Penzijko, Penzijní připojištění (PP), transformované fondy, Doplňkové penzijní spoření (DPS), účastnické fondy, Dlouhodobý investiční produkt (DIP). To vše jsou synonyma, která jsou spojená se státem podporovaným penzijním spořením na důchod. Jak funguje penzijní spoření, jaké novinky nás čekají v roce 2024, a jaké možností spoření a zisku státních příspěvků a daňových výhod vůbec máte?
To se dozvíte z následujícího článku!
Penzijní spoření 2024
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Penzijní spoření 2024: Velký přehled
Penzijní spoření v Česku stojí na jednom obrovském nedorozumění.
Slovo “spoření” je zavádějící a neodpovídá skutečnosti.
Proč?
Státem dotované penzijní produkty nejsou spořicí účty a nemají s nimi nic společného. Jde o relativně komplexní investiční nástroje a podílové fondy, které investují do akcií a dluhopisů z celého světa, a které se pochopitelně pojí s jistou mírou rizika.
Na penzi se nespoří, na penzi se investuje. A u penzijního spoření, ať už jde o Penzijní připojištění (PP), Doplňkové penzijní spoření (DPS) a Dlouhodobý investiční produkt (DIP), tomu není jinak.
Spořením si na penzi nepřilepšíte. A pokud ano, tak jen opravdu minimálně. Pro lepší orientaci se však budeme zavedeného pojmu držet i v rámci tohoto článku.
V následujících kapitolách se dozvíte, jak vypadá současný důchodový systém v Česku, jak jsou jednotlivé spořicí, státem podporované produkty na důchod konstruovány, jaké jsou v nich rozdíly, a jak a proč je (ne)využít v rámci budování majetku na penzi.
Autorem článku je Mario Ulivelli, autor blogu Finmatika.
Základní pilíře českého důchodového systému
Než se pustíme do srovnání jednotlivých produktů, měl bych vysvětlit, jak vypadá (ale také i jak vypadal) a z čeho se skládá současný důchodový systém v ČR.
Původní důchodový systém se skládal ze tří základních pilířů. Jednalo se o:
- I. pilíř – důchodové pojištění (povinný)
- II. pilíř – důchodové spoření (zrušen ke konci roku 2015)
- III. pilíř – penzijní spoření a připojištění (dobrovolný)
Po mnoha změnách a experimentech, kterým důchodový systém prošel, zůstávají k dnešnímu dni v platnosti pouze dva pilíře.
První pilíř, jenž je povinný, a třetí pilíř, jenž je dobrovolný. Pro úplnost v článků uvádím detaily ohledně všech tří pilířů, abyste získali lepší obrázek o tom, kam důchodový systém směřoval, kam směřuje a kam může směřovat do budoucna.
Spoření na důchod je totiž stále aktuální a téměř nikdy nekončící téma. Udržitelnost důchodového systému, míra závislosti občanů na státních důchodech a jejich motivace k tomu, aby více spořili, je něčím, s čím se můžeme setkat dnes a denně v tisku, televizi, ale i v běžném rozhovoru mezi přáteli, kamarády a známými.
Důchody a příprava na ně jsou zásadní témata, která v budoucnu ovlivní život každého z nás.
I. pilíř - důchodové pojištění
První pilíř je povinný pro každého občana ČR v produktivním věku.
Každý zaměstnanec je povinen odvádět státu 28 % své hrubé mzdy, resp. u osob zaměstnaných, odvádí 6,5 % zaměstnanec a 21,5 % zaměstnavatel. Detailní podrobnosti ohledně výše odvodů na všechna sociální pojištění (nejen to důchodové) a změnách v předchozích letech najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádí celou částku samy. OSVČ platí důchodové pojištění ze svých příjmů na základě vyměřovacího základu.
Na základě odvodů na důchodové pojištění by se měla v budoucnu odvíjet výše vašeho státem vypláceného důchodu. Má to však svá ale!
U prvního pilíře totiž platí tzv. “principy zásluhovosti a solidarity”. Tento principy spočívají v tom, že s vyššími odvody na důchodovém pojištění se zvyšuje i důchod dané osoby (princip zásluhovosti), ale s vyšším příjmem dané osoby se důchod zvyšuje pomaleji (princip solidarity).
V ČR aktuálně funguje tzv. průběžný důchodový systém. V praxi to znamená, že z peněz, které dnes vybere stát (potažmo Česká Správa Sociálního Zabezpečení – ČSSZ) se vyplácí důchody pouze současným důchodcům.
Není to tedy tak, že peníze, které nyní odvedete státu, jsou ukládány na váš penzijní účet pro pozdější výplatu vašeho důchodu.
Detailní vysvětlení fungování průběžného penzijního systému, jeho udržitelnosti a dalších možnostech spoření si poslechnete z rozhovoru s Petrem Janským, spoluautorem reforem penzijního systému z roku 2024.
Pokud by vás zajímal aktuální odhad výše vašeho starobního důchodu, můžete k tomu využít Informativní důchodovou aplikaci, kterou poskytuje ČSSZ.
Použití služby je bezpečné a jednoduché díky přihlášení přes Identitu občana či datovou schránku.
Kromě aktuálního odhadu výše starobního důchodu si můžete nechat také zjistit své datum odchodu do starobního důchodu nebo si zkontrolovat započtené doby důchodového pojištění a případně je pro účely odhadu upravit či doplnit.
Díky skutečným datům z evidence ČSSZ vám aplikace ukáže informace velmi přesně.
II. pilíř - důchodové spoření
Druhý důchodový pilíř vznikl v roce 2013 a byl dobrovolný. Princip druhého pilíře spočíval v kombinaci snížených odvodů na důchodové pojištění a investicí do penzijního fondu.
Po vstupu do druhého pilíře občan odváděl státu pouze 25 % své hrubé mzdy státu, resp. 3,5 % (z původních 6,5 %) zaměstnanec a 21,5 % zaměstnavatel. Dalších 5 % své hrubé mzdy pak občan poslal do individuálně zvoleného penzijního fondu. Tento fond peníze spravoval a dále zhodnocoval.
Druhý pilíř se stal velkým politickým tématem a terčem kritiky. Kritizovaná byla hlavně absence možnosti z druhého pilíře vystoupit a problematika předčasného výběru peněz.
Samotný zájem občanů o vstup do tohoto pilíře nebyl příliš velký a tak, po dvou letech existence a všeobecné kritice, byl nakonec druhý pilíř zrušen ke dni 1.1.2016.
III. pilíř - státem podporované a dotované spoření
Třetí důchodový pilíř je pro každého občana ČR dobrovolný. Jedná se o jednu z forem vlastního finančního zabezpečení se na stáří s podporou státu.
V rámci třetího pilíře si každý občan může vybrat z několika produktů spoření na důchod, které stát podporuje formou dotací, daňových úlev nebo jiných benefitů, jako je např. možnost příspěvků zaměstnavatele. Mezi zmíněné produkty patří:
- Penzijní připojištění (PP, neboli také tzv. transformované fondy)
- Doplňkové penzijní spoření (DPS)
- Dlouhodobý investiční produkt (DIP)
- Investiční životní pojištění (IŽP)
Jaké mají jednotlivé produkty výhody a nevýhody a který z produktů je vhodný pro vás? To se dozvíte v následujících kapitolách.
