Rozbité prasátko

Zkouška z dospělosti III: Doplňkové penzijní spoření

Kdy je nejlepší čas na to, začít se bavit o finančním zajištění na důchod? Čím dříve, tím lépe! I proto dnes v seriálu „Zkouška z dospělosti“ Rozbité prasátko rozebere na kostičky finanční produkt Doplňkového penzijního spoření. Co je doplňkové penzijní spoření, proč byste si ho měli či neměli sjednat a vyplatí se vůbec? Po stavebním spoření a spořicích účtech přichází na řadu doplňkové penzijní spoření!

dite s knihou

Trocha kontextu neuškodí

V éteru okolo tzv. penzijka se točí spousta výrazů, které se na první pohled mohou zdát neodlišitelně. Co je doplňkové penzijní spoření a v čem se liší od penzijního připojištění? Proč se někdy mluví o účastnických fondech a jindy o transformovaných? Co to ty fondy vůbec jsou? Jak se to má s pilíři důchodového systému a co s nimi má společného penzijko? A jak do toho guláše zapadá státní příspěvek? Aby bylo možné na otázky odpovědět, je třeba vysvětlit český důchodový systém. Ve zkratce pochopitelně, protože nikdo nemá čas na slohové práce.

Český důchodový systém

Český penzijní systém by se dal rozdělit na dvě větve. První větví je povinné pojištění, které všichni dobře znáte v podobě povinných příspěvků, které jsou odečteny každý měsíc z vašich platů. Jsou zahrnuty v rozdílu mezi vaší hrubou a čistou mzdou společně se zdravotním pojištěním.

Nejpodivuhodnější na celém systému je, že si v něm nespoříte sami sobě, ale zajišťujete důchod současným penzistům. Čtete správně, to díky vám babičce s dědou každý měsíc přijde poštou složenka s poukazem na vyzvednutí si několika málo tisíc!

I proto sem tam narazíte na vizionáře varující před zhroucením penzijního systému. Osobně mezi proroky nejhoršího scénáře nepatřím, pravda ale je, že se zvyšujícím se podílem lidí v důchodovém věku bude na pracující generaci vyvíjen stále větší tlak. Řešení problému pak z povahy věci můžou být dvě – zvýšení minimálního věkové hranice pro odchod do penze anebo zvýšení odvodů na úkor pracující generace. Ve skutečnosti dojde k obojímu.

A právě tento fakt znamená nejen to, že důchodový věk bude se bude v budoucnu téměř jistě posouvat nad hranici 70 let, ale s ohledem na snižující se porodnost nebude ani odkud na penze brát (poslední, co je v zájmu celé společnosti, je uvalení extrémního zdanění na produktivní generaci kvůli zajištění těch nejstarších). Mileniálové, pokud se důchodový systém nezmění, tak až půjdete (a já s vámi) do důchodu, očekávejte státní příjem na hranici existenciálního minima.

V překladu – nespoléhejte se na to, že se o vás postará stát.

Druhý a třetí pilíř na pomoc!

Pochopitelně, Rozbité prasátko a jeho čtenáři nejsou jediní, kdo si tento fakt uvědomují. I stát si uvědomil závažnost situace a pokusil se na trh uvést II. pilíř, tzv. důchodové spoření. To spočívalo v tom, že si účastník mohl vyvést nějaké prostředky z povinného důchodového pojištění a dorovnat z části jejich hodnotu na vlastním spořícím kontě.

V politickém prostředí tato novela nikdy nezískala dostatečnou podporu a její život brzy uhasl (zavedena byla v roce 2013 a zrušena v roce 2016). Zda je to dobře či nikoliv není předmětem článku, ale o vaše názory se můžete podělit v diskuzi pod příspěvkem.

Během celé té doby (od roku 1994) existovalo i státem dotované penzijní připojištění. Všímáte si těch podobných termínů? Není divu, že se v takovém paskvilu málokdo vyzná. Penzijní připojištění zaniklo koncem roku 2012 (s nástupem důchodové reformy a II. pilíře) a bylo nahrazeno doplňkovým penzijním spořením.

