Rozbité prasátko

Aktivní vs. pasivní investování – co má navrch?

Aktivní nebo pasivní investování – to je otázka, která rozděluje investiční veřejnost. Co to znamená, spravujete-li investiční portfolio aktivně či pasivně? 

Na jedné straně máte „bezmyšlenkovité“ sledování indexu, tedy průměr trhu, na druhé aktivní vybírání „vítězných“ akcií s cílem trh překonat.

Jak taková aktivní a pasivní správa investičního portfolia vypadá? A je pro vás výhodnější aktivní nebo pasivní investování?

Než se pustíme do řešení sporu mezi aktivním a pasivním investováním, měli bychom si nejprve oba přístupy blíže popsat!

Aktivní vs pasivní investování

Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!

aktivní pasivní investování sociální sítě

Co je to pasivní investování?

Pasivní investování je investiční strategie s cílem kopírovat výkonnost daného kapitálového trhu se všemi jeho růsty i pády. Trh zpravidla reprezentuje nějaký index, jakým je například S&P 500 nebo FTSE all-world.

Na obrázku pak vidíte průměrnou výkonnost amerického indexu S&P 500.

SP500 historical chart

Prakticky by bylo složité a kvůli transakčním poplatkům nákladné nakoupit všech přibližně 500 firem z indexu S&P 500. Proto pasivní investoři využívají instrumenty jako například indexové nebo ETF fondy. Díky těmto nástrojům lze jednoduše koupit už poskládané a diverzifikované portfolio akcií firem, které jsou v indexu zahrnuty.

Takovéto nástroje nejsou sice úplně zdarma, nicméně při porovnání s dalšími možnostmi je cena opravdu nízká, proto se jim taky říká low cost index funds (nízkonákladové indexové fondy). TER, tedy celkové roční náklady takového fondu, se mohou pohybovat typicky mezi 0,03 % až 0,30 % p.a.

To je obrovská výhoda pasivního investování. Protože není potřeba vymýšlet nic zásadního, můžete poměrně dobře minimalizovat průběžné náklady potřebné na správu a řízení portfolia.

Co je to aktivní investování?

Aktivní investování naopak znamená snahu o získání nadprůměrných výnosů a překonání určitých benchmarků v podobě těch stejných indexů, které pasivní správa kopíruje. 

Těchto nadprůměrných výnosů se aktivní správa snaží docílit například výběrem „vítězných“ akcií, kterým se bude dařit lépe než průměru, nebo „časováním“ trhu, tedy realizování nákupů a prodejů v optimální okamžik, případně kombinací obojího.

Na rozdíl od pasivní správy portfolia, která je v praxi realizována výhradně zprostředkovaně, je možné aktivní správu portfolia dále rozdělit na vlastní a zprostředkovanou.

Vlastní správa portfolia

Vlastní správa portfolia znamená jednoduše to, že jsou to právě investoři samotní, kteří portfolia sestavují. Tento přístup se nejčastěji označuje jako stock picking (výběr akcií), přičemž existuje mnoho různých strategií pro výběr vítězných akcií, tedy akcií, jejichž návratnost bude oproti trhu nadprůměrná. 

Při správě vlastního portfolia zpravidla neplatíte žádné poplatky za správu fondu, jen transakční poplatky za obchody, ale výběr a analýza akcií vás stojí čas a obchodování někdy i nervy.

Každopádně lze tvrdit, že uváženou správou vlastního portfolia stylem „kup a drž“ lze minimalizovat náklady na naprosté minimum, jelikož neplatíte žádné průběžné poplatky, jako je tomu u pasivních i aktivních fondů.

Zprostředkovaná správa portfolia

Zprostředkovaná správa portfolia znamená, že investoři svěří své peníze do správy někomu jinému, zpravidla nějakému podílovému fondu, ve kterém portfolio sestavují profesionální portfolio manažeři. Služby profesionálních portfolio manažerů ale něco stojí, a tak se TER takového fondu může pohybovat typicky někde mezi 1 až 3 % p.a.

