že pokud budete schopni vyjít ročně ze 4 % hodnoty vašeho investičního portfolia, teoreticky by vám nikdy neměly dojít peníze. To znamená, že byste si vytvořili jakési finanční perpetum mobile.
To je dáno tím, že kapitálové trhy historicky rostou s dostatečnou rychlostí na to, aby se vaše portfolio po jakémkoliv ročním výběru v hodnotě 4 % celkové hodnoty opět zregenerovalo tak, že následující rok budete moci tento výběr opakovat.
Příklad
Abych pravidlo 4 procent vysvětlil pomocí příkladu, tak si zkuste představit, kolik měsíčně potřebujete peněz, abyste dokázali vést pohodový život. Částka se samozřejmě bude u každého lišit s ohledem na životní situaci, ale pro jednoduchost zvolme měsíční čisté náklady 30.000 Kč. Do těchto nákladů započtěte výdaje za bydlení, stravování a i nějakou tu zábavu.
Abyste pravidlo 4 procent mohli úspěšně razit, musela by 4 % z vašeho investičního portfolia představovat částku 360.000 Kč (30.000 Kč x 12 měsíců). To by pak znamenalo, že byste museli mít vybudované investiční portfolio v hodnotě 9.000.000 Kč ((360.000 Kč / 4) x 100).
9.000.000 Kč tedy představuje částku, díky níž byste dokázali pokrýt svůj životní styl, kdyby vám na něj stačilo 30.000 Kč měsíčně. Každý další rok byste z portfolia opět vybrali 4 % z celkové zůstatkové částky (v případě propadu méně, v případě růstu více).
A takto byste vesele pokračovali až do konce života.
Celková výše portfolia se tedy bude odvíjet hlavně od vašeho životního stylu – kdo dokáže vyžít z mála, potřebuje méně peněz, odvázanější životní styl naopak vyžaduje větší kapitál.
Jde o extrémně zjednodušený příklad, který nebere v potaz dynamiku kapitálových trhů, vstupní data, z kterých studie vychází, inflaci, daně a poplatky!
Možná je tak oblíbené právě pro svou jednoduchost a srozumitelnost!
A z toho důvodu se pojďte podívat na to, jak to všechno začalo, abyste pochopili, jaký dopad má pravidlo 4 procent na vás a vaše investiční úsilí.
Historie pravidla 4 procent
Lidské bytosti milují pravidla, poučky a návody, kterými se mohou řídit. Pravidlo 4 procent právě toto “pravidlo pravé ruky”, tedy jakýsi univerzální a zjednodušený nadhled do investičního světa vnáší, a proto se těší velké oblibě.
Bohužel kapitálové trhy nejsou Bernoulliho rovnicí, u které jen stačí zvýšit rychlost průtoku, aby se zvýšil celkový tlak vyvíjený kapalinou. Kapitálové trhy jsou dynamickým, nepředvídatelným a chaotickým systémem, kdy minulost nikdy nepředpovídá budoucnost.
Jediné, co akademici, investiční profesionálové i finanční nadšenci mají v rukou, jsou historická empirická data, na jejichž základě lze s nějakou statistickou jistotou předpovědět budoucnost.
Každá předpověď má tedy jen různě velkou šanci na to, aby se vyplnila. Nikdy s ní však nelze počítat na 100 %. Na druhou stranu, s čím lze v životě počítat na 100 %?
Na druhou stranu si kapitálové trhy už prošly lecčím, a alespoň ty americké už mají dostatečně dlouze zmapovanou historii, v které jsou započteny léta prosperity ale i významné finanční krize.
A právě z historických dat vychází i pravidlo 4 procent. Nutno podotknout, že původně se nejednalo o dnes známe pravidlo 4 procent, ale spíše o statistická data ohledně toho, jaká je bezpečná míra postupného rozprodeje portfolia.
Pojďme se na studie podívat.
Začněte investovat
Nejrychlejší cesta, jak dosáhnout na finanční nezávislost, je pomocí investování. Nečekejte a začněte investovat ještě dnes!