Lidé, co si do té doby vedli poctivě své spořící účty, o prostředky nepřišli a ani je nemuseli likvidovat (vyplácet). Stávající účty byly převedeny společně s jejich stávajícími smlouvami i podmínkami do transformovaných fondů. Tyto fondy existují dodnes a je v nich stále registrováno přes 3 miliony lidí!

hodne cest

Doplňkové penzijní spoření na scénu

Se zánikem penzijního připojištění se klientům dostal do rukou nový nástroj – doplňkové penzijní spoření. Co je doplňkové penzijní spoření? Nové penzijko je to, co si založíte, pokud půjdete v dnešní době do spořitelny a sjednáte si nový účet.

Při sjednání smlouvy s vámi zaměstnanec pojišťovny pravděpodobně projde jakýsi dotazník a na základě vašeho věku a tolerance rizika vám nabídne umístění do jednoho z účastnického fondu. Nejčastěji si budete vybírat z konzervativního, vyváženého a dynamického profilu. Poté vám řekne, co vedení účtu obnáší, kdy máte nároky na státní příspěvek, kdy můžete využít daňových úlev a možná se i zmíní o poplatcích. Tímto okamžikem se mimo jiné nevědomky stáváte opravdovými investory!

Nyní, když už rozumíte, o co se jedná, když se řekne „penzijko“, Rozbité prasátko nahlédne pod kapotu tohoto finančního produktu. Dojde na srovnání starého penzijka s tím novým a současně budu uvedené některé fámy na pravou míru.

Penzijní připojištění vs doplňkové penzijní spoření

Rozdíl mezi doplňkovým penzijním spořením a penzijním připojištěním by nejspíše vydal na samostatný článek a pravděpodobně se i tak v budoucnu stane. Vás, jakožto koncové zákazníky asi nebude zajímat, jak je fond spravován nebo z čeho přesně se skládá. Budou vás zajímat rozdíly a důvody, proč v případě toho, že jste si kdysi založili penzijní připojištění, byste dnes měli měnit smlouvu a migrovat na doplňkové penzijní spoření.

Pokud jste jako já a sjednali jste si penzijní připojištění před rokem 2012 (anebo vám ho podobně jako mě sjednali rodiče), jste momentálně v tzv. transformovaném fondu. To znamená, že o peníze jste nepřišli a v zásadě se pro vás nezměnilo. Pořád si měsíčně přispíváte nějakou částkou a dostáváte příspěvek od státu.

Penzijní připojištění si dnes však již sjednat nemůžete, takže v případě zájmu o spoření na důchod skončíte vždy s doplňkovým penzijním spořením. Proč ale nebyly všechny penzijní připojištění převedeny do nových formátů penzijek? Důvodů se najde jistě mnoho (jak zákonných, tak administrativních), co ale Rozbité prasátko vidí jako nejdůležitější argumenty pro setrvání fondů je obrovský počet klientů (přes 3 miliony) a záruka nezáporného zhodnocení u starého penzijního připojištění.

Nezáporné zhodnocení vám nové doplňkové penzijní spoření nabídnout nemůže. Co vám ale nabídnout může, je již zmíněný výběr různých investičních profilů. Tento fakt by měl dosáhnout konsensu napříč mezi mladými investory (lidi pod 40). V další části bude vysvětleno, proč tomu tak je.

Čas je vaší největší výhodou

Představte si, že je vám 25 a máte stále staré penzijní připojištění. Pojišťovna vám garantuje nezáporné zhodnocení, takže každý rok budeme mít nepatrný percentuální zisk, zpravidla pohybující se kolem 1 %. Pokud jste četli předchozí příspěvky Rozbitého prasátka (zejména o Spořících účtech), tak již víte, že se ziskem 1 % neporazíte ani inflaci. Takže ano, sice jste v zelených číslech, ale pouze při přímém srovnání s předchozím obdobím (meziročně).