A to je výrazně více než v případě pasivní správy.

Začněte investovat

Nejrychlejší cesta, jak dosáhnout na finanční nezávislost, je pomocí investování. Nečekejte a začněte investovat ještě dnes!

Jste pasivní nebo aktivní investoři?

Nejspíše jste někde mezi!

To proto, že se nejedná o otázku buď a nebo, ale spíše o škálu. Abyste jednotlivé strategie mohli na škálu nějak umístit, je třeba si obě filosofie nejprve definovat. 

Pasivní investoři se snaží o kopírování trhu jako celku. Jinými slovy – čím více diverzifikujete, tím více se příkláníte k pasivnímu investování.

Aktivní investoři naopak věří, že zvládnou vybrat nadprůměrně výkonné akcie a dosáhnout na výnosy lepší, než jaké má trh jako celek. Zde platí, že čím méně diverzifikujete, tím více se příkláníte k aktivnímu investování

Na základě této definice, která umožňuje i přibližnou kvantifikaci, už lze zmiňovanou škálu strategií sestavit.

škála active to passive

Boglehead

Pojmenování Boglehead je odvozeno od jména otce pasivního indexového investování John C. Bogle. Znamená čistě indexové investování, držící se vážení přesně podle tržní kapitalizace s důrazem na maximální diverzifikaci. Jedná se tedy o co nejpřesnější kopírování trhu jako takového.

Tržní kapitalizací se rozumí hodnota všech vydaných akcií. Pokud by existovalo všehovšudy 10 akcií společnosti Apple, přičemž jedna akcie by stála $100, tržní kapitalizace firmy by byla $1.000. Kdybyste pak investovali do indexu, v kterém by byla zastoupena ještě jedna konkurenční firma, například Microsoft s celkovou tržní kapitalizací $2.000, index by byl reprezentován z 33 % akciemi firmy Apple a z 66 % akciemi Microsoftu.

Jak taková tržní kapitalizace vypadá například u ETF sledující index S&P 500 od Vanguardu se můžete podívat na tomto obrázku.

vanguard SP500

Tato strategie asi většině lidí přijde na mysl, když se řekne pasivní investování.

Tilting

Tilting znamená zvednutí váhy určité části portfolia oproti čistému vážení dle tržní kapitalizace. Může se jednat o zvednutí váhy určitého sektoru, regionu nebo podtřídy akcií, jako jsou třeba small caps a large caps (firmy s malou či velkou tržní kapitalizací), nebo value a growth (hodnotové či růstové akcie).

To znamená, že si například řeknete, že chcete, aby akcie firem s malou tržní kapitalizací měly větší zastoupení ve vašem portfoliu, než kolik by měly mít pouze na základě jejich opravdové hodnoty.

Satelitní portfolio

Základem satelitního portfolia jsou indexové ETF fondy, ke kterým se přidá několik akcií, kterým investoři z nějakého důvodu věří, mají je rádi nebo jednoduše spekulují na jejich budoucí vývoj. Stěžejní součástí portfolia nadále zůstávají indexové ETF fondy s váhou typicky mezi 70 a 90 % portfolia.

Jde o strategii, kdy jako investoři stále primárně sledujete trh, ale zároveň máte volné ruce a můžete si i vyhrát s výběrem vlastních akcií.

aktivni pasivní správa portfolia

Sector picking

Výběr sektorů (IT, zdravotnictví, blockchain technologie) má spoustu společného jak s aktivním výběrem jednotlivých akcií, tak i s pasivním investováním do indexového fondu. 

Z aktivního investování si to bere onu víru ve vlastní schopnost výběru a možnost dosáhnout na nadprůměrný výnos. Z pasivního investování si tento přístup vypůjčuje vyšší diverzifikaci a praktickou realizaci pomocí nákupu, v tomto případě na konkrétní sektory zaměřených ETF fondů.

