Poslední odbočkou a dodatkem k půjčkám před tím, než bude pokračovat seriál „Zkouška z dospělosti“ (v minulých dílech například to, zda se vyplatí či nevyplatí stavební spoření, jak vás připraví doplňkové penzijní spoření na důchod anebo proč si neukládat všechny peníze na spořící účet), přijde na řadu krátká úvaha nad tím, kolik stojí dluh. K tomu je potřeba matematika, kterou nikdo nemá rád, takže jí Rozbité prasátko uvede jen velmi okrajově a vrhne se rovnou na příklady!
O co se zajímat, když žádáte o půjčku?
Každý se velmi pravděpodobně v životě dostane do situace, kdy bude žádat v bance o půjčku. Motiv se u každého různí – Matěj si chce pořídit vlastní bydlení, Michal sní o nové Oktávce a Petr, ach Petr, Petrovi je všechno jedno a potřebuje hotovost na večerní poker. Každý z nich se rozhodne vzít si půjčku, každá půjčka bude v jiné výši a každá bude mít jiné podmínky a parametry. Pozorně se s nimi seznamte, protože jinak se z běžného úvěru může stát doslova smlouva s ďáblem.
Nechme Petra Petrem, spotřebitelský dluh v hodnotě 10.000 Kč Rozbité prasátko počítat nechce a vy byste se takovým dluhům měli především vyvarovat. Ale taková nová Oktávka, to je mnohem uvěřitelnější situace. Kolik by Michal zaplatil, kdyby potřeboval půjčit 400.000 Kč a jak vysoká je výše jeho splátky?
Úmor jako složený úrok pro půjčky
Podobně jako se u investování počítá složený úrok, tak se u půjček počítá tzv. amortizace. Amortizace je nástroj, respektive vzorec, který vám pomáhá určit, kolik při stanoveném úroku musíte splácet, abyste se dluhu zbavili (umořili) do předem dané doby. Super na výpočtu je, že reflektuje postupné umazávání dluhu.
Představte si, že si vezmete půjčku ve výši 400.000 Kč na zmíněnou Oktávku. Chcete-li vědět přesnou výši splátky, budete potřebovat několik parametrů. Těmi jsou výše úvěru, úrok (v případě ČR lez použít rovnou RPSN) a frekvenci splácení (počet splátek), během nichž chcete dluh splatit. V Excelu dokonce na tento výpočet existuje vzorec! Pokud vás zajímá přesný definice, která za výpočtem úmoru stojí, doporučím následující odkaz.
Modelová situace bude vždy stejná – o úvěr ve výši 400.000 Kč žádáte na dobu 7 let s fixním úrokem 10 % ročně. S parametrem, s kterým se bude pohybovat, je frekvence splácení. Frekvence bude buď jednou ročně, měsíčně anebo každé dva týdny. Rozdíl v takovém případě tkví v tom, že výše splátky se po úročené období počítá vždy ze zbývající částky, kterou musíte zaplatit bance.
Situace v případě, že splácíte jednou ročně, vypadá následovně.
Z tabulky vyplývá, že pokud chcete splácet jednou ročně, výše takové splátky bude činit asi 82.000 Kč ročně. Může se vám to zdát v pohodě, na první pohled na číslech totiž není nic špatného. Jakmile ale stejnou situaci srovnáte s jiným splátkovým kalendářem, rozdíl je obrovský!
Kratší intervaly splácení jsou lepší
V této situaci budete splácet každý měsíc. Zásadní rozdíl je v tom, že každý měsíc umoříte část dluhu, tedy že úrok se po každé splátce počítá z o něco menší zbývající částky. V tomto případě byste za stejnou půjčku za 7 let zaplatili o téměř 20.000 Kč méně, než při roční frekvenci splácení! A to je sakra rozdíl.
Pokud banka umožňuje splácení ve dvoutýdenních intervalech, bude se jednat o nejideálnější řešení (z hlediska čísel, ne nutně z hlediska praktičnosti pro dlužníka). To opět může dosvědčit matematika, ačkoliv v případě nižších částek už rozdíl není tak markantní.
Rozdíl mezi týdenními a měsíčními splátkami by byl znatelný především u vyšších a dlouhodobějších půjček jakými jsou například hypotéky.
Ponaučení na závěr
V angličtině existuje krásné slovní spojení: „Do your homework.“ Ve volném překladu by to znamenalo něco jako „Nevykašlete se na to, informujte se a vše si ověřte“. Zkrátka, bude-li to nutné, nebojte se Excelu a dejte si všechny čísla do tabulek. Matematika nikdy nelže, emotivní rozhodování dost často bohužel ano.
Zjistěte si, kolik stojí dluh. Nakonec, tím, kdo za něj bude platit, jste jen vy. Za to, jak hospodaříte se svými penězi, jste zodpovědní jen a jen vy sami. Nikomu jinému na vašich penězích nebude záležet tak, jako vám. Máte otázky? Zajímá vás nějaký princip týkající se dluhů? Anebo má Rozbité prasátko někde chybu? Napište do diskuze a Rozbité prasátko vám rádo odpoví!
Pokračujte ve čtení!
10 tipů jak napsat knihu
Má kniha ještě ani pořádně nevyšla, ale já už jdu dávat rady k tomu, jak napsat knihu. Chtěli byste taktéž něčím obohatit knižní scénu? Tak
Ach, úvěry… Ve škole nás učili, že není důležitý úrok, ale hlavně RPSN. Stejně jsme věděli kulový… Nejvíc jsem se naučila, když jsem šla pracovat na pozici schvalovače půjček! Ve svém článku máš fixní dobu splácení, ale ono jde často hýbat i s ní! A jelikož je úrok či RPSN ROČNÍ, pak i doba splácení v letech s takovým finálním přeplatkem zahýbá. Je rozdíl platit 1 rok, 3 roky nebo 7 let, protože za každý rok se účtuje dalších 10 % (počítáme-li s tvým modelovým úrokem/RPSN). Vždycky jsem klientům, kteří se mi vztekali nad vysokým RPSN, říkala, není důležité tolik… Číst vice »