Zdanění investic a jak na to je každoročně opakujícím se tématem pro všechny investory. Ne nadarmo se říká, že jen dvě věci jsou v životě jisté – smrt a daně.
Jak na zdanění investic? Co se musí uvádět do daňových přiznání a co naopak nikoliv? Jak je to s daněním dividend z akcií? A co ETF fondy, počítá se daň stejně jako u ostatních akcií, nebo zde platí odlišná pravidla? Kdy lze uplatnit časový test na vaše investice? A co zdanění kryptoměn?
V roce 2026 investory čeká ve světě daní spousta novinek.
Protože je zdanění investic jednou z nejpalčivějších otázek, pokusíme se s nejlepším vědomím a svědomím v tomto článku odpovědět na nejčastěji se opakující se dotazy, a to na velmi konkrétních příkladech.
Upozornění Rozbitého prasátka:
Nejsme daňoví poradci a za případné nepřesnosti či špatnou interpretaci neneseme žádnou odpovědnost. Článek je čistě informativního charakteru.
Abychom vám mohli nabídnout co nejpřesnější a nejaktuálnější informace, prošel článek v roce 2026 zásadní revizí ve spolupráci s daňově-poradenskou společností NeoTax.
Zdanění investic za rok 2026:
Článek aktualizován 10. března 2026.
Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Zdanění investic a kapitálových příjmů
Znáte to, rok se s rokem sejde a finanční internet se začne hemžit články a diskuzemi na téma zdanění kapitálových příjmů.
Některé novinové zprávy investory jen upozorňují na povinnost podat daňové přiznání. Jiné články jdou více do hloubky a snaží se investorům srozumitelně vysvětlit, co a jak mají správně zdanit.
Nevím jak vám, ale mně to většinou nestačí, a po přečtení článku odcházím s ještě více otázkami, než s kolika jsem přišel. Proto v tomto článku uvedu detailní příklady zdanění kapitálových příjmů z jednotlivých typů investic i s vysvětlením a odvoláním se na jednotlivé zákony. Na rozdíl od předchozích let navíc článek prošel připomínkovým procesem ve spolupráci s odborníky z NeoTax.
Situace každého investora je jedinečná, a proto nelze na článek ve všech případech spoléhat jako na univerzální pravdu a návod pro každého. Článek tak spíše považujte jako odrazový můstek do problematiky zdanění investic a kapitálových příjmů a vězte, že specifika se mohou u každého z vás mírně lišit.
Na problematiku daní je vždy třeba hledět komplexně a individuálně. Využít pro podání daňových přiznání můžete aplikaci Online přiznání od NeoTax, která vás celým procesem provede velmi uživatelsky přívětivým procesem.
Termíny pro daňové přiznání 2025
Začněme článek s uvedením těch nejdůležitějších termínů pro daňová přiznání v roce 2025, tedy data, do kdy musíte přiznání odevzdat:
- 1. dubna 2026 pro podání v papírové formě (na tiskopisu),
- 4. května 2026 pro podání v elektronické formě (přes datovou schránku nebo jinou elektronickou formou),
- 1. července 2026 pro podání daňovým poradcem (odklad).
Zákony o daních z příjmu
Investice a příjmy z nich se daní dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů.
To znamená, že stejně jako se podle tohoto zákona daní příjmy plynoucí z vašich zaměstnání či příjmů z podnikání, počítá se i daň z prodeje či dividendové příjmy z cenných papírů.
Většinu drobných investorů bude zajímat především první část, tedy Daň z příjmů fyzických osob.
Fyzická a právnická osoba
Fyzická osoba je právní pojem, který označuje konkrétního člověka a odlišuje ho od jiných právních subjektů. Jako fyzická osoba můžete vlastnit majetek, uzavírat smlouvy, uplatňovat svá práva a zároveň nesete odpovědnost za své závazky.
Mezi fyzické osoby patří také živnostníci, pro které se používá označení osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
Naopak právnická osoba je entita oddělená od fyzických osob, které ji založily nebo spravují. Patří sem například firmy, neziskové organizace nebo úřady.
Jednoduše řečeno: pokud investujete sami za sebe a na své jméno, jste fyzická osoba.
A právě zdanění fyzických osob se věnuje tento článek.
Nejdůležitější paragrafy
Investoři se pak musí zaměřit především na tyto paragrafy:
Do kategorie § 8 a § 10 pak patří prakticky všechny finanční a investiční produkty, do kterých můžete investovat své peníze, takže na ty se v tomto článku primárně zaměřím.
§ 9 se zabývá zdaněním nájmů z movitých i nemovitých věcí, což bude zajímat především realitní investory.
Právnické a daňové pojmy
Abyste vyzráli na daně, je důležité se seznámit s právnickým žargonem. Zde jsou nejčastější pojmy, které byste měli znát!
Domicil
Podle Wikipedie se domicilem obecně rozumí bydliště, místo stálého pobytu fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby. V praxi jde o stát, k němuž má osoba daňovou vazbu.
Z pohledu zdanění investic je domicil stát, podle jehož daňových zákonů se určuje způsob zdanění vašich příjmů.
Pokud žijete v České republice a splňujete podmínky daňové rezidence podle zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., § 2 odst. 2), jste daňovým rezidentem České republiky. Jestliže máte trvalé bydliště mimo ČR nebo se v jiné zemi zdržujete alespoň 183 dní v roce, může se vaším daňovým domicilem stát právě tato země.
Pokud tápete, mrkněte na rozcestník na webových stránkách Evropské unie. Právě daňový domicil totiž určuje, kde podáváte daňové přiznání a podle jakých pravidel se řídíte.
Základ daně
Základ daně je souhrn vašich příjmů snížený o související výdaje (náklady), pokud existují. Celkový základ daně z příjmů je tedy součtem jednotlivých dílčích základů daně (například ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, nájmu nebo investic). Na tento celkový základ se následně uplatňují příslušné daňové sazby.
U investic se do dílčího základu daně zahrnují veškeré příjmy z úplatného převodu (prodeje) cenných papírů snížené o náklady přímo související s jejich pořízením a držením.
Proti výnosům z prodeje cenných papírů se proto v daňovém přiznání započítávají výdaje na jejich nákup i další související náklady, například poplatky za nákup a prodej.
FIFO a aritmetický průměr
Od příjmů z prodeje cenných papírů je v daňovém přiznání potřeba odečíst výdaje na jejich pořízení a související poplatky.
Pro přiřazení nákladů existují obecně dvě metody: FIFO a metoda váženého aritmetického průměru.
První možností je účetní metoda FIFO (first in, first out). Při ní se prodávané kusy párují postupně s nejstaršími nakoupenými kusy a pro každý prodaný cenný papír se stanoví jeho konkrétní pořizovací cena. Výhodou této metody je především větší transparentnost při posuzování tříletého časového testu pro daňové osvobození.
Alternativou je metoda váženého aritmetického průměru. Při ní se s každým nákupem průběžně přepočítává průměrná nákupní cena, kterou se následně oceňují prodávané kusy.
Srážková daň
Pokud vám firma vyplácí dividendu, ve většině případů k vám dorazí už zdaněná v zemi, kde má společnost daňový domicil. Tomuto způsobu zdanění se říká srážková daň.
Sazby se v jednotlivých zemích liší. V roce 2026 činí například v Česku 15 %, zatímco v Německu 26,375 %.
Dohoda o zamezení dvojího zdanění
Státy mezi sebou vzájemně uzavírají dohody o zamezení dvojího zdanění. To proto, abyste nebyli diskriminováni a dva státy najednou si neuplatňovaly stejné nároky na zdanění vašich příjmů.
Má to své výhody i pro investory, kteří se tak mnohdy vyhnou několika úrovním zdanění u různých států.
Dohody mezi jednotlivými státy se mohou lišit. Zatímco sousední Německo má s USA uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění u dědické daně (tzv. Estate tax), Česká republika takovou smlouvu s USA uzavřenou nemá.
Zdanitelná událost
Jde o událost, na základě jejíž realizace vám vzniká daňová povinnost. Pokud prodáte cenné papíry, právě tento prodej je zdanitelnou událostí.
Nezáleží na tom, zda peníze vyberete a necháte si je poslat na svůj bankovní účet nebo je reinvestujete a koupíte za ně nové cenné papíry. Zásadní pro daňové přiznání je samotný prodej nebo den vyplacení dividendy.
Obecné principy zdanění příjmů z prodejů cenných papírů
Kapitálové příjmy plynoucí z prodeje cenných papírů k se řeší v § 10 zákona o daních z příjmu č. 586/1992 Sb.
Pro fyzické osoby, které jsou daňovými rezidenty České republiky, se příjmy z prodeje cenných papírů zdaňují podle zákona o daních z příjmů. Základní sazba daně činí 15 %. U vyšších příjmů se uplatňuje také progresivní sazba 23 %.
Vyšší sazbou se zdaňuje pouze část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Pro rok 2025 činí tento limit 1 676 052 Kč (36 × 46 557 Kč).
Obecné principy zdanění dividend
Dividenda je podíl na zisku akciové společnosti vyplácený akcionářům na základě rozhodnutí valné hromady. Obvykle je vyjádřena pevnou částkou na akcii podle rozhodného dne držení akcie.
Akciová společnost uplatňuje srážkovou daň už při výplatě, takže akcionářům jsou dividendy zpravidla vypláceny již zdaněné.
Výše srážkové daně se řídí předpisy země, kde má akciová společnost sídlo (domicil), případně se zohledňuje smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřená se zemí daňové rezidence akcionáře.
Příjmy z kapitálového majetku upravuje § 8 zákona o daních z příjmu č. 586/1992 Sb.
Srážková daň ve vybraných zemích
V České republice se u dividend standardně sráží daň ve výši 15 % u rezidentů ČR a rezidentů zemí, se kterými má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a kteří své rezidentství prokážou. V opačném případě se uplatní sazba 35 %. I z tohoto důvodu mohou zahraniční brokeři (například DEGIRO či XTB) na české dividendy uplatnit vyšší srážkovou daň než český broker (například Fio).
Rezident České republiky dividendy zdaněné srážkou v ČR do daňového přiznání neuvádí.
Dividendy vyplácené zahraničními akciovými společnostmi podléhají v ČR dani ve výši 15 %. Tento příjem je tedy nutné uvést v daňovém přiznání.
Aby nedošlo ke dvojímu zdanění, lze uplatnit snížení české daně o daň zaplacenou v zahraničí, tzv. zápočet daně zaplacené v zahraničí. Ten je však možný pouze do výše stanovené příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Přesný postup naleznete zde.
Z následující tabulky zjistíte, jaká je srážková daň ve vybraných zemích a jaká maximální sazba je stanovena ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění.
| Stát | Srážková daň v dané zemi [%] | Smlouva o zamezení dvojího zdanění [%] | Možnost vrácení nadměrné stržené daně, pokud nebyla zohledněna smlouva [%] |
|---|---|---|---|
| Čína | 10 | 10 | 0 |
| Francie | 25 | 10 | 15 |
| Indie | 20 | 10 | 10 |
| Irsko | 20 | 15 | 5 |
| Japonsko | 15 | 15 | 0 |
| Lucembursko | 15 | 10 | 5 |
| Německo | 26,375 | 15 | 11,375 |
| Nizozemí | 15 | 10 | 5 |
| Rakousko | 27,5 | 10 | 17,5 |
| Švýcarsko | 35 | 15 | 20 |
| Velká Británie | 0 | 0 | 0 |
| USA | 30 | 15 | 15 |
Pokud jste například zaměstnanec s vysokým příjmem ze zaměstnání a zároveň vám byly vyplaceny významné dividendy ze zahraničí, může se na část vašich příjmů vztahovat vyšší daňová sazba 23 %.
Tato sazba se uplatní v případě, že váš základ daně za rok 2025 převýší 36násobek průměrné mzdy.
Pro zdaňovací období 2025 činí tato hranice 1 676 052 Kč.
Detailní vysvětlení, jak v takové situaci postupovat a jak ji efektivně vyřešit, najdete v článku na webu NeoTax.
Tip Rozbitého prasátka:
Pro zamezení dvojího zdanění u dividend z USA se podepisuje formulář W-8BEN. Pokud jej vyplníte, budou vaše dividendy zdaněny sazbou 15 % podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi USA a ČR. Bez podepsaného formuláře se uplatní základní sazba 30 %.