Bengen - ideální míra výběru prostředků
První známá studie, která se mírou bezpečných výběrů zaobírala, vznikla již v roce 1994, jejím autorem je finanční poradce William Bengen a nese název “Determining withdrawal rates using historical data”- do češtiny lze přeložit jako “Míra výběru prostředků z portfolia při použití historických dat”.
Jak je patrné z názvu, o pravidlu 4 procent není žádná řeč.
Než se vrhnu na diskuzi závěrů, je nutné uvést důležitá fakta ohledně studie. Data, s kterými Bengen pracoval, byla napasovaná “pouze” na rozmezí let 1926 až 1976 a šlo pouze o americké ukazatele, kdy část portfolia byla alokovaná do US akcií (není zmiňován index, ale S&P 500 by byl dostatečně reprezentativní) a část do střednědobých státních dluhopisů (např. toto ETF od iShares nebo toto od SPDR).
A co z práce vyplývá?
Šedesátiletý člověk ve skorodůchodovém věku by měl s alokací 50/50 (akcie/dluhopisy) s velkou “jistotou” v klidu dožít při výběrech 4 % portfolia každý rok, přičemž by vybíranou částku vždy upravil dle aktuální inflace.
Zde je však důležité upozornit právě na věk, kdy autor počítá s 30 lety života (FIRE fanoušky asi čeká delší doba), ačkoliv ve většině let by portfolio vystačilo i déle.
Na vodorovné ose vždy vidíte rok, ve kterém došlo k zahájení výběru prostředků a svislé ose je počet let, kolik by portfolio přečkalo.
Autor mluví pouze o tom, zda se portfolio vyčerpá či nikoliv. To znamená, že když portfolio ustojí test času, přičemž v něm zbyde jen nepatrná část prostředků, stále by testem 4% míry výběrů prošlo!
V různých letech a obdobích budou mít výhodu různé alokace. Z toho důvodu nikdy nelze s jistotou říct, která je ta “správná”.
Dále odrazuje od vybírání vyšších částek a dodává, že výběr 6 % ročně je v podstatě hazardní záležitostí, a že i konzervativnější investoři by se měli vždy držet alokace v rozmezí 50-75 % ve prospěch akcií oproti dluhopisům.
Na závěr dodává, že míra výběrů by nikdy neměla zůstat zcela fixní a měla by reflektovat aktuální situaci na trzích.
Kompletní studii v celém jejím znění si můžete v angličtině přečíst zde.
Že by pravidlo 4 procent pocházelo odtud? Pojďme se podívat na další studii!
Trinity studie
Trinity studie je akademická práce třech profesorů Philip L. Cooley, Carl M. Hubbard a Daniel T. Walz z Trinity university v Texasu (odtud název) se jménem “Retirement Savings: Choosing a Withdrawal Rate That Is Sustainable”, v češtině volně přeloženo jako “Úspory na důchod: Zvolení udržitelné míry výběrů”.
Celou studii si můžete v angličtině přečíst zde.
Profesoři ve své práci porovnávali různé alokace investičního portfolia, kdy pracovali opět s daty amerických trhů indexu S&P 500, který reprezentoval část alokovanou do akcií, a část alokovanou do dluhopisů. Nejednalo se tentokrát o dluhopisy státní (v angličtině treasury bonds), ale dlouhodobé korporátní dluhopisy s vysokým ratingem. Data byla z doby od roku 1926 do roku 1995, takže vzorek byl asi o 20 let delší než v případě první studie.
Takové portfolio by se dalo namíchat například z ETF fondů Vanguard S&P 500 a (ne úplně přesně) díky korporátnímu ETF od iShares.
Portfolia byla opět testována dle alokace v různých poměrech od 100 % dluhopisové složky, přes 50/50 až po úplnou alokaci do akcií.
Jedním z výsledků práce je takovýto krásný přehled úspěšnosti různých portfolií pro různě dlouhé intervaly výběrů. Výsledky berou v potaz inflaci v USA.
Co z přehledu vyplývá? Tak například to, že míra výběrů v hodnotě 3 % by obstála v jakékoliv situaci po dobu 30 let, pokud byste měli alespoň 25 % akcií.
Naše oblíbená 4 % v tabulce mají také poměrně prominentní pozici, jelikož u alokace 75 % akcie a 25 % dluhopisy by s 98 % pravděpodobností obstály i ty nejčernější scénáře.
