Všechno je jinak. Lepší věta, kterou začít nový finanční report (který by se dle obsahu mohl překřtít spíše na “životní” report) pro první pololetí 2024, neexistuje. Konec v práci, pozastavení pravidelného investování, svatba…
Jde se na to!
Finanční report pololetí 2024
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Tak jsem to udělal
Na podzim roku 2023 jsem navštívil process miningovou konferenci v Římě. Byla to moje první návštěva této italské metropole, takže jsem si to musel náležitě užít! Colosseum, Vatikán, Pantheon, ale i poctivé italské špagety a příšerně hořké italské espresso, to všechno bylo součástí “pracovního” pobytu.
Součástí nicméně byla i samotná konference. Process miningová komunita rozhodně nepatří mezi největší a i díky mým mimopracovním aktivitám jako bylo moderování podcastu Mining your business či aktivitě na LinkedInu mi návštěva a interakce s dalšími účastníky konference přišly jako třídní sraz.
Jedna z interakcí byla i s Johnem Hillem, zakladatelem firmy Silico. S Johnem jsme se už znali, protože jsme ho několik týdnů před konferencí vyzpovídali v našem process miningovém podcastu. Po několika otázkách “ze slušnosti” následujících srandičkami na účet konkurence jsme se dostali až ke mně a mé mimooborové aktivitě, k Rozbitému prasátku.
Johnovi jsem vyprávěl o vydání knihy, o několika mediálních úspěších, o zásahu mého podcastu nebo o komunitě Finanční nezávislosti. Samozřejmě jsem si i postěžoval na nedostatek času, který bych potřeboval k tomu, abych posunul projekt dál, a své vyprávění jsem zakončil smířlivým konstatováním, že mě baví dělat obojí a že tak, jak se věci mají, je vlastně super.
John pokyvoval, chvíli nad tím přemýšlel a nakonec se zeptal:
“Proč neskončíš?”
Otázka, která mi změnila život
Na otázku Johna jsem neměl odpověď. Hledat výmluvy se mi nechtělo. Pokrčil jsem rameny a odpověděl, že nevím. S Johnem jsme se rozloučili a oba si šli užívat konferenci po svém. Co to bylo pro Johna nevím, ale pro mě to bylo nahrávání vůbec poslední epizody Mining your business podcastu. 😢
Otázka “Proč neskončíš?” mě provázela celým zbytkem konference. Fakt, že jsme na konferenci s mým parťákem a dobrým kamarádem Patrickem nahrávali poslední epizodu podcastu před plánovanou “pauzou”, celé to přemýšlení nad otázkou ještě umocnilo.
V práci jsem tehdy po více než 5 letech narazil na jakýsi lokální vrchol kariérních možností.
Zákazníky jsme si drželi, ale vyjednat každý nový projekt byl i přes skvělé výsledky strašně zdlouhavý proces. Pražská pobočka, za kterou jsem zodpovídal, fungovala, ale rostla výrazně pomaleji, než jak jsem si předsevzal. Procesy zákazníků se zlepšovaly, ale byl to běh na dlouhou trať se spoustou překážek. Podcast šlapal, ale nerostl.
Otázka “proč neskončit?” se mnou lomcovala i po návratu domů.
Proč neskončit?
Popravdě to nebylo poprvé, co se mi tahle myšlenka prohnala hlavou. V polovině roku 2022 už jsem dokonce dostal nabídku od konkurence a byl jsem k odchodu z Processandu tehdy velmi blízko. V mailu už jsem měl návrh pracovní smlouvy.
Tehdy jsem ještě neskončil.
I tak mi myšlenky na odchod z práce občas probleskly hlavou. Vždycky jsem našel důvod, proč je dát stranou. Většina z mých mentálních argumentů se vždy stočila k penězům.
- “Vyděláváš si tu skvělý peníze.”
- “Prasátko zatím není soběstačné.”
- “Budeš se muset omezit.”
