Jak minimalizovat riziko při investování? Zjistěte, proč je důležité diverzifikovat!

Investování rozhodně není bez rizika! Vážně je ale investování tak nebezpečné, jak se nám často snaží namluvit v médiích? Co nám jakožto investorům hrozí? Jak při investování riziko minimalizovat? A je to vůbec možné?

V tomto článku se podíváme na zoubek rizikům při investování! Dozvíte se, jak se riziko na kapitálových trzích měří a jak správně diverzifikovat portfolio, abyste riziko minimalizovali. 

Dále se také dozvíte, proč je důležité pravidelně rebalancovat portfolio a proč jsou největším rizikem investoři samotní!

Jak minimalizovat riziko při investování?

Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!

jak minimalizovat riziko při investování

Co to je riziko při investování?

První otázka zní – co to je riziko při investování?

Investiční riziko je pravděpodobnost toho, že o část nebo všechny své zainvestované prostředky či vložený kapitál přijdete. Dále si lze pod rizikem při investování také představit nedosažení na vytyčené investiční cíle.

Aby bylo možné riziko popsat, bude potřeba vysvětlit několik důležitých termínů.

Při investování na kapitálových trzích se jako určitý zástupce rizika často používá pojem volatilita.

Riziko ≈ Volatilita

Je ale třeba říct a mít na paměti, že volatilita a riziko není úplně totéž. 

Volatilita se používá pouze jako zástupná hodnota pro přibližný odhad rizikovosti, se kterou jde matematicky snáze operovat. Tento způsob odhadování má sice mnoho nedostatků, nicméně stále je při definici rizika užitečný.

Riziko ≠ Volatilita

Říct, že je něco rizikové, totiž často nestačí. Proto je důležité riziku přiřadit i kvantifikovatelnou hodnotu.

Volatilita

Volatilita znamená, jak moc cena nějaké investice krátkodobě kolísá a osciluje okolo určitého dlouhodobého trendu. V jednoduchosti si lze představit to, k jakým výkyvům dochází a jak moc cena “poskakuje” nahoru a zase dolů. 

Volatilitu by šlo označit jako určitou nestabilitu ceny. Měří se pomocí směrodatné odchylky.

Riziko ≈ volatilita ≈ směrodatná odchylka

Směrodatná odchylka

Směrodatná odchylka je statistická veličina, která v rámci investování měří to, jak daleko se pohybují průběžné zisky a ztráty od dlouhodobého průměru. 

Vypočítat ji lze jako druhou odmocninu rozptylu, ale to bychom se začali ukládat ke spánku a přikrývat hromadou statistiky. Pro účely článku bude přínosnější jednoduchý příklad!

Příklad volatility ve výnosech akcií

Řekněme, že akciové trhy mají dlouhodobě průměrnou roční návratnost 8 % ročně, ale zároveň mají nějakou nenulovou směrodatnou odchylku.

To v překladu znamená, že se nestává, že by tři roky po sobě akciové indexy stoupaly přesně o 8 % ročně jako hodinky, tedy jako kdyby byla směrodatná odchylka rovna nule. Pro kapitálové trhy je reálnější situací, že první rok akcie vzrostou o 20 %, další rok klesnou o 30 % a pak zase vzrostou například o 50 %.

Teoretický průběh (oranžová přímka) oproti reálnému průběhu (červená křivka) kapitálových trhů si pak můžete prohlédnou na následujícím grafu:

volatilita akcie

Obě křivky dosahují průměrného ročního zisk 8 %, nicméně teoretická s volatilitou 0 % a reálná s volatilitou 33 %. Netřeba dodávat, že červená křivka mnohem lépe vystihuje realitu kapitálových trhů.

Jeden rok se trhům daří, druhý se šílí a prodává a třetí se vše vrací k normálu.

Ve skutečnosti pak volatilita na kapitálových trzích vypadá asi nějak takto:

volatilita VIX index

Na obrázku je znázorněn index VIX vyjadřující volatilitu kapitálových trhů. Všimněte si, že největší volatilita na trzích panuje ve chvílích velkých propadů (2008, 2020).