V takovém případě sice můžete požádat americký úřad IRS o vrácení přeplatku (rozdílu mezi 30 % a 15 %), administrativně je to však poměrně náročné.
Daňové přiznání za rok 2025: kdo podává a kdo ne?
Nejprve si pojďme ujasnit, komu vůbec vzniká či nevzniká povinnost podat daňové přiznání za rok 2025.
Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2025?
Povinnost podat daňové přiznání za rok 2025 nevzniká pouze kvůli příjmům z prodeje cenných papírů. Vždy je potřeba posuzovat situaci komplexně a individuálně zhodnotit celkové příjmy poplatníka. Povinnost podat daňové přiznání je totiž podmíněna více faktory než jen investicemi.
Podání daňového přiznání se řídí § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Ten stanoví, že daňové přiznání musí podat každý poplatník, který:
- má za rok 2025 příjmy vyšší než 50 000 Kč a nejde o příjmy osvobozené od daně, příjmy, které nejsou předmětem daně, ani o příjmy zdaněné srážkovou daní (dle § 36 ZDP),
- má souběh příjmů od více zaměstnavatelů (například zaměstnání a dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti), s výjimkou případů, kdy byl příjem zdaněn srážkovou daní,
- má příjmy ze zaměstnání (ze závislé činnosti dle § 6 ZDP) a k tomu jiné příjmy dle § 7 až § 10 ZDP (například z podnikání, kapitálového majetku nebo ostatní příjmy) vyšší než 20 000 Kč,
- vykazuje daňovou ztrátu.
A také při porušení různých podmínek:
- pokud poplatník v minulosti uplatnil daňové úlevy na životní pojištění nebo penzijní spoření a smlouvu předčasně ukončil, je nutné tyto úlevy dodanit,
- pokud OSVČ v paušálním režimu porušila podmínky tohoto režimu.
Kdo nepodává daňové přiznání za rok 2025?
Existují i situace, kdy daňové přiznání za rok 2025 podávat nemusíte. Typicky jde o tyto případy:
- roční zdanitelné příjmy jsou nižší než 50 000 Kč a zároveň není vykázána daňová ztráta. Do tohoto limitu se nezapočítávají osvobozené příjmy (např. nemocenské, podpora v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, sociální dávky, příležitostný příjem do 50 000 Kč), ani příjmy zdaněné srážkovou daní dle § 36 ZDP (např. příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč nebo z dohody o pracovní činnosti do 4 000 Kč bez podepsaného Prohlášení poplatníka, autorský honorář do 10 000 Kč) a příjmy, které nejsou předmětem daně,
- příjmy ze závislé činnosti dle § 6 plynou od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, přičemž u každého bylo podepsáno Prohlášení poplatníka a současně ostatní příjmy dle § 7 až § 10 (z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu apod.) nepřesáhly 20 000 Kč,
- poplatník má pouze zahraniční příjmy ze závislé činnosti, které jsou vyjmuty ze zdanění na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění, a nevzniká mu povinnost podat přiznání z jiného důvodu.
Pokud splňujete některou z výše uvedených podmínek, daňové přiznání podávat nemusíte.
Prodej cenných papírů a osvobození od daně z příjmů
Zvláštní kapitolou je osvobození od daně z příjmů při prodeji cenných papírů. Daňové přiznání sice bude muset podat nejspíše většina z vás, kdo tento článek čtete, některé příjmy z prodeje cenných papírů však mohou být od daně osvobozeny, a tudíž je do přiznání vůbec neuvádíte.
Od daně z příjmů jsou osvobozeni investoři, u nichž platí alespoň jedna z následujících podmínek:
- příjmy z prodeje cenných papírů za zdaňovací období nepřesáhly 100 000 Kč (pozor, jde o příjmy z prodeje, nikoli o samotný zisk) podle § 4 odst. 1 písm. t zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podmínka se posuzuje v součtu za všechny vaše obchodní účty,
- celkové prodeje cenných papírů za zdaňovací období sice přesáhly 100 000 Kč, ale prodané cenné papíry splnily tzv. časový test, tedy mezi jejich nákupem a prodejem uplynuly více než 3 roky (§ 4 odst. 1 písm. u zákona č. 586/1992 Sb.).
Dividendy a úroky
Specifická situace se týká zdanění dividend z cenných papírů. Zákon totiž stanoví podmínku, kdy zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání, a to v případě, že jeho ostatní příjmy ve zdaňovacím období dle § 7 až § 10 nepřesáhnou 20 000 Kč (do roku 2022 byl tento limit 6 000 Kč).
Platí však, že pokud zaměstnanec podává daňové přiznání z některého z důvodů uvedených v předchozích kapitolách, musí do něj zahrnout všechny své příjmy, i kdyby šlo jen o dividendu ze zahraničí ve výši 100 Kč.
Velmi povedený článek na problematiku zdanění investic naleznete i na webu Portu, odkud je i následující rozhodovací diagram:
Příklad Rozbitého prasátka: Povinnosti podat daňové přiznání by se vyhnuli investoři, kteří byli v roce 2025 zaměstnáni u jediného zaměstnavatele, u něhož mají podepsané Prohlášení poplatníka, a jejich ostatní příjmy (z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu a další) nepřesáhly 20 000 Kč.
Pozor! Osvobozený příjem je nutné oznámit vždy, pokud v jednom roce přesáhne 5 milionů Kč. Formulář pro oznámení naleznete zde.
Posouzení, zda se vyhnete povinnosti podat daňové přiznání, musí vždy vycházet z vaší celkové situace.
V následujících kapitolách se podíváme na konkrétní příklady zdanění kapitálových příjmů.
Zdanění ETF fondů
Pro čtenáře webu Rozbitého prasátka bude pravděpodobně nejdůležitější kategorií zdanění ETF fondů. ETF jsou v českém právním systému považovány za cenné papíry, a vztahují se na ně tedy stejná pravidla jako na akcie. To investorům výrazně zjednodušuje život.
Příjmy, které budete při investování do ETF řešit, lze rozdělit na dva typy:
- příjmy z držení (dividendy),
- příjmy z prodeje.
Dividendy i příjmy z prodeje cenných papírů se podle českých zákonů zdaňují sazbou 15 %, případně 23 % (viz kapitoly „Obecné principy zdanění dividend“ a „Obecné principy zdanění příjmů z prodeje cenných papírů“).
Na ETF se samozřejmě vztahují i stejné výjimky, zejména časový test a limit příjmů z prodejů, díky nimž můžete být od daně zcela osvobozeni.
Dokud ETF neprodáte (tedy nerealizujete zisk), zpravidla nemáte co danit.
Daňové domicily v kontextu ETF fondů
Abyste správně pochopili zdanění ETF fondů, je potřeba vysvětlit tři úrovně daňových domicilů, se kterými se u ETF setkáte:
1. Domicil podkladových aktiv
Pokud vlastníte ETF kopírující index S&P 500, nepřímo držíte americké akcie, například Apple nebo Microsoft. Příjmy z kapitálového majetku plynoucí z těchto podkladových aktiv (dividendy) jsou zdaněny nejprve u zdroje, tedy na úrovni akciové společnosti, která uplatňuje srážkovou daň v USA už při výplatě. Do ETF fondu proto přicházejí dividendy již zdaněné.
Když tedy společnost, jejíž akcie ETF drží, vyplatí dividendu, zdanění se řídí smlouvou mezi zemí, kde mají akcie domicil (např. USA), a zemí, kde má domicil ETF (například Irsko nebo Lucembursko).
Tím to však nekončí.
2. Domicil ETF fondu
Domicil ETF fondu poznáte podle prvních dvou písmen v ISIN kódu. Například iShares MSCI ACWI ETF s ISIN IE00B6R52259 má domicil v Irsku (IE).
Mezi další časté domicily evropských ETF patří Lucembursko (LU), Německo (DE) nebo Francie (FR). Pokud ETF vyplácí (distribuuje) dividendy investorům, jejich zdanění se řídí právními předpisy země, kde má ETF fond domicil.
To znamená, že pokud držíte zmíněné ETF od iShares s domicilem v Irsku, případná srážková daň se posuzuje podle irských pravidel. V případě ETF fondů je sazba v Irsku i Lucembursku typicky 0 %, což je také jeden z důvodů, proč mají ETF často domicil právě v těchto zemích.
Domicil ETF fondu je z pohledu zdanění pro investora klíčový. I proto se daňová situace liší mezi evropskými a americkými ETF.
Pokud při výběru správného ETF tápete, pusťte si video nebo si přečtěte tento článek.
3. Váš domicil
Pro drtivou většinu čtenářů Rozbitého prasátka bude domicilem Česká republika. Pokud však dlouhodobě žijete v zahraničí, bude vaším daňovým domicilem zpravidla země, kde žijete a odvádíte daně.
Podle pravidel svého domicilu pak musíte danit své celosvětové příjmy, tedy i příjmy z prodeje investic a dividend ze zahraničí.
Broker a burza
Možná jste si všimli, že zde vůbec nezmiňujeme brokera ani burzu, na které obchodujete. A je to tak správně. Přestože s brokerem či burzou mohou být spojeny specifické poplatky, jejich domicil zpravidla nemá přímý vliv na vaše daňové povinnosti.
To znamená, že pokud si přes nizozemsko-německého brokera DEGIRO koupíte ETF, které investuje do amerických akcií, má domicil v Irsku a obchoduje se na německé burze, německé ani nizozemské daňové povinnosti vám obvykle nevznikají. Rozhodující je především vztah mezi domicilem ETF fondu (Irsko) a vaším daňovým domicilem (ČR).
Výjimkou může být situace související se srážkovou daní (withholding tax).
Někteří zahraniční brokeři mohou při výplatě dividend automaticky srážet daň podle svých interních nastavení nebo podle pravidel, která aplikují. To může zkomplikovat uplatnění zápočtu daně zaplacené v zahraničí ve vašem českém daňovém přiznání.
Pokud broker uplatní srážkovou daň vyšší, než stanoví smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a zemí původu příjmu (např. 30 % místo 15 % u amerických dividend), může být nutné požádat o vrácení přeplatku daně přímo v zahraničí (např. u amerického úřadu IRS).
Daně u evropských ETF fondů
ETF fondy jsou veřejně obchodované investiční fondy, které principiálně fungují podobně jako podílové fondy, ale obchodují se jako akcie. Často investují do podkladových aktiv, která vyplácejí dividendy nebo úroky (např. akcie či dluhopisy).
ETF pracují se získanými dividendami dvěma způsoby:
- akumulační třída – fond přijaté dividendy zpracuje uvnitř fondu a automaticky je reinvestuje,
- distribuční třída – fond přijaté dividendy vyplácí investorům.
Dividendy ETF fondů
V případě akumulačních ETF mají čeští investoři zpravidla jednodušší situaci. Protože na investiční účet není připsána žádná dividenda, podle českých zákonů nevzniká průběžná daňová povinnost (v některých zemích západní Evropy se však daní i dividendy akumulované uvnitř fondu).
Jiná situace nastává u distribučních ETF, která dividendy vyplácejí. Ty podléhají českému zdanění sazbou 15 %, případně 23 %.
U jednotlivých akcií bývá pravidlem, že dividendy jsou ve většině případů zdaněny již u zdroje tzv. srážkovou daní, takže k investorům dorazí už zdaněné podle sazeb dané země.
U ETF je situace kvůli více úrovním daňových domicilů o něco složitější než u přímého držení akcií. V praxi může u distribučních ETF docházet k ekonomickému dvojímu zdanění dividend.
Finanční úřad totiž nezohledňuje zdanění, které proběhlo na úrovni podkladových aktiv uvnitř ETF, ale posuzuje pouze vztah mezi ETF fondem a investorem.
Naštěstí jde u většiny populárních ETF s domicilem v Irsku a Lucembursku o relativně efektivní strukturu. Na úrovni výplaty z ETF směrem k investorovi se zde obvykle neuplatňuje srážková daň, což je také jeden z důvodů, proč tyto země využívají velcí poskytovatelé ETF, jako Vanguard, BlackRock nebo State Street.
Proto se dividendy, které dorazí z podkladových aktiv do fondu (po zdanění u zdroje), zpravidla vyplácejí investorům v plné výši a český investor následně řeší zdanění podle českých pravidel.