Do stejné kategorie lze zařadit i výběr ETF podle nějaké tématiky (společensky odpovědné společnosti) nebo třeba geografického regionu (Japonsko, západní Evropa).

A že je z čeho vybírat!

Stock picking

Stock picking znamená výběr jednotlivých akcií a sestavování vlastního akciového portfolia bez využití instrumentů jako jsou ETF fondy. Tato strategie je synonymem aktivního investování do akcií. 

Investování do akcií má spoustu dalších podkategorií, čemuž se nelze příliš mnoho divit s ohledem na velmi dlouhou historii akciových trhů (pasivní investování je výrazně mladší alternativou). 

Podkategorie lze rozdělit především podle parametru, dle kterého se akcie vybírají.

Trading a spekulace

Trading a spekulace jsou si významově velmi podobné termíny, přičemž se v obou případech jedná o nákupy a prodeje v krátkém časovém horizontu. V čem se liší je to, na jakém základě se daný obchod uskutečňuje. 

V případě spekulace se jedná o nákup na základě nějaké nové informace nebo změny ve fundamentu (zásadní informace mající dopad na fungování) dané společnosti, které se podle spekulantů ještě nepromítly do ceny akcie. Ve chvíli, kdy se daná událost do ceny promítne, spekulanti akcii zase prodají. 

Při tradingu se jedná o nákupy a prodeje na základě technické analýzy. Při technické analýze obchodníci sledují vývoje cen aktiv, které jim mají dát signály o tom, kdy mají aktiva prodat či nakoupit.

Proti těmto předpokladům jde nejen tzv. teorie efektivních trhů, kvůli které by spekulace dnes měla fungovat jen stěží, jelikož každá nová informace je prakticky ihned započtena do ceny aktiv, tak také neuvěřitelná palebná síla velkých investičních společností. Ty disponují technologiemi, o kterých se menším analytikům ani nesní, a tak na veškeré indikátory mohou reagovat mnohem rychleji než drobní investoři.

Trading jen na vlastní nebezpečí

Do aktivního investování formou tradingu či spekulací může mnohé investory vtáhnout fenomén „prokletého začátečnického štěstí“. Je totiž velmi vysoká šance, že se na začátečníky usměje investiční štěstí a ti vydělají slušné peníze (paralela s výherními automaty není náhodná). 

Co začátečníci udělají poté? Pravděpodobně budou mylně věřit, že jsou úspěšnými díky vlastním schopnostem. Budou věřit, že je možné správný výběr opakovat s větším objemem peněz a snadno tak zbohatnout. A to je většinou kamenem úrazu, kdy obchodníci přicházejí o nemalé balíky peněz.

S aktivním každodenním tradingem není radno si zahrávat a pokud se takovou cestou vydáte, dobře se seznamte s riziky s tím spojenými. Čím více obchodujete, tím více zpravidla utrácíte za poplatky a odvádíte na daních

To je jako běžet sprint s rozevřeným padákem proti větru a doufat, že předběhnete Usaina Bolta. Usain Bolt je v tomto případě prachobyčejný index S&P 500, který chcete za každou cenu překonat.

A pro ty, kteří by to přeci jen chtěli štěstí pokoušet, doporučuji se nejprve seznámit s fakty: 

Je lepší aktivní nebo pasivní investování?

Někoho může napadnout: 

Kdo by chtěl průměrné výnosy pasivní správy, když může dosáhnout nadprůměrných výnosů pomocí aktivní správy portfolia?

S takovým závěrem jsou ale minimálně dva problémy.

  • Vyšší náklady aktivní oproti pasivní správě
  • Konzistence, s jakou aktivní správa zvládá dosáhnout svého cíle (porážení trhu)
buffet

Bajka Warrena Buffetta o rodině Gotrockových

Problém s poplatky adresoval Warren Buffett ve svém dopise akcionářům roku 2005 formou bajky o rodině Gotrockových.