Příklad volatility ve výnosech dluhopisů

Dalším příkladem jsou státní dluhopisy, které mají menší výnosy, ale také menší volatilitu a jsou tedy považovány za méně riskantní.

U dluhopisů byste mohli předpokládat například průměrný roční růst 2 %. Nicméně ani u dluhopisů se často nestává, že by tři roky po sobě rostly přesně o 2 %. Reálnější je, že jeden rok klesají o 4,5 % další rostou o 16,4 %, načež pak zase klesají o 4,5 %.

volatilita dluhopisy

Takový scénář znamená průměrný roční zisk 2 % s volatilitou 9,8 %.

Jde tedy o něco klidnější jízdu než v případě “divokých” akcií.

Sharpe ratio – poměr mezi výnosem a volatilitou

Cílem většiny (ne-li všech) portfolií je dosáhnout na co nejvyšší výnosy a zároveň podstupovat co nejmenší riziko. 

I proto dává smysl vytvořit ukazatel, který efektivitu tohoto snažení nějak změří. Takovým ukazatelem je sharpe ratio

Sharpe ratio je poměr mezi průměrným výnosem a volatilitou, tedy směrodatnou odchylkou od daného průměru

Tento poměr udává, jak efektivně nějaká investice získává výnosy za cenu volatility. Pokud při stejné volatilitě dosáhnete na dvojnásobný výnos, pak bude tento poměr také dvojnásobný. Jestliže naopak nějaká investice bude mít dvojnásobnou volatilitu, ale výnos zůstane stejný, tak tento poměr bude poloviční. Jednoduše lze říct, že čím větších hodnot sharpe ratio dosahuje, o to lepší portfolio se jedná z hlediska výnosů a volatility.  

Běžně se od výnosu ještě odečítá tzv. bezrizikový výnos, ale to pro jednoduchost v tomto příkladě bude vypuštěno.

Sharpe ratio = Výnos / Volatilita

Uvažujete-li předchozí příklad s akciemi, kde je sice výrazně vyšší průměrný výnos než u příkladu s dluhopisy, ale zároveň i vyšší volatilita, zjistíte, že u obou příkladů vychází přibližně stejné sharpe ratio okolo 0,22.

ParametryAkcieDluhopisy
Výnos8 %2 %
Volatilita33 %9,8 %
Sharpe ratio0,240,20

Oba případy jsou tedy přibližně stejně efektivní v získávání výnosů za cenu volatility.

Rizika systematická a nesystematická

V rámci investování je zcela zásadní pochopit rozdíl mezi riziky systematickými a nesystematickými.

Systematická rizika

Systematická rizika jsou přímo spjatá s určitou investicí, například s akciovým trhem jako takovým.

Co to znamená? 

Znamená to, že pokud chcete zisky akciových trhů, musíte zároveň přijmout i systematické riziko akciových trhů.

Systematické riziko akciového trhu je například fakt, že bude docházet k nějaké volatilitě nebo výkyvům, před kterými se prakticky nelze uchránit. Jde o ekonomické recese, deprese, nečekané propady a paniky, globální pandemie či světové války. To vše ovlivní návratnosti vašich portfolií.

Nesystematická rizika

Nesystematická (též systémová) rizika naopak podstupovat nemusíte. Jedná se o rizika, která se týkají například konkrétních společností.

Zisky akciových trhů nejsou podmíněné jejich podstoupením. Je tedy možné se jich zbavit  nebo je alespoň značně minimalizovat a to pomocí dostatečné diverzifikace.

Pod systémovým rizikem si můžete představit například situaci, kdy investujete prostředky do sektoru, který v průběhu letech zcela upadne v zapomnění, nebo do společnosti, která zkrachuje.

snížení rizika při investování

Proč má smysl diverzifikace

Slovo diverzifikovat by bylo možné “počeštit” slovem rozrůznit. Diverzifikovat znamená nemít všechna vajíčka v jednom košíku a rozložit (rozrůznit) investice tak, abyste nebyli zcela závislí pouze na jedné jediné z nich.

Diverzifikace v rámci akcií

Diverzifikovat v rámci akcií znamená nemít v portfoliu jen jednu jedinou akcii, ale mít jich v portfoliu zahrnuto co nejvíce.