Z následujícího diagramu uvidíte, jak probíhá zdanění dividend u ETF s domicilem v Irsku při výplatě investorovi v Česku.
Nabízí se otázka, které ETF je pro českého investora výhodnější. Na základě předchozího rozboru zdanění dividend na třech úrovních obecně vychází lépe akumulační ETF, u nichž nedochází ke zdanění 15% sazbou na úrovni investora, protože dividendy jsou automaticky reinvestovány uvnitř fondu.
Zatímco u akumulačních ETF typicky proběhne pouze zdanění na úrovni podkladových aktiv (např. 15% srážka v USA), u distribučních ETF může český investor čelit dalšímu zdanění při přijetí dividendy.
Modelově tak může celkové zdanění u distribuční varianty dosáhnout přibližně 27,75 % (po prvním zdanění 15 % zůstává 85 % dividendy, která následně podléhá české dani 15 %, tedy efektivně dalších 12,75 %).
Pokud by ke zdanění nedocházelo, vyšly by akumulační i distribuční ETF z pohledu výnosu stejně.
Princip zdanění při prodeji ETF je shodný pro akumulační i distribuční třídu.
Daně u amerických ETF fondů
Předchozí část se týkala investic do evropských ETF, na které dopadá legislativa PRIIPs a UCITS. ETF s domicilem v USA si dnes většina evropských investorů u běžných brokerů pořizuje jen obtížně, protože je evropští brokeři zpravidla nemohou retailovým klientům nabízet (ačkoli někteří našli způsoby, jak přístup zprostředkovat).
Nákup amerických ETF nicméně není sám o sobě protiprávní, jen je technicky složitější. Navíc řada amerických brokerů neumožňuje otevření účtu osobám, které nejsou daňovými rezidenty USA.
Dědická daň a další nástrahy
Kromě relativní složitosti nákupu hraje roli také americký daňový systém, zejména tzv. estate tax (dědická daň). V případě pozůstalosti po zesnulých nerezidentech (nonresident aliens), kteří nejsou občany USA, se tato daň vztahuje na majetek spadající do americké jurisdikce. Může jít o hmotný i nehmotný majetek vlastněný ke dni úmrtí.
Jinými slovy: pokud investor zemře a drží majetek se „situs“ v USA, může na tento majetek dopadnout americká dědická daň.
Ačkoli má Česká republika s USA smlouvu o zamezení dvojího zdanění v oblasti daně z příjmů, mezi oběma zeměmi neexistuje smlouva o zamezení dědické daně.
Sazba dědické daně se v USA pohybuje přibližně mezi 26 % a 40 % podle hodnoty majetku. Osvobození pro nerezidenty je velmi nízké, pouze 60 000 USD, takže zdanění může podléhat majetek nad tuto hranici.
Daň se uplatňuje na majetek spadající do americké jurisdikce (tzv. US situs), zejména na:
- akcie amerických společností (veřejně obchodovaných i soukromých),
- fondy s domicilem v USA (ETF, mutual funds, hedge fondy),
- nemovitosti na území USA,
- vybraná umělecká díla fyzicky umístěná v USA,
- hotovost vedenou u amerických brokerů.
Výborný článek k tématu dědické daně v USA najdete na webu Finhacker.
Teoretickou výhodou amerických ETF může být o něco větší „manévrovací prostor“ u dividend, kde lze v některých případech efektivněji pracovat se srážkovou daní.
Redakce Rozbitého prasátka nicméně obecně doporučuje držet se evropských ETF. Jejich nabídka se rok od roku rozšiřuje a přestože americké ETF mohou mít mírně nižší TER, rozdíly se postupně stírají. Právě regulatorní omezení a potenciální daňová rizika dělají z evropských ETF pro českého investora ve většině případů praktičtější variantu.
Zdanění dividend ETF fondů - příklady
A nyní se pojďme podívat na konkrétní příklady!
Příklad 1
ETF: iShares Core MSCI World UCITS ETF USD (Acc)
Domicil podkladových aktiv: USA, Japonsko, Německo, Velká Británie atd.
Domicil ETF fondu: Irsko
Váš domicil: ČR
V prvním příkladu jde o akumulační ETF. To znamená, že všechny přijaté dividendy fond automaticky reinvestuje do dalších podkladových aktiv. Český investor proto v průběhu držení zpravidla nemá co uvádět do daňového přiznání.
Ke zdanění však dochází na úrovni podkladových aktiv uvnitř fondu. Pokud tomuto ETF vyplatí dividendu americká společnost, uplatní se srážková daň v USA, typicky ve výši 15 % na základě daňové smlouvy mezi USA a Irskem. Irsko následně na úrovni fondu další srážku neuplatňuje. Do ETF tak vstupuje již zdaněná dividenda bez ohledu na to, zda je následně reinvestována, nebo distribuována investorům.
U akcií z Německa se typicky uplatní snížená sazba podle příslušných smluv (často kolem 15 % místo standardních 26,375 % pro přímé investory). Japonsko může uplatnit přibližně 10 % a Velká Británie u dividend standardně 0 %. Irsko má pro fondové struktury s řadou zemí výhodné smluvní režimy.
Příklad 2
ETF: Vanguard FTSE All-World UCITS ETF Distributing
Domicil podkladových aktiv: USA, Japonsko, Německo, Velká Británie atd.
Domicil ETF fondu: Irsko
Váš domicil: ČR
Ve druhém příkladu jde o velmi podobný fond, rozdíl je však v tom, že tato třída dividendy skutečně vyplácí. Stejně jako v předchozím případě přicházejí do ETF nejprve dividendy již snížené o srážkovou daň v jednotlivých zemích.
V druhém kroku (na rozdíl od příkladu 1) irský ETF vyplatí dividendu na váš investiční účet. Pro českého investora jde o zdanitelnou událost. Irsko u ETF fondů vůči zahraničním investorům obvykle žádnou srážkovou daň neuplatňuje, takže dividenda dorazí „v plné výši“. Z tohoto důvodu je nutné ji uvést do daňového přiznání a zdanit sazbou 15 %, případně 23 %.
Pro české daňové účely je nutné částky převést na české koruny. Můžete použít buď devizový kurz ČNB ke dni přijetí dividendy, nebo jednotný kurz za daný rok, který každoročně zveřejňuje Ministerstvo financí.
Pokud vám například na platformě DEGIRO byla vyplacena dividenda z irského ETF ve výši 99,11 EUR, je potřeba ji zdanit sazbou 15 %. Při použití jednotného kurzu 25,16 Kč/EUR by základ daně činil: 99,11 × 25,16 = 2 493,61 Kč
Zdanění prodejů ETF fondů - příklady
Druhou situací, kdy může u ETF vzniknout daňová povinnost (mimo výplatu dividend), je jejich prodej. Na ETF se vztahují stejná pravidla jako na akcie, což znamená, že příjmy z jejich prodeje spadají pod § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ostatní příjmy).
Nejprve je však potřeba posoudit, zda vůbec musíte příjmy danit. Pokud úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za rok nepřesáhne 100 000 Kč, je příjem osvobozen od daně a zpravidla není nutné nic řešit.
V první řadě se sleduje celkový příjem z prodejů (nikoli čistý zisk). To znamená, že pokud jeden den nakoupíte ETF za 150 000 Kč a druhý den ho prodáte za 151 000 Kč, limit 100 000 Kč je překročen a transakci je nutné z pohledu daní posoudit. Daň sazbou 15 % (případně 23 %) se však uplatní pouze na zisk, tedy na 1 000 Kč.
Pokud příjmy z prodeje limit přesáhnou, je dále potřeba ověřit splnění časového testu. Ten říká, že pokud jste ETF drželi déle než tři roky, je příjem z prodeje od daně osvobozen.
Oficiální formulace uvádí:
Osvobozeny jsou příjmy z prodeje cenných papírů, jejichž úhrn u vás nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, nebo pokud je doba mezi nabytím (nákupem) a prodejem cenného papíru delší než 3 roky.
Jak časový test doložit? Investiční platformy obvykle nabízejí přehledy a výpisy z účtu, ze kterých lze snadno dohledat datum nákupu i prodeje ETF.
Při prodeji můžete jednoduše uplatnit princip FIFO (first in, first out). Podle této metody se prodané kusy párují s nejstaršími nakoupenými kusy a pro každý prodaný cenný papír se stanoví jeho konkrétní pořizovací cena. Díky tomu můžete finančnímu úřadu spolehlivě doložit, kdy byly prodané ETF původně nakoupeny.
Na zdanitelný zisk se následně uplatní sazba 15 %, případně 23 %. Daní se vždy pouze zisk, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.
Je také důležité zdůraznit, že na rozdíl od dividend u prodeje ETF ke dvojímu zdanění nedochází. Prodej se nijak nedotýká podkladových akcií uvnitř fondu a domicil ETF fondu na zdanění prodeje nemá přímý vliv.
Při výpočtu základu daně lze navíc uplatnit výdaje přímo související s pořízením a držením cenných papírů dle § 10 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Typicky může jít například o poplatky za nákup a prodej, případně další prokazatelně vynaložené náklady související s dosažením zdanitelného příjmu.
Pokud máte s uplatňováním těchto výdajů u ETF vlastní zkušenosti, můžete se o ně podělit v komentářích pod článkem.
Příklad 3
ETF: iShares Core MSCI World UCITS ETF USD (Acc)
Domicil podkladových aktiv: USA, Japonsko, Německu, Velká Británie atd.
Domicil ETF fondu: Irsko
Váš domicil: ČR
Nákup: 1. 1. 2024, 100 kusů za 5 000 EUR, 1 akcie za 50 EUR
Prodej: 30. 6. 2025, 80 kusů za 6 000 EUR, 1 akcie za 75 EUR
V tomto případě se vás zdanění příjmů z prodeje dotkne, protože úhrn příjmů z prodeje překročil limit 100 000 Kč (6 000 EUR je přibližně 150 000 Kč) a zároveň nebyl splněn tříletý časový test. Daňové přiznání tak budete podávat v roce 2026 za zdaňovací období 2025.
Pozor: v roce 2024 jste nakoupili 100 kusů ETF a v roce 2025 prodali pouze 80 kusů. Je proto nutné podle metody FIFO určit pořizovací cenu právě těchto 80 prodaných kusů.
Výpočet:
- pořizovací cena 1 kusu: 5 000 / 100 = 50 EUR
- pořizovací cena prodaných 80 kusů: 80 × 50 = 4 000 EUR
- prodejní cena: 6 000 EUR
- zisk: 6 000 − 4 000 = 2 000 EUR
Zdanitelným příjmem tedy není 1 000 EUR, ale 2 000 EUR. Tento zisk podléhá dani 15 %, případně 23 %.
Modelově by daň činila:
- při sazbě 15 % → 300 EUR
- při sazbě 23 % → 460 EUR
Pro daňové účely je nutné příjem i pořizovací cenu převést na české koruny (pomocí kurzu ČNB nebo jednotného kurzu).
Příklad 4
ETF: iShares Core MSCI World UCITS ETF USD (Acc)
Domicil podkladových aktiv: USA, Japonsko, Německu, Velká Británie atd.
Domicil ETF fondu: Irsko
Váš domicil: ČR
Nákup: 1.1.2016, 100 kusů za 5 000 EUR
Prodej: 30.6.2025, 80 kusů za 6 000 EUR
Jde o totožnou situaci jako v předchozím příkladu s jedním zásadním rozdílem – ETF jste drželi déle než tři roky, a splnili jste tedy tzv. časový test.
Díky tomu je příjem z prodeje od daně z příjmů osvobozen a do daňového přiznání ho zpravidla neuvádíte.
Zdanění akcií
Dobrou zprávou je, že akcie se daní velmi podobně (a často i jednodušeji) než ETF. Hlavním důvodem je to, že oproti ETF nemají tak složitou strukturu při zdanění dividend.
To mě přivádí k jedné poznámce: ačkoliv jsem velkým fanouškem ETF a považuji je za skvělý nástroj pro jednoduché a bezstarostné budování majetku, pro čistě dividendovou strategii nemusí být vždy nejefektivnější volbou.
Pokud se chcete vydat dividendovou cestou, z daňového pohledu často vychází jednodušeji vybírat jednotlivé akcie.
Máte-li v portfoliu pouze české dividendové tituly, zdanění obvykle řešit nemusíte, protože daň je sražena u zdroje podle českých předpisů.
