Dlouhodobý investiční produkt vs. Doplňkové penzijní spoření. DIP vs. DPS!
Souboj dvou penzijních produktů z III. pilíře důchodového systému ČR.
Který produkt je lepší? V čem? A pro koho? Jak obstojí Dlouhodobý investiční produkt (DIP) ve srovnání s Doplňkovým penzijním spořením (DPS) z finančního hlediska? Je DIP lepší, nebo horší produkt než DPS?
Odpovědi na (nejen) tyto otázky se dozvíte na následujících řádcích. Tak pojďme na to!
Srovnání DIP vs. DPS
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
DIP vs. DPS
V předchozím článku ohledně velkého přehledu penzijního spoření jsem již nastínil základní charakteristiky a pravidla obou produktů. Pokud jste článek ještě nečetli, doporučuji se s ním seznámit. Naleznete zde mnoho užitečných informací, které vám pomohou zorientovat se v rozdílech.
DPS i DIP jsou státem podporované produkty spoření na stáří. Oba mají své výhody a nevýhody. Výhodnost jednotlivých produktů nicméně nemusí být na první pohled patrná. Proto jsme se rozhodl udělat velké srovnání těchto státem dotovaných produktů!
Nejprve připomenu zásadní charakteristiky obou produktů. Pro adekvátní srovnání je třeba vnímat drobné rozdíly mezi jednotlivými produkty.
| Charakteristiky DIP vs DPS | (DPS) | (DIP) | |
|---|---|---|---|
| Státní příspěvek | ANO - max. 340 Kč měsíčně | NE | |
| Daňové odpočty a zvýhodnění | ANO - od vkladu nad částku 1700 Kč měsíčně | ANO - od 1 Kč | |
| Příspěvek zaměstnavatele | ANO | ANO | |
| Poplatky u fondu | - konzervativní | 0,4 % p.a. z majetku a 10% ze zisku | --- |
| - ostatní | 1 % p.a. z majetku a 15 % ze zisku (**) | individuální (dle poskytovatele) | |
| Očekávaný nominální výnos | dle typu fondu. Průměrně od 1 % p.a. až 6 % p.a. | individuální (dle zvolených produktů) | |
| Vlastní volba investiční strategie | ANO (limitovaná) | ANO (úplná) | |
| Možnosti čerpání prostředků | - starobní penze | ANO | ANO |
| - invalidní penze | ANO | NE | |
| - předčasné ukončení | ANO | ANO | |
| - pozůstalostní penze | ANO | NE | |
| - předdůchod | ANO | NE |
(**) Některé penzijní společnosti u některých fondů poskytují částečnou slevu na poplatcích
Srovnání parametrů DIP vs. DPS
Z tabulky lze vypozorovat, že shodných parametrů není mnoho. U obou produktů můžete využít příspěvků zaměstnavatele, ale tím více méně výčet shodných parametrů končí.
Podobná je taktéž volba investiční strategie, ale u DPS jste vázáni na strategii určenou vámi vybraným penzijním fondem. Jinak řečeno, celkovou strategii nemáte úplně ve svých rukou. Oproti tomu v rámci DIP si vše řídíte sami a výsledná strategie je jen a pouze na vás.
Rovněž lze u obou produktů využít daňových odpočtů, avšak u DPS je to od částky nad 1700 Kč měsíčně z příspěvků účastníka, respektive od vložené částky nad 20 400 Kč ročně. U DIP lze uplatnit odpočty již od první vložené koruny.
DPS má výhodu v podobě státního příspěvků, ale na příkladů níže vám ukážu, že benefit státního příspěvku není až tak výrazný a to díky rozdílu, od jaké částky lze využít daňových odpočtů u DIP.
Srovnání čerpání prostředků
Oba nabízené produkty mají své výhody a nevýhody v případě potřeby čerpání prostředků.
Vnímání toho, zda například absence invalidní nebo pozůstalostní penze u DIP je, či není problém, nechám na posouzení každého z vás. Jedná se o něco, co se nedá lehce vyčíslit a vložit do výpočtů jako další proměnnou.