Po konferenci už ale nebylo cesty zpět. Určitě tomu nepomohlo ani to, že jsem během této zásadní doby v mém životě četl knihu The great rat escape od MJ DeMarca. Kniha v podstatě není o ničem jiném, než o překonání strachu a zahájení podnikání jakožto jediného způsobu, jak se stát skutečně finančně nezávislým.
Jsem připraven skončit?
Jsem extrémně plánovací a metodický člověk. To vás asi nepřekvapuje, když si ve své excelovské šabloně měřím i takovou blbost, jakou je “index štěstí”.
Snažil jsem se tak především najít odpověď na to, zda jsem připraven skončit. Opět se to stáčí k penězům a k nějakému životnímu standardu. Rozhodně jsem nechtěl opouštět dobře placenou práci IT manažera pro “sen” toho, že bych možná jednoho dne mohl vydělávat víc než teď a mohl si dělat prakticky co chci, kdy chci.
Snažil jsem se tak najít ujištění, že má tehdejší startovací pozice s Rozbitým prasátkem byla dostatečně dobrá. A právě v knize MJ Demarca jsem našel kapitolu, která mi na pochyby odpověděla:
“Nedávejte výpověď, pokud nesplňujete tyto 4 podmínky:
- existující tržby s přiměřenou ziskovou marží,
- alespoň šestiměsíční úspory,
- potenciál pro růstu (může se obrat během příštích dvanácti měsíců zvýšit 10x?),
- důkazy o “produktokracii”, tedy škálovatelných produktech.”
V podstatě všechny odpovědi jsem vyhodnotil v různé míře jakožto dobře rozjeté v můj prospěch.
A tím mi oficiálně došly výmluvy.
Už nebylo cesty zpět.
V hlavě jsem se rozhodl, následně své rozhodnutí zkonzultoval se svojí partnerkou (a teď už snoubenkou) Isabelou, od které se mi dostalo 100% podpory, a nebylo tak na co čekat.
Začátek konce
Přesně v tu chvíli se mi v hlavě začal formovat plán mého přechodu do podnikání.
Rozhodně jsem nechtěl spoléhat na to, že “všechno bude v pohodě”. Měl jsem strach (a stále mám strach), a abych s tímto strachem dokázal pracovat, musel jsem si vytvořit systém přechodu ze zaměstnání do podnikání.
Prvním krokem bylo definování konce.
Ten jsem nemusel příliš promýšlet. Proč? Protože jeden z důvodů, proč jsem v roce 2022 z Processandu neodešel za výrazně lepší nabídkou, byla i kompenzace v podobě ESOPu. Jde o jakýsi “virtuální podíl” ve firmě. Více si o něm můžete přečíst zde.
Přeci jen to má jisté výhody, pokud jste druhým zaměstnancem v prosperující firmě.
Věděl jsem tak, kdy nabydu první části svého ESOP podílu, a právě k tomuto datu jsem si nastavil samotný odchod.
ESOP mě skutečně motivoval zůstat u zaměstnavatele déle. Na druhou stranu podíl, který jsem dostal, nebyl dostatečně velký (šlo o nižší desetinky procenta) a dostatečně jistý, že by k jeho “materializaci” vůbec někdy došlo (tedy k prodej firmy), že jsem nechtěl čekat dalších několik let.
Věřil jsem si, že roky obětované zaměstnavateli pro nabytí zbytku podílu, by mě mohly stát potenciálně mnohem více peněz, než kdybych se věnoval po celou tuto dobu budování Rozbitého prasátka.
Až natolik své vizi věřím.
A tak jsem si na tabuli napsal počet týdnů, kolik mě od konce dělí, a všechna má pozornost a přípravy směřovaly právě k tomuto datu (česky mi “počet týdnů k výpovědi” nezněl dostatečně motivačně, proto angličtina):
Odcházení
Nejtěžší na mém odchodu bylo právě vědomí, že ačkoliv už jsem rozhodnul firmu opustit, dlouho o mém rozhodnutí nevěděl nikdo kromě Isabely.
Vrcholem bylo asi absolvování dvoudenního on-site strategického plánovacího workshopu společně s vedením naší firmy pro rok 2024.
Řekněme, že jsem s ničím plodným do diskuze nepřispěl.