V další tabulce začínají být čísla o něco zajímavější. V Trinity studii si totiž hrají i s absolutními částkami zůstatků.
Proto na dalším obrázku uvidíte, co by se s různou pravděpodobností stalo s částkou $1.000, kdybyste ji v různé míře po různou dobu vybírali. Zde je mimo jiné také dobře vidět, jak dokáže být statistika zrádná!
Je nezbytně důležité vypíchnout zvolenou alokaci, která hraje obrovskou roli na konečné částce. Z tabulky je patrné, že růstový potenciál akcií (alokace 75/25 ve prospěch akcií) představuje pro investory obrovský prostor pro mnohonásobné zhodnocení i přes 4% pravidelné výběry.
To mimo jiné znamená, že portfolio se v průměru za 30 let zdevítinásobilo (!) i přes výběry dle pravidla 4 procent a i v nejhorších případech by stále vyrostlo alespoň o 50 %.
Doba, po kterou máte prostředky investovány, zkrátka hraje větší roli než načasování trhů.
Závěr je každopádně takový, že u delších plánovaných důchodů by se mělo počítat s nižšími výběry a že přítomnost dluhopisů (25-50 %) výrazně zvyšuje šanci portfolia na úspěch při horizontu 30 let.
The Poor Swiss
Velmi podrobnému rozboru studii podrobil i bloger The Poor Swiss v tomto článku. The Poor Swiss zkusil provést dokonce i vlastní kalkulaci s aktuálními daty (do konce roku 2020) a zde si můžete do podrobna přečíst, k jakým závěrům došel.
Na následujícím grafu je zachycena úspěšnost jednotlivých alokací s ohledem na míru výběru. Opět je vidět, že čím vyšší míra výběru, tím významněji klesá šance na to, že portfolio nevyčerpáte.
The Poor Swiss potvrzuje akademické závěry:
- Čím déle by mělo portfolio obstát test času, tím menší míru výběru byste měli zvolit
- Dluhopisy zvyšují šanci na úspěch v případě nižší výběrové míry
- Výrazná alokace v akciích umožňuje vyšší výběrovou míru
V jeho vlastním simulaci 50 let to pak vypadá, že portfolia 100/0 a 75/25 ve prospěch akcií mají při výběrech mezi 3-3,5 % extrémně vysokou šanci na úspěch a to 98 %, při aplikaci pravidla 4 procent se už šance začíná snižovat.
Pokud si teď říkáte, že 100 % v akciích je cesta kupředu a končíte se čtením článku, mrkněte ještě na následující graf, který zachycuje nejhorší možné scénáře pro různé alokace.
Zde vidíte, že 100 % v akciích má naopak nejvyšší šanci na naplnění nejhoršího scénáře. Akcie jsou dlouhodobě volatilnější než dluhopisy, a tak špatný začátek „důchodu“ může předznamenat zkázu, z které se už portfolio nevzpamatuje.
Z toho plyne opět závěr, že dluhopisy snižují šanci na to, že by peníze došly velmi rychle, a tudíž mají v určitém poměru v portfoliu ke konci investiční kariéry jednoznačně smysl.
Kitces
S rozbory ještě nekončíme. Jako další práce, která je ve vztahu k pravidlu 4 procent často citovaná, je The Kitces Report: Resolving the Paradox – Is the Safe Withdrawal Rate Sometimes Too Safe? z roku 2008. Autor se zde zabývá otázkou, zda bezpečná míra výběru není příliš bezpečnou.
V této práci se klade ještě větší důraz na různé cykly trhů, tedy období růstů (býčí trhy) a období poklesů (medvědí trhy). To se pak například odráží i ve valuaci akcií, tedy v tzv. P/E poměru – poměr ceny a zisku akcie.
Autor práce zde celkově uvažuje nad tím, zda nižší míra výběru (3-4 %) přeci jen není příliš konzervativní, když je statisticky velmi významná šance na to, že spíše než že by se vaše portfolio vyčerpalo, dojde k jeho mnohonásobnému zhodnocení.