Invalidní a pozůstalostní penze, předdůchod
Co se čerpání prostředků týče, DPS má výhodu invalidní a pozůstalostní penze. Tato možnost u DIP bohužel neexistuje. V případě úmrtí nelze u DIP zvolit obmyšlenou osobu a prostředky vložené do DIP se stávají součástí klasického dědického řízení.
Další nespornou výhodou DPS oproti DIP je možnost odejít do tzv. předdůchodu. Co to předdůchod je a jaké jsou podmínky odchodu do předdůchodu si můžete také přečíst v již dříve zmiňovaném článku Penzijní spoření: Velký přehled pro rok 2024.
Je-li pro vás předdůchod důležitý, vezměte tuto skutečnost v potaz ještě předtím, než začnete porovnávat pouze finanční stránku věci.
Starobní penze
V případě čerpání starobní penze je výhoda jednoznačně na straně DIP.
Čerpání prostředků po splnění zákonných podmínek (věk min. 60 let a min 10 let od uzavření smlouvy) není nijak omezeno. Prostředky lze vybrat jednorázově, nebo čerpat postupně a není potřeba nic dodaňovat. Je potřeba si pohlídat pouze hodnotový či časový test z pohledu výnosů.
U DPS je čerpání prostředků na základě starobní penze limitováno.
Při volbě jednorázového vyplacení prostředků je u smluv uzavřených do 31.12.2023 nutno zaplatit 15% daň z příspěvků zaměstnavatele a 15% daň z výnosů. U smluv uzavřených od 01.01.2024 již není potřeba zaplatit 15% daň z příspěvků zaměstnavatele, avšak 15% daň z výnosů zůstává.
Tip Rozbitého prasátka: Blíží-li se konec konec vašeho DPS a vy uvažujete o výběru starobní penze jednorázově, můžete si nechat převést DPS k jinému poskytovateli, tím uzavřete smlouvu již za nových podmínek a vyhnete se platbě 15% daně z příspěvků zaměstnavatele. Avšak myslete na to, že i převod k jinému poskytovateli má svá úskalí v podobě délky převodu a mezičase, kdy prostředky nejsou zainvestovány.
| Starobní penze DPS vs DIP | (DPS) | (DIP) |
|---|---|---|
| Podmínky výplaty | min. 60 let věku a min. odspořeno 120 měsíců (10 let) (u smluv uzavřených do 31.12.2023 stačí 60 měsíců) | min. 60 let věku a min. délka smlouvy 120 měsíců (10 let) |
| Platba daně | (DPS) | (DIP) | ||
|---|---|---|---|---|
| Příspěvky zaměstnavatele | Výnosy | Příspěvky zaměstnavatele | Výnosy | |
| Postupné vyplácení - výplata do 10 let | 0 % | 15 % | 0 % | 0 % (*) |
| Postupné vyplácení - výplata nad 10 let | 0 % | 0 % | 0 % | 0 % (*) |
| Jednorázové vyplacení (u smlouvy sjednané do 31. 12. 2023) | 15 % | 15 % | --- | --- |
| Jednorázové vyplacení (u nových smlouv do 01. 01. 2024) | 0 % | 15 % | 0 % | 0 % (*) |
(*) – nutno vzít v potaz hodnotový a časový test
V případě postupného vyplácení prostředků u DPS po dobu méně než 10 let je potřeba zaplatit 15% daň z výnosů. Při volbě výplaty delší než 10 let není nutné doplácet na dani nic.
Předčasné ukončení (odbytné)
Největší rozdíl mezi DPS a DIP nastává při předčasném ukončení smlouvy a výplatě prostředků.
U DIP platí, že je potřeba vrátit daňové odpočty max. za 10 let nazpět a zaplatit 15% daň z výnosů a 15% daň z příspěvků zaměstnavatele. Dani z výnosů se dá vyhnout v případě splnění hodnotového nebo časového testu. DIP lze předčasně ukončit kdykoliv, není zde žádný limit minimální délky smlouvy.
Ale pozor! U DIP mají někteří poskytovatelé stanoven poplatek za předčasné ukončení. Může se jednat o fixní poplatek, nebo tzv. slevu na průběžném poplatku v rámci řádného trvání DIP.