Pokud vám například přijde dividenda z německé společnosti BMW, standardně se uplatní srážková daň 26,375 %. Následně můžete požádat německý finanční úřad o vrácení rozdílu nad smluvní sazbu (typicky 11,375 procentního bodu). U amerických akcií se snížená sazba obvykle řeší formulářem W-8BEN.
Opět platí, že nerozhoduje burza ani broker, ale domicil společnosti. Můžete si například přes českého brokera koupit akcie rakouské Erste obchodované na pražské burze, dividenda se však bude danit podle rakouských pravidel (aktuálně 27,5 %).
Příklad 5
Akcie: Coca Cola (CCC3)
Domicil akcie: USA
Váš domicil: ČR
Vyplacená dividenda v roce 2025: 1,94 $ za akcii
Počet akcií: 200
Jak se dividenda zdaní v České republice?
Srážková daň v USA:
Pokud máte podepsaný formulář W-8BEN, americká vláda strhne z dividendy srážkovou daň ve výši 15 % ještě před připsáním na investiční účet. Z pohledu USA je tím daňová povinnost vypořádána.
Daň v České republice:
V České republice musíte tento příjem z dividend uvést ve svém daňovém přiznání a zdanit jej sazbou:
- 15 % – pokud váš celkový základ daně (včetně ostatních příjmů) nepřesáhne hranici 1 676 052 Kč Kč (pro rok 2025).
- 23 % – pokud váš základ daně tuto hranici přesáhne.
Díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění si však můžete započíst daň již zaplacenou v USA (15 %) proti české daňové povinnosti. Pokud tedy spadáte do 15% sazby v ČR, zpravidla už žádnou další daň nedoplácíte.
Protože držíte 200 akcií a dividenda na akcii činí 1,94 USD, vstupuje do českého zdanění celková částka 388 USD, která podléhá sazbě 15 %, případně 23 %.
Příklad 6
Akcie: Apple (APPL)
Domicil akcie: USA
Váš domicil: ČR
Nákup: 1.1.2024 za 5 000 $
Prodej: 30.6.2025 za 7 500 $
Jako v případě ETF budete muset částku do daňového přiznání uvést v českých korunách. Rozdíl mezi prodejem a nákupem je sice 2 500 USD, ale správně je nutné počítat rozdíl mezi korunovou hodnotou nákupu a prodeje.
Pro rok 2025 je kurz dolaru stanoven na 23,04 Kč, takže 7 500 USD se bude rovnat celkem 172 800 Kč, pro rok 2024 jde o kurz 23,28 Kč, takže se bude jednat o sumu 116 400 Kč.
Proto budete danit v přepočtu na české koruny částku 56 400 Kč.
Aplikujete sazbu 15 % popř. 23 % a zjistíte, že finančnímu úřadu dlužíte 8 460 Kč (popř. 12 972 Kč u vyšší sazby).
I z toho důvodu buďte opatrní, pokud obchodujete s velkými částkami u zahraničních brokerů. K vyměření a zaplacení daně dochází až zpětně a vám by se tak velmi jednoduše mohlo stát, že budete dlužit více peněz, než kolik máte k dispozici.
Příklad 7
Akcie: Apple (APPL)
Domicil akcie: USA
Váš domicil: ČR
Nákup: 1.1.2024 za 1 000 $
Prodej: 30.6.2025 za 1 500 $
V tomto případě jde o obdobnou situaci jako v příkladu 6, jen s výrazně nižšími částkami. Úhrn příjmů z prodeje se navíc vejde do limitu 100 000 Kč pro osvobození od daně, takže tento příjem bude zpravidla od daně osvobozen.
Zdanění P2P investic
A dostáváme se k P2P investicím. Abych řekl pravdu, P2P portály jsou do velké míry zdrojem častých sporů, když přijde na jejich zdanění.
Obecně platí, že pokud je P2P platforma pouze prostředníkem, příjmy se zpravidla daní podle § 10 (ostatní příjmy). Pokud naopak nakupujete participaci na dluhu přímo, může se zdanění řídit podle § 8 (příjmy z kapitálového majetku).
V každém případě platí podobné postupy jako u ETF a akcií. Také u P2P investic je nutné příjmy převádět z cizích měn na české koruny.
Příklad 8
Platforma: Zonky
Daní se dle: § 10 – Ostatní příjmy
Váš domicil: ČR
Investovaná částka: 65 000 Kč
Přijatá částka (jistina): 15 200 Kč
Investování prostřednictvím platformy Zonky je oblíbenou formou P2P investic, kdy investoři půjčují peníze dlužníkům a postupně dostávají zpět jistinu a případné úroky. Pokud vám v daném roce byla vrácena pouze část jistiny nepřevyšující původní investici, není situace z pohledu daní složitá.
U ostatních příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů platí důležité pravidlo: výdaje lze uplatnit maximálně do výše příjmů. Pokud jsou tedy příjmy a výdaje shodné, základ daně je nulový a nevzniká daňová povinnost.
V tomto roce vám byla vrácena pouze část jistiny z původní investice, a to ve výši 15 200 Kč. Tato částka se sice eviduje jako příjem podle § 10, protože však nejde o úrok ani jiný výnos, ale o návrat investovaných prostředků, můžete uplatnit odpovídající výdaj.
- Příjmy:
- Celková částka vrácené jistiny činí 15 200 Kč.
- Výdaje:
- Výdajem je odpovídající část investované částky, tedy rovněž 15 200 Kč.
- Základ daně:
- Základ daně = 15 200 Kč (příjmy) − 15 200 Kč (výdaje) = 0 Kč.
- Daňová povinnost: 0 Kč
Ano, pokud daňové přiznání podáváte z jiného důvodu, tento příjem do něj uvedete, i když je základ daně nulový.
Povinnosti podat daňové přiznání by se však investor vyhnul, pokud by šlo o jeho jediný příjem dle § 7 až § 10 a nepřesáhl by limit 20 000 Kč.
Zdanění kryptoměn
Pravidla zdanění kryptoměn se v Česku změnila od 15. února 2025. Od té doby zákon používá pojem a zavádí dvě možnosti, kdy může být příjem z jejich převodu osvobozen od daně. Při posuzování možnosti osvobození příjmu z prodeje je potřeba hlídat datum, protože převody do 14. února 2025 včetně se ještě posuzují podle starých pravidel, tedy bez osvobození.
Co tedy dnes platí pro fyzické osoby, které s kryptem nepodnikají a nemají ho v obchodním majetku?
- Hodnotový limit 100 000 Kč za rok
Pokud úhrn příjmů z úplatných převodů kryptoaktiv ve zdaňovacím období nepřesáhne 100 000 Kč, příjem může být osvobozen. Limit 100 000 Kč se u krypta posuzuje samostatně a nesčítá se s prodeji cenných papírů ani jiných investic. - Časový test tři roky
Pokud držíte konkrétní kryptoaktivum déle než tři roky, příjem z jeho převodu může být osvobozen. Zároveň ale platí, že pokud příjem z prodeje je vyšší než 40 mil Kč . pro příjem nad 40 mil Kč osvobození neplatí. Pro rok 2025 se ještě platil limit 40 mil Kč společně pro prodej cenných papírů, podílů na kapitálových společnostech a kryptoaktiv. Pro rok 2026 a následující strop 40 milionů Kč zůstává už jen pro prodej kryptoaktiv.
Pokud ale limit 100 000 Kč překročíte a zároveň nesplníte časový test, osvobození se neuplatní. Příjem pak spadá mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tento příjem se poté zdaňuje sazbou 15 % nebo 23 % v závislosti na celkové výši základu daně.
Příklad 9
Kryptoměna: Bitcoin
Daní se dle: § 10 – Ostatní příjmy
Váš domicil: ČR
Nákup: 1. 1. 2020 za 25 000 Kč
Prodej: 1. 3. 2025 za 150 000 Kč
Bitcoin prodáváte po více než 3 letech a zároveň už po 15. 2. 2025. Splňujete tedy časový test a příjem z prodeje je osvobozen od daně z příjmu.
Příklad 10
Kryptoměna: Bitcoin
Daní se dle: § 10 – Ostatní příjmy
Váš domicil: ČR
Nákup: 1. 6. 2024 za 60 000 Kč
Prodej: 20. 9. 2025 za 90 000 Kč
Bitcoin držíte kratší dobu než 3 roky, takže časový test nesplňujete. Příjem z prodeje je ale pod 100 000 Kč, takže může spadat do hodnotového osvobození. Pro rok 2025 navíc panuje nejistota, zda se limit počítá za celý rok, nebo až od 15. 2. 2025. Konzervativní přístup je posuzovat splnění limitu za celý kalendářní rok.
Příklad 11
Kryptoměna: Bitcoin
Daní se dle: § 10 – Ostatní příjmy
Váš domicil: ČR
Nákup: 1. 6. 2024 za 60 000 Kč
Prodej: 20. 9. 2025 za 150 000 Kč
Bitcoin držíte kratší dobu než 3 roky a zároveň je příjem z prodeje vyšší než 100 000 Kč. Osvobození se neuplatní a zisk z prodeje zdaníte podle § 10 sazbou 15 % nebo 23 % podle výše celkového základu daně.
Zdanění nemovitostí
Poslední velkou kategorií investic, kterou si v Česku nemůžeme odpustit, jsou nemovitosti. Z pohledu daní budete jako investor řešit dvě hlavní situace: pronájem nemovitosti a její prodej.
Prodej nemovitosti
Prodej nemovitosti může podléhat dani z příjmů. U fyzických osob se příjem z prodeje zpravidla daní podle § 10 zákona o daních z příjmů sazbou 15 %, případně 23 %. Zisk z prodeje se zahrnuje do vašeho celkového základu daně a uvádí se v daňovém přiznání za příslušný rok.
Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Příjmem je prodejní cena nemovitosti a výdajem zejména cena, za kterou jste nemovitost pořídili. Mezi další časté výdaje patří například právní služby, znalecké posudky, opravy a technické zhodnocení nebo provize realitní kanceláři.
Pokud prodáte nemovitost v roce 2025, sazba daně se počítá ze 36násobku průměrné mzdy, tedy z částky 1 676 052 Kč. Celkový zisk do 1 676 052 Kč se daní 15 %, zisk nad 1 676 052 Kč se daní sazbou 23 %.
Nyní tedy předpokládejme, že jste fyzická osoba. Kdy jakožto fyzická osoba nemusíte platit daň z prodeje nemovitosti?
- V nemovitosti jste bydleli alespoň 2 roky před prodejem.
Pokud jste časový test nesplnili, můžete být od daně osvobozeni, jestliže jste v prodávané nemovitosti bydleli alespoň dva roky bezprostředně před prodejem. Je-li nemovitost ve společném jmění manželů, stačí, aby tuto podmínku splnil alespoň jeden z nich.
2. Jste vlastníky nemovitosti 5 nebo 10 let.
V roce 2021 se časový test prodloužil z 5 na 10 let, ale jen pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021. Platí tedy, že:
- nemovitosti nabyté před 1. 1. 2021 jsou od daně osvobozené po 5 letech od nabytí,
- nemovitosti nabyté po 1. 1. 2021 jsou osvobozené od daně až po 10 letech.
3. Peníze z prodeje využijete na vlastní bydlení.
Pokud jste v prodávané nemovitosti bydleli méně než dva roky, můžete být od daně osvobozeni, jestliže celý výtěžek z prodeje použijete na vlastní bytovou potřebu (viz § 4b odst. 1 ZDP). Prostředky je nutné využít nejpozději do konce roku následujícího po roce, ve kterém jste příjem získali.
Zároveň musíte svůj záměr oznámit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud podmínky nesplníte, příjem se zdaní jako ostatní příjem.
Pronájem nemovitosti
Výpočet daně z pronájmu nemovitosti je poměrně přímočarý. Základem je vědět, kolik jste v daném roce na pronájmu skutečně vydělali. Do příjmů patří nájemné, zatímco platby za energie a služby, které pouze přeposíláte, se do příjmů nezahrnují.
Od příjmů lze odečíst výdaje, a to dvěma způsoby:
- uplatníte skutečné výdaje,
- nebo využijete výdajový paušál.