Kolik akcií musíte vlastnit, abyste dosáhli na dostatečnou diverzifikaci? Na tuto otázku bohužel neexistuje jednoznačná odpověď a silně bude záviset na tom, z jakých sektorů a regionů byste měli portfolio poskládané. I tak se odhady na minimální diverzifikaci pohybují okolo 20-50 kusů různých akcií. 

Pochopitelně by byl velký rozdíl, kdybyste vlastnili po dvou akciích z deseti různých sektorů oproti deseti akciím ze dvou sektorů. 

S ohledem na jednoduchost, s jakou lze v dnešní době diverzifikovat například v rámci ETF fondů, je však ideální diverzifikovat v řádu stovek nebo lépe i tisíců různých akcií. 

Tím si zajistíte, že nebudete příliš závislí na žádné konkrétní akcii a do značné míry tím eliminujete nesystematické riziko.

Sektorová diverzifikace

Diverzifikovat v rámci sektorů je neméně důležité, protože stejně jako ojedinělá nešťastná událost může značně ovlivnit jednu firmu, tak jiná ojedinělá nešťastná událost může značně poškodit celý sektor. 

Příkladem může být třeba nedávná cenová válka o ropu, která tvrdě zasáhla sektor energetiky, nebo samo sebou pandemie, která zasáhla obzvlášť tvrdě všechny společnosti navázané na cestovní ruch.

diverzifikace riziko při investování

Regionální diverzifikace

Obdobné je to i v případě regionální diverzifikace. Stejně jako jedna nepředvídatelná událost může značně poškodit sektor, tak jiná nepředvídatelná událost jako například přírodní katastrofa, válka, nebo politický převrat může značně poškodit konkrétní region.

Z toho důvodu dává smysl diverzifikovat i v rámci různých regionů a nevystavovat se zbytečně nesystematickému riziku jednoho regionu.

Diverzifikace v rámci tisíců jednotlivých akcií, všech sektorů i všech relevantních regionů (s ohledem na tržní hodnotu) lze snadno dosáhnout pomocí jednoho indexového ETF fondu, kterým je například Vanguard FTSE All-world (VWCE).

Ten si navíc lze nakoupit u brokera DEGIRO bez transakčního poplatku.

Další zajímavé ETF fondy naleznete v samostatném článku.

Diverzifikace v rámci různých tříd aktiv

Diverzifikace v rámci akcií je především o kvantitě. Jde o to mít v portfoliu co nejvíc akcií, sektorů a regionů. 

Diverzifikace v rámci různých tříd aktiv je však trochu něco jiného!

O různých třídách aktiv je řeč, když investiční odborníci radí, v jakém poměru namíchat do portfolia akcie a dluhopisy, případně zda zařadit i zlato a jiné komodity, kryptoměny nebo nemovitosti! 

Není potřeba vlastnit každou třídu aktiv, pro kvalitní diverzifikaci stačí třeba i jen dvě třídy aktiv, ale musí se jednat o třídy aktiv s tím správným vztahem. A co v tomto kontextu znamená správný vztah?

Jde o to, abyste měli v portfoliu třídy aktiv, které se k sobě vzájemně chovají co nejvíce opačně (reverzně). Ve chvílích, kdy budou padat ceny akcií, je fajn mít v portfoliu složku, která naopak bude růst na hodnotě a do jisté míry vás tak může ochránit před velkými ztrátami.

Jevu, který tento vztah zachycuje, se říká negativní korelace a čím zápornější korelační koeficient mezi dvěma třídami aktiv, tím lépe.

Korelace

Korelace statisticky popisuje určitý vztah dvou věcí.

  • Korelace rovná 1 znamená zcela totožné chování
  • Korelace rovná 0 znamená zcela odlišné chování bez jakýchkoliv podobností
  • Korelace rovná -1 znamená přesně opačné chování

U dvou tříd aktiv, které je vhodné kvůli diverzifikaci kombinovat, je ideální co možná nejzápornější korelace. Jestliže jedna třída aktiv ztrácí, druhá třída by tak zrovna měla být v zisku a naopak. Tím se značně sníží volatilita celého portfolia.