Garance nezáporného zisku s novým doplňkovým spořením opadá. A víte co? Je to jedině dobře! Spořitelna tudíž nemá svázané ruce a může vám tak nabídnout i rizikovější produkty, které vám v dlouhém časovém horizontu vydělají MNOHEM více peněz. Čím je to dáno? Tušíte správně, jde o složený úrok, který vás za 40 let usilovné práce přinese zasloužený, komfortní důchod. A necháte-li složený úrok působit dostatečně dlouho, rozdíl je mezi 1 % a 7 % je jako nebe a dudy.

Přesně tento argument by měl každého mladého investora přimět na přechod ze zastaralého penzijního připojištění na nové doplňkové penzijní spoření. Stará varianta penzijka je extrémně konzervativní a lze ji doporučit především lidem, kteří už mají důchod „za pár“.

A nezapomínejte na dobrosrdečný stát

Každý slyší na peníze zadarmo. I bez práce jsou někdy koláče, což je případ penzijka (ale i třeba stavebka). K roku 2019 se to má s příspěvky následovně:

tabulka

V prvním řádku naleznete váš měsíční příspěvek. Jde o částku, kterou musíte pravidelně přispívat, abyste měli nárok na výhody od státu. Minimální příspěvek, ke kterému vás stát motivuje, je 300 Kč měsíčně. Při takovém příspěvku vám stát pošle navíc 90 Kč. Jen tak, bez žádných dalších podmínek. Není to príma?

Situace se zlepšuje až do vašeho měsíčního příspěvku v hodnotě 1.000 Kč. V takové situaci pak dostanete slušných 230 Kč měsíčně, což se ročně rovná skoro 3.000 Kč. To je částka, kterou válet se na ulici jen tak nenajdete.

Poté se dostáváte do daňového zvýhodnění, které roste až do výše vašeho měsíčního příspěvku v hodnotě 3.000 Kč. Dle mého názoru však tato výhoda není pro mladší investory příliš relevantní. Pokud nesouhlasíte, napište do diskuze pod článkem!

Co to ve výsledku znamená pro vás? Znamená to, že pokud jste ochotni měsíčně postrádat 1.000 Kč a pošlete je svému budoucímu já na účet penzijka, dostanete 230 Kč navíc od státu. Bohužel oněch 230 Kč nepodléhá žádnému progresivnímu zvyšování (což by nejspíš mělo), a tak 230 Kč před 5 lety mělo mnohem vyšší hodnotu, než má dnes. To mimo jiné také znamená, že role výše státního příspěvku se s časem poměrně výrazně snižuje, avšak v začátcích vám příspěvek přidá potřebnou páru.

Pokud si nemůžete dovolit měsíční příspěvek ve výši 1.000 Kč, přispívejte méně anebo ještě líp, poproste se v práci, ať vám něco přihodí. Váš zaměstnavatel vám může v rámci výhod dorovnat váš příspěvek, takže v tom můžete jet fifty fifty, tedy napůl. Pro zaměstnavatele je totiž z daňových důvodů mnohem výhodnější vám přidat peníze formou příspěvku na vaše penzijko, než aby vám zvyšoval hrubou mzdu o stejnou částku! Chcete přidat? Řekněte si o příspěvek na penzijko!

A zase ty poplatky

O čem už se v případě doplňkového penzijního spoření tolik nemluví, jsou jeho poplatky. Podíváte-li se například na sazebník České pojišťovny, zjistíte, že roční poplatky za vedení účtu vás stojí 1 % a k tomu si ještě spořitelna připočte podíl z vydělané částky.

Tento fakt mi přijde jako extrémní případ zneužívání neznalosti zákazníků, kteří o produkt mají zájem zejména kvůli státním příspěvkům. Spořitelny si tento fakt uvědomují, a tudíž si za produkt účtují prémiové poplatky, které efektivně sráží jeho hlavní výhodu, tedy státní příspěvky.