V bajce se vypráví o obrovské rodině, která vlastní spoustu akcií a užívá si zisků, které z vlastnictví produktivních firem plynou. Některé členy rodiny ale přesvědčí makléři a brokeři, aby prodali ty horší akcie svým příbuzným, od kterých současně odkoupí ty lepší akcie. To jim samozřejmě za malý poplatek umožní. 

Jenže vyšší zisky to rodině celkově nepřineslo, a tak přišli na řadu portfolio manažeři. Podle nich to bylo určitě tím, že rodina neumí rozeznat dobré akcie od špatných, s čímž jim rádi za malý poplatek pomůžou. Ani s takovou pomocí se jim celkově ale lépe nevedlo, naopak to bylo ještě horší. 

Tak za rodinou přišli ještě další odborníci, investiční poradci. Ti zase řekli, že to je jistě tím, že členové rodiny neumí rozeznat dobré a špatné portfolio manažery, s čímž jim samozřejmě za malý poplatek pomůžou. 

Určitě neuhodnete, co se stalo? 

Celkově se rodině dařilo ještě hůř.

Nebuďte jako Gotrockovi.

Co se z bajky můžeme naučit?

Z bajky si lze odnést hned několik poselství. 

  • Všichni odborníci a investiční poradci něco stojí
  • Když kupujete nebo prodáváte ve víře, že to je dobrý tah, tak na druhé straně obchodu vždy stojí člověk, který si myslí totéž
  • Být jednoduše součástí rodiny a užívat si plodů ekonomiky je jednodušší a výnosnější, než se snažit o trochu z těch plodů obrat bratrance a za tu možnost zaplatit hromadu poplatků

Tedy jinak řečeno, být zainvestovaný v trhu je hra s pozitivním součtem. Aktivní snaha o poražení trhu je v této hře s pozitivním součtem minihrou s nulovým součtem mínus náklady a poplatky.

Casino vždy vyhrává. 

Aby někdo mohl aktivně vydělat něco navíc, někdo jiný musí aktivně prodělat a oba musíte ještě k tomu zaplatit poplatky, nemluvě o čase a nervech, které vás to stojí navíc k poplatkům. 

Tuto bajku v češtině i s komentářem krásně převyprávěl Richard ve videu na svém Youtube kanálu Investiční brambora.

Buffettova sázka o milion dolarů

Mimo to, že je Warren Buffett autorem této poučné bajky, nám může posloužit i jeho názor na spor aktivní vs. pasivní investování. 

Warren Buffet, přestože sám celý život úspěšně praktikoval aktivní správu akciového portfolia, je toho názoru, že: 

Nejlepší věcí, kterou většina lidí může udělat, je nákup indexového fondu S&P 500.

Poměrně jednoznačně se tedy ve sporu aktivní a pasivní správy staví, v případě většinové populace, na stranu pasivní správy. Tento svůj názor také podložil činy. Roku 2008 se vsadil o milion dolarů, že levný indexový fond S&P 500 na desetiletém horizontu porazí výběr pěti hedge fondů a vyhrál.

A kdo jsme my, abychom zpochybňovali Warrena Buffeta?

Co na to John C. Bogle?

Mimo Buffetta se k poplatkům vyjádřil zajímavě i John C. Bogle, který v překladu na adresu poplatků řekl následující:

V investování platí, že dostanete to, za co si nezaplatíte!

(Jde o slovní hříčku jako opozici vůči v anglicky mluvících zemích běžnému pořekadlu „you get what you pay for.“) 

Jinak řečeno – budoucí zisky jsou nejisté, poplatky jsou jistota. Nejlepší způsob, jak s jistotou zvednout budoucí výnosy, je vybrat si instrument s co nejnižšími poplatky.