Při skutečných výdajích sečtete všechny prokazatelné náklady spojené s pronájmem. Patřit sem může například daň z nemovitých věcí, provize realitní kanceláři, pojištění bytu, vybavení nebo rekonstrukce. Ke všem výdajům je nutné mít doklady. Správce daně může při kontrole požadovat jejich doložení zpravidla až 3 roky zpětně, při vykázané daňové ztrátě až 8 let zpětně. Uplatnit lze také daňové odpisy nemovitosti.
Pokud zvolíte paušální výdaje, administrativa je výrazně jednodušší. Od příjmů odečtete 30 %, maximálně však 600 000 Kč.
Po odečtení výdajů získáte základ daně, který se u fyzických osob daní sazbou 15 %, případně 23 %.
Příklad 12
Příjem z pronájmu za rok 2025: 100 000 Kč
Paušální výdaje: 30 % (30 000 Kč)
Základ daně: 70 000 Kč
Váš domicil: ČR
Vyměřená daň: 15 % ze 70 000 Kč = 10 500 Kč
Závěrečné postřehy
Na pár důležitých souvislostí se v předchozích scénářích nedostalo, proto si zaslouží vlastní kapitolu.
Daňové podklady
Každá alespoň trochu seriózní online investiční platforma dnes investorům vystavuje podklady pro daňové přiznání. V těchto dokumentech obvykle najdete výpis z obchodního účtu, přehled obchodní aktivity (nákupy, prodeje a vyplacené dividendy) i informace o domicilu jednotlivých titulů.
Jednotlivé platformy se však liší a úroveň zpracování podkladů není vždy stejná. Ve většině případů ale nebývá obtížné potřebné informace dohledat a správně je interpretovat.
Kvalitu připravených podkladů jako investor zpravidla příliš neovlivníte. Buď se s nimi budete muset poprat sami, nebo tuto povinnost svěříte daňovému poradci.
Finanční deriváty
Někteří brokeři (například eToro nebo částečně XTB atd.) nabízejí možnost obchodovat tzv. CFD produkty (z anglického contract for difference). Jde o finanční instrumenty, u nichž nekupujete samotnou akcii, ale pouze smlouvu navázanou na její cenový vývoj.
Tyto kontrakty nemají stejné postavení jako klasické cenné papíry, a proto se na ně nevztahují daňové výjimky, jako je hodnotový nebo časový test.
Zisky z CFD se zpravidla daní podle § 10 (ostatní příjmy) sazbou 15 %, případně 23 %.
Obdobné principy se uplatňují i u dalších derivátů, jako jsou opce, forwardy nebo swapy. Rozhovor s Alešem Vávrou o finančních derivátech (a proč se jim vyhnout) si můžete pustit zde.
Daňová optimalizace
Možná vás už někdy napadlo, že byste na konci roku prodali některé cenné papíry se ztrátou a tím snížili svou daňovou povinnost. V USA má tato strategie dokonce vlastní název: tax-loss harvesting.
Daňová ztráta vzniká prodejem cenných papírů se ztrátou za účelem kompenzace daňové povinnosti z realizovaných kapitálových zisků.
Prodej ztrátových pozic na konci roku je poměrně běžnou praxí. Tato strategie však musí splňovat určité podmínky, na což upozorňuje i Nikola Žítková na svém Twitteru:
Prodej cenných papírů za účelem daňové ztráty: Co je legální a na co si dát pozor?
— Nikola Žítková (@nikkizitkova) December 27, 2024
Prodej cenných papírů na konci roku, který vede k vytvoření daňové ztráty, je běžnou praxí. Tato strategie však musí splňovat určité podmínky, aby byla považována za legální daňovou optimalizaci,…
Jednoduše řečeno: optimalizujte, ale s rozumem.
Frakční akcie
Frakční akcie představují výzvu z hlediska zdanění, protože daňová správa v České republice zatím neposkytla jasný výklad.
Existují různé přístupy daňových poradců k jejich klasifikaci:
- Cenné papíry: Pokud jsou považovány za cenné papíry, příjmy z jejich prodeje mohou být osvobozeny při splnění časového testu (3 roky) nebo limitu 100 000 Kč (§ 4 ZDP). Dividendy podléhají sazbě 15 % nebo 23 % podle § 8 ZDP.
- Deriváty: Příjmy nejsou osvobozeny a zdaňují se jako ostatní příjmy podle § 10 ZDP.
- Pohledávky: Příjmy z prodeje nebo výnosů mohou být zdaněny jako příjmy z pohledávek podle § 10 ZDP.
Pečlivě si prostudujte podmínky svého brokera, protože jednotlivé platformy mohou frakční akcie strukturovat odlišně. Pokud si nejste jisti správným postupem, je vhodné situaci konzultovat s daňovým poradcem. Postoj nejznámějších českých brokerů k tomuto tématu najdete v tomto článku.
Rada na závěr
Uff, to bylo vyčerpávající.
Daně by ale v žádném případě neměly být výmluvou či překážkou, proč jste se ještě neodhodlali zahájit svou investiční kariéru. Nikdo si vyplňování daňových formulářů neužívá a jestli si na to sami netroufáte, využijte služeb daňových poradců. Začít můžete třeba u partnerské platformy NeoTax a jejich aplikace Online přiznání.
Daňový servis je služba, která samozřejmě něco stojí. Hodinová sazba se běžně pohybuje zhruba mezi 1 500 Kč a 3 000 Kč. Podle mého názoru jde ale často o dobře vynaložené peníze.
Daňoví poradci musí být ze zákona pojištěni pro případ pochybení a v problematice se obvykle orientují výrazně lépe než běžný investor. Nemluvě o čase, který vám mohou ušetřit. V mnoha případech stačí dodat podklady a o zbytek se postarají za vás.
V žádném případě nepodceňujte daně a vaše daňové povinnosti, které při investování dříve či později nevyhnutelně vzniknou.
Já osobně jsem velmi opatrný, přijde-li na byrokratické náležitosti, a tak se snažím za každou cenu jakémukoliv pochybení předcházet. Poslední věc, kterou bych chtěl řešit, je spor s finančním úřadem.
Na závěr připomínám, že článek má informativní charakter a mohou se v něm objevit nepřesnosti. Vznikl však s maximální snahou o správnost a věřím, že i díky spolupráci s partnery z NeoTax nabízí velmi kvalitní přehled problematiky.
Přeji pevné nervy při vyplňování „růžových papírů“. Pokud v článku objevíte jakoukoli nepřesnost, napište do diskuze pod článkem nebo na [email protected]!
Pokračujte ve čtení!
Dobrý den.
Výborný článek díky za info a práci.Pokud jsem to pochopil správně tak pokud dostanu dividendu od ČEZU ve výši 10 000 Kč do daňového přiznání nemusím nic uvádět ,protože se jedná o tuzemskou firmu a boker už strhnul daň ve výši 15 procent.Nevadí ani ,když jsem přesáhl hranici 6000 Kč.Tak jsem to pochopil.Snad je to správně.
S pozdravem
Já tomu rozumím stejně – jde o českou dividendu, do daňového přiznání se uvádět nemusí. Tak snad máme pravdu 🙂
Nemusíte, do přiznání se neuvádí a nedaní příjem zdaněn srážkovou daní (důležitá poznámka: srážkovou daní v ČR, u zahraničních příjmů zdaněných srážkovou daní v jiném státě to neplatí).
Příklad 5 „Zde se jedná o totožnou verzi předchozího příkladu s jedním malým (ale podstatným) rozdílem – ETF jste drželi déle než 5 let, tudíž jste splnili časový test. Zde maličko tápu, ale pokud všemu rozumím správně, tak daňové přiznání podávat opět musíte, ale tento konkrétní prodej by byl od zdanění osvobozen a nemusel se tudíž ani do přiznání vyplňovat. Jak byste postupovali, kdyby by tento prodej byl jediným zdanitelným příjmem a zda byste tedy odevzdávali “prázdné” přiznání, nevím.“ Ted nemám po ruce nějaký článek, kde je to popsané, ale pamatuji si, že první vyhodnocuji pravidlo prodeje do 100 000 Kč… Číst vice »
Super, díky za upřesnění, také jsem si to myslel, ale nebyl jsem si jistý. Sekci v článku upravím!
ahoj, tohle tedy znamená, že jak bylo psáno původně, daňové přiznání podám (protože příjem přesáhl 100k), ale v kolonce příjmů z prodeje bude prázdné, protože je splněn časový test?
Já si to tak původně vykládal, ale poté jsem byl poučen, že se psát nemusí. Asi mi to i dává smysl, protože proč podávat přiznání, z kterého se nic nezdaní? I tak v případě jakýchokoliv pochybností doporučuji konzultaci s odborníkem na daně, kterým já rozhodně nejsem.
Na tohle jsem se trošku doptával, konkrétně příbuzného z FÚ. Obecná rada je poměrně jednoduchá, pokud jde o příjem osvobozený od daně, neuvádíte ho do daňového přiznání a ani vám nezakládá povinnost podat daňové přiznání. To je důležité například pro OSVČ kteří daní paušální daní, protože pokud vám vznikne povinnost podat daňové přiznání už nemůžete danit paušální daní. Tedy pokud u máte zato že váš příjem z Kapitálu nepodléhá zdanění prostě neuděláte daňové přiznání. FÚ pak má asi 10let na to aby přišel a vyvedl vás z omylu. Pokud tomu rozumím tak vám doměří daň a penále, případně vás vyzve… Číst vice »
U paušální daně to je složitější a článek bohužel neuvádí příklady. Bohužel, kombinace paušální daň a investic jsou komplikované. Pokud uplatňujete paušální daň OSVČ a za rok přesáhnete ostatní příjmy (paragraf 8 – 10) souhrnně nad 50 000 Kč, MUSÍTE podat daňové přiznání a tam zdanit úplně vše – včetně podnikání – klasickou daní. Musíte také podat přehledy zdravotní pojišťovně a ČSSZ a doplatit rozdíl mezi paušální daní a skutečnou daní / odvody. Do tohoto limitu 100 000 Kč se ale NEPOČÍTAJÍ příjmy zdaněné srážkovou daní (pouze české dividendy, úroky z českých bankovních účtů), ani příjmy osvobozené od daně (prodej… Číst vice »
Dobrý den,
nemyslel jste místo
„Do tohoto limitu 100 000 Kč se ale NEPOČÍTAJÍ příjmy zdaněné srážkovou daní“
spíše
„Do tohoto limitu 50 000 Kč se ale NEPOČÍTAJÍ příjmy zdaněné srážkovou daní“
?
snažím se to lépe pochopit, ale úplně mi to nejde 🙂
A k otázce – osvobozený příjem nebo příjem zdaněn srážkovou daní v ČR již nikdy do DP neuvádíte, ani vám nezakládá povinnost podat DP. Podávat prázdné DP nedává smysl.
Ahoj,
moc děkuji za článek. Sice investuju hlavně do akumulačního ETF a jsem zde v akumulační fázi, takže jsem odtam nevybíral, ale letos jsem prodal podíly v podílovém fondu, do kterého jsem investoval více než 8 let. Do podíláku jsem posílal určitou částku každý měsíc. Chápu to tedy tak, že zdanění se bude týkat pouze podílů koupených do tří let od prodeje, který se konal ? (teď si ještě uvědomuju, že prodej proběhl až teď v únoru, takže jej budu přiznávat až příští rok, nicméně chci být na to připravený 🙂 )
Díky.
Jirka
Ahoj Jiří, do podílových fondů jsem moc nezabrousil, to je pravda. Zkus mrknout na tento článek, připadá mi, že to tam mají vysvětleno celkem dobře!
https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/osvobozeni-prijmu-z-prodeje-podilovych-listu/
Dobry den
pokud to dobre chapu tak kdyz budu investovat do akumulacniho ETF npr. MSCI WORLD.. tak do DP nebudu muset nic vyplnovat a vubec dan nebudu muset resit ?(Tim ze nebudu dostavat dividendy) A kdyz bych toto ETF prodal treba po 10ti letech se ziskem 6mil (priklad) splnil bych tedy casovy test.. tak bych porad do DP nemusel nic vyplnovat ? I pres to ze bych vybral 6mil ?