Výše uvedené příklady volatility akcií a dluhopisů mají vzájemnou korelaci -0,93, což je v podstatě perfektní negativní korelace – akcie stoupají, dluhopisy klesají a naopak. Jedná se tedy o úplně ideální dvojici aktiv k dosažení kvalitní diverzifikace. 

Nyní se pojďte podívat, jak se bude dařit portfoliím s různým poměrem těchto dvou modelových negativně korelovaných aktiv. Všechny parametry pocházejí z dříve prezentovaných příkladů volatility akcií a dluhopisů a jsou nezměněné.

ParametryAkcieDluhopisy
Výnos8 %2 %
Volatilita33 %9,8 %
Sharpe ratio0,240,20

Příklad portfolia akcií a dluhopisů 50/50

Jako první poměr bude uveden tzv. equal weighted, což znamená stejné (rovnovážné) zastoupení všech (v tomto případě dvou) aktiv v portfoliu. 

A protože právě portfolio 50/50 je skvělý příklad pro pochopení důležitosti průběžného rebalancování, budou uvedeny i rozdíly mezi verzí portfolia s a bez průběžného rebalancování! 

Když jedno z aktiv vzroste na hodnotě a druhé na hodnotě ztratí, portfolio už nebude v poměru 50/50, ale třeba v poměru 55/45. Je sice fajn, že jedno aktivum roste, ale portfolio tím získává nežádoucí parametry. Proto je důležité portfolio rebalancovat zpět do původního poměru 50/50, aby si drželo své původní a očekávané parametry (volatilitu, očekávanou návratnost atd.)

Rebalancování lze provést jednoduše tak, že prodáte 5 % z hodnoty jednoho aktiva a ze zisku přikoupíte aktivum druhé. Tím aktiva dostanete opět do stejného poměru.

diverzifikace portfolio 50/50

A pro úplnost i číselné vyjádření předchozího grafu. Nejprve příklad portfolia bez rebalancování:

RokZastoupení dluhopisůVýnos/ztrátaZastoupení akciíVýnos/ztrátaKumulativní výnos portfolia
050,00 %0,00 %50,00 %0,00 %0,00 %
144,30 %-4,50 %55,70 %20,00 %7,75 %
257,00 %16,40 %43,00 %-30,00 %-2,42 %
345,70 %-4,50 %54,30 %50,00 %16,08 %

A nyní portfolio s pravidelným rebalancováním:

RokZastoupení dluhopisůVýnos/ztrátaZastoupení akciíVýnos/ztrátaKumulativní výnos portfolia
050,00 %0,00 %50,00 %0,00 %0,00 %
150,00 %-4,50 %50,00 %20,00 %7,75 %
250,00 %16,40 %50,00 %-30,00 %0,42 %
350,00 %-4,50 %50,00 %50,00 %23,27 %

Závěrečné výsledky portfolia by tedy byly:

Zisk bez rebalancováníVolatilitaZisk s rebalancovánímSharpe ratio
5,1 % p.a.12 %7,2 %0,6

První, čeho si můžete všimnout, je to, že modelový zisk v případě každoročního rebalancování je významně vyšší než v případě bez rebalancování. 

Jevu se říká rebalance premium. Premium obecně značí něco navíc a v tomto případě je to výnos portfolia, kterého dosáhnete navíc díky rebalancování. Tento výnos navíc bude tím větší, čím nižší bude korelační koeficient a vyšší volatilita obou aktiv. 

Další, co na jeho velikost má vliv, je poměr obou aktiv. Maximální rebalance premia byste měli dosahovat právě při rozložení portfolia v poměru 50/50.

Další, co může být zajímavým faktem, je, že spojením akcií a dluhopisů v poměru 50/50 dosáhnete při použití každoročního rebalancování výnosů téměř jako u akcií a zároveň máte volatilitu nízkou téměř jako u dluhopisů. Sharpe ratio je o dost vyšší, jinak řečeno toto portfolio je daleko efektivnější v získávání výnosů za cenu volatility, než samotné akcie i dluhopisy (0,20 respektive 0,24 v případě dluhopisů a akcií vs 0,6 u portfolia 50/50).