Hned v lednu jsem si pak naplánoval call se svým přímým nadřízeným Nicolasem a své rozhodnutí skončit mu oznámil. Nico byl zděšen, ale našel pro mé rozhodnutí pochopení.
Nic jiného mu ani nezbývalo.
Také ocenil, že jsem mu dal prakticky 4 měsíce na plánování odchodu.
Pro mě osobně to byl asi nejtěžší call v životě. Ačkoliv jsem samozřejmě měl k práci i svému zaměstnavateli (jako všichni) spoustu výhrad, kariéru jsem si užíval a až na krátkou epizodu s nabídkou konkurence (kterou jsem využil ve svůj prospěch a k získání podílu), jsem vlastně ani odejít nechtěl.
Processand, stejně jako lidi, s kterými jsme ho společnými silami vytvořili, mi zkrátka přirostl k srdci, a výpověď byla dost emocionální záležitostí. O to víc, že jsem pak musel ještě několik dlouhých týdnů držet jazyk za zuby a nikomu se o svém odchodu nechlubit. Ani nic netušícímu spolumoderátorovi podcastu Patrickovi.
Už není cesty zpět
Od toho okamžiku se mi kupodivu dost ulevilo. Jasně, nejistota se s blížením odchodu zvětšovala, ale jsem typ člověka, který nezpochybňuje svá předchozí rozhodnutí.
Jakmile se pro něco rozhodnu (a je jedno, jestli jde o změnu kariéry, investiční přístup nebo životní partnerku), už se snažím nepřemýšlet nad alternativami nebo jinými možnostmi. Minulost stejně nezměním, takže už musím hledět jen kupředu. Pochyby, ačkoliv vždycky jsou a budou, jsou jen zbytečným rozptýlením.
No a tak jsem veškerý svůj focus směřoval víceméně jen na budování Rozbitého prasátka.
Sbohem Processande a process miningová komunito, upřímně mi chybíte a na ty roky nikdy nezapomenu.
Rozbité prasátko na full time
Je úžasné, jak rychle se věci mění. Ve svém finančním reportu z roku 2022 jsem psal o tom, jak jsem rád, že Rozbité prasátko (zatím) nebylo mým hlavním zdrojem obživy.
Psal jsem o ztrátě chuti do podnikání, o dopadu relativního úspěchu v kariéře na vedlejší aktivity či o absenci kreativity.
Nevím, co by Jakub z roku 2022 říkal na to, že do toho Jakub v roce 2024 konečně praštil!
Počínaje květnem 2024 se tak Rozbité prasátko stalo mým hlavním zdrojem obživy. Mluvil jsem o tom ostatně v epizodě podcastu “Končím v práci a přestal jsem investovat.”
Startovací pozice
Epizoda o mém konci v dobře placeném zaměstnání šokovala dost lidí (hlavně ty, kteří do té doby o Prasátku nikdy neslyšeli). Upřímně se nedivím.
V epizodě jsem otevřeně hovořil o svém platu, který byl v době odchodu necelých 130 000 Kč hrubého měsíčně. To je vysoká laťka, kterou se s podnikáním snažím dorovnat.
Právě na tohle většina komentářů narážela – jak může odejít z tak dobře placené práce a dělat “influencera”?
Má výhoda byla a stále je to, že jsem nezačínal od nuly. Rozbité prasátko v únoru 2024 oslavilo své 5. narozeniny a upřímně mě při zrodu nikdy nenapadlo, že bych jednoho dne vůbec psal takovýto článek.
Faktem nicméně je, že Rozbité prasátko se za ty roky postavilo na vlastní nohy a nyní stojí na docela pevných základech, které tvoří hned několik pilířů příjmů:
- marketingová spolupráce s Portu (bez které by to nebylo možné),
- prodeje knihy Průvodce pro pasivní investování,
- affiliate marketing,
- předplatitelská sekce na herohero,
- YouTube reklama,
- kurz Investiční průvodce,
- několik dalších menších a nepravidelných příjmů.