Pokud smlouvu ukončíte předčasně, je možné, že vám bude účtován poplatek do standardní výše průběžného poplatku. Například Portu si účtuje u DIP průběžný poplatek ve výši 0,5 % p.a., ale v případě předčasného ukončení je doúčtován tento poplatek do výše 1,0 % p.a. Podobně je tomu např. u Fondee (0,5 % p.a. vs. 0,9 % p.a.).
V případě DPS platí podobná pravidla, ale nelze se vyhnout dani z výnosů. Tu je potřeba zaplatit vždy a také je potřeba vrátit celou státní podporu. Navíc lze smlouvu ukončit až po 24 měsících spoření. V tomto případě musíte opravdu odspořit 24 měsíců.
| Předčasné ukončení DPS vs DIP | Státní příspěvěk | Daňové odpočty | Poplatek za předčasné ukončení | Platba daně | |
|---|---|---|---|---|---|
| Příspěvky zaměstnavatele | Výnosy | ||||
| DPS - k uskutečnění předčasného ukončení smlouvy je nutno splnit podmínků ohledně odspořených alespoň 24 měsíců. | vše se vrací | dodaňění max. 10 let zpětně | --- | 15% | 15% |
| DIP - bez podmínek. Možno předčasně ukončit kdykoliv. | --- | dodaňění max. 10 let zpětně | dle poskytovatele | 15% | 0% (*) |
(*) – nutno vzít v potaz hodnotový a časový test
Předčasné ukončení tak vyznívá lépe pro DIP. Avšak v případě, kdy uvažujete o jeho předčasném ukončení již předem, je potřeba vybrat vhodného poskytovatele, který nedoúčtovává vysoké poplatky za předčasné ukončení.
Státní příspěvek vs. daňové odpočty
U Doplňkového penzijního spoření (DPS) stát umožňuje nejen daňové úlevy, ale také pravidelně přispívá účastníkům do fondu státním příspěvkem. Tento příspěvek u DIP nenaleznete.
A právě absence státního příspěvku u DIP bývá velmi častým argumentem obhajující výhodnost DPS. Je tomu opravdu tak? Jaký je vliv státního příspěvku v rámci DPS na celkové zhodnocení?
Rovnou odpovím, že benefit státního příspěvku není zásadní, pokud se vezmou v potaz rozdílné podmínky daňových odpočtů u DIP vs. DPS.
Modelový příklad výpočtu srovnání DIP vs. DPS
Jak jsem psal v úvodu, toto srovnání řeší pouze finanční stránku věci. Fundamentální důvody, jako je např. předdůchod, invalidní, nebo starobní penze nejsou nijak zohledněny.
Při srovnání dvou produktů je potřeba vždy vycházet ze stejné základny. Jak se říká, nelze srovnávat jablka a hrušky.
U DPS nelze hýbat s poplatky. Maximální výši poplatku určuje stát a téměř všechny penzijní společnosti tento poplatek nastavují na maximum. Proto si zvolím poplatky v DPS jako pevnou základnu.
V tomto modelovém příkladu vám odprezentují, jak by vypadala taková fiktivní investice do DIP vs. DPS po 10, 15, 20, 25 a 30 letec. Vyberu si dynamickou (akciovou) strategii, kde očekávaný průměrný výnos a poplatky budou u obou produktů shodné, a to konkrétně:
- 8% očekávaný průměrný roční výnos,
- 1% průběžný roční poplatek z celkového obhospodařovaného majetku,
- 15% poplatek ze zisku v daném roce.
Metodologie výpočtu
Příspěvek účastníka bude vždy stejný do obou produktů a to v těchto měsíčních variantách:
- 500 Kč – reprezentuje minimální vklad do DPS pro získání státní podpory
- 1000 Kč – průměrná výše vkladu účastníka v DPS
- 1700 Kč – minimální vklad do DPS pro získání plné státní podpory
- 4000 Kč – minimální vklad pro získání maximální daňové úspory v rámci DIP
- 5700 Kč – minimální vklad pro získání maximální daňové úspory v rámci DPS
Jelikož má příspěvek zaměstnavatele totožný pravidla jak v rámci DSP, tak v rámci DIP, je možné jej ignorovat.