III. pilíř v číslech
Ke konci 2. čtvrtletí 2024 u penzijních společností “spořilo” dle dat Asociace penzijních společnosti celkem 4 122 895 účastníků. Toto číslo představuje velkou část populace České republiky, což ukazuje na široké využívání těchto produktů jako nástroje pro zajištění na důchod.
Počet účastníků u starších smluv Penzijního připojištění (dnes transformované fondy) postupně klesá, zatímco počet nových smluv u Doplňkového penzijního spoření (účastnické fondy) se zvyšuje.
Penzijní společnosti dohromady spravují majetek v celkové výši 606,3 miliard Kč. Bohužel podstatná část těchto prostředků leží ve zmíněných transformovaných fondech. Jak se dozvíte později v článku, tyto fondy nejsou pro většinu lidí vhodným prostředkem spoření na stáří.
Většina účastníků III. pilíře je ve věku mezi 40 a 60 lety.
Výhody penzijních produktů v rámci III. pilíře
Zajistit se dostatečně na penzi a prožít bezstarostné stáří je zajisté sen každého z nás. Má smysl uvažovat o využití státem podporovaných produktů v rámci spoření na důchod? Jaké jsou benefity jednotlivých produktů nabízených v rámci III. pilíře? Nejčastěji se můžete setkat s následujícími benefity:
- státní příspěvek,
- příspěvek zaměstnavatele,
- daňové odpočty a zvýhodnění.
Státní příspěvek
Prostřednictvím státních příspěvků se stát snaží motivovat občany k zajištění na stáří za pomoci státem podporovaných penzijních produktů. Státní příspěvek je možné získat pouze u Penzijního připojištění (PP) a Doplňkového penzijního spoření (DPS). Na dlouhodobý investiční produkt (DIP) ani investiční životní pojištění (IŽP) stát nepřispívá.
Státní příspěvek také slouží jako motivace k vyšším úložkám či investovaným částkám. Výše státního příspěvku se odvíjí od výše měsíčního vkladu. Maximální státní příspěvek se od 1. 7. 2024 zvýšil na 340 Kč z původních 230 Kč, avšak pro získání maximálního příspěvků je nutno také zvýšit příspěvěk účastníka. Ročně tak lze nyní získat státní příspěvky až ve výši 4 080 Kč.
Níže můžete nalézt přehlednou tabulku, která shrnuje výši státního příspěvku při různé velikosti úložky účastníka. Před změnami platilo, že poměrově se státní příspěvek zmenšoval se zvyšující se částkou. Nyní platí, že poměrově je to vždy 20 % z příspěvku účastníka až do výše 1 700 Kč (původně 1 000 Kč).
| Státní příspěvek u Pezijního připojištění (PP) a Doplňkového penzijního spoření (DPS) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Měsíční příspěvek účastníka v Kč | Státní příspěvek (původní) v Kč | Státní příspěvek (původní) poměrově k příspěvku účastníka v % | Státní příspěvek (nový) v Kč | Státní příspěvek (nový) poměrově k příspěvku účastníka v % |
| 100 | 0 | 0,0 | 0 | 0,0 |
| 200 | 0 | 0,0 | 0 | 0,0 |
| 300 | 90 | 30,0 | 0 | 0,0 |
| 400 | 110 | 27,5 | 0 | 0,0 |
| 500 | 130 | 26,0 | 100 | 20,0 |
| 600 | 150 | 25,0 | 120 | 20,0 |
| 700 | 170 | 24,3 | 140 | 20,0 |
| 800 | 190 | 23,8 | 160 | 20,0 |
| 900 | 210 | 23,3 | 180 | 20,0 |
| 1 000 | 230 | 23,0 | 200 | 20,0 |
| 1 100 | 230 | 20,9 | 220 | 20,0 |
| 1 200 | 230 | 19,2 | 240 | 20,0 |
| 1 300 | 230 | 17,7 | 260 | 20,0 |
| 1 400 | 230 | 16,4 | 280 | 20,0 |
| 1 500 | 230 | 15,3 | 300 | 20,0 |
| 1 600 | 230 | 14,4 | 320 | 20,0 |
| 1 700 | 230 | 13,5 | 340 | 20,0 |
| 1 700 a více | 230 | 340 | ||
Poznámka: původní státní příspěvek platil do 30.06.2024
Zdroj: MFČR – Změny státního příspěvku ve III. penzijním pilíři
Abyste získali státní příspěvek, musíte splnit několik podmínek:
- Pro získání alespoň minimálního státního příspěvku musí účastník ze svého přispívat minimálně 500 Kč měsíčně (do 1. 7. 2024 to bylo 300 Kč). Pod tuto částku žádný příspěvek připisován není.
- Státní příspěvek lze získat pouze na vklad, který spoří účastník. Nezohledňují se příspěvky zaměstnavatele.
- Příspěvek účastníka musí být na účet připsán v daný měsíc. Nelze tedy poslat jednorázově vyšší částku na konci roku (jako tomu je například u stavebního spoření) a tím dostat státní podporu i za uplynulé měsíce.
- Od 1. 7. 2024 již stát nevyplácí žádné státní příspěvky účastníkům, kterým byl přiznán starobní důchod.
Příspěvek zaměstnavatele
Na všechny produkty v rámci III. pilíře vám může zaměstnavatel posílat měsíční příspěvek.
Výhodnou pro zaměstnavatele (a také pro vás) je fakt, že tyto příspěvky nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění ani dani z příjmu až do výše 50 000 Kč ročně (v součtu za všechny daňově podporované produkty spoření na stáří).
Výše příspěvku zaměstnavatele není nijak regulována. Pokud zaměstnavatel přispívá na DPS více než 50 000 Kč ročně, částka nad tento limit podléhá zdanění jako příjem zaměstnance.
Pro zaměstnavatele jsou tyto příspěvky daňově uznatelným nákladem a motivací, jak si snížit daně. Pro zaměstnavatele tak může být výhodnější přispívat zaměstnancům touto formou, než kdyby jim zvýšil mzdu.
Pro zaměstnance je tedy výhoda v tom, že v případě příspěvku dostanou tuto částku celou, kdežto v případě mzdy by se tak nestalo, jelikož by částka byla připsána do hrubé mzdy a podléhala odvodům.
Pokud si to uvedeme na teoretickém příkladu, tak v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl zvýšit mzdu zaměstnance o 1000 Kč, zaměstnanec by obdržel pouze o 884 Kč více na výplatě a celkové náklady zaměstnavatele by dosáhly částky 1339 Kč. To je výrazně více než původních 1000 Kč.
V případě příspěvku na penzijko si zaměstnavatel může snížit daňový základ a jeho celkové náklady budou nižší než původních 1000 Kč. Tento modelový příklad je pouze ilustrační, protože výpočet mzdy a výpočet daní má mnoho výjimek a pravidel.