Příklad portfolia akcií a dluhopisů 20/80

Jako další složení se podívejte na tzv. equal volatility weighted, tedy takové složení, kdy všechny složky portfolia přispívají svojí volatilitou k celkové volatilitě portfolia stejným dílem. 

Velkým fanouškem toho způsobu vážení portfolia je například Ray Dalio a jeho slavné All Weather portfolio z tohoto principu částečně vychází. 

Pro dosažení na equal volatility weighted portfolio s ohledem na zvolené rozložení mezi třídy aktiv akcií a dluhopisů je potřeba alokovat přibližně 20 % portfolia do akcií a přibližně 80 % portfolia do dluhopisů. To proto, že jsou akcie v modelovém příkladu přibližně čtyřikrát volatilnější, takže by měly mít v portfoliu čtyřikrát menší zastoupení než dluhopisy.

diverzifikace portfolio 20/80
Zisk bez rebalancováníVolatilitaZisk s rebalancovánímSharpe ratio
3,3 % p.a.3 %4,6 %1,53

Dle očekávání je v tomto případě rebalance premium nižší než u složení 50/50, ale jeho vliv je pořád docela značný a znamená krásných 1,3 % p.a. navíc.

Možná až překvapivé může být zjištění, že pokud složíte portfolio tak, aby bylo equal volatility weighted, tedy 20/80, tak dostanete dokonce o dost nižší volatilitu než u samotných dluhopisů, ale vaše průměrné roční výnosy budou při použití každoročního rebalancování pořád víc jak dvojnásobné než v případě dluhopisů. 

A právě proto dosáhnete mnohonásobně vyššího sharpe ratia než u samotných akcií, dluhopisů nebo jiných modelových portfolií. Dokonce lze říct, že díky equal volatility weighted portfoliu dosáhnete ze všech možných jiných poměrů na to nejlepší sharpe ratio.

Příklad portfolia akcií a dluhopisů 80/20

Jako poslední příklad je uvedeno portfolio s převahou akcií a to v poměru 80/20 oproti dluhopisové složce.

diverzifikace portfolio 80/20
Zisk bez rebalancováníVolatilitaZisk s rebalancovánímSharpe ratio
6,9 % p.a.25 %8,3 %0,34

Na tomto příkladu je asi nejzajímavější fakt, že kombinace akcií a dluhopisů má díky rebalancování vyšší průměrný roční výnos než samotné akcie, to vše navíc při nižší volatilitě.

Více tříd aktiv

Portfolio je zkrátka více než jen součet jeho částí, jak správně říká Investiční brambora ve svém videu o třídách aktiv, tedy alespoň pokud portfolio pravidelně rebalancujete.

Je ale nutné zmínit, že se jedná jen o modelové příklady, které nemusí odpovídat a taky přesně neodpovídají realitě.

Nejzásadnější odlišností od skutečnosti je téměř dokonalá negativní korelace -0,93 dluhopisů a akcií v modelovém příkladu, kterou na reálných trzích najdete jen zřídka. Příklady byly takto nastaveny, aby zkoumané vlivy byly větší, a tedy i lépe viditelné. 

V praxi se korelace mezi pohyby cen u dluhopisů a akcií značně mění. Od začátku tisíciletí se korelace dluhopisů s akciemi pohybovala nejčastěji mezi -0,2 a -0,6 ovšem v devadesátých letech byla tato korelace dokonce i pozitivní. Korelaci různých tříd aktiv za posledních několik let můžete nalézt zde nebo zde.

To pro investory znamená, že ve skutečnosti bude rebalance premium i snížení volatility nižší než v uvedeném modelovém příkladu. Principiálně se však nic nemění a dostat se zpět k zajímavějším hodnotám je možné přidáním dalších tříd aktiv s vzájemným co nejnižším korelačním koeficientem. 

Diverzifikace napříč různými třídami aktiv tak přináší do portfolia tolik potřebný element klidu a snižuje celkovou volatilitu a potažmo tak minimalizuje celkové riziko. I proto se doporučuje mít v pozdější fázi investiční kariéry v portfoliu zařazenou významnou dluhopisovou složku.