V následném článku na blogu pak uvádí, že na horizontu 50 let při výběrech 3,5 % ročně z portfolia s alokací 60/40 ve prospěch akcií vám v nejhorším případě peníze za 47 let dojdou nebo že se v nejlepším případě zhodnotí 130x!
Autor tak naznačuje, že by míra výběru měla flexibilní, aby reflektovala podmínky na trzích.
To potvrzuje i Vanguard, který pro své klienty zavádí různé strategie výběrů, přičemž vypichuje především svou dynamickou strategii pro výběry mezi 2,5-5 % v závislosti na podmínkách na trzích.
Podobné úvahy jsou uvažovány i ve studii akademiků z univerzity Stanford, kteří v práci vyčítají pravidlu 4 % především neefektivitu neměnných výběrů v neustále se měnících podmínkách kapitálových trhů.
Pravidlo 4 procent v současnosti
Na historických studiích amerických trhů to vypadá, že pravidlo 4 procent prošlo celkem s přehledem a bez újmy. Co ale říkají současnější výzkumy této teorie?
Early retirement now
Jde se ještě více do hloubky! Nebojte, brzy to skončí!
Na blogu Early retirement now přišli autoři s opravdu vyčerpávající studií pravidla 4 procent. Ta se zabývá hned několika tématy:
- Při plánovaném důchodu nad 30 a více let se významně zvyšuje pravděpodobnost portfolia na celkové vyčerpání
- Při 30 a více letech má největší šanci na úspěch portfolio predominantně složeno z akcií, zatímco dluhopisy zvyšují šanci na neúspěch (v kontrastu se studií Bengena, který však kalkuloval pouze s 30 lety)
- Jakákoliv míra výběru nad 4 % při delším důchodu je považována za extrémně rizikovou
- Aktuální valuace trhů (CAPE) má přímý dopad na míru výběru – čím vyšší valuace na začátku důchodu, tím nižší je pravděpodobnost, že portfolio dlouhodobě ustojí výběry
- Spoléhat na snižující se náklady ve stáří se nevyplácí – utrácí lidé ve stáří méně protože musí nebo protože mohou?
- Alokace, která fungovala v druhé polovině 20. století (50/50) by s velkou pravděpodobností neobstála začátek 21. století a obráceně
Ben Felix
Kanadský YouTuber a portfolio manažer Ben Felix si na pravidlo 4 procent posvítil v samostatném videu, z kterého jsem do velké míry čerpal i já.
Ve videu Ben shrnuje všechny historické studie a poté diskutuje především uchopitelnost pravidla 4 procent v současné době na globálních akciových indexech.
To je obrovsky důležitá poznámka, protože všechny výzkumné týmy uvedené v předchozích odstavcích pracovaly jen a pouze s americkými historickými daty kapitálových trhů. To je velmi problematické, protože je velmi vysoká pravděpodobnost, že k žádnému podobnému růstu, k jakému docházelo v USA v posledních 100 letech, už nikdy nemusí dojít.
A to ani nemluvím o tom, že například já osobně jsem zastáncem a sám investuji do globální indexů.
Ben ve videu mimo jiné uvádí jako zdroj knihu “How much can I spend in retirement” od autora Wade Pfau, který na míru výběru hledí z perspektivy globálních trhů. Mimo jiné zjistil, že jediná země mimo USA, kde by bylo možné pravidlo 4 procent aplikovat, by byla Kanada, a dle jeho závěru by pro globální portfolia bylo bezpečnější nahradit míru výběrů číslem 3,5.
To odpovídá dlouhodobým průměrům, kdy například MSCI index světových trhů zaostává ve své průměrné roční výkonnosti asi o 1-1,5 % za indexem S&P 500.
Déle Ben znovu zdůrazňuje (podobně jako Early retirement now) důležitost aktuálních valuací trhů, které jsou v současnosti opravdu vysoké. Tyto valuace jsou totiž často uváděny jako poměrně spolehlivý ukazatel budoucích výnosů (čím více dnes akcie stojí, tím méně mohou vydělat zítra).
Aktuální hodnoty můžete najít zde.