Máte příspěvek zaměstnavatele?
Přispívá vám zaměstnavatel na některý z dostupných penzijních produktů? Pokud ne, zkuste si o tom promluvit s vaším zaměstnavatelem a zeptejte se, zda by to bylo možné změnit.
Pokud mu rozumně vysvětlíte, jaké výhody z toho mohou plynout i pro něj, může to být příležitost, jak zvýšit svůj příjem!
A co víc, příspěvek zaměstnavatele lze získat i od více zaměstnavatelů (z více firem).
Na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce si lze nechat vyplácet od každého zaměstnavatele až 50 000 Kč ročně, které nebudou podléhat odvodům ani dani z příjmu a budou pro firmu daňově uznatelným nákladem.
Daňové odpočty a zvýhodnění
Opět platí, že u všech produktů v rámci III. pilíře si můžete v každém roce uplatnit daňový odpočet od základu daně až do limitu 48 000 Kč.
Tento limit však platí pro všechny produkty dohromady a navíc se zde počítá také pojištění dlouhodobé péče. Pokud tedy budete mít sjednáno PP/DPS, DIP i IŽP, můžete si u každého z produktu odečíst libovolnou částku, ale v součtu maximálně 48 000 Kč za rok.
Je nutné upozornit, že se nejedná o slevu na dani ve výši 48 000 Kč za rok, ale jde o odčitatelnou položku od základu daně.
| Daňová úspora | Produkt | Daňový dopad | Měsíční příspěvek (Kč) | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 500 | 1000 | 1500 | 1700 | 2000 | 2500 | 3000 | 3 500 | 4 000 | 4 500 | 5 000 | 5 500 | 5700 | 6000 | 6000 a více | |||
| Do 30.06.2024 | PP a DPS | Odpočet | 0 | 0 | 6000 | 8400 | 12000 | 18000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 |
| Úspora (sazba 15 %) | 0 | 0 | 900 | 1260 | 1800 | 2700 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | ||
| Úspora (sazba 23 %) | 0 | 0 | 1380 | 1932 | 2760 | 4140 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | ||
| DIP a IŽP | Odpočet | 6000 | 12000 | 18000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | 24000 | |
| Úspora (sazba 15 %) | 900 | 1800 | 2700 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | 3600 | ||
| Úspora (sazba 23 %) | 1380 | 2760 | 4140 | 4692 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | 5520 | ||
| Od 01.07.2024 | PP a DPS | Odpočet | 0 | 0 | 0 | 0 | 3600 | 9600 | 15600 | 21600 | 27600 | 33600 | 39600 | 45600 | 48000 | 48000 | 48000 |
| Úspora (sazba 15 %) | 0 | 0 | 0 | 0 | 540 | 1140 | 23450 | 3240 | 4140 | 5040 | 5940 | 6840 | 7200 | 7200 | 7200 | ||
| Úspora (sazba 23 %) | 0 | 0 | 0 | 0 | 828 | 2208 | 3588 | 4968 | 6348 | 7728 | 9108 | 10488 | 11040 | 11040 | 11040 | ||
| DIP a IŽP | Odpočet | 6000 | 12000 | 18000 | 20400 | 24000 | 30000 | 36000 | 48000 | 48000 | 48000 | 48000 | 48000 | 48000 | 48000 | 48000 | |
| Úspora (sazba 15 %) | 900 | 1800 | 2700 | 3060 | 3600 | 4500 | 5400 | 6300 | 7200 | 7200 | 7200 | 7200 | 7200 | 7200 | 7200 | ||
| Úspora (sazba 23 %) | 1380 | 2760 | 4140 | 4692 | 5520 | 6900 | 8280 | 9660 | 11040 | 11040 | 11040 | 11040 | 11040 | 11040 | 11040 |
Maximální daňová úspora tak v případě poplatníka, který zdaňuje svůj základ daně 15% sazbou, činí 7 200 Kč. U poplatníka, jehož základ daně přesahuje 36násobek průměrné mzdy a jehož příjmy nad touto hranicí podléhají 23% sazbě daně, je úspora na dani až 11 040 Kč.
U Penzijního připojištění (PP) a Doplňkového penzijního spoření (DPS) se jako odčitatelná položka od základu daně počítá pouze částka, kterou účastník vloží nad 1 700 Kč měsíčně. Abychom tedy využili daňový odpočet na maximum, museli bychom vkládat částku 5 700 Kč měsíčně.
U dlouhodobého investičního produktu (DIP) a investičního životního pojištění (IŽP) platí, že lze odečíst celkovou roční sumu všech vkladů již od první koruny až do výše 48 000 Kč. Abyste tedy využili daňový odpočet na maximum, postačí vkládat částku 4 000 Kč měsíčně.
Také stojí za zdůraznění, že od daňového odpočtu nelze odečíst příspěvek zaměstnavatele.
Nevýhody penzijních produktů v rámci III. pilíře
Již jsme si probrali jaké výhody mohou mít státem podporované produkty. Ale jak už to bývá, pokud existují výhody, zcela jistě existují i nějaké nevýhody. Jaké?
Poplatky
Velkým neduhem většiny produktů v rámci třetího pilíře je výše poplatků (hlavně tedy těch průběžných). I přesto, že se stát snaží motivovat občany, aby si sami spořili a přispívá jim například formou dotací a daňových zvýhodnění, tak poplatky spojené s těmito penzijními produkty v dlouhodobém horizontu převýší nabízené benefity.
V rámci penzijních produktů se nejčastěji setkáme s těmito poplatky:
- průběžný,
- úplata za zhodnocení.
Průběžný poplatek
Průběžný poplatek se platí jako % z celkového majetku, který máte u dané penzijní společnosti pod správou. Poplatek se pohybuje v rozmezí 0,4 % až max. 1 % p.a dle typu produktu.
Úplata za zhodnocení
Druhým poplatkem je úplata za zhodnocení neboli poplatek ze zisku. Tento poplatek je stanoven na 10 % až max. 15 % p.a. z výnosu v daném roce, opět dle typu produktu.
Pokud vás zajímá, jak se tento poplatek vypočítává, tak nejčastěji naleznete v ceníku penzijních společnosti tuto trochu krkolomnou formulaci:
“Poplatek ze zisku se počítá z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky fondu v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky fondu v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobené průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.”
Znamená to, že poplatek se platí pouze v případě, když hodnota vašeho portfolia vystoupá na nová maxima a poplatek se platí z rozdílu mezi původní nejvyšší a nově dosaženou hodnotou portfolia v daném roce. Princip výpočtu je podobný metodě High-Water-Mark jenž používají například honorovaní poradci.
V případě, že portfolio poklesne a následně vyroste, avšak nepřekročí předešlé maximum, žádný poplatek za zhodnocení se neplatí. Tímto přístupem se zajišťuje, že klient nebude platit poplatek za již dosažený zisk dvakrát.
Důležitost výše poplatku
O tom jak významnou roli hrají poplatky v rámci penzijních produktů se můžete dočíst např. v rozsáhlé eseji nazvané “Malá tragédie českých penzijních fondů – hra o čtyřech aktech pro každého” od Lukáše Nádvorníka, alias Skejwina.