Státní příspěvek budu připisovat na účet vždy na konci kvartálu, stejně tak jak to funguje v praxi. Daňovou úsporu budu reinvestovat vždy v polovině roku (první rok vynechám). Tímto přístupem simuluji vyplacení přeplatku na dani, cca v polovině roku.
Není to běžné, moc lidí to neví, ale i na DPS jde provést extra vklad. Kromě pravidelných měsíčních příspěvků lze vložit i jednorázovou částku. Avšak vždy je důležité se informovat u vaší penzijní společnosti, jakým způsobem můžete extra vklad provést a jaká jsou případná specifika či lhůty.
Poznámka Rozbitého prasátka: Výhoda státního příspěvku je v tom, že je automaticky reinvestován. To u daňové úspory neplatí. Ne každý účastník je dostatečně zodpovědný, aby tyto prostředky reinvestoval zpět. Pro férové srovnání je ale potřeba počítat se všemi prostředky, které produkty mohou přinést, a proto zahrnuji reinvestici do výpočtu.
Pro jednoduchost počítám s 15% daňovou sazbou (v případě základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy by byla sazba daně 23 %).
Průběžný poplatek a poplatek ze zisku se bude hradit vždy na konci roku. Pro výpočet průběžného poplatku použiji průměrnou velikost portfolia za posledních 12 měsíců a poplatek ze zisku se odečte před průběžným poplatkem.
Zvolená metodologie výpočtu je do jisté míry zjednodušená, a nikdy nebude zcela odpovídat realitě (a to hlavně díky lineární sekvenci výnosů v modelovém příkladu). Metodologie se ale aplikuje stejně na oba produkty a pro účely srovnání je víc než dostačující.
Vyhodnocení DPS vs. DIP
Jak lze z tabulky pozorovat, vítězem se stává DPS a a to jak na všech časových horizontech, tak na všech variantách velikosti příspěvku účastníka. A je rozhodnuto, jasným vítězem DPS vs. DIP se stává DPS.
Akorát, že vůbec!
Proč?
Při detailnějším zkoumání tabulky lze zjistit, že rozdíl ve zhodnocení, respektive ve výsledné částce, není ani tak velký, jako získaná státní podpora. Jak je to možné?
Je to právě díky rozdílným pravidlům pro daňové odpočty. Díky tomu, že do odpočtů u DIP lze započítat vklad již od první koruny, vliv státního příspěvku se zmenšuje.
Ale to podstatnější přijde teprve teď. Nezapomeňte, že v modelovém příkladu jsem nastavil poplatky na shodnou hodnotu pro oba produkty. A právě výše poplatků v DIP může být značně rozdílná!
V chystaném článku ohledně srovnání DIP pro rok 2024 naleznete detailní porovnání nabídek Dlouhodobého investičního produktu (DIP) od jednotlivých poskytovatelů. Dozvíte se, že pokud vhodně zvolíte poskytovatele DIP a produkty uvnitř, lze se dostat i na mnohem nižší poplatky, než jsou standardní poplatky u DPS.
Poplatek ze zisku není u DIP běžný. Spíše hodně výjimečný. A pokud jej objevíte, rozhodně doporučuji se takové nabídce vyhnout. Pokud nastavím poplatek ze zisku u DIP na 0 % a zachovám ostatní podmínky stejné, výsledek bude následující:
Nyní už je vidět jasná dominance a výhodnost DIP ve všech variantách. A to vše při zachování stejného průběžného roční poplatku z celkového obhospodařovaného majetku ve výši 1 % p.a.
Je reálné se dostat u DIP dostat na mnohem nižší poplatek? Ano, je! Ale abych nešel úplně do extrému, snížím průběžný poplatek na hodnotu 0,6 %. To je opravdu reálná, ale zdaleka ne minimální hodnota, na kterou se lze v DIP dostat (při volbě nízkonákladového ETF s TER okolo 0,10 % a poskytovatele s průběžným poplatkem 0,5 % – více se dozvíte ve vyhodnocení poskytovatelů v příštím článku).