PS. Vyborny clanek dekuji
Osobně tomu takto rozumím. Žádná vyplacená dividenda = žádné daňové přiznání. A stejně tak s prodejem po 10 letech, ačkoliv zde záleží i na sumě a zde maličko tápu. Prodal jste cenné papíry za více než 100.000 Kč a méně než 5.000.000 Kč, ale splnil jste časový test. Teoreticky byste neměl mít povinnost přiznání podávat, nicméně osobně bych ho raději pro vlastní jistotu za dané období podal, ale danitelná suma by z tohoto prodeje byla 0 Kč. Pokud prodáte za více než 5.000.000, daňové přiznání podat určitě musíte (je to podmínka), ale danitelná suma by opět měla být 0 Kč.
Daňové přiznání nepodáváte ani u příjmů nad 5 milionů Kč. Ale u osvobozených příjmů nad 5 mil. Kč musíte podat oznámení ve stejné lhůtě jako DP. Viz https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2023/prijem-fyzicke-osoby-vyssi-nez-5-mil-kc
Super Jakube, dobra prace jako vzdy…Hodne detailni a naucny clanek, clovek si to zase po roce rad osvezi. Mozna bych mel jen vsuvku/komentar na daneni P2P a rozdilu u paragrafu, ze u toho 10, je vyhoda ze si clovek muze odecist poplatky a pripadne defaulty. Trrba takovy Varks/CapitalService/… tam za tento rok jeste davat nebudu, protoze je to stale zive a neco se deje. Ale treba takovy Eurocent je totalne mrtvy a dam.Si to mile rad do nakladu a kdybych nahodou za rok neco dostal, tak to zase zpetne muzu dodanit. A jeste k daneni div. Hodne lidi ma taky… Číst vice »
Díky za příspěvek Vojto! Poznámka k anglickým dluhopisům doplněna, díky za tip 😉
Ať se daří!
Co jsem danění P2P studovala, tak mi z toho vyšla zcela „jednoduchá“ poučka. Participace se daní dle par. 10. Participací se ale myslí investice s tzv. nepřímou strukturou. To má prý plně Zonky. Bondster to má kombinované – přímá a nepřímá, a ve svém ročním výpisu to umí i pěkně rozdělit, takže investor ví, co může danit v par. 10 a co v par. 8. Mintos má také investice v přímé a nepřímé struktuře, ale bohužel ve výpisu to nijak nezohledňuje a dle mého je zcela nemyslitelné, aby tohle si dokázal evidovat sám investor. Z toho plyne, že na Mintosu… Číst vice »
Zdravím,
mám dotaz k tomu Degiro MMF. Asi jediná možnost, jak se k nějakým hodnotám dostat, je jak uvádíte. To je tedy dost otrava. A pokud jsem z MMF v minusu, nešlo by to uplatnit vůči jiným ziskům z prodeje? Na druhou stranu Degiro ztráty z MMF kompenzuje, takze si tu ztrátu (kdyz mi ji vykompenzují) asi uvádet nemám 🙂 Ale kompenzace na výpise uvedená není, ztráty ano.
Michala
Dobrý den, dle mého názoru by to možné být mělo. I tak ale nejspíš půjde o naprosto marginální částky v jednotkách EUR, nicméně to se samozřejmě bude odvíjet od částek, které na účtu protočíte. Než samotný fakt, že transakce u peněžních fondů na DEGIRO podléhají zdanění, je horší, že vlastně „způsobí“ investorům daňové povinnosti, i když teoreticky nic neprodáváte, jen používáte broker platformu. Snad i v ČR DEGIRO přejde v budoucnosti na eurový německý účet, bylo by to jednodušší.
Docela opruz teda, dodnes jsem.myslel, ze se dani zisk. Cili to, co si prevedu na ucet v bance a mohu s tim disponovat. Nikoliv to, ze nakupuji a drzim. Treba pet let.
Ahoj, na zacatek bych chtel pochvalit praci na rozbitem prasatku (degiro + tip na vhodne etf mi hodne pomohli par mesicu zpet :)) A ted k memu dotazu – jsem zamestnanec na hpp a vzhledem k vedlejsimu prijmu z pronajmu jsem nucen podavat danove priznani. U prodeje cennych papiru chapu, ze pokud splnim podminky (Casovy test, < 100k) tak to nemusim vubec v danovem priznani zminovat, ale co dividenda? Obdrzel jsem letos prvnich par dolaru na Revolutu a nejsem moudry z toho, jestli by to melo byt soucastni danove priznani, i kdyz to splnuje podminku mene nez 6k. (To, ze… Číst vice »
Ahoj Marku, abych řekl pravdu, u téhle otázky také trochu tápu a mám úplně stejnou nejasnost jako ty. Byl jsem v jednom z předešlých komentářů poučen, že by se to do daňového přiznání psát nemělo – byla splněna podmínka na 6k v případě dividend nebo časový test a/nebo 100k při prodeji => psát se to nemusí. I tak bych byl s tímto tvrzením opatrný a raději to zkonzultoval s odborníkem. Jak sám píšeš, při nehorším to do přiznání dáš a daň bude 0.
Zdravím. Letos poprvé podávám daňové přiznání sám, protože mám zisk právě z obchodování na burze. Pročet jsem na internetu spoustu materiálů. Hlavu jsem měl jak pátrací balon, ale nakonec se v tom už víceméně vyznám. Nicméně nějaké nejasnosti zůstávají. Vím, že každý instrument se musí danit zvlášť. Zvlášť akcie, zvlášť krypto, zvlášť CFD. Ale jak je to s ETF? Lze ho „přilepit“ k akciím nebo musí být též zvlášť? Podle mě to je stejný druh cenného papíru tudíž například ztráty z ETF bych mohl spojit s výnosy s Akciemi a mít to v jednom řádku. Ale nejsem si úplně jistý.… Číst vice »
Dobrý den, s hlavou jak pátrací balon se s Vámi plně ztotožňuji, také mi dalo poměrně dost práce se v daňovém prostředí zorientovat. Také musím zdůraznit, že moje „znalost“ je čistě teoretického rázu, osobně jsem formulář nikdy sám nevyplňoval a využívám služeb daňového poradce. Pokud jde o ETF fondy, udělal bych to tak, jak sám píšete – přilepil je k akciím. Vše se daní prakticky stejně, tak nevidím přiliš mnoho důvodů, proč je jinak od sebe dělit. Možná se to v budoucnu změní a ETF fondy budou mít samostatnou kategorii, zatím tomu tak ale není. V sousedním Německu se například… Číst vice »
Zdravím, super článek dost mi toho objasnil. Letos v lednu jsem s investováním začal u brokera Degiro a bohužel mi tady po přečtení došla jedna nemilá věc.Jelikož jsem zainvestoval > 100 000,- tak i přes to, že se jedná o dlouhodobou investici, tak budu muset podávat daňové přiznání. A to každý rok, který přes tohoto brokera budu investovat víc než těch 100 000,-. Je mi jasné, že neznalost neomlouvá, ale v podstatě pokud bych to vzal jako laik, tak posílám peníze na účet brokera a ty investuji a ani nevím o tom, že je broker drží v FPT. Původní plán… Číst vice »
Dobrý den, díky za komentář! Prakticky s Vámi souhlasím, je pravda, že pokud budete muset podávat daňové přiznání kvůli něčemu, co vlastně ani není Váš záměr, je to trochu na prd. I z toho se snažím neustále zdůrazňovat důležitost nad problematikou přemýšlet a zvážit všechny aspekty. Popravdě jsem si zainvestování do fondů peněžního trhu ve svých investičních začátcích také nebyl vědom a bylo to pro mě nemilé překvapení. V podstatě se Vám nabízí tyto možnosti: 1.) Přejdete k jiném brokerovi. Ač mám DEGIRO rád a jsem s ním velmi spokojen, není jediným kvalitním brokerem na trhu. 2.) Přejdete k irské… Číst vice »
Díky za shrnutí možnosti, souhlasím že je to na prd a spousta začínajících investorů si to neuvědomí a bude stejně jako já nemilé překvapená. Určitě mě to neodradí a zůstanu u Degiro a hold se s daněmi poperu. Pořád to budou menší náklady než nechat peníze na běžném nebo spořícím účtu, kde je sežere inflace.
Ano bohuzel. Bohuzel u vsech firem co reklamuji pasivni investice – nikdo nema na druhem radku napsano, platit dane statu budete kazdy rok, pokud prekrocite urcitou vysi investice. Coz muze byt klidne kazdy rok.
Mám s tím stejný problém. Předpokládal jsrm, že vytvořením pětileté investice u portu nebudu muset řešit daně do realizace zisku. Takhle se mi muze stat, ze statu budu odvadet dan, portu poplatek a nakonec budu komoletne v minusu, orotoze bude pet let krize. Takze ackoliv nebudu mit zisk, poplatek portu (to snesu) a statu odvest musim (to nepochopim). Danit by se melo, jak je zvykem, v dobe realizace zisku. Cili kdyz mam v portu pasivni investici na 20 let, az po tech 20 letech, kdy to vyberu.
Ahoj 🙂 Díky za parádní články! Mám v plánu začít investovat (především ETF + dividendové akcie) a aktuálně mi přijde nejvhodnější právě Degiro, jenže mě dost znepokojil již zmiňovaný fond, přes který prochází vklady (pokud bych teda nebyl nějak dostatečně rychlý s nákupem). Jestli to chápu správně, tak i kdybych měl objem za rok 100k+ a nic neprodal, tak bych měl podávat daňové přiznání? Nekomunikoval jsi náhodou s podporou, kdy by mělo dojít pro českou verzi ke zrušení? Zase bych kvůli tomu nechtěl čekat moc dlouho, ale zároveň se mi tenhle koncept úplně nepozdává. Ty sám máš Irskou variantu Degira… Číst vice »
Ahoj Ondro, souhlasím, že to je pro českého investora koncept na prd a je to tak, jak píšeš – nekoupíš za 100k+ a vznikne ti daňová povinnost. Zda se to pro české Degiro bude v budoucnu měnit, to netuším. Osobně používám irskou lokalizaci, kde mám přiděleny německý eurový účet, kam peníze posílám. Myslel jsem si, že je nutné posílat peníze už v eurech, ale nemělo by tomu tak být. Pokud člověk pošle peníze v jiné měně, Degiro je díky fx směnárně vymění na eura, alespoň to tak píšou v FAQ. Jak přesně to funguje, to bohužel odzkoušené nemám, ale asi… Číst vice »
Vďaka za info, Jakube. Ešte by som doplnil informáciu, ktorá môže byť užitočná pre OSVČ v režime paušálnej dane. Ak tomu správne rozumiem, tieto nemajú povinnosť podávať daňové priznanie a platia len daň vo výske paušálnej dane (teda z mesačných záloh) za splnenia istých podmienok, o.i., ak ich príjem zo samostatnej činnosti v zdaňovacom období nepresiahne 1 mil. Kč a iné príjmy (vrátane príjmov z kapitálového majetku, tj. z úrokov a dividend) 15,000 Kč. Nikde sa už ohľadom paušálnej dane nepíše o samostatnom limite 6,000 Kč pre dividendy. Vyberám zo zákona 586/1992: „Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období… Číst vice »
Pro paušální daň OSVČ neplatí ani limit 15 000, ani 6000 Kč. Nesmí mít ostatní příjmy vyšší než 50 000 Kč ročně (od roku 2024 tuším, předtím to bylo 30 000 Kč). Do toho se nepočítají příjmy osvobozené (hodnotový/časový test u prodeje akcií), ani zdaněné srážkovou daní (dividendy z české burzy).
To znamená, že OSVC má celkově limit 150 tisic pro prodej akcii? 100 tisic v rámci hodnotového testu a dalších 50 tisíc v rámci toho, že jede paušální daň?
Dle mého názoru by se mělo hlavně hodně začít investovat do firem jako je třeba https://www.jablotron.cloud. Protože až se pořádně rozjede IoT, do toho se přidá strojové učení, kryptoměny a další podobné vynálezy lidstva, tak se teprve ten internet rozjede. Podle mě stojíme pořád na začátku a nedokážeme si představit tu potenciální sílu sítě.
Dobrý den,
Řekněme, že mám nakoupené akcie v USA. Přijdou dividendy, v USA jsou zdaněny 15procenty. Reálně tak v Čechách nemusím žádnou daň odvádět.
Co mi hrozí, když dividendy opomenu uvést v daňovém přiznání při případné kontrole?