Jak vysoké jsou poplatky v rámci konkrétních produktů se dozvíte v kapitole, kde se zaměřím na detailní rozbor jednotlivých produktů v rámci třetího pilíře.
Dlouhodobý úvazek a problematické čerpání prostředků
U každého nabízeného produktu se setkáte s podmínkou možností čerpání peněz až po dovršení věku 60 let. I přesto, že se jedná o spoření na stáří a neměli bychom brzký výběr prostředků činit, je tato podmínka vcelku zavazující.
Kromě toho, že do penze lze odejít i mnohem dříve než v 60 letech (mimochodem o tom je hnutí FIRE), nikdy nevíte, co se ve vašem životě může stát. I přes fakt, že byste měli mít dostatečnou rezervu odloženou stranou na mimořádné výdaje, se může stát, že část prostředků uzamčených v těchto produktech budete potřebovat vybrat. A co teď?
Možnosti dřívějšího čerpání prostředků existují, ale neobejde se to bez placení poplatků a daní.
A co víc. I když účastník splňuje podmínku řádného čerpání prostředků po dovršení 60 let, tak u většiny produktů budete penalizováni v případě, že si zvolíte jednorázovou výplatu prostředků.
Legislativa a změny v systému
Jelikož se jedná o státem podporované spoření na důchod, tak stát určuje pravidla jednotlivých produktů a řídí celý systém důchodového spoření. Stát pak tyto pravidla může kdykoliv změnit a ovlivnit tak výsledek vašeho spoření (jak pozitivně, tak negativně).
To, co platí jeden rok, nemusí platit druhý rok a může být při nejmenším problematické plánovat a spoléhat se na to, co bude za mnoho let. Jedním z příkladů může být již právě zmiňované zavedení a velmi brzké zrušení druhého pilíře, nebo nedávná změna výše příspěvku státu. V budoucnu není vyloučeno ani možné zrušení, navýšení čí další zkrácení státních příspěvků a daňových úlev.
Velkých změn v neprospěch investorů už se dočkali lidé v Polsku nebo Maďarsku. Ačkoliv bychom si přáli podobné scénáře v Česku neprožít, nikdy nejsou vyloučené.
Aktivní správa, nestálá investiční strategie a velmi nízké zhodnocení
Všechny penzijní fondy, které nám nabízejí penzijní společnosti v rámci třetího pilíře, jsou aktivně řízené.
O tom jaký mám názor na aktivní správu se nemusím moc rozepisovat. Je však dobré si znovu opakovat, že na delším časovém horizontu ve většině případů aktivně řízené fondy dopadnou hůř než jejich pasivní alternativy. A čím je investiční horizont delší, tím je onen rozdíl více vidět.
V rámci spoření na důchod se navíc u většiny lidí bude jednat o horizontu minimálně 15 let, v mnoha případech i více.
S aktivní správou se pojí riziko spojené s investiční strategií daných fondů. Není výjimkou, že se penzijní fond, respektive jeho portfolio manažer, snaží časovat trh a změnit poměr aktiv ve fondu v závislosti na tom, jaká je zrovna nálada na trhu a podobně.
Výjimkou nejsou ani fondy, které se tváří jako “dynamické” akciové fondy. Pokud nakouknete pod pokličku do složení portfolia, s hrůzou zjistíte, že akcií je ve fondu při troše štěstí max 50 % a zbytek tvoří mnohem bezpečnější druhy aktiv, jakými jsou dluhopisy nebo fondy peněžního trhu.
Jako příklad lze použít například Dynamický účastnický fond České spořitelny. Data jsou platná k 24. 9. 2024. V dynamickém fondu naleznete více než 25 % prostředků alokovaných do peněžních ekvivalentů a dluhopisů.
To vše se ruku v ruce nese velmi často s nižším zhodnocením, než jakého byste mohli dosáhnout při jasně zvolené strategii v rámci pasivního fondu, přitom mnohdy s mnohem nižší volatilitou výnosů u pasivní strategie.
Kdyby vás zajímalo, jak mezi sebou porovnávat portfolia, poslechněte si tuto epizodu podcastu.
Možnosti čerpání prostředků z penzijních produktů
Samotný výběr peněz (ať už jde o řádné čerpání renty nebo mimořádný výběr) je vcelku komplikovaný proces, který je nutno si dobře promyslet.
Nevhodně zvolená varianta čerpání vám může přinést nečekané náklady a krácení naspořených prostředků. Spousta lidí, stejně jako já na začátku své investiční cesty, si není vědoma všech podmínek spojených s výběrem peněz.
Starobní penze
Základní možností jak čerpat prostředky z penzijních produktů je starobní penze. Pokud je vám minimálně 60 let a spoříte alespoň 10 let (platí u nových smluv uzavřených po 01.01.2024, jinak je to 5 let), lze požádat o výplatu naspořených peněz.
Formu výplaty si lze zvolit buďto jednorázovou, nebo postupnou. Při postupném vyplácení si sami zvolíte výši měsíčně vyplacené částky, nebo dobu, jak dlouho se vám mají peníze vyplácet. Aby nedošlo ke zdanění výnosů, musí být starobní penze vyplácena po dobu alespoň 10 let.
Během průběžného vyplácení jsou vaše prostředky stále zainvestovány a může docházet ke kolísání hodnoty. Může se stát, že vám prostředky dojdou dříve (ale i později), než plánujete.
Každá penzijní společnost a každý produkt si toto řídí individuálně. Někde dochází k automatickému převodu prostředku do konzervativního fondu, jinde je to na domluvě s klientem, jinde prostředky zůstávají v původním fondu.
V případě jednorázového vyplacení je nutno zaplatit 15% daň z výnosu a příspěvků zaměstnavatele.
Výše zmíněná pravidla vyplácení platí pouze pro PP, DPS a IŽP. Forma vyplacení prostředků z DIP není nijak omezena, platí pouze podmínka ohledně věku a délky spoření.
Výsluhová penze
Výsluhová penze je specialitou Penzijního připojištění (PP). V jiných produktech se tato forma výběru aplikovat nedá.
Po 15 letech placení penzijního připojištění vám vzniká nárok na výběr až poloviny naspořených prostředků (včetně státních příspěvků a příspěvků zaměstnavatele).
Aby však bylo možné o výsluhovou penzi požádat, musíte mít ve smlouvě výsluhovou penzi „zaškrtnutou“, tedy sjednanou. Není to automatické a někteří účastníci Penzijního připojištění si tuto možnost nesjednali.
Výběr prostředků může být jednorázový či formou pravidelné výsluhové penze. Pro vyplacení platí stejná pravidla jako u starobní penze. Lze si zvolit buďto jednorázové nebo postupné vyplácení.
Aby nedošlo ke zdanění výnosů, musí být výsluhová penze vyplácena po dobu alespoň 10 let. V případě jednorázového vyplacení je nutno zaplatit 15% daň z výnosu a příspěvků zaměstnavatele.