Níže naleznete výsledky výpočtu s nulovým poplatkem ze zisku a s průběžným poplatek ve výši 0,6 % p.a.:
Na výsledcích lze krásně a jasně vidět, jaký vliv na výkonnost mají jednotlivé poplatky a jak zanedbatelný vliv má státní příspěvek u DPS. Síla složeného úročení a síla redukce průběžného poplatku, byť jen o pár desetin, může udělat na dlouhodobém horizontu opravdu velký rozdíl.
Co udělat s DPS?
Nyní už víte, jak obstojí DPS proti DIP. Co ale dělat dále? Pokud uvažujete o přechodu na DIP, zajisté se vám v hlavě objevuje několik otázek:
- Bude vhodné DPS ukončit a předčasně vypovědět smlouvu i přes sankce a poplatky s tím spojené?
- Měli byste si raději DPS ponechat, ale minimalizovat svůj příspěvek? Tzv. DPS “zakonzervovat”, nechat žít svým životem a zbytek příspěvků přesměrovat na DIP?
Na to se vám pokusím odpovědět na následujících řádcích.
Aktuální data ohledně DPS
Nejdříve je potřeba si zjistit aktuální data vašeho Doplňkového penzijního spoření. Zajímají nás tyto hodnoty:
- strategie fondu (konzervativní, vyvážená, dynamická),
- aktuální hodnota,
- výše všech příspěvků účastníka,
- celková výše příspěvků zaměstnavatele,
- výše celkové obdržené státní podpory.
Nejvíc aktuální údaje můžete naleznout u vaší smlouvy v online portálu poskytovatele DPS (pokud tento detail online portál nabízí). Pokud ne, lze použít alespoň roční povinný výpis z DPS, který musí každý účastník obdržet na začátku nového roku. Data budou sice trochu opožděná, ale na principu výpočtu to nic nemění.
Pokud jste uplatňovali daňové odpočty na DPS, je potřeba zjistit kolik to bylo v součtu za posledních 10 let zpětně.
Dobré je také si zjistit, jaká je minimální výše příspěvku účastníka do DPS pro případ, že předčasné ukončení nebude výhodné. Obecně lze kalkulovat s výší minimální příspěvku účastníka 100 Kč.
Penzijní společnosti umožňují nastavit i nulový měsíční příspěvek. V případě nulového měsíčního příspěvku jde o tzv. “zakonzervování DPS”, a tato doba se nepočítá do odspořených měsíců. Odspořený měsíc je započítán pouze v případě, že účastník poslal alespoň minimální příspěvek v daný měsíc.
Obě zmíněné varianty je potřeba konzultovat předem s vaší penzijní společností a tento záměr jim oznámit.
Metodologie výpočtu
Pokud již máte data pro výpočet, je potřeba stanovit parametry, na kterých bude výpočet proveden. Dále budu pracovat s verzí, že je využít dynamický, tedy akciový fond.
Jako očekávané zhodnocení (výkonnost) penzijních fondů používám data z Asociace penzijních společností. Pro dynamické fondy zde lze nalézt kumulované zhodnocení za posledních 10 let 5,61 % p.a. Pro jednoduchost zaokrouhlim na 6 % p.a.
Můžete také využít přehled výkonnosti jednotlivých fondů, v tabulce nalézt váš fond a použít průměrné zhodnocení vašeho konkrétního fondu. Je pravda, že různé fondy (v rámci stejné strategie) mají různorodou výkonnost a některé si vedou hůře jiné lépe. Více se ale přikláním k verzi, kde se použije průměrná výkonnost skrz všechny fondy.
Posledním parametrem jsou poplatky spojené s fondem. Ty lze nalézt v ceníku. U dynamických fondů se nejčastěji platí 1 % p.a. jako průběžný poplatek a 15 % ze zisku. To lze zjednodušit a převést na poplatek o velikosti 1,9 % p.a. (1 % průběžný poplatek + 15 % z 6% zhodnocení). Opět je výpočet zjednodušený, ale pro ilustraci stačí.
Pokud bychom využili v DIP nějaký fond, který má nákladovost v řádu několik málo desetin procenta a samotný poskytovatel DIP by neměl žádný, nebo minimální průběžný poplatek, reálně jde snížit poplatek o cca 1,5 % p.a.