1 % v podobě poplatků vás při investičním horizontu 40 let připraví o 25 % vašich potenciálních zisků. To je fakt, který lze doložit jednoduchou matematikou složených úroků. Příklad si můžete vyzkoušet v kalkulačce na následujícím odkazu. A to kalkulačka do návratnosti nezapočítává 15 % ze všech zisků, což vaše potenciální zisky otupí ještě víc. Bohužel, ani státní příspěvek tohle nezachrání.

kresleni na stenu

Pro koho je doplňkové spoření vhodné?

Leč se tak na základě posledních odstavců nemusí zdát, myslím si, že penzijko je dobrým produktem pro většinu národa. Příspěvky státu a zaměstnavatele z něj dělají opravdu zajímavou alternativu pro všechny, kteří nemají čas či chuť se zaobírat jinými možnostmi investic. Spořitelny jsou navíc ze zákona pojištěné, takže v případě krachu jejich instituce nepřijdete o peníze (neplést se špatným výkonem fondu, fond samozřejmě zkrachovat může).

V žádném případě však nelze doporučit do fondů vkládat větší částky, než které jsou potřeba na maximalizování státních příspěvků či optimalizaci daní. Využijte páky, kterou vám může nabídnout zaměstnavatel – přispívejte si na účet z cizí kapsy! Jakýkoliv přebytek peněz investujte pomocí produktů, které mají přívětivější strukturu poplatků.

Pokud se však o velký svět financí vskutku zajímáte, doporučuji si načíst více o ETF a indexových fondech. Tato investiční strategie může posloužit jako super alternativa pro všechny, kdo za něco obyčejného a poměrně jednoduchého nechtějí platit nic navíc. Pravdou totiž je, že manažer penzijních fondů těžko přijde s dechberoucí strategií, která z vás udělá milionáře.

To je ostatně další problém, který lze na fondech shledat, a tím je fakt, že spořitelny nezveřejňují strukturu svých fondů (odkaz na Komerční banku). A tudíž jste na pospas vůli manažera fondu, který fond může klidně dovést i ke krachu (ačkoliv kontrolních nástrojů je opravdu hodně, jak uvnitř spořitelny, tak externě v podobě státu).

Také je třeba dodat, že penzijní fondy byste měli s něčím srovnávat. Chvástá se spořitelna návratností 40 % během jednoho roku? Super! Byla návratnost trhu jako celku (All World ETF) 50 % během stejného období? No, v takovém případě fond tratí 10 procentních bodů na fond, do kterého můžete investovat sami a téměř zadarmo s ročními poplatky kolem 0,2 %.

A jak je na tom Rozbité prasátko?

Jak již bylo zmíněno, osobně penzijní připojištění vlastním, a to u České pojišťovny. Navíc jsem se stále neodhodlal k přechodu do nového systému, ačkoliv tak brzy učiním. Důvodem setrvání v systému je vysoká penalizace za vystoupení. Mimo jiné jsem poměrně zvědavý, jak si povede jejich dynamický fond oproti mým ostatním investicím.

Česká pojišťovna není jediná na trhu (a stálo by za debatu, zda by se vůbec dala považovat za jednu z lepších spořitelen). Dalšími příklady spořitelen jsou třeba Conseq (často uváděný pro svou nejvyšší návratnost fondů), Česká spořitelna nebo ČSOB. Při výběru však nehleďte na návratnost let minulých, protože historický výkon fondu není zárukou vývoje budoucího! Na tento fakt by neměl zapomínat žádný investor.

A co si myslíte vy, čtenáři? Vlastníte penzijko? Jak se připravujete na důchod? Pište do diskuze anebo na [email protected]!

Pokračujte ve čtení!

Líbil se Vám článek?