Invalidní penze
Je vyplácena po prokázání přiznání plného invalidního důchodu podle podmínek penzijní smlouvy. Nejčastěji je nutné mít přiznán invalidní důchod 3. stupně a spořit minimálně 3 roky.
Do výplaty se započítávají všechny naspořené prostředky, jejich zhodnocení a veškeré státní příspěvky. Je možné si určit postupné, nebo jednorázové vyplácení.
Jedná-li se o postupné vyplácení, doba výplaty invalidní penze je minimálně 3 roky a vyplácení nepodléhá zdanění.
V případě jednorázového vyplacení je nutno zaplatit 15% daň z výnosu a příspěvků zaměstnavatele.
Předčasné ukončení
Předčasné ukončení, známe také pod pojmem odbytné je možné aplikovat u všech penzijních produktů.
Smlouvu můžete předčasně ukončit nejdříve po 1 roce trvání smlouvy, to platí pro Penzijní připojištění (PP), respektive po 2 letech v případě Doplňkové penzijního spoření (DPS). U Dlouhodobého investičního produktu (DIP) žádný takový limit neexistuje. U PP a DPS peníze získáte včetně zhodnocení, avšak bez státních příspěvků, které penzijní společnost vrací státu.
U PP, DPS a DIP navíc také platí, že při výběru se platí 15% daň z výnosu a 15% daň z příspěvků zaměstnavatele. A pokud jste využili daňové odpočty, bude potřeba je dodanit až 10 let zpět.
Tip Rozbitého prasátka: 15% daň z výnosu v rámci DIPu nemusí platit vždy. U DIPu lze uplatnit jak časový, tak hodnotový test v případě držení cenných papírů. DIP má svá specifika.
Pozůstalostní penze
Tento druh vyplacení prostředků se uplatní v případě úmrtí klienta. U Penzijního připojištění (PP) a Doplňkové penzijního spoření (DPS) je možné určit tzv. obmyšlenou osobu. Nejčastěji se za obmyšlenou osobu volí manžel/manželka, partner/partnerka, nebo někdo z příbuzných.
V případě úmrtí se prostředky vyplácí uvedené osobě bez dědického řízení. Bez uvedení obmyšlené osoby se prostředky stávají součástí dědického řízení.
Tuto formu výplaty velmi oceníte v případě nenadálého umrtí. Poslední věc, kterou chcete v této těžké situaci řešit, je nedostatek financí a nemožnost s penězi disponovat. Čekání na konec dědického řízení se může protáhnout na několik měsíců, v krajních a komplikovaných případech i let.
Co vše se vyplácí a za jakých okolností je určeno částečně individuálně a také na základě uzavřené smlouvy.
Předdůchod
Poslední možností, jak čerpat prostředky, je tzv. předdůchod. Pozor, neplést s předčasným důchodem! Jsou to dvě rozdílné věci.
Co je to předčasný důchod?
Předčasný důchod je možnost odejít do důchodu dříve, než dosáhnete řádného důchodového věku, který je stanoven zákonem. To znamená, že člověk začne pobírat důchodové dávky dříve, než by za normálních okolností mohl.
S tímto rozhodnutím jsou spojeny nevýhody jako:
- Snížená výše důchodu – Částka, kterou člověk dostává, je trvale snížena kvůli tomu, že začal pobírat důchod dříve. Toto snížení je nezvratné a platí i po dosažení řádného důchodového věku.
- Podmínky pro nárok – Aby člověk mohl žádat o předčasný důchod, musí splňovat určité podmínky, např. minimální počet let pojištění nebo stanovený minimální věk.
- Důchodový věk – Věk, ve kterém můžete odejít do předčasného důchodu, je zpravidla několik let nižší než řádný důchodový věk, ale obvykle je stanovená minimální hranice (například tři roky před řádným důchodovým věkem).
Předčasný důchod je výhodný pro ty, kteří mají zdravotní nebo pracovní důvody, proč nemohou pracovat až do řádného důchodu, ale je třeba počítat s dlouhodobým dopadem na výši důchodu.
Do předčasného důchodu lze odejít nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku, pokud je váš důchodový věk nižší než 63 let. Pokud je váš řádný důchodový věk 63 let a více, můžete odejít do předčasného důchodu až pět let před dosažením důchodového věku.
Co je to předdůchod?
Předdůchod je možnost, jak odejít do důchodu až pět let před dosažením státem stanoveného věku odchodu do důchodu, aniž by se vám změnil výpočet státního důchodu.
Bohužel benefit předdůchodu je nabízen pouze u produktu Doplňkového penzijního spoření (DPS).
Předdůchod je pravidelná penze, která je vyplácena měsíčně z vašich naspořených prostředků po celou dobu předdůchodu. Minimální doba čerpání předdůchodu jsou 2 roky.
V rámci předdůchodu za vás stát v tomto období hradí zdravotní pojištění. Od platby sociálního pojištění je předdůchodce osvobozen. Důležité je vyzdvihnout fakt, že čerpání předdůchodu nesnižuje vyměřovací základ pro výpočet řádného starobního důchodu.
Bohužel pobyt v předdůchodu nespadá do pojištěné ani náhradní doby pojištění, takže jeho čerpání se tak nezapočítává do lhůty potřebné ke vzniku na nároku na řádný starobní důchod.
Podmínky předdůchodu
Jednou z podmínek pro sjednání předdůchodu je doba spoření alespoň 10 let u smluv sjednaných po 1. 1. 2024. U dříve uzavřených smluv je minimální uznatelná doba spoření 5 let.
Další zásadní podmínkou je dostatečná částka naspořená na vašem Doplňkovém penzijním spoření (DPS). Jelikož se po dobu předdůchodu vaše penze vyplácí z vašich naspořených prostředku, je potřeba, aby naspořená celková částka byla alespoň v takové výši, aby splňovala podmínku pro dobu čerpání a výše minimální výplaty předdůchodu.
Pokud žadatel o předdůchod nedisponuje požadovanou sumou, zákon umožňuje vložit chybějící finanční prostředky na účet Doplňkového penzijního spoření i z jiných zdrojů.
Peníze získáte včetně zhodnocení a státních příspěvků. Při výběru zaplatíte pouze 15% daň z výnosu. Příspěvek zaměstnavatele se nedaní.
Příklad výpočtu minimální výše předdůchodu pro rok 2024
Minimální výše předdůchodu (měsíční platby) musí odpovídat alespoň 30 % vyhlášené průměrné hrubé mzdy za 1. až 3. kvartál pro rok předcházející datu přijetí žádosti.
Výši průměrné hrubé mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a údaj za rok 2023 můžete nalézt ve sdělení č. 366/2023 Sb. Průměrná hrubá mzda činila 42 427 Kč.
V případě, kdy si chcete od roku 2024 vyplácet předdůchod po minimální dobu 2 roky, musíte mít naspořeno alespoň 305 474,40 Kč.
Pokud byste chtěli využití maximální délku předdůchodu, pak musíte mít naspořeno alespoň 763 686,00 Kč.
V případě, že to vaše celková naspořená částka umožňuje, můžete si samozřejmě zažádat i o vyšší měsíční výplatu.