Nakonec Ben došel k závěru na základě aktuálních tržních dat, které nakrmil Monte Carlo simulaci, že bezpečná míra výběrů 100 % akciového portfolia globálních akciových trhů (USA + svět, takže například Vanguard FTSE) je asi 2,5 % pro portfolio, které by mělo vydržet 60 let, přičemž šance na neúspěch je 5 %.
Opět je třeba zdůraznit, že nejlepší scénáře zanechají investory s desetinásobky původní částky a tudíž rozptyl možných výsledků na takto dlouhém horizontu je opravdu obrovský.
Závěry studií
Už samotná existence studií na téma míry výběrů prostředků z investičních kapitálových portfolií je skvělým znamením pro všechny, kdo se o finanční nezávislost a předčasný důchod pokoušejí.
Ačkoliv detaily jednotlivých prací se mírně rozcházejí, ústřední téma je velmi podobné – na základě historických dat amerických trhů je možné s velkou pravděpodobností předpokládat, že výběry v horizontu 3-4 % po dobu 30 let jsou pro většinu investorů poměrně bezpečnou strategií na důchod, přičemž dojde s velkou pravděpodobností k dalšímu zhodnocení prostředků.
Samotná míra výběru je pak předmětem debat. Ačkoliv 4 % obstojí na horizontu 30 let, pro investory, kteří plánují delší důchod, jde o poměrně riskantní míru výběrů.
Novější studie pak zdůrazňují velkou váhu tzv. sekvence trhů a samotného načasování důchodu. Je velký rozdíl, pokud byste se rozhodli odejít do důchodu těsně před krizí v roce 2008 (a tudíž byste první výběr mohli provádět ze zdecimovaného portfolia s poklesem klidně i o 50 %) a v roce 2018, kdy všechny ukazatele dosahovaly maxim.
S tím souvisí i samotná valuace akciových trhů a úrokové míry dluhopisů, přičemž v dnešní době by se těžko aplikovala alokace 50/50, protože dluhopisy dosahují rekordně nízkých úrokových sazeb.
Nikdo nedokáže předpovědět, jakým směrem se budou trhy vyvíjet, a tak se především v novějších studiích autoři shodují na tom, že investoři by s plánovanými výběry měli být flexibilní a nespoléhat se na jednu jedinou poučku pravidla 4 procent.
Problémy s pravidlem 4 procent
Zkusme se nyní podívat na problémy s pravidlem 4 procent a obecně na celou úvahu o předčasném důchodu v ČR.
Jak už bylo několikrát zmíněno, všechna data jsou historická a v žádném případě negarantují a nepředpovídají zisky budoucí. Ačkoliv je velmi pravděpodobné, že růst kapitálových trhů můžeme čekat i v budoucnu, nikde není psáno, že musí být stejně rychlý jako doposud. Klidně se může stát, že se na nás žene 10 let stagnace a vysoké inflace, což by mohlo zhatit leckteré plány na předčasný důchod.
Na načasování odchodu do důchodu tedy ohromě záleží! Říct ale, kdy do něj odejít, to je tvrdší oříšek.
Inflace, daně a poplatky
Inflace je také důležitým faktorem. Centrálním bankám se dlouhodobě (posledních 25 let) daří inflaci držet na uzdě a v Evropě je v průměru dokonce o něco nižší než v USA. Při výpočtech toho, kolik budou potřebovat vaše budoucí já na život byste ovšem inflaci měli brát v potaz.
Když použijeme původní příklad z úvodu článku, tak dnešních 30.000 Kč při inflaci 2 % ročně by za 30 let bylo 54.000 Kč. Naštěstí studie s výpočtem výběrů již s inflací kalkulují.
Dalším problémem je, že plánujete stabilní a jediný zdroj příjmu na neurčitou dobu, který ale plyne z volatilních trhů. To je velká spousta neznámých v jedné rovnici.
Může se stát, že se svého důchodu ani nedožijete (zaklepte si 3x na dřevo) a většina vašich úspor vás přežije, ale stejně tak se může stát, že budete požehnání dlouhověkostí a prostředků budete potřebovat výrazně víc. Na takové životní situace se zkrátka špatně plánuje.
Dalším velkým problémem pro všechny, kteří zvolili stejnou strategii jako já – tedy investice do globálních, nikoliv amerických indexů – je, že data jsou reprezentativní výhradně pro americké trhy a u globálních portfolií by míra výběru mohla být i o procentní bod níže.