Díky tomu, že zakomponujete do svých portfolií více tříd aktiv, také můžete dosáhnout na mírně vyšší návratnosti, než kdybyste investovali pouze do třídy jediné.

Výkonnost poté ještě umocníte, budete-li portfolio držet ve stanovených mezích a budete v dostatečně častých intervalech pravidelně portfolio rebalancovat (například 1x ročně).

Začněte investovat

Nejrychlejší cesta, jak dosáhnout na finanční nezávislost, je pomocí investování. Nečekejte a začněte investovat ještě dnes!

Další rizika při investování

Jak už bylo řečeno, riziko není jen o volatilitě. Volatilita jakožto určitý odhad rizikovosti je zde uvedena především proto, že se dá kvantifikovat, a lze s ní tedy i počítat, zatímco s dalšími riziky to tak jednoduché není.

Behaviorální riziko

Behaviorální riziko je riziko vyplývající z chování samotných investorů, kteří mohou být sami sobě nejhoršími nepřáteli. A často skutečně jsou.

Naše lidské mozky nejsou uzpůsobeny tomu, aby intuitivně chápaly statistiku, pravděpodobnost nebo exponenciální funkce. Navíc disponujeme emocemi a často se jimi necháváme ovládat až příliš, což může v rámci investování způsobit hodně škod.

Problematika na téma lidské mysli ve vztahu k chápání čísel a statistiky je detailně vysvětlena v geniální knize Myšlení rychlé a pomalé od držitele Nobelovy ceny Daniela Kahnemana.

I proto jsou výnosy průměrného investora daleko nižší než průměrné výnosy modelových portfolií a trhů jako takových. Jak je možné, že nejvíce lidí nakupuje v modrém bodě, když jsou trhy na maximech, aby následně své pozice prodali na dně výprodeje v bodě zeleném?

behaviorální riziko při investování

To je docela snadné. Lidé se často nechávají strhnout chamtivostí, nebo se bojí, že jim něco uteče (FOMO). A tak investují do aktiv, které v nedávné minulosti rostly. Často to může znamenat, že velká část lákavých minulých výnosů byla jen pozitivní volatilitou a čeká je návrat k průměru, nebo v horším případě kvůli negativní volatilitě pád hluboko pod průměr. 

Když pak člověk vidí červená čísla a vysokou ztrátu desítek procent, tak nastoupí strach z dalších ztrát a mnoho lidí raději prodá se ztrátou a na investice už nikdy nesáhne s přesvědčením, že je to celé akorát jeden velký podvod. 

Naše chování značně zesiluje riziko dané volatilitou. A tak zatímco pro disciplinované investory hledět na volatilitu jako na hlavní riziko smysl nedává, pro nás běžné investory zůstává volatilita docela podstatným ukazatelem a značným rizikem.

I proto je pro většinu lidí nejlepší spokojit se právě s výnosy trhů jako takových a investovat co nejpasivněji, o čemž si můžete přečíst v článku o aktivním a pasivním investování.

Riziko protistrany

Riziko protistrany spočívá v tom, že při dohodě protistrana nedodrží to, co slíbila. 

Jako příklad lze uvést emitenta dluhopisu, který zkrachuje a nebude schopen splácet své závazky vůči věřitelům. Z dluhopisu se tak stane bezcenný cár papíru.

Prakticky každá složka investičního procesu obnáší jisté riziko protistrany – emitent akcie či dluhopisu, broker, správce ETF fondu, depozitář cenných papírů ale i třeba vaše vlastní banka.

Kdykoliv může dojít ke krachu, zpronevěření prostředků, úpadku, vytunelování či k fatálním technickým problémům, které v celkovém součtu budou znamenat jediné – částečnou nebo úplnou ztrátu kapitálu.

Rizika protistrany jsou nicméně do značné míry legislativně ošetřeny a existuje spousta mechanismů, které zaručují bezpečnou participaci při obchodování na kapitálových trzích.