V případě předčasného ukončení DPS je nutno počítat se sankcemi. Konkrétně:
- je potřeba vrátít veškerou státní podporu,
- zaplatit 15% daň z příspěvků zaměstnavatele,
- zaplatit 15% daň z výnosu,
- dodanit (vrátit) veškeré daňové úlevy za 10 let zpětně.
V potaz ale musím brát také délku zbývající investičního horizontu do DPS. Je však otázkou, zda brát jako konec investičního horizontu rok, kdy účastník dovrší 60 let a může začít čerpat z DPS.
Bohužel, jak už víte z předchozích kapitol, z DPS nelze čerpat jednorázově a bez sankcí. Jediná možnost čerpání bez sankcí je nechat si postupně vyplácet rentu na 10 a více let. I z tohoto důvodu zvolím konec investičního horizontu jako rok dosažení věku 60 let.
Výpočet
Nyní, když již znám všechna data, mohu se pustit do výpočtu. Pro lepší ilustraci uvádím data, která jsou použil pro příklad výpočtu (podobnost s mým DPS je čistě náhodná):
| Aktuální hodnota | 319 000 Kč |
| Příspěvky účastníka | 115 600 Kč |
| Příspěvky zaměstnavatele | 121 000 Kč |
| Státní podpora | 27 570 Kč |
| Daňové odpočty | 0 Kč |
| Výnos | 54 830 Kč (319 000 - 115 600 - 121 000 - 27 570) |
| Průměrné zhodnocení v DPS | 6 % p.a. |
| Očekávaný nadvýnos fondu v DIP | 1,5 % p.a. |
| Minimální výše příspěvku do DPS | 100 Kč |
| Zbývající investiční horizont | 20 let (do 60 let) |
| Čerpání v případě neukončení DPS | jednorázové (příspěvky zaměstnavatele a výnos zdaním 15 %) |
Nejdříve vypočítám výši sankce za předčasné ukončení:
- 27 570 Kč = vrácená státní podpora
- 17 340 Kč = 15% daň z příspěvků zaměstnavatele
- 8224,50 Kč = 15% daň z výnosu
- 0 Kč = daňové odpočty
Celková výše sankce za předčasné ukončení je 53 134,50 Kč. O tolik bych přišel, pokud bych předčasně vypověděl DPS. Vyplacena by byla částka 265 865,50 Kč. Opět lze zjednodušit a zaokrouhlit např. na 265 000 Kč.
Znám tedy sumu, kterou mohu vložit do DIP v případě předčasného ukončení a znám sumu, kterou mám aktuálně v DPS. Nyní si stačí spočítat hodnotu na konci investičního horizontu pro obě varianty. K výpočtu lze použít některou z volně dostupných kalkulaček složeného úročení.
Varianty:
- Peníze vyplacené z předčasného ukončení DPS vložím do DIP a vyberu fond, jenž bude mít průměrné zhodnocení 7,5 % p.a. (realistické očekávání od pasivně řízených indexových ETF fondy). Aby bylo srovnání adekvátní, měl bych minimální výši měsíčního příspěvku účastníka (100 Kč), kterou budu vkládat do DPS ve variantě 2, vkládat i do DIP. Avšak investovat měsíčně takto malou částku do DIP by bylo hodně neefektivní a většinou i nemožné (omezení minimální výše investice v DIP). Proto budu ve výpočtu pro DIP tento minimální příspěvek ignorovat. Výsledek to zásadně neovlivní.
- Vše nechám v DPS a minimalizují příspěvek účastníka na 100 Kč. Samozřejmě platí, že příspěvky zaměstnavatele převedu jinam, nejlépe do DIP, protože z předchozích kapitol vím, že DIP je oproti DPS výhodnější.. Očekávané zhodnocení fondu v DPS zůstalo na 6 % p.a.
Výsledné vyhodnocení jednotlivých variant
Varianta 1: Na základě výpočtu v online kalkulačce jde vidět, že se vložená částka 265 000 Kč zhodnotila po 20 letech na 1 182 116 Kč. V DIP lze tuto částku po dovršení 60 let vybrat jednorázově bez jakékoliv sankce a zdanění (časový test by byl splněn).
