Načasovat trh a vydělat balík? To je sen každého investora! Koupit levně, prodat draze a už nikdy neřešit výkyvy trhu. Teorie zní jednoduše, ale jaká je realita? V tomto článku jsme si prošli hlavně teorii a statistiky. Teď ale přepneme do praxe, protože jsme si pro vás připravili velkou případovou studii na časování trhu! Zkusíme tzv. backtest a ověříme, jestli by tahle strategie opravdu fungovala!
Časování trhu - případová studie
Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Časování trhu - případová studie
Studie Does Market Timing Work? od investiční společnosti Charles Schwab se zaměřila na testování různých investičních strategií na historických datech. Výsledky mluví jasně – pokusy o časování trhu mohou investorům spíš uškodit, než pomoci.
Ve studii autoři srozumitelně a věcně porovnávali, jaký dopad má snaha o načasování trhu na výkonnost portfolia. A závěr? Čekání na „dokonalý“ moment a hodiny strávené analýzou trhu často vyjdou dráž, než kdybychom prostředky investovali hned.
Jelikož trh perfektně načasovat téměř nejde, nejlepší strategií pro většinu investorů je mít plán, držet se ho a investovat co nejdříve.
Teď se na studii podíváme podrobněji – projdeme si metodologii, interpretaci závěrů i konkrétní výsledky.
Metodologie studie časování trhu
Představte si, že na začátku roku dostanete větší sumu peněz – třeba roční odměny, vratku daně nebo vyšší příjem z dividend. Stojíte před rozhodnutím: investovat hned, nebo počkat na lepší příležitost a pokusit se načasovat trh?
Všude slyšíte samá varování o blížící se krizi, ale trhy zatím dosahují historických maxim. A co když to není jen dočasný růst? Podobné dilema řeší investoři neustále – bez ohledu na to, jestli trh právě roste, nebo naopak padá na svá minima.
Ve studii byla testována částka 2 000 amerických dolarů, která byla investorovi k dispozici vždy na začátku roku. Abychom situaci přiblížili českým investorům, použijeme částku 50 000 Kč, přičemž budeme ignorovat pohyb měnového kurzu a stanovíme fixní převodní poměr 1 USD = 25 Kč.
Investice směřovala do indexu S&P 500 po dobu 20 let, přičemž analýza vycházela z historických dat mezi lety 1926 až 2020. Výsledky prezentované v grafech níže vycházejí ze simulace pokrývající období 2001 až 2020.
Celkově tak investor během 20 let investoval 1 000 000 Kč. Jak se jednotlivé strategie osvědčily? To zjistíme vzápětí!
5 typů investorů
Studie rozdělila investory na 5 různých typů podle strategie vkladů a načasování investice. Pojďme si jednotlivé typy popsat blíže:
1# - Jednorázový vklad dokonale časující trh
Jako první v našem příběhu vystupuje Daniel Dokonalý – investor s nadpřirozenou schopností načasovat trh.
Díky svým neuvěřitelným dovednostem (nebo spíš zázračné náhodě) se mu každý rok podařilo investovat 50 000 Kč přesně ve chvíli, kdy byl trh na svém ročním minimu.
Místo toho, aby peníze vložil hned na začátku roku, měl trpělivost vyčkávat. Například v roce 2001 nezainvestoval hned v lednu, ale až 21. září, kdy index S&P 500 dosáhl svého nejnižšího bodu v daném roce. Stejnou strategii zopakoval i v roce 2002, kdy s investicí vyčkal až na 9. října – opět přesně v den, kdy byl trh na dně.
A takto, rok co rok, s dokonalým načasováním investoval až do roku 2020. Pokud by taková schopnost existovala, byl by Daniel investiční génius. Ale jak se jeho strategie ve skutečnosti osvědčila? To zjistíme dál!
2# - Okamžitý jednorázový vklad
Nyní se seznamte s další protagonistkou příběhu. Říkejme jí třeba Anička Akční.
Anička se nepokouší časovat trh, Anička nespekuluje.
Každý rok, jakmile Anička dostane svých 50 000 Kč, je hned 1. ledna zainvestuje. Mimochodem tato strategie se v angličtině nazývá Lump Sum a více si o ní můžete přečíst v tomto článku.
3# - Rozložení na měsíční vklad
Dalším typem investora je Marcel Měsíční.
Marcel má strach z propadů na trhu. Obává se, že kdyby zainvestoval celou částku najednou, mohl by ho případný pokles trhu nepříjemně zasáhnout. Proto volí jiný přístup – místo jednorázové investice rozdělí svou částku do dvanácti menších vkladů. Každý měsíc tak investuje 5 000 Kč, počínaje lednem a konče prosincem. Tento postup opakuje každý rok.