Diverzifikace nejen v investicích, ale i v podnikání! Rozhodně nejde o pasivní příjem v pravém slova smyslu, ale je to ideologií pasivního příjmu silně inspirováno.
Pointa je, že nezačínám od nuly (ačkoliv si tak rozhodně chvilkami připadám). Naopak, připadám si trochu jako Verstappen, který začíná každý závod z pole position. Teď už jenom nedopadnout jako Ferrari, které své pole position proměnilo loni z šesti pokusů jen jednou.
Trénink i kvalifikaci jsem zvládnul, nicméně závod pro mě teď teprve startuje a bude mít hodně kol. V očích některých by se sice mohlo zdát, že už mám vyhráno, já to tak zatím zdaleka nevnímám.
S velkou mocí přichází velké... výdaje?
S něčím se vám svěřím.
Vždycky jsem nesnášel investování do svého businessu.
Já vím, je to postavené na hlavu. Asi i kvůli mému vlastnímu vnitřnímu přesvědčení mi mnohem příjemnější bylo investovat do ETF iShare MSCI Core World s výnosem 10 % ročně než do kamery, díky které mohu vydělat potenciálně deseti- až stonásobky původní investice.
Ani nevím proč a odkud to pramení. Nikdy jsem nad tím hlouběji nepřemýšlel, ale bylo mi vždycky nepříjemné dávat peníze zpět do podnikání. Většina podnikatelů by mi za to asi nafackovala. Je to ostatně i důvod proč v současnosti hledám mentora pro svůj osobní a podnikatelský rozvoj, takže jestli o někom víte, napište mi!
Letos jsem musel rozbít prasátko:
- Kamera Sony Alpha A7 III + objektiv – 60 000 Kč
- Nový notebook – 60 000 Kč
- 2x světlo Rayzr 7 MC 100 – 40 000 Kč
- Mikrofon Shure SM 7B + výbava – 15 000 Kč
- Spousta dalších věcí pro chod nahrávacího studia – raději už nepočítám (ale v přehledu výdajů to samozřejmě mám).
Do výbavy domácího studia jsem vrazil asi čtvrt milionu korun. Chtěl jsem, aby kvalita produkce stála od začátku za to. Tak snad se vám výsledek líbí!
Tým Rozbitého prasátka
Ani tým Rozbitého prasátka nezůstává neměnný. Rozbité prasátko dávno není one-man show (a vlastně až na první rok nikdy nebylo) a na jeho úspěchu se už podílelo několik lidí – Filip Havčo, Jáchym Kareis, Jakub Žabža, Vojta Pustý, Jana Zdarsová, Nikola Tilgnerová – kterým tímto obrovsky děkuju!
Mojí ambicí nikdy nebylo stát se skvělým střihačem nebo grafikem, a přesně to je typ práce, který se snažím vždy delegovat. Já se soustředím na nápady a jejich co nejlepší zpracování v textové, audio a video formě.
Na Rozbité prasátko a na všechno kolem něj nechci koukat jako na sólo projekt. Naopak, chci, aby se z Rozbitého prasátka stal go-to portál pro všechno okolo investic.
Tak uvidíme, jak se nám ambice podaří naplnit.
Tohle je navíc výzva pro ty z vás, kdo by se na projektu rádi podíleli a myslíte si, že byste projekt obohatili. Určitě mi napište i s popisem toho, co byste Prasátku mohli přinést, třeba by se nějaký prostor pro spolupráci našel!
Novinky a experimenty
To mě přivádí k obsahové stránce projektu.
Poprvé v životě mám opravdu dostatek času na to, abych dokázal dotáhnout jakékoliv téma od začátku do konce bez kompromisů a byl s výsledkem spokojen. Stává se mi, že u příprav některých epizod se “zaseknu” i na desítky hodin jen proto, že se začtu do studií či zaposlouchám do jiných podcastů na dané téma.
Bohužel však stále dělám dost chyb.
Chyby v konečném důsledku mohou znamenat, že téma, do jehož rešerší jdou desítky hodin, neosloví dostatečný počet diváků. A to je škoda. Bohužel v tomhle oboru je dosah velmi důležitý, a můj dosah je zatím velmi malý ve srovnání s jinými tvůrci.