Zajímavost Rozbitého prasátka: Předdůchod z Doplňkového penzijního spoření ke dni 30. 6. 2024 pobíralo celkem 6 456 osob a průměrná výše vyplaceného předdůchodu činila 14 770 Kč. (Zdroj: Asociace penzijních společností).
Přehled penzijních produktů v rámci III. pilíře
Probrali jsme tedy všechny výhody i nevýhody, které mohou jednotlivé produkty mít. Není to však tak, že každý produkt musí mít nutně všechny výhody a všechny nevýhody.
Který produkt má nejvíce výhod? A který produkt není na spoření na stáří příliš vhodný, ačkoliv ho stát dotuje?
Nejen odpovědi na tyto otázky naleznete v následující kapitole. Podíváme se také detailněji na jednotlivé produkty nabízené v rámci III. pilíře.
Penzijní připojištění (PP)
Penzijní připojištění je jeden z možných způsobů spoření a zajištění se na penzi, jenž je součástí III. pilíře důchodového systému ČR. Tento produkt vznikl v roce 1994 jako státem regulovaný spořicí produkt dlouhodobého a relativně bezpečného ukládání a zhodnocování peněžních prostředků.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem fungovalo až do konce roku 2012. Od tohoto data si Penzijní připojištění již nelze nově sjednat. Všichni účastníci Penzijního připojištění byli převedeni do tzv. transformovaných fondů a do těchto fondů již od 1. ledna 2013 nesmí vstoupit žádný nový klient.
Transformované fondy si udržely původní vlastnost Penzijního připojištění a to garanci nezáporného zhodnocení. Garance znamená, že penzijní společnost musí zajistit připsání pouze kladného výsledku hospodaření na roční bázi.
Účastníci těchto fondů sice mají jistotu, že na konci dostanou minimálně to, co tam vložili, avšak právě tato garance udělala z penzijního připojištění velmi konzervativní investici, jenž na dlouhodobém horizontu nepokryje ani inflaci.
To vše právě díky tomu, že investiční společnosti byly nuceny dodržet tuto garanci a vybíraly si do fondů jen velmi bezpečná aktiva v podobě státních dluhopisů, jenž v období nízkých (až nulových) úrokových sazeb dosahovaly velmi nízkého zhodnocení.
Průměrné zhodnocení transformovaných fondů za posledních 10 let rovno 1,13 % p.a. přičemž inflace za stejné období byla průměrně 4,06 % p.a. Každý rok tak účastník v těchto fondech nespoří, ale naopak ztrácí na kupní síle svých vložených peněz.
Penzijní připojištění v číslech
| Statistiky smluv Pezijního připojištění (PP) za Q2/2024 | |
|---|---|
| Aktivních smluv: | 2 241 071 |
| Počet smluv s vedenými příspěvky zaměstnavatele: | 1 000 962 |
| Prostředky evidované ve prospěch účastníků: | 413,67 miliard Kč |
| Průměrný měsíční příspěvek účastníka: | 789 Kč |
| Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele: | 1,069 Kč |
| Průměrný měsíční státní příspěvek: | 139 Kč |
*Údaje jsou platné k datu 30. 6. 2024.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR a Asociace penzijních společností ČR
Poplatky
Poplatky spojené s penzijním spořením jsou regulované. Penzijní společnosti poskytující Penzijní připojištění inkasují poplatek za správu aktiv ve výši 0,8 % z objemu a 10 % ze zisku.
Přehled výhod a nevýhod
| Výhody a nevýhody Penzijního připojištění (PP) | ||
|---|---|---|
| Státní příspěvek | ANO | |
| Daňové odpočty a zvýhodnění | ANO | |
| Příspěvek zaměstnavatele | ANO | |
| Poplatky u fondu | 0,8 % p.a. z majetku a 10 % ze zisku | |
| Očekávaný nominální výnos | průměrně 1,0 až 1,5 % p.a. | |
| Vlastní volba investiční strategie | NE | |
| Možnosti čerpání prostředků | Starobní penze | ANO |
| Výsluhová penze | ANO (*) | |
| Invalidní penze | ANO | |
| Předčasné ukončení | ANO | |
| Pozůstalostní penze | ANO | |
| Předdůchod | NE | |
| (*) Pokud byla sjednána ve smlouvě | ||
Využít Penzijní připojištění nebo ne?
Pokud máte aktivní smlouvu o penzijním připojištění a zbývají vám poslední roky do věku 60 let, může být vhodné tuto smlouvu zachovat a po dosažení věku 60 let začít vybírat prostředky formou starobní penze.
Naopak v případě, že stále máte Penzijní připojištění a do důchodu ještě dostatečně dlouhou dobu (10 a více let), zvažte, zda by nebylo lepší tento produkt ukončit a prostředky převést do Doplňkového penzijního spoření.
Přestoupit do DPS je možné kdykoliv a to bezplatně. Převodem na DPS nepřijdete o žádné prostředky a nebudete nijak penalizováni. Současně platí, že se převádí i doba spoření v rámci PP do DPS.
Hlavním důvodem pro tuto změnu může být fakt, že Penzijní připojištění má velmi nízký výnos (a to i díky již zmiňované garanci) a na dlouhodobém horizontu nepokryje ani inflaci.
Od roku 2024 je možné uzavřít smlouvu o Doplňkovém penzijním spoření, aniž by musela být ukončena smlouva o Penzijním připojištění. Nově tak můžete mít sjednané oba produkty současně.
Doplňkové penzijní spoření (DPS)
Doplňkové penzijní spoření vzniklo na počátku roku 2013 jako nástupce Penzijního připojištění. V rámci Doplňkové penzijní spoření investuje prostřednictvím tzv. účastnických fondů.
Narozdíl od Penzijního připojištění si lze volit strategii, neboli typ fondu, ve kterém chcete své peníze zhodnocovat. Jednotlivé druhy fondů se liší tím, do jakých druhů aktiv a v jakém poměru investují, z čehož se odvíjí úroveň potenciálního výnosu a s ním souvisejícího rizika.
Nejčastěji se u každé penzijní společnosti setkáte se třemi druhy fondů, třemi druhy strategií:
- Konzervativní – každá penzijní společnost musí nabízet povinně jeden konzervativní účastnický fond se zákonem danými investičními limity. Obvykle se strategie takové fondu pojí s nákupy převážně státních dluhopisů a úročením hotovosti. Z toho plyne velmi nízké riziko, ale také i velmi nízký očekávaný výnos.
- Vyvážený – nejčastěji se jedná o kombinaci konzervativní a dynamické strategie. Fond nejčastěji obsahuje dluhopisy a akcie v podobné míře.
- Dynamický – v takovém druhu fondu typicky převažují akcie nad dluhopisy a fondy peněžního trhu. Očekávaný výnos je vyšší, ale pojí se s vyšším rizikem, které spočívá v kolísání hodnoty investice.
Rozhodování v rukách manažerů
Od 1. 7. 2024 je možné nabízet také tzv. Alternativní účastnický fond. Jedná se o nový typ fondu v rámci Doplňkového penzijního spoření jako alternativa ke stávajícím účastnickým fondům. Tento fond bude mít volnější investiční strategií s volnější volbou investičních nástrojů.