Mimochodem tato strategie se v angličtině nazývý DCA (Dollar Cost Averaging) a více si o ní můžete přečíst ve stejném článku jako Lump Sum.
4# - Jednorázový vklad v nejhorší možnou dobu
A teď tu máme Soňu Smolnou – investorku s neuvěřitelně špatným načasováním.
Zásluhou svého „umu“ (nebo spíš smůly) dokázala každý rok investovat 50 000 Kč přesně v ten nejhorší možný moment – když byl trh na svém ročním maximu.
Třeba v roce 2001 se jí „povedlo“ investovat 30. ledna, právě v den, kdy byl index S&P 500 na svém ročním maximu. O rok později se historie zopakovala a Soňa opět trefila vrchol – 4. ledna 2002. A takto nešťastně pokračovala každý rok až do roku 2020, kdy se jí pokaždé podařilo investovat na samém vrcholu.
Ale jak se ukáže, ani nejhorší možné načasování nemusí být taková katastrofa, jak by se mohlo zdát. Než se však dostaneme k výsledkům, pojďme si představit ještě jednoho investora.
5# - Neinvestuje, čeká
A nakonec tu máme Čeňka Čekajícího – investora, který vlastně ani nezačal investovat.
Čeněk neustále čeká na ten správný moment. I když jsou trhy dole, pořád si říká, že by mohly klesnout ještě víc. A tak vyčkává… a vyčkává… až nakonec roky plynou a jeho peníze stále leží na spořicím účtu.
Místo, aby využil dlouhodobého růstu trhu, se investování do akcií stále vyhýbá – protože „ještě není ten pravý čas“. Ale jak se ukáže, právě tohle může být ta nejdražší chyba ze všech.
Výsledky pro rok 2001 až 2020
Na grafu níže můžete vidět, jak by se vedlo pěti různým typům investorů, kdyby se drželi své strategie v letech 2001 až 2020.
Není žádným překvapením, že nejlépe si vedl Daniel Dokonalý – jeho investice by na konci roku 2020 dosáhla úctyhodných 3 784 775 Kč.
Ještě zajímavější ale je, že hned za ním by skončila Akční Anička, jejíž investice by měla hodnotu 3 386 775 Kč – tedy jen o 398 000 Kč méně než u dokonale načasovaných investic Daniela.
To je překvapivě malý rozdíl, vezmeme-li v úvahu, že Anička vůbec neřešila načasování trhu. Prostě investovala okamžitě, jakmile měla peníze k dispozici – bez spekulací a bez stresu.
Někdo by mohl namítnout, že studie ukázala, že časováním trhu lze dosáhnout nejvyšších zisků. Technicky vzato ano – ale jen za předpokladu, že bychom 20 let v kuse dokázali vždy perfektně trefit tržní dno. A to je v praxi naprosto nereálné.
Navíc je tu ještě jeden důležitý faktor – čas a stres. Neustálé sledování trhu, analýzy, obavy z toho, jestli je ten správný moment ke vstupu, a neustálé rozhodování by si vyžádaly obrovské množství energie a disciplíny. V reálném světě je Danielova strategie prakticky neproveditelná. O to působivější je výsledek Aničky, která trh vůbec neřešila, přesto dosáhla skvělých výsledků.
Na třetím místě se umístil Marcel Měsíční, který investoval postupně pomocí DCA strategie. Jeho investice na konci roku 2020 měla hodnotu 3 371 400 Kč – tedy jen o 15 375 Kč méně než u Aničky. Rozdíl je takřka zanedbatelný, což ukazuje, že i rozložená investice funguje velmi dobře.
Ještě zajímavější ale je, že ani Soňa Smolná, která měla nejhorší možné načasování, nedopadla vůbec špatně. Přestože každý rok investovala přesně na vrcholu trhu, její portfolio mělo na konci hodnotu 3 029 275 Kč. To znamená, že i přes „příšerné“ načasování zhodnotila svou investici třikrát a skončila jen o 357 500 Kč za Aničkou a o 342 125 Kč za Marcelem.
Na posledním místě pak skončil Čeněk Čekající. Jeho obavy a čekání na „dokonalý okamžik“ ho nakonec vyšly nejdráž. Namísto investování nechával své peníze na spořicím účtu, což mu přineslo zhodnocení pouhých 110 950 Kč. Celková hodnota jeho portfolia tak byla jen 1 110 950 Kč – výrazně méně než u všech ostatních investorů.
Tento experiment jasně ukazuje, že čas strávený na trhu je důležitější než snaha trefit nejlepší moment pro vstup. Jinými slovy – nejhorší, co můžete udělat, není špatně načasovat investici, ale neinvestovat vůbec.