I tak je vždy třeba dbát zvýšené opatrnosti a nenaletět všemožným scamům či zlodějským praktikám.

Na scamy a těchto dalších 19 věcí si dejte při investování pozor!

Měnové riziko

Měnové riziko spočívá v pohybu měnového páru vůči sobě. Kurz dvou měn se vůči sobě prakticky neustále mění, a je jedno, ať jde o českou korunu vůči euru nebo americkému dolaru vůči japonskému jenu. 

Abyste mohli investovat do ETF fondů, směníte si své české koruny na eura za kurz 25 Kč/EUR. Rok necháte investici ležet a ta se zhodnotí v eurové hodnotě o 10 %. 

Když investici budete chtít vybrat, tak se může stát, že zrovna bude kurz 20 Kč/EUR což pro vás znamená měnovou ztrátu 20 %. V celkovém součtu tak budete i přes zisk 10 % stále v 12% mínusu.

Počkat! Snad 10 %, ne?!

Nikoliv!

Chcete-li dát dohromady sérii zisků a ztrát, nemůžete je jednoduše aritmeticky sečíst. Je třeba procenta převést na násobky původní investice. V případě zisku 10 % to znamená 1,1 a v případě ztráty 20 % to znamená 0,8. Po vynásobení 1,1 x 0,8 získáte hodnotu 0,88, což převedeno zpět na procenta znamená ztrátu 12 %.

Měli byste se měnového rizika bát?

No ale zpět k měnovému riziku, měli byste se ho bát? 

Já osobně bych se ho bál především v případě, že bych investoval jednorázově a po relativně krátké době (jednotky let) chtěl zase celou částku vybrat. Dále bych byl pozorný u investic jako jsou P2P půjčky a dluhopisy, na jejichž návratnost má měnový kurz mnohem větší dopad (zisk se distribuuje v podobě dividend v dané měně průběžně).

Jestliže však plánuji investovat do akcií dlouhodobě (po dobu několika desítek let), investuji průběžně a je možné, že i odprodávat investice budu průběžně, tak si myslím, že měnové riziko není nijak zásadním problémem a cena ochrany před takovým rizikem bude daleko větší než benefit eliminace rizika. Ovšem jde jen o můj názor, který sice sdílí i Warren Buffet, ale pořád je to jen názor.

A proto si na téma v budoucnu posvítíme!

měnové riziko obrázek

Jak se před měnovým rizikem chránit?

Před měnovým rizikem je možné se chránit pomocí obchodování forexu, ale to může být pro začínajícího investora docela komplikovanou záležitostí. 

Daleko jednodušší způsob je využít měnově zajištěného ETF fondu, které bývají označeny v názvu například přívlastkem „EUR hedged“, což je sice super pro naše slovenské sestry a bratry, kteří platí eurem, ale ETF fondů zahedgovaných do koruny tolik není. Vlastně neexistuje žádný! 

Skvělý článek o tom, jak fungují měnově zajištěné fondy, si můžete přečíst na webu justETF.

měnové riziko dolar libra

A tak je pro začínajícího českého investora, který se měnového rizika obává, asi nejlepším řešením využití služeb české robo-advisory společnosti Portu, která zajištění nabízí.

Portu vám podle vašeho rizikového profilu zajistí diverzifikaci jak kvantitativní (například v rámci akcií), tak i kvalitativní napříč třídami aktiv. A zároveň se postará i o měnové zajištění a pravidelné rebalancování vašeho portfolia. 

Mimo to je na Portu možné investovat v korunách a investování je zde opravdu velmi přímočaré a v češtině. Víc se o Portu můžete dozvědět ze samostatné recenze platformy.

Jak minimalizovat riziko při investování?

Jak sami vidíte, minimalizace rizika při investování není snadnou záležitostí! Rizik je spoustu a času je málo. 

Naštěstí lze dodržovat několik celkem jednoduchých principů a proti většině rizik se tak ochráníte, aniž byste museli denně rebalancovat svá portfolia či sledovat vývoj kurzu koruny vůči euru.

Jak minimalizovat riziko při investování?