A na závěr stojí za to dodat, že ŽÁDNÁ ze studií neuvažuje ve svých výpočtech s poplatky a daněmi. I proto by mělo být snížení těchto položek vždy prioritou, protože narozdíl od návratností je investor dokáže do velké míry ovlivnit.
Dobré zprávy
Ačkoliv předchozí řádky spíše zavání pesimismem, nějaké důvody k radosti rozhodně jsou.
Všechny studie se pátraly především po bezpečné míře výběrů, při které by vám neměly na zvoleném časovém horizontu dojít peníze. Tak je to pochopitelně správně a vy byste jako investoři, kteří spoléhají na své portfolio jako na zdroj obživy, měli zejména minimalizovat rizika než doufat v zázraky.
Nicméně i tak je obrovská šance, že spíše než k černému scénáři dospějete při dodržování míry výběru kolem 3 % k dalšímu zhodnocení portfolia. Peníze jsou stále investované a je velmi vysoká šance, že i nadále bude docházet k jejich postupnému zhodnocení. Vy tak časem můžete v rozumných mezích zvyšovat míru výběru.
Flexibilita je pro plánování důchodu velmi důležitá. Pravidlo 4 procent není smlouva ale obecná poučka. Míra výběru by vždy měla reflektovat světové události a vy byste neměli z portfolia vybírat bez uvážení na volnoběh, jinak byste mohli být po pár letech nemile překvapeni.
Jestliže portfolio roste a globálním trhům se daří, můžete si dovolit vybírat o chlup více, když si svět prochází recesí, je záhodno si trochu utáhnout opasek.
Vedlejší příjem
Výpočet také nebere v potaz jakýkoliv další vedlejší příjem a je jedno, zda jde o pasivní příjem z investiční nemovitosti, důchod od státu či příjem z vedlejšího podnikání.
Každá tisícovka v důchodu navíc vás obrovsky chrání před předčasným vyčerpáním kapitálového portfolia a snižuje vaši závislost na příjmu z něj!
Kdybyste místo zmíněných 30.000 Kč vystačili jen s 20.000 Kč měsíčně, tak buďto čerpáte 2,6 % z 9.000.000 Kč, což je bezpečná míra i pro globální akciová portfolia, nebo si vystačíte s necelými 7.000.000 Kč při čerpání 3,5 % ročně.
A upřímně, kdo by chtěl v (předčasném) důchodu jen sedět doma na zadku a nic nedělat? Předčasný důchod je jak dělaný na budování vlastních podniků s tím rozdílem, že příjem nemusí být vaší hlavní starostí.
Navíc, proč čekat až na důchod? Začněte budovat svůj on-line podnik již dnes!
Pravidlo 4 procent? Spíše pravidlo 3 procent!
Musím se přiznat, že výsledky studí pro mě byly poměrně velkým překvapením. Nikdy předtím jsem se po pravidlu 4 procent hlouběji nepátral a žil jsem v domnění, že je to “jistota”, která obstojí za každého počasí.
A není to úplně pravda a spíše než se 4 % by všichni, kdo plánují žít ze svých investovaných úspor 30 a více let musí počítat s mírou výběru 2,5-3 % namísto pohodových 4 %. Při dnešních 30.000 Kč měsíčně jde o rozdíl v hodnotě portfolia o propasných 5,4 milionu Kč (9 mil. vs 14,4 mil. Kč). To je rozdíl asi 7 let při uvažování 7% ročním zhodnocení při dalších nulových vkladech.
Při plánování něčeho tak důležitého, jako je důchod, bychom však měli být extrémně opatrní a počítat s tím nejhorším a nejčernějším možným scénářem.
A doufat v ten nejlepší!
Spočítejte si, kdy můžete odejít do důchodu
Skvělá stránka NetWorthify, kde si můžete poměrně spolehlivě spočítat, kdy odejdete do důchodu, je k nalezení na tomto odkazu.
V čem spočívá? Do kalkulačky zadáte, kolik ročně vyděláte (takže například při mzdě 20.000 Kč měsíčně to bude 240.000 Kč) a kolik v procentech ušetříte.