Dobrý den, s tím Vám bohužel nepomůžu, protože to je za hranice mých daňových znalostí 🙁
Může Vám být daň doměřena z celé té dividendy, protože jste neprokázal její zaplacení v zahraničí. Navíc případné penále a pokuty. Jestli se to děje v praxi, navíc u ne zásadních částek, to netuším.
Dobrý den, zajímalo by mě nakoupím ETF např. 12.4 2021 uplynou 4 roky a já budu pravidelně investovat měsíčně např. 3000 a splním pouze časový test. Musím danit či nikoliv. Děkuji za odpověď
Dobrý den, myslím, že Vaše otázka není kompletní. Po 4 letech prodáte vše? Nebo jen část? Jaké byly vaše další investiční aktivity tento rok? Pokud prodáte vše najednou, časový test splní jen část portfolia a to ta, kterou jste držel první rok, zbytek s ohledem na další přikupování časovému testu nepodléhá. Pokud by tedy byl proveden najednou, časový test uplatnit nemůžete, jelikož nejde na část prodeje uplatnit jedno pravidlo a na druhou část zbytek. Řešit by to teoreticky mohly dva prodeje – jeden prodej části ETF fondů, které jste držel 3 roky a více, a druhý prodej zbytku, který by… Číst vice »
Daníte někdo emisní ážio od O2?
Uplne jste mne teda ale uplne zmatl. Uvadite zde Portu s investovani s nimi. Ja to beru Portu jako pasivni investovani na 5 let s prvotni fixni castkou 5000 a pravidelnou mesicni 1000. Predpokladal jsem, ze vubec nemusim resit dane, dokud neprevedu investici na svuj ucet v bance. Za prve netusim do ceho Portu investuje, to dela Portu za mne, za druhe nerealizuji zadny zisk – nemam ty penize k dispozici a nebudu je mit pet let. Jsem myslel, ze danit budu az za tech pet let, kdy si vezmu, co jsem prevedl na svuj ucet a od toho odectu… Číst vice »
Omlouvám se za zmatení! V první řadě je potřeba chápat, co Portu dělá – kupuje za vás fondy dle určité strategie s čímž jsou spjaty poplatky a v určitých scénářích i daně. Seznámit se s alespoň základními principy fungování této služby je v nejvyšším zájmu investora. FÚ neznalost bohužel nezajímá. Velmi bude záležet na samotné investiční metodice Portu, to znamená, jak často k obchodům bude docházet. Myslím, že je i v zájmu Portu, aby obchody drželi na minimu a nedocházelo tak ke zbytečnému odlivu peněz v podobě daní. To znamená, že například budou aplikovat metodu FIFO a při rebalancování vždy… Číst vice »
To se nemusite omlouvat, vy za to nemuzete. Mne spise zarazi, nebo vlastne v ceskem radobypodnikatelskem prostredi nezarazi (neinformovat nebo okradat lidi rovnou he rys ceske postsocialisticke spolecnosti), ze tak zasadni informace, ze z investice, ktere do Portu chci vkladat (jedina z mych tri) ktera se udrzela v plusu za posledni rok, budu muset resit dane, nikdo nikde nezminil, je dost zarazejici. Jeste ze jsem narazil na vas skvely clanek. Patrim mezi obycejne lidi, kterych jsou v CR desetitisice. Portu, I digo, fondee zkousim. Vlozil jsem mensi castky a cekam rok, jak se vyvinou, zda to za to stoji. Abych… Číst vice »
Ale,jak už jse tady řešilo založím jsi u portu jejich portfolio spravované jimi vložím např. 30 tisíc a budu pravidelně spořit 1000 měsíčně a třeba to pak prodám za 7 let a do té doby než to prodám,tak přece nenusím podávat žádné přiznání jenom to držím a ten případný zisk je nerealizovaný,tak daně bych celou dobu nemusel řešit než to prodám.
To nemusí být ale vždy pravda – obrovsky záleží na to, co se ve Vašem portfoliu děje a jak s ním Portu nakládá. Dojde k prodání nějakých fondů a nahrazení novými? Je v portfoliu nějaký fond, který vyplácí dividendy? O jak velké objemy se jedná? Portu je služba, která za Vás spravuje investiční portfolio, všechno ostatní je na Vás. Jen proto, že se s portfoliem na první pohled nic neděje, ještě neznamená, že k žádným daňově přiznatelným pohybům nedošlo. Proto doporučuji nebrat toto na lehkou váhu a vždy si daňový výpis prostudovat či zkonzultovat s expertem.
Není pravda, že daně řešíte, až máte peníze na bankovním účtu. V portfoliu Portu může docházet k prodejům (pokud máte zapnuté rebalancování a/nebo měnové zajištění, tak k nim 100% dochází). Každý rok vám Portu vystaví potvrzení, kde to je vyčísleno. Podle toho buď musíte nebo nemusíte podávat DP na základě Vaší situace a limitů, které se na Vás vztahují (podle toho, zda jste zaměstnanec, bez příjmu, OSVČ s/bez paušální daně, daňový rezident ČR, atd.).
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat: pákové ETF (leveraged ETF) se daní stejně jako obyčejné ETF?
Dobrý den, nikde jsem nenašel jedinou speciální úpravu jakéhokoliv danění ETF fondů bez ohledu na to, co je ve fondu drženo. Alespoň v současnosti si tak jsou dle mého názory všechny ETF fondy z daňové perspektivy před sebou rovny a daní se podle stejného klíče.
Dobrý den, je toto pravda? Při nákupu ETF s pákou uzavírám rozdílovou smlouvu. Rozdílová smlouva (CFD) je forma finančního derivátu. A finanční derivát se daní bez ohledu na časový test!
Dobrý den, jsem přesvědčený o tom, že ano. Odlišil bych zde nicméně dvě rozdílné věci. Pákové ETF, které používá páku uvnitř samotného fondu (např. LQQ, XS2D) a ETF, které si investor koupí za využití pákového obchodování.
Dobrý den, https://rozbiteprasatko.cz/degiro-tipy-triky/ jsem se dočetl, že od září 2021 postupně Degiro prevádí peníze do té doby držené na fondech peněžních trhů na německé běžné účty. Prosím o update tohoto článku, kde je ještě stará informace ze začátku roku. Otázku mám ale ohledně danění. Tím, že jsou teď peníze drženy na běžných účtech nedochází nadále k automatickému nákupu/prodeji podílu ve fondu peněžního trhu (který nastával před nákupem jakékoliv akcie / ETF) a tudíž mi tak nevzniká daňová povinnost, protože nemám žádný příjem z onoho prodeje podílu. Znamená to tedy, že pokud pouze investuji a nic nevybírám nic se mi nadále… Číst vice »
Díky za připomínku, během nejbližší doby opravím a článek aktualizuji!
A k Vaší otázce – je to přesně tak, jak píšete. Nyní už se Vás při nákupu limit 100.000 Kč týkat nebude, protože peníze nejsou „zainvestovány“ do fondů peněžního trhu. Nicméně pozor, že tento rok bude ještě „přechodným“ a až do současnosti se právě přes fondy peněžního trhu obchodovalo, takže letos to bude taková hybridní situace. Od příštího roku se bude limit 100.000 Kč počítat opravdu jen při prodeji investičních produktů.
Dobrý den, jak je to s temi prijmy do 6000 Kč? Pocitaji se tam jen hrubé dividendy (mam nejake zahranicni div 3000 Kc/rok) nebo i ty jiz zdaněné (mám české div v hodnotě 10 000 Kc/rok). Jde tedy o celkovy soucet vsech divident u vsech brokeru, nebo staci secist jen vsechny div vyplaceny v hrubé visi? Dekuji.
Dobrý den, moje interpretace je taková, že české dividendy, které už byly při zpracování zdaněné, se do daňového přiznání uvádět už nemusí. Zahraniční ano, nicméně zde je zase možnost zažádat o zamezení dvojího zdanění. Poměrně pěkně to mají vysvětlené zde: https://www.fio.cz/zpravodajstvi/odborne-clanky/212752-dividendovy-expres-jak-mi-bude-dividenda-vyplacena-a-zdanena
Řešil jsem podobnou situaci (jen zahraniční dividendy bylo pár dolarů), v podcastu https://podcasty.seznam.cz/podcast/ve-vate/jak-na-zdaneni-investic-kdy-nemusite-platit-nic-danovy-pruvodce-pro-drobne-investory-192848 tohle téma rozebírali v čase 23:08
Dobrý den,
Mám na Portu založené portfolio, do kterého vkládám pravidelně peníze. Jedná se o reinvestiční ETF, tudíž se zde nevyplácí pravidelné dividendy.
Můj dotaz zní – daní se tyto peníze až po výběru z portfolia na bankovní účet nebo se tyto peníze daní i když zůstávají v portfoliu?
S pozdravem
Dobrý den, na tuto otázku najdete odpověď pouze skrze roční výpis v daňových podkladech. Portu sice investuje převážně do akumulačních ETF, a tudíž minimalizuje daňovou zátěž plynoucí z vyplácených dividend, ale portfolio je „živé“ a k nějakým aktivitám v něm bude docházet. Portu ve svých strategiích pravidelně portfolio rebalancuje (což je prakticky nákup a prodej) a ne všechna ETF jsou akumulační. Přesto, že nemáte nad investiční aktivitou žádnou moc a jen posíláte peníze na investiční účet, zatímco Portu obchoduje za Vás, určitě na konci roku musíte nahlédnou do daňových podkladů a zjistit, zda vám nějaká povinnost za kalendářní rok nevznikla.… Číst vice »
Dobrý den,
děkuji za krásný podrobný článek. Měl bych prosím dva malé dotazy.
1. Pokud nechci při zdanění zahraničních dividend uplatňovat zápočet, stačí, když uvedu hrubou výši všech zahraničních dividend na řádku 38. a nechám si tyto dividendy zdanit 15 %?
2. Pokud nevyužiji zápočet, je potřeba finančnímu úřadu dokládat výpis od brokera?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, bohužel do takového detailu Vám neporadím, protože na Vaše otázky neznám odpověď 🙁
Ano, pokud vám nevadí dvojí zdanění, pak to prostě zdaníte podruhé. Výpis od brokera bych pro jistotu přiložil též (hlavně, pokud jde o vyšší částky), ale můžete případně předložit až na vyzvání.
Zdravím, musím říct, že po čtení článků zde na Rozbitém prasátku a dalších webech mám (jako většina zde) hlavu jako balón.. Dnes jsem zaslal peníze (CZK) na Degiro a překvapilo mě (nebo asi jsem to pochopil někde špatně), že se peníze nacházejí na Fondu peněžního trhu, osobně jsem žil v domnění, že peníze mají přijít na účet u flatexBank. Nejsem si teď úplně přesně jist, jestli se na mě bude také vztahovat daňová povinnost či ne..? Drobný dodatek – při aktivaci účtu (zasílání 1 Kč) jsem si všiml, že se stalo to samé, peníze šly nejdřív do Fondu peněžního trhu… Číst vice »
Dobrý den, pokud dobře vím (ve FB skupině se to řešilo už mnohokrát), tak Degiro je teď už jen trochu nekonzistentní s tím, jak nazývá věci. Pro české uživatele by už měl být dostupný jen klasický bankovní účet. V den vkladu je vše na českém, v noci z jednoho dne na druhý se peníze převedou a pak jsou na německém účtu. Za normálních okolností by tedy nemělo jít o zdanitelnou událost. Určitě se zkuste podívat do výpisu transakcí, z kterého byste přávě tuto skutečnost měl vyčíst. Kdyby se peníze investovali do „fondu“, zde to najdete. Jinak mi to ale dle… Číst vice »
Ahoj, skvělý článek … marně hledám v Degiro roční výpisy za 2021 (zatím je ta sekce v mém účtu prázdná) … je možné, že ještě nejsou? Nebo o ně musím nějak požádat? Díky
Ahoj, žádat se nemusí, výpis se tam zobrazí automaticky. Zatím ho tam za rok 2021 také nemám 🙂
Ahoj, děkuji za super článek. Mám otázku. Pokud tento rok zainvestuju do jednoho brokera(degiro) 100tisíc do akumulačního ETF a mám v plánu splnit časový test, a u druhého brokera (etoro) budu mít 50tis. v akciích, a prodám je ještě ten rok za 53tis. musím toto uvést v daňovém přiznání? a zisk musím také danit?
eToro není klasický broker, ale CFD broker, tudíž nejde o klasické obchodování s akciemi a aplikují se zde jiná pravidla. Jde o obchodování s tzv. „kontrakty“ neboli deriváty. Osobně si to vykládám tak, že deriváty se do přiznání uvést musí a daní se sazbou 15 %. Osobně při jakékoliv nejistotě doporučuji konzultaci s daňovým poradcem.