Pozitivní je, že je kam růst!
YouTube
Asi největší změnou bylo uvedení zcela nového kratšího formátu v podobě YouTube videí.
Nahrávání videí pro mě bylo opuštěním komfortní zóny v podobě mikrofonu bez kamery.
Na změnu si zvykám, také se čím dál tím lépe vyrovnávám s názorem lidu na síti, kde je mnohem běžnější komentovat tvorbu ostatních. Rozhodně přechodu na YouTube nelituji, spíše si zazlívám, že jsem to neudělal ještě dříve.
Pokud už jste nová videa viděli, určitě mi napište, jak se vám líbí. Vaše názory mě opravdu zajímají!
Taky právě pracujeme na úplně novém formátu, který by snad mohl vyjít už v srpnu.
“Staronovým” formátem je i herohero. S placeným obsahem jsem poprvé experimentoval už v polovině minulého roku, ale narážel jsem nejen na své časové možnosti, ale i na jakousi schizofrenii ohledně přistupování k placenému contentu.
Polovina mého já s placeným obsahem měla velký problém. Chci přinášet kvalitní investiční informace všem, tak proč by si lidé měli za obsah platit? Druhá polovina mého já, ta s pohledem tvůrce, zas vnímá ten klidu na duši, který relativně prediktabilní příjem z podporovatelské platformy přináší.
Pokusil jsem se to (po několika méně citlivých pokusech) vyřešit šalamounsky – hlavní obsah stále zůstává zdarma.
Části některých epizod podcastu jsou za paywallem, ale vesměs jde buďto o záležitosti týkající se mého názoru či vlastních investičních praktik (které by na vás neměly mít vliv, jelikož jsme všichni v jedinečných investičních situacích), nebo specifických, mnohdy s tématem nijak nesouvisejících otázek na hosty podcastu (kterým předplatitelé navíc mohou dotazy v předstihu pokládat).
Pro předplatitele mám ale dvě věci “navíc”.
První je Investiční rychlovka. Jde o nový videonewsletter formát, kdy v pravidelném týdenním intervalu shrnuji to nejzajímavější z kapitálových trhů, rozebírám různé články a studie, které se nevešly do podcastů, drbu diskuze na X a celkově si trochu po vzoru Jima Cramera užívám svou vášeň pro svět investic.
Ostatně se podívejte na jeden celý díl Investiční rychlovky ze začátku června (stále pracujeme na novém vizuálním kabátku).
Druhým lákadlem by pro někoho z vás mohla být “poradna” Rozbitého prasátka. Jak to funguje? Jde v podstatě o livestream, který uspořádám jednou za čas, a kde odpovídám na vaše dotazy. Už jsem řešil poplatky Portu, satelitní portfolia, rozdíly mezi XTB a DEGIRO nebo mentální blok při prodeji špatných fondů.
Všem podporovatelům tímto obrovsky děkuju za podporu, i díky vám jsem se do prasátka opřel naplno! ❤️
Blog
No a na závěr zde máme oprášený blog.
Už hodně dlouho jsem sliboval, že se něco změní a že konečně začnu zase psát. Světe div se, ani po přechodu na full-time se mi čas na psaní příspěvků neuvolnil. Tak jsem si našel pomocníky z řad copywriterů a články teď dáváme dohromady společnými silami.
Nově si tak můžete přečíst třeba:
- jak funguje ETF fond,
- něco o dluhopisových ETF fondech,
- aktualizovanou recenzi Portu,
- a brzy další články!
Trochu chci překopat i strukturu a průchod webem, který tedy také v nejbližších týdnech čekají změny.
Přeju příjemné čtení!
Ambice
Kam s Prasátkem kráčím teď, když se mu věnuji naplno?
Přiznám se, že konkrétní cíl nemám. Mám několik číselných ukazatelů trajektorie projektu, které nicméně nejsou příliš důležité pro tento článek. Asi vás nepřekvapí, že se točí kolem metrik jako je zásah, počty přečtení článků či shlédnutí videí a obecně budování publika na sociálních sítích.