Sdílejte na Facebook
Sdílejte na Twitter
Odběr
Upozornit na
12 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Doplňkové penzijní spoření je jedna z velkých lží na lidi… I když dostaneme státní příspěvek, něco od zaměstnavatele a bude se to zhodnocovat, tak ve finále klesne hodnota peněz o jednu polovinu až 2/3.   Finanční poradci operují s konečnou částkou, která je sice krásná (na první pohled), ale v důchodu zničená inflací a poplatky.   Nepočítám do toho špatný vývoj trhu (viz. letos korona) a okamžité vybrání, u kterého se daní výnos a příspěvek od zaměstnavatele.   Argumentovat se dá tím, že se zvolí rizikovější fondy… Ale to by u tohoto typu zvolil jen opravdu hloupý člověk… Pokud volím… Číst vice »

Ještě pro ujasnění. V žádném případě jsem Tvůj článek nehatil. Je hezky napsaný a jsou tam důležitá fakta. Mě spíš štve, jak tím jsou lidi masírováni bankami, atd. Stěžují si, že nemají peníze a přitom stát podporuje tohle… Aby to, co mají, dále znehodnocovali… Nehledě na to, jestli jsou finančně negramotní, v 60 to vyberou a do roka budou bez peněz.   Mě největší smysl dávají nemovitosti. Pořád ta cena tak nějak roste s ní… Samozřejmě, velké náklady na začátku, ale i na ně se dá vydělat… Viz. např. Tvůj článek o práci v zahraničí…   Sám jsem první velké… Číst vice »

Osobně jsem momentálně hodně na vážkách. Nepovažuju se za finančně negramotnou, ale pokud jde o to, kam vložit mé peníze, úplně se ztrácím. Moje situace je taková, že ve svých 29 letech nemám (kromě spořicího účtu 🙂 ) žádný produkt. Veškeré mé peníze mám tedy na zmíněném spořicím účtu. Když odečtu rozumnou rezervu cca 3-5 měsíčních výdělků, mám k dispozici kolem 110 tis., které bych konečně ráda zhodnotila rozumněji, než úrokem 0,6 který mi momentálně na spořicím účtu nabízejí. Ráda bych se zabezpečila na stáří a také měla něco na středně dlouhou dobu. Hypotéku neplánuji. Jeden poradce mě velmi odrazoval… Číst vice »

Díky za názor. Váš blog se mi líbí právě pro to, že za ním nestojí žádný finanční poradce konkrétní poradenské společnosti a je z něj cítit upřímné přání lidem poradit nebo alespoň usnadnit rozhodování ve světě financí 🙂 Prokousala jsem se dalšími články a co vím jistě, že budu další ztracené duše odkazovat sem 🙂 Nakonec jsem se přiklonila ke sjednání stavebka, na 6 let splňuje, co od produktu tohoto typu očekávám. Hodně se mi líbí portu, o kterém jsem už dříve četla a tak zvažuji, že kousek své pravidelné investice risknu s nimi. Časem možná přidám něco dalšího, tohle… Číst vice »

Hezky den… koukam uz delsi dobu na vase texty a dava to hlavu i patu… nejsem fin. Negramot 🙂 alepriznam se ze jsem asi ( urcite) konzerva jako podnikatel i pres koronu se me jaks taks dari a proto investuji do nemovitosti mam v centru mesta najemni dum z ktereho i pres hypo uz do penezenky chodi prebytkove penize … beru to jako takovou jistotu ktera se me zhodnotila uz proto ze jsem nemovitost koupil pred 10 lety a ted ty ceny skocili brutalne ( nehlede na to ze uz ted me to vydelava) po precteni vaseho clanku jsem po… Číst vice »

Zdravim,
velmi som nepochopil uvahu z akeho dovodu ho neukoncite, vid http://skejwin.cz/doplnkove-penzijni-sporeni-volba-pro-investora

Zjavne vratenie statneho prispevku, a 15% … je stale rozumnejsie ako drzat „mrtve“ peniaze vo fondoch spravovanych statom…

alebo sa mylim?

nedokazem ale odhadnut … co je lepsie … ci vybrat 100tis czk a dat to do ETF… a prist o cca 10tis statny prispevok.

alebo to tam dalej drzat v penzijku.

Ještě než odejdete...

Chcete dosáhnout
na finanční
nezávislost?

Připojte se k Prasátkům!

popup obrazek s penezi