Varianta 2: V případě, kdy jsem ponechal vše v DPS a přispíval již minimálně (100 Kč měsíčně) se investovaná částka vyhoupla na hodnotu 1 102 159 Kč.
Ale jelikož by nebylo možné v 60 letech vyplatit vše z DPS naráz bez ztráty, je potřeba ještě odečíst 15 % z výnosu = 113 873,85 Kč (15 % z 1 102 159 – 319 000 – 24 000) a 15 % z příspěvků zaměstnavatele = 17 340 Kč. Vyplaceno bych dostal pouhých 970 945,15 Kč
V tomto modelovém příkladu jde krásně vidět, že z nabízených variant se vyplatí DPS předčasně ukončit. Rozdíl ve výsledné částce je cca 131 000 Kč. A to i přes zdánlivě obrovskou sankci za předčasné ukončení. Tento výrazný rozdíl nám ponechává i prostor pro neočekávané okolnosti, nebo chybu v odhadu.
V obecné rovině lze říct, že čím delší bude zbývající investiční horizont delší, tím výhodnější bude DPS předčasně ukončit.
Klíčovou hodnotou v celém výpočtu je rozdíl ve výnosu mezi fondy. Já jsem zvolil hodnotu 1,5 % (což by mělo i kvůli zaostávání aktivně řízených fondů realistické očekávání), ale chcete-li být více konzervativní, lze zvolit i menší hodnotu např. 1,0 % p.a. I v tomto případě by stále vycházelo lépe DPS ukončit a to s rozdílem cca 99 000 Kč při konečné hodnotě 1 070 265 Kč v DIP.
S touto proměnnou si můžete hrát a hledat postupně o kolik výnosnější musí fond být, aby to vyrovnalo ztrátu z DPS. Jak? Například tak, že si nejdříve spočítáte výnosnost v DPS pro variantu 2 a poté vložíte do kalkulačky částku dostupnou při předčasném ukončení.
Následně budete postupně zvyšovat zhodnocení fondu od 6,1 % výše. Jakmile je výsledná hodnota větší než pro variantu ponechání prostředků v DPS, znáte minimální výnosnost jakou fond musí mít, aby se to vyplatilo.
Na základě výsledku se pak rozhodnete, zda je nebo není reálné najít fond, který toto výsledné zhodnocení dosáhne. V modelovém příkladu je to hodnota cca 6,6 % p.a.
Bohužel, v celém výpočtu je potřeba pracovat také s určitou mírou nejistoty. Nikde není řečeno, že váš fond v DPS musí pořád zhodnocovat prostředky hůře než onen “nový fond” a také je potřeba počítat s tím, že proces předčasného ukončení DPS nějakou dobu trvá.
Než dojde k ukončení DPS, vyúčtování, výplatě prostředků a následně k jejich znovu zainvestování, trh se může pohnout nechtěným směrem a to může přinést další, původně nečekanou ztrátu (v opačném případě nám to může ale přinést i nečekaný zisk). I z tohoto důvodu je lepší počítat s horším scénářem, než chceme a tomu přizpůsobit rozhodování.
Závěrečné hodnocení
DIP je rozhodně posunem kupředu oproti DPS. DIP nabízí flexibilnější řešení spoření na stáří s podporou státu.
Aktuální řešení Dlouhodobého investičního produktu možná ještě není zcela optimální (inspirace ohledně vylepšení v zahraničí stále existuje), avšak jedná se o krok správným směrem.
Pevně věřím, že se do budoucna dočkáme dalších pozitivních zlepšení a rozšíření Dlouhodobého investičního produktu. Snad nebudu znít přehnaně optimistický, ale pevně věřím, že si stát uvědomuje potřebu více zapojit občany do procesu zabezpečení se na penzi vlastní cestou. Dlouhodobý investiční produkt jednu z možností, jak napravit, nebo alespoň zlepšit, náš “porouchaný” důchodový systém.
Pokud aktuálně spoříte na penzi v DPS a máte před sebou alespoň 10letý investiční horizont, jednoznačně vyznívá lépe částečný, nebo úplný přechod na DIP. Vhodně zvolený poskytovatel DIP dohromady s vhodně zvoleným produktem vám může nabídnout totéž co DPS za cenu nižšího poplatku.