Kdo by nechtěl mít víc lajků a subscriberů?
Tvorba obsahu by ale neměla být jen o kvantitě, ale i kvalitě a dopadu na jednotlivce.
Snažím se inkrementálně zlepšovat všechny aspekty podnikání a produkce obsahu, od interních procesů, přes strukturu epizod podcastu, až po to, jak mluvím či jak vypadají thumbnaily na YouTube (omlouvám se za trochu clickbaitové náhledovky, experimentujeme!)
Všechna podnikatelská rozhodnutí by se měla odvíjet od vize. Tu jsem až do tohoto okamžiku nosil pouze v hlavě, takže šup s ní do psané podoby:
“Rozbité prasátko si dává za cíl se stát předním, nejdůvěryhodnějším a nejlidštějším zdrojem informací a praktických rad o investování v České republice pro nové i zkušené investory.”
A je to. Teď, když jsem to napsal veřejně, už není cesty zpět.
Dokonce mám i zahraniční inspiraci, kterou jsou weby jako NerdWallet nebo zdravotní Healthline, jen se špetkou osobitějšího přístupu.
Tak teď už jen ambici proměnit v realitu.
EASY!
Radost z práce
Celá tahle nová kapitola je především obrovským zadostiučiněním za veškerou prací, kterou jsem do teď projektu obětoval.
Mám teď možnost pracovat na věcech, které mě baví a naplňují. Jako nepříliš úspěšného vysokoškoláka (prolezl jsem s odřenýma ušima) by mě nikdy nenapadlo, že si budu dobrovolně a s chutí číst akademické články o investování či lidské psychologii.
Budování vlastního projektu, neustálé vzdělávání se ve financích, možnost nastavení si ničím nerušené pracovní rutiny – to všechno jsou naprosto úžasné výhody, kterých si jsem vědom a neberu je jako samozřejmost.
Občas se mi stále hlavou honí myšlenky jako “tak kdy tohle skončí?” nebo “připadá mi to jako dovolená”, ale čím déle tento stav trvá, tím více ho přijímám jako novou skutečnost.
Osobní život
Nebudu kecat.
Z kariérní změny mám stále ještě velký strach. Ztráta vysokého a stabilního příjmu, ztráta kariérní pozice a jakéhosi “statusu” v oboru, neustálá nejistota spojená s podnikáním…
Je toho dost.
A to ani nemluvím o pocitové “vysoké vytíženosti”, kdy jsem za den někdy měl i 6 hodin telefonátů se zákazníky a kolegy a v mezičase posílal důležité emaily. To vše teď odpadlo.
Musím říct, že mi docela svědčí se z toho všeho vypsat. Jde o takové terapeutické sdílení problémů a ostatně jsem moc rád, že jsem s těmito finančními reporty před lety začal. Trochu mě to motivuje k zavedení opravdového deníku.
Nic mi do života ale nepřináší takovou jistotu a podporu jako moje partnerka Isabela. S Isabelou nás navíc na konci srpna čeká svatba, takže to letos nekončí pouze u kariérních změn.
Na další životní krok už se strašně těším. Máločím jsem si byl v životě tak jistý, jako nadcházejícím sňatkem.
A protože je Isabely otec Australan, čeká nás v říjnu svatební cesta právě do Austrálie. Možná ze svatební cesty vznikne i krátké investiční video o kapitálových trzích v Austrálii 😉
Taky si znovunacházím svou lásku ke sportu a zdravé životosprávě. Jen od února jsem shodil přes 6 kg. Asi to má co dočinění se zraněným ramenem a záměny fitka za běžeckou trasu podél Vltavy. S ohledem na životopsrávu mě aktuálně nejvíce inspiruje podcast Andrew Hubermana.
Práce z domova
Práce na sebe mi připomíná “covidovou práci z domova”. Nikdy jindy než během covidu jsem netrávil tolik času doma jako teď.