Nově tak bude možné investovat prostředky např. do private equity fondů (fondů soukromého kapitálu), start-upů, nemovitostí, sběratelských artefaktů a mnoho dalšího. Alternativní účastnické fondy tak budou nabízet ještě vyšší potenciál zhodnocení než dynamické fondy, přirozeně za cenu vyššího rizika.
Ohledně zmíněných strategií je však nutné zmínit, že u vyvážených a dynamických účastnických fondů není nijak zásadně definován a limitován poměr ani druh jednotlivých aktiv ve fondu.
Určitá pravidla a regulace, jak mohou fondy investovat, sice existují, ale víceméně je vše v rukách penzijní společnosti respektive portfolio manažera daného fondu. Může se klidně stát, že v dynamické fondu budete mít pouze 10 % akcií a zbytek v dluhopisech nebo fondech peněžního trhu. Naopak ve vyvážené strategie můžete mít vše v akciích. Tento poměr se může kdykoliv změnit.
Situaci proto musíte průběžně monitorovat a vyhodnocovat, zda daný fond, do kterého jste vstoupili, stále naplňuje původní myšlenku a investuje způsobem, kvůli kterému jste si ho vybrali.
Poplatky
Co se poplatku týče, jsou si všechny fondy velmi podobné. Aspoň tedy v rámci stejného druhu strategie. U povinných konzervativní fondů je zákonem daný poplatek ve výši max. 0,4 % z objemu majetku a max. 10 % ze zisku.
U ostatních účastnických fondů je poplatek stanoven na max. 1 %z objemu majetku a max. 15 % ze zisku.
K neprospěchu investorů aplikují téměř všechny penzijní společnosti maximální poplatek 1 % + 15 %.
Některé penzijní společnosti u některých fondů sice poskytují částečnou slevu na poplatcích, ale jde opravdu o zanedbatelné číslo, které v dlouhodobém horizontu nemá téměř žádný vliv na výslednou výkonnost.
Jsem hodně naivní, kdybych očekával, že se zvyšujícím se kapitálem pod správou budou státem dotované produkty penzijního spoření poplatky postupně snižovat?
— Rozbité prasátko (@rozbiteprasatko) September 19, 2023
Náklady na správu se přeci také nezvyšují úměrně s výší prostředků.
Doplňkové penzijní spoření v číslech
| Statistiky smluv Doplňkového penzijního spoření (DPS) za Q2/2024 | |
|---|---|
| Aktivních smluv: | 1 868 257 |
| Počet smluv s vedenými příspěvky zaměstnavatele: | 678 603 |
| Prostředky evidované ve prospěch účastníků: | 192,6 miliard Kč |
| Průměrný měsíční příspěvek účastníka: | 886 Kč |
| Průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele: | 1,196 Kč |
| Průměrný měsíční státní příspěvek: | 159 Kč |
*Údaje jsou platné k datu 30. 6. 2024.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR a Asociace penzijních společností ČR
Přehled výhod a nevýhod
| Výhody a nevýhody Doplňkového penzijního spoření (DPS) | ||
|---|---|---|
| Státní příspěvek | ANO | |
| Daňové odpočty a zvýhodnění | ANO | |
| Příspěvek zaměstnavatele | ANO | |
| Poplatky u fondu | konzervativní | 0,4 % p.a. z majetku a 10 % ze zisku |
| ostatní | 1 % p.a. z majetku a 15 % ze zisku (*) | |
| Očekávaný nominální výnos | dle typu fondu průměrně od 1 % p.a. až 6 % p.a. | |
| Vlastní volba investiční strategie | ANO (limitovaná) | |
| Možnosti čerpání prostředků | Starobní penze | ANO |
| Výsluhová penze | NE | |
| Invalidní penze | ANO | |
| Předčasné ukončení | ANO | |
| Pozůstalostní penze | ANO | |
| Předdůchod | ANO | |
| (*) Některé penzijní společnosti u některých fondů poskytují částečnou slevu na poplatcích | ||
Využít Doplňkové penzijní spoření nebo ne?
Pokud srovnáme Doplňkové penzijní spoření a Penzijní připojištění, tak je nutné konstatovat, že Doplňkové penzijní spoření bylo jednoznačným posunem vpřed.
Myšlenka dobrovolného spoření na důchod je chvályhodná.
Doplňkové penzijní spoření díky možnosti volby strategie přináší větší flexibilitu a lepší možnosti, jak své prostředky na penzi investovat a ne pouze spořit.
A co víc, možnost využití tzv. předdůchodu dává lidem vcelku zajímavou možnost, jak odejít na důchodu o něco dříve. K předdůchodu je však nutné přistupovat velmi individuálně a nechat si tuto možnost spočítat profesionály. Ne vždy se musí předdůchod vyplatit.
Avšak tímto výčet pozitiv končí. Díky relativně vysokým poplatkům, dlouhodobému úvazku a sankcím v případě předčasného výběru není Doplňkové penzijní spoření tou nejvýhodnější možností spoření na stáří.
Redakce Rozbitého prasátka preferuje daty podložené pasivní investiční strategie skrze ETF fondy.
Dlouhodobý investiční produkt
Novým produktem, pomocí kterého se lidé mohou zajistit na stáří, se od počátku roku 2024 stal Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Oproti Penzijnímu připojištění a Doplňkovému penzijnímu spoření nám DIP nabízí volnější ruku v tom, do jakých finančních produktů a aktiv lze investovat na důchod.
DIP však není produktem v tom pravém slova smyslu. Jedná se jen o jakousi obálku, chcete-li režim, který sdružuje klasické investiční produkty, řeší daňovou evidenci a reguluje možnosti nakládání s prostředky uvnitř DIPu.
Hlavní myšlenkou, která stála za vznikem DIP, bylo podpořit i soukromé investice a zpřístupnit státní podporu a daňové zvýhodnění i pro tyto investice. To vše při splnění jasně daných podmínek.
Inspirace v zahraničí je zřejmá. Na podobných principech fungují v zahraničí již mnoho let různé obdoby DIPu – např. Individual Retirement Account (IRA) v USA.
Do čeho lze v rámci DIP/ investovat?
I přesto, že vám DIP dává poměrně velkou svobodu, stát přeci jen definoval, do jakých investičních produktů můžete dle zákona investovat. Cílem regulace je především ochrana investorů a možnost dohledu nad použitými investičními produkty. Využít lze:
- bankovní vklady a produkty peněžního trhu (spořicí účet, termínovaný účet, repo fondy),
- dluhopisy a akcie vydané členskými státy EU, jejich centrálními bankami nebo komerčními bankami se sídlem v EU,
- fondy kolektivního investování (podílové fondy, ETF),
- zajišťovací deriváty (forwardy, futures kontrakty, opce, swapy).