V rámci srovnání DIP vs. DPS jsem vám nastínil, jakým způsobem lze uvažovat o výběru a jak vyhodnotit výhodnost jednotlivých nabídek. Výsledné řešení je nakonec ale na každém z nás.
A jestliže již jste rozhodnuti přejít na z DPS na DIP, podívejte se následující velké srovnání DIP 2024 z pohledu jednotlivých nabídek a poskytovatelů Dlouhodobého investičního produktu.
V článku se pustím do identifikace nejlepšího poskytovatele DIP a to tak, aby spoření na penzi bylo výhodné hlavně pro vás, a nikoliv pro penzijní společnosti snažící se z nového produktu především vytěžit poplatky.
Autorem článku je Mario Ulivelli, autor webu finmatika.
Pokračujte ve čtení!
Super článek, jen se tam nikde nezminujete o pripadne konverzi men. Pokud v DIPu budu investovat do nejakeho ETF, tak primarne chci nejaky ETF v USD / EUR. Protoze v CZk by me hoodne pekne oholil broker na poplatkua vyhoda DIP by byla ta tam.
Mozna bych pro pristi clanek rovnez zkusil nastinit nejakou danovou optimalizaci v DIP, tzn. mit tech DIPu vic a treba je nejak točit, nebo po 5letech zakonzervovat a založit novy (aby se ten starší mohl po dalších 5letech beztrestně vybrat).
V tomto modelovém příkladu u srovnání DIP vs. DPS jsou všechny náklady v DIP skryty v onom jednom jediném poplatku za správu.
Tím, že se kalkuluje s vyšším než běžným poplatekem za správu u DIP se dají „ignorovat“ transakční náklady a poplatek za měnovou konverzi v rámci DIP.
Každopádně srovnání DIP výjde v příštím článku 😉 A součástí bude také „optimalizace“ z pohledu nákladů a frekvence nákupů, včetně tipů, jak uvažovat a co vše zohledňovat při výběru poskytovatele.
Je to hodně individuální. Za sebe dávám přednost mluvit nejen o zisku, ale i o krizových scénářích, které tento článek nezohledňuje. Je třeba podotknout, že život není kalkulačka! Nejen, že všichni klienti si neumí spravovat peníze sami – pak jsou tu poplatky za správu. Případně, kdyby si peníze čerpali z DPS déle jak 10 let, tak daně neplatí. A co když bude NUTNÝ PŘEDDŮCHOD? Kdo z nás to ví dopředu? Já jej určitě čerpat budu, neb jako RENTIÉR s radostí využiji 5 let před důchodem, že nebudu muset platit sociální a zdravotní pojištění. A co takhle politické riziko, co když… Číst vice »
Děkuji za komentář a víceméně souhlasím. Každopádně v článku jsem se snažil několikrát zmínit (možná ne dostatečně), že modelový příklad zohledňuje právě jen a pouze finanční stránku věci, při určitém nastavení produktů. A věci jako je předdůchod, invalidní a starobní penze je potřeba zohlednit individuálně. Je to něco, co se nedá (a ani by se nemělo) zahrnout do výpočtu. Jde jen o návod jak uvažovat, jak si produkty porovnat. Možnost zakonzervovat DPS a nechat si jej kvůli možnosti předdůchodu je jedna z variant , jak vhodně kombinovat oba produkty. Srovnání čerpání prostředků DIP vs DPS je v článku zmíněno, včetně… Číst vice »
v přehledu doporučení chybí kombinace DPS A DIP. podle mě nejlepší varianta kterou využívám.
Souhlasím, že varianta to není špatná, ale hodně záleží z jakého pohledu se na to podíváme. Pokud vezmu data co jsou zveřejněna v článku a vyberu si variantu, kde do DPS vkládám 1700 Kč a do DIP vkládám 4000 Kč, tak na kratších horizontech je výhodnější varianta DPS a na dalších už zase DIP, ale jen o kousek. Horizont – DPS (1700 Kč) + DIP (4000 Kč) 10 let – 328790 + 792440 = 1 121 230 > 1 090 653 15 let – 576719 + 1463321 = 2 040 040 > 2 011 808 20 let – 904907 +… Číst vice »