Ahoj, díky moc za super článek! Chtěl bych se zeptat, jestli při danění dividend a prodeje cenných papírů je třeba k daňovému přiznání přikládat podklady od brokera (dokládající za kolik jsem nakoupil a prodal, případně výši obdržených dividend atd.)? Nebo je pouze třeba je mít připravené pro případné dotazy/kontrolu od finančního úřadu? Dále mě ještě napadá – pokud jsem ok s dvojím zdaněním zahraničních dividend, nestačilo by vyplnit pouze řádek 38 v 2. Oddílu a potom již nevyplňovat přílohu č. 3 a SEZNAM, když tedy nijak nechci uplatňovat daně zaplacené v zahraničí? Díky a zdravím, Jarda
Ahoj Jardo! V prvním případě bych řekl ano, pokud nejsou nějaké nejasnosti a finančák se specificky nepátrá, podklady není nutné přikládat. Osobně doporučuji si vytvořit někde na cloudu nebo v PC složku, kde za každý rok veškeré podklady budeš schraňovat pro případ potřeby. Na druhou otázku bohužel nedovedu odpovědět, protože technické detaily samotného vyplňování neznám tak dobře (využívám služeb daňového poradce, který přiznání podává za mě).
Dobrý den,
děkuji za skvělý a přehledný článek. Rád bych se jen zeptal, zda část 4 (ETF dondy), je možné z hlediska daní považovat za platé i pro právnické osoby.
Předem děkuji,
Petr Coch
Dobrý den, díky za dotaz, ale bohužel Vám s ním neporadím. Zdaněním právnických osob jsem se nikdy nezabýval a vůbec nevím, jakými pravidly se řídí.
Dobrý den.
Chci se zeptat zda se musí akcie při výpočtu daní párovat ( FIFO atd. ). Jestli nestačí brát všechny příjmy a výdaje z akcíí dohromady ?
Např. 1) Nakoupil jsem TROW za 1000 a prodal MCD za 1000 , čili ke zdanění je nula .
2) V roce 2022 jsme koupit TROW za 1000 , v roce 2023 jsem prodal TROW za 2000 a zároveň nakoupil MCD za 1000. Takže ke zdanění 1000 ?
Dobrý den, cenné papíry se musí párovat, jinak byste nikdy nebyl schopen například říct, na který cenný papír se vztahuje časový test atd.
Dobrý den Jakube,
Jelikož chci začít investovat a s největší pravděpodobností v měně instrumentu v eurech tak podávám daňové přiznání v eurech nebo czk pokud si to směním na czk na účet? Dále by mě zajímalo když vydělávám v czk jestli má smysl si založit účet v eurech abych předešel zbytečným poplatkům za konverzi měny u brokera nebo bude lepší mít český účet a neřešit to ? I když ty poplatky nejsou bůh ví jak velký tak časem se nastřádají. Díky za odpověď
Ahoj Honzo, aby sis koupil instrumenty obchodované v eurech nebo dolarech (ETF, jednotlivé akcie), tak směnu z korun vždy budeš muset udělat bez ohledu na to, zda máš obchodní účet v korunách nebo jiné měně. V takovém případě broker udělá směnu za tebe dle svých pravidel a ceníku. Tomu se vyhnout nedá. Daňové přiznání se pak vždy zpracovává v českých korunách a jednotlivé částky se, pokud se nemýlím, přepočítávají ke každému dni dle kurzu devizového trhu ČNB: https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/ Opět ale dodávám, že nejsem daňový poradce a problematiku doporučuji konzultovat s někým, kdo dokáže poskytnout kvalifikované rady. Sám služeb poradce využívám… Číst vice »
Rozumím… Bych to měnil přes Revolut tam je do 25000 bez poplatku a přes paypal na brokera ani tak myslíš že by se to nevyplatilo?
Ahoj Honzo, to si budeš muset spočítat sám, jaká je pro tebe nejlevnější varianta 🙂 Revolut je super, sám ho používám, a často to bývá skutečně nejlevnější varianta. Pak si ale zjisti, jaké podmínky má broker, jak na něj můžeš a nemůžeš posílat peníze (paypal spousta brokerů neumí) a kolik to všechno stojí. Není to složitý, stačí chvíle a budeš mít jasno. Přeju úspěšné investování!
Ahoj, díky moc za super článek!!! Mám jeden dotaz. Investuji v podstatě do 3 ETF na Degiru (Venguard FTSE All-World, iShares Core MSCI EM, iShares Core MSCI World – vše akumulační ETF). Důvod, proč jsem začal nakupovat iShares ETF byl ten, že Degiro mi přestalo umožňovat nákup Venguard FTSE All-World kvůli chybějícímu KIID. Nyní přemýšlím, že bych své portfolio „rebalancoval“ a prodal všechny nakoupené Venguard FTSE All-World a částku z prodeje rozložil do iShares Core MSCI EM a iShares Core MSCI World (po prodeji bych hned tyto dvě ETF nakoupil). Můj dotaz tedy zní: Pokud částka z prodeje Venguard FTSE… Číst vice »
Já tomu tak rozumím, ale samozřejmě to jen za předpokladu, že celkové prodeje všech Vašich cenných papírů nepřesáhnout tuto částku. Pokud za rok nic dalšího neprodáte, myslím, že by to mělo být ok. Opět ale podotýkám, že nejsem daňový poradce a za radu nemohu ručit.
Dobrý den, obávám se, že příklady ohledně krypta nejsou úplně správně. Jak se tam pracuje s časovým/hodnotovým testem, tak ten ale stále neplatí. Platit by měl teprve od data, kdy se objeví ve sbírce zákonů + jeden den. A to se ještě nestalo. Tedy, kdo prodal krypto k 1. lednu 2025, jak uvádíte, tak časový ani hodnotový test uplatnit nesmí. Tahle věc může být potenciálně nebezpečná vzhledem k tomu na jaké hodnoty krypto vystoupalo a tedy kolik peněz by člověk mohl na daních nezaplatit. Já bych si mohl jít kvůli téhle radě klidně sednout. Psali to na justici nebo řešili… Číst vice »
Opraveno, díky!
U paušální daně OSVČ to je složitější a článek bohužel neuvádí příklady. Bohužel, kombinace paušální daň a investic jsou komplikované. Pokud uplatňujete paušální daň OSVČ a za rok přesáhnete ostatní příjmy (paragraf 8 – 10) souhrnně nad 50 000 Kč, MUSÍTE podat daňové přiznání a tam zdanit úplně vše – včetně podnikání – klasickou daní. Musíte také podat přehledy zdravotní pojišťovně a ČSSZ a doplatit rozdíl mezi paušální daní a skutečnou daní / odvody. Do tohoto limitu 50 000 Kč se ale NEPOČÍTAJÍ příjmy zdaněné srážkovou daní (pouze české dividendy, úroky z českých bankovních účtů), ani příjmy osvobozené od daně… Číst vice »
Přijde mi, že si nějak odporujete, ne?
„Do tohoto limitu 50 000 Kč se ale NEPOČÍTAJÍ příjmy zdaněné srážkovou daní (pouze české dividendy, úroky z českých bankovních účtů), ani příjmy osvobozené od daně (prodej akcií po splnění hodnotového nebo časového testu).“
„2) Prodáte akcie nesplňující časový test za 100 000 Kč – už nesplňujete hodnotový test, tudíž jste překročili limit pro paušální daň 50 000 Kč a podáváte DP. “
Jak mnohu v příkladu 2 podávat danové přiznání, když jsem prodal akcie za 100 tisic, které spadají do hodnotového testu a které se nepočítají to limitu 50 tisic pro OSVČ?
Ahoj, diky za fajn clanek. Jak je to prosim s danenim uroku z volnych peneznich prostredku, kde napriklad Trading212 nabizi aktualne fajn sazby pro CZK hotovost, ale i pro zahranicni hotovost po prevodu na cizi menu (napriklad 6% pro PLN).
Vztahuje se na vydelky z uroku take nejaky hodnotovy test nebo se musi danit vse?
Dobrý den, u příkladu 8 je uveden rozpor. Je zde napsáno, že se musí daňové přiznání podat. Pokud jde o zaměstnance u jednoho zaměstnavatele s průměrnou mzdou a má ostatní příjem 15 200 jak je uvedeno v příkladu. Tak se vejde do limitu 20000 a přiznání nepodává. příklad 8:Dávám to do přiznání? Ano, i když je daňový základ nulový, příjmy z platformy Zonky musíte uvést do daňového přiznání, protože zákon o daních z příjmů vyžaduje vykázání všech příjmů.příjmy ze závislé činnosti dle § 6 plynou od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Podmínkou je podepsání Prohlášení poplatníka u každého z… Číst vice »
Díky, to nám uteklo, doplnil jsem do textu. 👍
Zdravím Jakube,
myslím, že v části 6 máte závažnou chybu. Pro výpočet zisku je třeba vzít 7500 USD x kurz 23,28 (175350 Kč) – 5000 USD x 22,14 (jednotný kurz pro rok 2023 tzn. 110700 Kč ) = zisk je tedy 64650 Kč ! nikoliv 58200 Kč. Vychází to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu před několika lety a je to již dost známo. Na nákupní cenu nelze aplikovat kurz k datu prodeje, ale nákupu.
Máte pravdu, tohle nám úplně uteklo. Díky za upozornění, chybu jsem v článku opravil!
Dobrý den, měla bych takový dotaz:
OSVČ v paušálním režimu, měl současně DPP a podepsal prohlášení poplatníka, takže musí podat DP a přehledy protože porušil podmínky paušálního režimu ale v režimu zůstává.
V průběhu roku se stal majitelem firmy, ve které měl DPP (a.s.), což tedy není porušení podmínek paušálního režimu, takže stále v režimu zůstává.
Můj dotaz zní – pokud by společnost vyplácela dividendy, jednalo by se opět o porušení podmínek režimu a musel by výnos z dividend uvést do DP? V režimu by ale stále zůstával.
Je to prosím tak?
Děkuji.
Díky za aktualizovaný článek. Dozvěděl jste se při konzultaci s NeoTax, jak se dají při prodeji cenných papírů zaúčtovat náklady na pořízení a správu portfolia (vstupní poplatek / poplatek za úschovu/ manažerský poplatek/ výkonostní prémie,..)? Lze vzít celkový roční náklad na celkový zisk a dát ho poměrově jako náklad proti zisku z prodeje? A ještě ke kurzovým rozdílům – rozumím, že pro výpočet zisku lze pro nákup a prodej použít buď denní kurzy ČNB, nebo jednotný kurz GFŘ (stejný pro celý rok). Lze tyto metody kombinovat, pokud jde o jiné roky nákupu a prodeje (např. v roce 2023 nakupuji a… Číst vice »
Dobrý den,
Jak se v praxi uplatňuje tzv. časový test, pokud nakupuji cenné papíry průběžně
(třeba po dobu jednoho roku). Které datum je směrodatné?
Děkuji Martin
Jak jako které datum? Směrodatné je datum nákupu, logicky. Tj.na věci, které jste koupil před třemi a více lety, se uplatnuje časový test. Na novější ne (protože nejsou starší tří let)
Dobrý den, díky za článek, vše na jednom místě. Nevím jen, pokud mám zdanitelné příjmy z prodeje cenných papírů a pod. můžu to rozdělit mezi manželku a sebe a nebo když je to vedené vše na mé jméno, musím do DP uvést jenom já? Máme SJM, aktiva jsou taky v SJM.
Podle mě článek plete dva termíny a to rezidence a domicil. Rezidence označuje místo, kde fakticky žijeme a kde jsme obvykle daňovým rezidentem (těch 183 dní), zatímco domicil je hlubší a trvalejší právní vazba k určité zemi, která se nemění pouhým přestěhováním. Má to pak význam hlavně pro daně z majetku a dědictví – člověk může být daňovým rezidentem jedné země (např. UK), ale mít stále domicil v jiné (např. ČR). Tohle je důležité hlavně pro expaty.