Poznámka: Zajišťovací derivát je finanční nástroj, který se používá k ochraně (zajištění) proti rizikům spojeným s cenovými pohyby na trzích, jako jsou například změny v úrokových sazbách, směnných kurzech, cenách komodit nebo akcií. Hlavním cílem zajišťovacích derivátů je minimalizovat nebo eliminovat potenciální ztráty, které mohou vzniknout v důsledku nepříznivých cenových pohybů.
Nelze investovat do většiny firemních dluhopisů, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu. Nelze využít ani přímou investici do kryptoměn, nemovitostí, komodit, uměleckých děl, nebo jiných alternativní investic. Jak ale bylo zmíněno, lze využití nějakého fondu, který investici do tohoto druhu aktiv umožňuje a investovat skrze něj.
Dlouhodobý investiční produk schválen! Co od DIPu čekat?
— Rozbité prasátko (@rozbiteprasatko) November 29, 2023
Shrnutí těch nejpodstatnějších informací 1/N 👇
Pravidla DIP a jeho poskytovatelé
Podobně, jako je tomu u PP a DPS jsou prostředky vložené do DIP uzamčeny do 60 let věku a zároveň po dobu minimálně 10 let od založení.
DIP lze ukončit i předčasně, avšak v tomto případě je potřeba myslet na vrácení daňové úspory (pokud jste ji čerpali), a to za 10 let zpětně, dále odvést 15% daň z příspěvků od zaměstnavatele za 10 let zpětně a zdanit příjem z prodeje investice podle běžných daňových pravidel.
S posledním bodem se váže i jedna z výhod DIPu a to je možnost uplatnit časový a hodnotový test na zisk z prodeje cenných papírů uvnitř DIPu. Při správném využití tak může oproti PP a DPS odpadnout povinnost platit daň ze zisku při předčasném zrušení.
V případě úmrtí bohužel nelze zvolit obmyšlenou osobu a majetek v DIP vstupuje do standardního dědického řízení.
Starobní penze, tedy výběr prostředku po splnění zákonem stanovených pravidel, není nijak omezena ani limitována. Prostředky lze čerpat najednou, nebo postupně, bez jakýchkoliv sankcí.
DIP lze kombinovat s Doplňkovým penzijním spořením nebo Penzijním připojištěním dle libosti. Není nijak omezeno, kolik smluv ohledně Dlouhodobého investičního produktu uzavřete. Pokud to poskytovatel Dlouhodobého investičního produktu umožňuje, lze si do režimu DIP vložit i své stávající portfolio.
Fakticky lze DIP převádět i mezi poskytovateli. Reálně je však tento přesun velmi komplikovaný, ve většině případů i nereálný, neboť různí poskytovatelé DIP mají různou nabídku investičních produktů.
Pro přesun bez sankcí je vždy potřeba přesunout celé portfolio v DIPu. Bohužel spořicí doba se v rámci přesunu DIP mezi poskytovateli nepřenáší.
Poplatky v rámci DIP nejsou nijak regulované, takže si je každý poskytovatel může nastavit individuálně. Tím vzniká to práve konkurenční prostředí a tlak na poskytovatele být co nejlevnější.
Ostatně na jednotlivé poskytovatelé DIP a poplatky se podíváme v jednom z následujících článků. Jedním z poskytovatelů DIPu je i partner webu Rozbitého prasátka, Portu.
Přehled výhod a nevýhod
| Výhody a nevýhody Dlouhodobého investičního produktu (DIP) | ||
|---|---|---|
| Státní příspěvek | NE | |
| Daňové odpočty a zvýhodnění | ANO | |
| Příspěvek zaměstnavatele | ANO | |
| Poplatky u fondu | individuální (dle poskytovatele) | |
| Očekávaný nominální výnos | individuální (dle zvolených produktů) | |
| Vlastní volba investiční strategie | ANO | |
| Možnosti čerpání prostředků | Starobní penze | ANO |
| Výsluhová penze | NE | |
| Invalidní penze | NE | |
| Předčasné ukončení | ANO | |
| Pozůstalostní penze | NE | |
| Předdůchod | NE | |
Shrnutí a závěr
Penzijní připojištění (PP), Doplňkové penzijní spoření (DPS) a Dlouhodobý investiční produkt (DIP) jsou odlišné finanční produkty určené k zajištění na důchod. Přestože všechny tři produkty jsou zaměřeny spoření na stáří a staví svůj základ na principu dlouhodobé investice, mají různé charakteristiky a využití.
Přehledné srovnání
| Výhody a nevýhody penzijních produktů v rámci III. pilíře | (PP) | (DPS) | (DIP) | |
|---|---|---|---|---|
| Státní příspěvek | ANO | ANO | NE | |
| Daňové odpočty a zvýhodnění | ANO | ANO | ANO | |
| Příspěvek zaměstnavatele | ANO | ANO | ANO | |
| Poplatky u fondu | konzervativní | --- | 0,4 % p.a. z majetku a 10 % ze zisku | --- |
| ostatní | 0,8 % p.a. z majetku a 10 % ze zisku | 1 % p.a. z majetku a 15 % ze zisku (**) | individuální (dle poskytovatele) | |
| Očekávaný nominální výnos | průměrně 1,0 až 1,5 % p.a. | dle typu fondu průměrně od 1 % p.a. až 6 % p.a. | individuální (dle zvolených produktů) | |
| Vlastní volba investiční strategie | NE | ANO (limitovaná) | ANO | |
| Možnosti čerpání prostředků | Starobní penze | ANO | ANO | ANO |
| Výsluhová penze | ANO (*) | NE | NE | |
| Invalidní penze | ANO | ANO | NE | |
| Předčasné ukončení | ANO | ANO | ANO | |
| Pozůstalostní penze | ANO | ANO | NE | |
| Předdůchod | NE | ANO | NE | |
| (*) Pokud byla sjednána ve smlouvě | ||||
| (**) Některé penzijní společnosti u některých fondů poskytují částečnou slevu na poplatcích | ||||
Penzijní připojištění (PP) – je vhodné jen pro lidi, kteří mají před sebou krátkou dobu odchodu do důchodu (okolo 5 let max.). PP nabízí nižší rizikovost spojenou s velmi konzervativní investiční strategií a státní podporou v podobě příspěvků státu.
Doplňkové penzijní spoření (DPS) – nabízí o něco větší flexibilitu v investičních strategiích oproti PP. Je vhodné pro lidi, kteří jsou ochotni podstoupit mírně vyšší riziko za potenciálně vyšší výnosy na důchod. Ale vzhledem k poplatkům, aktivní správě a složení fondů nejsou ani zdaleka tím nejlepším produktem spoření na stáří s podporou státu.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) – je vhodný jak pro konzervativní, nebo začínající investory, tak i zkušenější a odvážnější investory. Oproti DPS nabízí téměř neomezenou flexibilitu při volbě investiční strategie. Vhodně zvolený poskytovatel DIP dohromady s vhodně zvoleným produktem vám může nabídnout totéž co DPS za cenu nižšího poplatku.
Veľmi dobre spracovaný článok. Dobrá práca.
Vzhledem k současné vládě je lepší spořit do strožoku. Však to d důchody nějak dopadne. A když ne, tak vezme vidle a nebo lopaty ….. možná i sekery.