Studie a výzkumy

John C. Bogle a Warren Buffett jsou bezesporu jedni z největších odborníků na investice, ale i tak se jedná jen o jejich názory. Abychom se nemuseli spoléhat jen na názory, tak se podíváme i na to, co k tématu mohou říct nějaké výzkumy a studie.

morningstar logo

Morningstar – Nejlepší prediktor budoucích výnosů fondů

Začneme výzkumem společnosti Morningstar s názvem Poplatky jako nejlepší prediktor budoucích výnosů

Závěr tohoto výzkumu, který se zaměřuje na celou škálu různých parametrů akciových fondů, říká, že ze všech parametrů je nejlepším ukazatelem pro výběr fondu jeho TER tedy jeho celkové průběžné náklady a poplatky. Tento výzkum prakticky podtrhuje slova Johna Bogla.

JPM - Jak si vedou průměrní aktivní investoři?

Odpověď na otázku, jak dobře zvládají investoři dosahovat na nadprůměrné výnosy pomocí vlastní aktivní správy portfolia, nám může dát studie JPMorgan. Ze studie vyplývá, že průměrný aktivní investor spravující si své portfolio s vidinou nadprůměrných výnosů dosahuje výnosů silně podprůměrných.

JPMorgan studie

To na sebevědomí rozhodně nepřidá.

Někoho může napadnout, že se není čemu divit, když soupeří s profesionálními portfolio manažery. Ti určitě průměr trhu překonávat musejí, že?

SPIVA - Jak si vedou aktivní profesionální portfolio manažeři?

No a zdá se, že tomu tak není ani v případě profesionálů! 

To se dočtete ze studie SPIVA. Ze této studie vyplývá, že okolo 90 % aktivně spravovaných fondů nezvládá dlouhodobě překonávat svůj benchmark, tedy ani pasivní správu portfolia, která tento benchmark kopíruje.

SPIVA studie

A co ti nejlepší?

Někdo by mohl namítnout, že sice většina investorů i profesionálních portfolio manažerů nezvládá dosahovat nadprůměrných výnosů, ale existuje top 10 %, kteří to zvládají. Stačí tudíž být mezi nejlepšími 10 % všech investorů nebo investovat do fondu, který řídí někdo z top 10 %. 

S takovým závěrem je bohužel hned několik problémů.

O vytrvalosti ve výkonu vzájemných fondů

Podle studie Mark M. Carhart neexistují důkazy pro existenci schopných portfolio manažerů. Jeho i další studie naznačují, že rozdíl mezi výnosy aktivně spravovaných fondů vysvětluje spíše štěstí než schopnosti jejich portfolio manažerů.

Být narozen pod šťastnou hvězdou se vyplácí!

Paradox schopnosti

To samo sebou neznamená, že profesionální portfolio manažeři nejsou opravdu schopní a že nejsou lepší než průměrný investor. Znamená to jen, že nikdo z profesionálů není výrazně lepší než ostatní profesionálové natolik, aby vliv jeho či jejích schopnosti byl větší než vliv náhody.

Říká se tomu paradox schopnosti. Není tedy důvod věřit, že těm fondům, kterým se v minulosti dařilo dosahovat na nadprůměrné výnosy, se to podaří i v budoucnu.

Návrat k průměru

Naopak existuje fenomén, jehož název lze přeložit, jako návrat k průměru (reversion to the mean). Ten pro investory znamená, že pokud budou investovat do fondů, jejichž minulé nadprůměrné výsledky byly způsobené náhodou, tak existuje velká pravděpodobnost budoucích podprůměrných výsledků.  

A to už tedy jako investoři uděláte lépe, když budete investovat zcela náhodně!

Jsou lidé jako Warren Buffett výjimkou?

Ale co dříve zmiňovaný Warren Buffett? 

V jeho případě se jedná o aktivního portfolio manažera, který mnoho desítek let výnosy S&P 500 překonával. Existují navdzory studiím výjimky opravdu geniálních aktivních portfolio manažerů, kteří zvládnou překonávat příslušný benchmark díky výběru vítězných akcií klidně i mnoho desítek let?

Ano! Buffett je zcela jistě geniálním investorem.

Ale ne, za jeho úspěchem stock picking nebo časování trhu dle dostupných dat nestojí. Stojí za tím spíše kvalitní portfolio management ve smyslu systematického vystavování portfolia dalším výnosy kompenzovaným rizikům mimo rizika tržního. A také využití páky. 