Nejsem typický “home office” člověk. Do kanceláře jsem chodíval vždycky rád. Snažím se s tím proto vypořádat po svém:
- vstávání mezi 6:00 a 6:30,
- ranní sport mimo domov,
- vyhrazená místnost pro práci (a nic jiného),
- snaha scházet se s lidmi osobně a mimo domov,
- dlouhé procházky se psem,
- 10 000 kroků denně (55 dní v řadě).
To vše mi pomáhá se z práce z domova nezbláznit.
Paradoxně se mi můj den ve srovnání s dnem zaměstnance vůbec nezměnil. Zkoušel jsem chodit cvičit či běhat okolo obědové pauzy, ale nesvědčilo mi to.
Experimentoval jsem s chozením do kaváren, ale chybí mi můj velký pracovní monitor a zvedací stůl. Dokonce i 9-6 pracovní režim zůstal víceméně nezměněný.
Vysněným scénářem by bylo v budoucnu udělat pro Rozbité prasátko studio mimo domov, ale zatím tak daleko nejsem.
Osobní produktivita
S produktivitou mi pak pomáhá pár jednoduchých pravidel.
Vše stojí a padá na “to-do” seznamu.
To-do seznamy jsem si dělal už v minulé práci, teď jsem to ale povznesl o úroveň výš. Všechny úkoly si píšu na magnetickou čmárací tabuli. Nejdůležitější úkoly jdou nahoru, méně důležité jdou dolů. Každý večer po práci seznam procházím, promazávám a aktualizuji.
Cílem je vědět na konci pracovního dne, co je největším úkolem pro den následující. Je to úkol, který když splním, mohu považovat pracovní den za úspěch.
Vše se odvíjí i od redakčního plánu podcastu a YouTube kanálu, aktuálně pracuji i na redakčním plánu pro blog. Můj mindset je si vždy napracovat něco do zásoby, abych se pak mohl věnovat méně produktivním věcem, jako přemýšlením nad novým obsahem či zlepšování webu.
Také se chystám si zařadit měsíční “plánovací” hodinky. Na začátku měsíce zkrátka obětuju hodinu nebo dvě strategickému plánování dalších kroků.
S kreativitou mi nyní hodně pomáhá běhání a poslouchání podcastů. Jsou to už roky, kdy jsem podcasty naposledy poslouchal.
Soustředěnou práci se snažím plánovat vždy do dopoledních hodin, po sportu mívám nejlepší koncentraci. Odpoledne už to nikdy není ono.
Největší game-changer pro mě nicméně jsou volné víkendy. To je něco, co jsem za svou pracovní kariéru moc nezažíval (rozhodně ne pravidelně), jelikož prakticky hned po nástupu do Processandu jsem souběžně začal pracovat na Rozbitém prasátku.
Vždycky, když přišel víkend, jsem tak buďto pracoval, nebo byl nervózní a říkal si, že bych měl pracovat.
Nový režim si užívám. Stále nicméně hledám způsoby, jak rutinu optimalizovat. Klidně mi napište, co s osobní produktivitou pomáhá vám!
Investice
O investicích vám toho moc neřeknu. Jestliže jste slyšeli epizodu “Končím v práci a přestal jsem investovat”, tak víte, že jsem investování pozastavil.
Stále jsem fanouškem pasivního investování, na své investiční strategii bych nic neměnil. Musel jsem ale vzít v potaz 3 důležité faktory:
- Výpadek hlavního příjmu.
- Investice do podnikání.
- Plánovaná svatba a svatební cesta.
O výpadku příjmu a investicích do podnikání jsem už psal. Počítal jsem s nimi a jsem na ně připraven. Snížil jsem si životní standard (člověk dost ušetří, když nechodí na obědy v Karlíně) a jsem po dlouhé době opět mnohem více uvědomělý ohledně svých výdajů.
Po finanční stránce jsem se na přechod připravoval a nyní čerpám připravené rezervy. Podnikání navíc také vydělává a je v zelených číslech, čímž snižuji nutnost sahat na jiné prostředky. Zatím to však není na úrovni, kterou bych považoval za úspěch, a dokázal si finančně zdůvodnit odchod z práce.