  • Diverzifikace v rámci jedné třídy aktiv (třeba akcii) je žádoucí a důležitá, abyste se zbavili nesystematických rizik
  • Diverzifikace napříč různými třídami aktiv může být také žádoucí, a to pro snížení volatility 
  • Snížení volatility je vhodné jestliže
    • by se mohlo stát, že dočasný propad psychicky nebo finančně nezvládnete
    • je váš investiční horizont kratší (například jen několik let)
  • Pokud držíte více tříd aktiv, je důležité portfolio pravidelně rebalancovat, protože tím zvyšujete výnosy a držíte volatilitu tam, kde ji chcete mít
  • Investování nemusí být komplikované a veškerou teorii lze aplikovat relativně snadno pomocí low cost ETF skrze brokera jako je DEGIRO nebo ještě snadněji a pohodlněji přes robo advisory Portu
  • Dejte si pohov od nepřetržitého sledování výkonnosti portfolia – jestliže se nechystáte portfolio prodávat příští týden, jeho aktuální hodnota je zcela nepodstatná

Rada na závěr

A ta nejlepší rada na závěr? Méně je ve světě investic mnohdy více! Investování opravdu nemusí být komplikované!

Jsem přesvědčen, že naprostá většina z nás si vystačí s jedním jediným globálním akciovým ETF fondem (například již zmíněné VWCE) a v pozdější fázi investiční kariéry stačí zařadit globální dluhopisovou složku (například dluhopisové ETF od SPDR).

Všechno ostatní je pak už jen třešničkou na dortu.

Tak dobrou chuť!

A jak diverzifikujete vy? V jakých poměrech máte v portfoliu akcie a dluhopisy? A co jiné třídy aktiv? Nebo na diverzifikaci kašlete? Podělte se o své názory v diskuzi pod článkem nebo napište na [email protected]!

Autorem článku je Prasátko Václav ([email protected]).

Pokračujte ve čtení!

Líbil se Vám článek?

Share on facebook
Sdílejte na Facebook
Share on twitter
Sdílejte na Twitter
Odběr
Upozornit na
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Co se týče rebalancování, je nějaká studie, nebo pravidlo, že bych měl rebalancovat prodejem? Mne přijde rozumnější rebalancovat nákupem v případě, že investuji a přikupuji pravidelně.

Z hlediska risk managementu i rebalance premia vychází rebalancování nákupem i prodejem úplně stejně. Z hlediska daní a transakčních poplatků vychází lépe rebalancování nákupem, takže máte pravdu. Pokud můžete rebalancovat nákupem, rozhodně je to lepší, jenže né vždy je to možné, a tak jsem psal o tom, jak rebalancovat prodejem, protože to jde vždy.

No a právě zmíněné Portu rebalancuje nákupem aktiv, pokud se nemýlím.
Takže další výhoda, aby člověk řešil daně co nejméně.
A předpokládám, že rebalance platí i pro portfolio 10 v rámci akciových ETF, podle toho jak se jim daří…..nevíte?

Pokud vím tak ano, všechna portu portfolila rebalancují právě i své akciové složky u čehož si ale osobně nejsem jistý jestli to je dobře, nebo ne.

Tak já myslím že maximálně upraví procentuální rozložení a dají větší váhu levnějšímu(podhodnocenému) ETF.
Ale nevím no

Oni podle mně rebalancují i prodejem (pokud je třeba). Což nemusí být u čistě akciového portfólia ideální (platí zbytečně daně). Osobně bych rebalancoval až v případě, že se jednotlivé složky výrazně vychýlí. Jinak stačí rebalancovat příkupy.

Obecně při rebalanci sice přikupuješ levnější část, ale často jdeš proti momentu. Takže nemá smysl to hrotit.

Hezký článek, pokud člověk přikupuje pravidelně podobnou částkou, tak sníží na minimum i měnové riziko.

Díky! 🙂
Naprosto souhlasím, že pravidelné nákupy v akumulační fázi a stejně tak pravidelné prodeje ve fázi spotřeby dále snižují měnové riziko.

Ještě než odejdete...

Chcete dosáhnout
na finanční
nezávislost?

Připojte se k Prasátkům!

popup obrazek s penezi