Detailněji se rozborem Buffettova portfolia a jeho výnosů zabývá například studie Buffetts Alpha.

Za úspěšným investováním většinou stojí více než jen vědět, kdy nakoupit a prodat jednotlivé akciové tituly.

Investovat pasivně či aktivně?

Aktivní investoři nebudou nadšení. Selským rozumem nabízená myšlenka, že čím více práce do správy portfolia vloží, tím lepších výsledků dosáhnou, nemusí plně odpovídat investiční realitě.

Z dostupných dat vyplývá, že pro většinu lidí je jednodušší, bezpečnější i výnosnější investovat spíše pasivně.

Vhodné je také zaměřit se na minimalizaci poplatků a co možná největší automatizaci investic. To aby investování nestálo zbytečně moc času ani peněz.

Čas jsou totiž peníze!

Jak investovat aktivně?

To ale neznamená, že se každý musí přesně držet Boglehead stylu investování a kopírovat trh naprosto přesně. 

Jestliže někoho baví analýza jednotlivých akcií, proč nevyužít výhod pasivního investování a zároveň si neužít zábavnosti stock pickingu při sestavování satelitního portfolia?

Investování by měla být i zábava a pokud vás svrbí prsty při pročítání nejnovějších zpráv z dění na kapitálových trzích (a chcete se svézt na spekulační mánii akcií firmy Gamestop), nevidím důvod, proč si nevyčlenit 10-15 % z celkového portfolia „na hraní“. Třeba to budete zrovna vy, kdo se bude vymykat všem statistikám!

Čiňte tak však s rozvahou, protože je rozhodně větší šance, že úspěšní nebudete.

Jak investovat pasivně?

Pro úplné začátečníky může být vhodné začít s investováním přes robo-advisory platformu Portu, kde na pasivních indexových ETF založené portfolio sestaví a o všechno se postarají za vás. To všechno ale něco stojí, a tak může být časem s ohledem na poplatky výhodnější si problematiku nastudovat a následně nakupovat ETF přes brokera jako DEGIRO.

Nejjednodušší indexové portfolio, které můžete na DEGIRO poskládat ze seznam ETF bez poplatku za nákup, se skládá jen z jednoho jediného ETF fondu. Ten pokrývá asi 95 % celosvětové tržní kapitalizace a jedná se o autorovo oblíbené Vanguard FTSE All-World

Pokud byste chtěli s investování před DEGIRO začít také, přečtěte si rady a tipy do začátku!

Nejedná se konkrétní o investiční doporučení, ale spíš o nastínění jedné z možností, jak investovat na základě informací z tohoto článku – tedy pasivně, levně a diverzifikovaně!

A jak investujete vy? Považujete se spíše za aktivní či pasivní investory? Jaký byl váš největší úspěch plynoucí z aktivního investování? Pište do komentářů pod článek nebo na [email protected]!

Autorem článku je Prasátko Václav ([email protected]).

Pokračujte ve čtení!

Líbil se Vám článek?

Sdílejte na Facebook
Sdílejte na Twitter
Odběr
Upozornit na
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Václave, že ty jsi mé ztracené dvojče? 😀 Párádní a vyčerpávající shrnutí.

Díky! Možná jsem jen další klon v přestrojení 😀

Last edited 2 let před by Prasátko Václav

Jsem rád, že Vám článek přišel zajímavý a úplně chápu, že některé pojmy mohou být pro řadu lidí, jak říkáte, „španělská vesnice“. Snažím se najít balanc mezi přesností a srozumitelností, ale někdy je ta širší srozumitelnost trochu bita. Můžu se zeptat které pojmy Vám byly vzdálené? Mohl bych je případně vysvětlit, ale zároveň mi to i poslouží jako cenná zpětná vazba. Děkuji.

Ještě než odejdete...

Chcete dosáhnout
na finanční
nezávislost?

Připojte se k Prasátkům!

popup obrazek s penezi