Samozřejmě doufám, že na investiční portfolio nebudu muset sáhnout vůbec, ale jsem realista a nejspíše se tomu nevyhnu. Naštěstí už investuji dost dlouho, takže bych z portfolia měl bez jakýchkoliv finančních příjmů vyjít i několik let.
Rozprodej investičního portfolia by byl v tomto pořadí:
Růst na akciových trzích mi každopádně dělá ve správnou chvíli opravdu velkou radost!
Dopad svatby na rozpočet
Spousta lidí říká, že vyhazovat peníze za svatbu je zbytečné. Nejlepší je vzít se na úřadě a peníze raději procestovat.
Pro takový přístup mám velké pochopení, ale nesdílím ho.
My to s Isabelou vnímáme trochu jinak. Já si vždy svatbu představoval jako velkolepou událost, kde mohu řádně oslavit život se všemi svými nejbližšími přáteli a rodinou. Takových příležitostí bohužel v životě není tolik, a protože jsme oba strávili několik let v zahraničí, svatba je asi jedinou příležitostí, kde můžeme naše světy propojit dohromady bez jakýchkoliv kompromisů.
A přesně to máme v plánu.
Na rozpočtu jsme se shodli a největší položku budeme mít zadarmo (svatební místo). Nemám radost z toho, že “svatební kytice” stojí 2x více než úplně stejně vypadající “obyčejná kytice”, ale překousnu to. 😃
Svatba určitě není “FIRE friendly”, ale v mých očích je to aktuálně velmi “LIFE friendly”. Nedovedu si to představit jinak a upřímně se na náš společný den strašně těším.
Zajímalo by mě, jak na svatbu jakožto na výdaj hledíte vy (chápu, že téma bude dost rozdělovat). Určitě se podělte o zkušenosti v komentářích!
Investice na autopilota
Portfolio zůstává stále zainvestované. Zde se nic nemění s výjimkou pozastavení DCA strategie. Tu se chystám znovu nastartovat po svatbě.
Kapitálové trhy rostou a složené úročení dělá divy před očima a to doslova v přímém přenosu. 10% zhodnocení je stále stejné, ale vliv, jaký to má na 30 000 Kč ve srovnání s 3 000 000 Kč, je neuvěřitelný.
Trend se samozřejmě může i otočit, nicméně na své strategii globálně diverzifikovaného akciového portfolia nic neměním.
V rámci příprav na přechod ze zaměstnání a spoření na svatbu jsem si nicméně vyzkoušel Investiční rezervu od Portu. Psal jsem o tom i v aktualizované recenzi. Skvělý produkt, který je jako dělaný pro krátkodobé držení hotovosti.
Pomalu jsem začal vybírat peníze z P2P platforem jako je Mintos a Upvest. Ty dlouhodobě tvořili jen malou část mého portfolia.
Celé své portfolio představuji ve videokomentáři v pokračování tohoto článku na platformě herohero.
Jo a nemůžu zapomenout na “tradingový” zážitek s Isabelou a jejím prodejem akcií GameStopu.
Partnerka v roce 2021 nakoupila $GME za 40 USD.
— Rozbité prasátko (@rozbiteprasatko) June 7, 2024
Před měsícem se vrátil @TheRoaringKitty a akcie vyskočila na 46 USD. Říkám jí, ať prodává, ale měla zablokovaný účet u zahraničního brokera. 🤦
DNES ráno se dostala do účtu, cena (zatím) asi 60 USD. Za nás určitě #sell a snad se…
Shrnutí životní situace
Život je dobrý!
Trocha stresu ze změn, trocha životní nejistoty, ale neuvěřitelně vzrušující období plné radostí z nových životních kapitol.
Tak vzhůru do práce, mám toho na svém to-do listu po napsání finančního reportu stále ještě hodně!
Pokud by vás cokoliv zajímalo, pište na email [email protected] nebo do komentářů pod článkem.
A nezapomeňte Rozbité prasátko sledovat na X, Instagramu či Facebooku. A ostatně i na TikToku.
Díky za čtení (hlavně pokud jste to přečetli opravdu celé) a ať se vám daří!