Dále vyplníte, jaké očekáváte průměrné roční zhodnocení a kolik byste chtěli v předčasném důchodu vybírat a tradá, máte počet let, kdy se budete moci v klidu vykašlat na práci.
Tak například při zmíněných 20.000 měsíčně a úspoře 30 % byste při 7 % ročním zhodnocení prostředků a 4 % výběrem potřebovali pro dosažení důchodu 24 let.
Vyhrajte si s různými scénáři, třeba ve vás vzbudí potřebnou motivaci!
A pokud byste si své „FIRE číslo“ chtěli počítat s ohledem na aktuální stav vašich bohatství, mrkněte na ultimátní Excel šablonu od Rozbitého prasátka!
Doufejte v to nejlepší, ale počítejte s nejhorším
Pravidlo 4 procent je populární, protože poskytuje investorům velmi jednoduchou a přímočarou odpověď na to, kolik by měli mít našetřeno, aby mohli odejít do předčasného důchodu.
Pravidlo je však dost problematické, což odhalili především novější studie. Aby pravidlo reflektovalo realitu dnešních kapitálových trhů, muselo by se asi překřtít na pravidlo 3 procent nebo pravidlo 2,5 procent.
Nicméně bych řekl, že pokud už jste tak jako investoři tak daleko, že přemýšlíte, zda budete z portfolia vybírat 3 nebo 3,25 % ročně, jste v extrémně záviděníhodné situaci a měli byste se poplácat po ramenou.
Dostat se do situace, kdy žijete jen a výhradně z investovaných úspor, není jednoduché a vyžaduje to spoustu úsilí a plánování a vypadá to, že jste na dobré cestě!
A o tom je koneckonců finanční nezávislost. Kdyby to bylo jednoduché, jsou finančně nezávislí všichni!
Jak jste na tom s finanční nezávislostí vy? S jakou mírou výběru ve svých portfoliích počítáte? A připadá vám, že je pravidlo 4 procent v Čechách dosažitelné? Pište do diskuze pod článkem nebo na [email protected]!
Pokračujte ve čtení!
Co je to FIRE a jak dosáhnout na finanční nezávislost v Čechách?
Sníte o tom, že jednoho dne budete moci opustit svá zaměstnání v korporátech a dělat jen to, co vás baví, při čemž nebudete muset řešit peníze? Tak to nejste jediní! O finanční nezávislost usilujete vy,
Známé pravidlo, pro mnohé jistě zajímavá novinka, jen zde napsáno nekonečně dlouze.
Díky za názor!
Článek jsem přečetl a nevím, jestli mi to neuniklo, ale nemluví se tam nikde o dividendách. V mém přemýšlení o 4% rule hrají dividendy velkou roli. Pokud budu mít nějaké vysokodividendové etf, tak by to mohlo daný pasivní příjem velmi naboostovat. To je třeba dalších 2-3% navíc. Pak člověku buď stačí menší portfolio a nebo si za vyšší portfolio bude užívat celkově vyšší příjem.
Dobrý den, díky za poznatek. V článku to není řečeno, ale dlouhodobé návratnosti kapitálových trhů se zpravidla udávají včetně reinvestování dividend (viz například kapitola Methodology in detail v tomto článku). Dividendy u širších indexů bývají dosti nízké a například u S&P 500 mají v současnosti, tedy v srpnu/září 2021 hodnotu asi 1,3 %. Zatím jsem o tom článek nepsal, ale dividendové investování je rozhodně lákavé. Bojím se ale, že je potřeba pro udržitelnou „early retirement“ taktiku vybudovat ještě větší portfolio, než je tomu v případě pravidla 4 % a spíše než ETF fondy by bylo lepší vybírat jednotlivé akciové tituly… Číst vice »
Dodatek k výpočtu dlouhodobé návratnosti s a bez započtení dividend: https://www.thebalance.com/the-importance-of-dividends-416840
Děkuji za ucelený a propracovaný souhrn informací o aplikování pravidla 4%. Vnímavý investor si určitě dokáže převést na vlastní situaci a správně se rozhodnout.
Ahoj Iveto, moc děkuji za komentář!