A co ostatní roky?
Aby bylo zajištěno, že výsledky studie nejsou zkreslené výběrem konkrétního období 2001 až 2020, provedli autoři další simulaci na všech ostatních 20letých obdobích mezi rokem 1926 a 2020.
Analýza tedy zahrnovala 76 různých období, například 1926–1945, 1927–1946, 1928–1947, až po roky 2001–2020.
Ve většině případů (66 z 76 období) se pořadí investorů nezměnilo a výsledky odpovídaly původní simulaci. Ve zbývajících 10 případech došlo k drobným změnám, které jsou vypsány v tabulce níže.
Důležité však je, že ani v jednom z těchto období neskončila Akční Anička na posledním místě – její strategie okamžitého jednorázového vkladu nikdy nebyla tou nejhorší volbou.
Anička se ve čtyřech případech umístila na svém obvyklém druhém místě, pětkrát skončila na třetím místě a jednou obsadila čtvrté místo – a to v období mezi roky 1926 až 1981. Je však důležité zmínit, že v tomto období byla hodnota investic na druhém, třetím a čtvrtém místě téměř totožná, takže rozdíly mezi strategiemi byly minimální.
Nakonec byla simulace rozšířena i na delší časové horizonty – konkrétně na 30leté, 40leté a 50leté období, počínaje rokem 1926. Ve všech těchto delších obdobích bylo pořadí téměř vždy stejné. Pokud pomineme několik případů, kdy si Akční Anička a Marcel Měsíční pouze prohodili pozice, zůstalo pořadí konzistentní.
Nejlepší výsledky měl Petr Perfektní, který díky dokonalému načasování dosáhl nejvyššího zhodnocení. Hned za ním se umístila Akční Anička nebo Marcel Měsíční, jejichž výsledky byly podobné. Soňa Smolná i přes své špatné načasování skončila na čtvrtém místě, protože i nevhodně načasovaná investice přinesla v dlouhém období solidní zhodnocení. Na posledním místě se pokaždé umístil Čeněk Čekající, jehož neustálé odkládání investování a vyčkávání na ideální moment ho stálo nejvíc.
Tip Rozbitého prasátka: Zásadní je, jak se ukazuje, hlavně začít investovat! Do začátku se vám proto může hodit každá koruna, i proto můžete využít akce Raiffeisen banky, díky které dostanete až 3 000 Kč jako bonus k založení účtu.
Závěr
Pokud máte před sebou dlouhodobý investiční horizont, jasně stanovený investiční plán a přemýšlíte, kdy investovat větší obnos, odpověď je jednoduchá: co nejdříve. Nezáleží na tom, v jaké fázi se trh právě nachází.
Dlouhodobě a pravidelně dokonalé načasování trhu není možné. Prakticky nejlepší strategií pro investora s dlouhým časovým horizontem je okamžitě investovat celou částku, ať už je trh na svých maximech, nebo minimech. Rozdíl mezi ideálním načasováním a okamžitou investicí je totiž překvapivě malý.
Ne každý investor má ale dostatek disciplíny nebo psychické odolnosti, aby dokázal investovat celý obnos najednou a ustát případný pokles o 30 % až 50 % hned po nákupu. V takovém případě není špatnou strategií rozložit investici na více částí a investovat postupně, například každý měsíc. Tento přístup, známý jako DCA (Dollar Cost Averaging), pomáhá zmírnit emoční tlak a snižuje negativní dopad, pokud trh krátce po investici klesne.
To nejhorší, co může investor udělat, ale není špatně načasovat trh. Největší chybou je neinvestovat vůbec a čekat na dokonalý moment, který nikdy nepřijde.
Poznámka autora
Studie nezohledňuje poplatky spojené s nákupem akcií. Ačkoliv jsou dnes u brokerů jako XTB nebo DEGIRO minimální nebo dokonce nulové, je vždy dobré dát si pozor na skryté poplatky. Pokud bychom je do výpočtů zahrnuli, největší dopad by to mělo především na strategii Marcela Měsíčního, tedy na investování po menších částkách, kdy by vyšší frekvence obchodů mohla výsledky mírně zhoršit.
Hotovost, kterou Čeněk Čekající ponechával mimo trh, byla v simulaci úročena podle výkonnosti amerických 1 měsíčních pokladničních poukázek (dluhopis) v daném období. Pro představu, jejich dlouhodobá průměrná výkonnost činí přibližně 1,21 % ročně, což je výrazně méně než výnosy dosažené investováním do akciového trhu.
Další podobné studie
Podobných studií existuje nespočet, ale právě tato mi přišla velmi praktická, názorná a poučná. Nejenže ukazuje dlouhodobé výsledky různých investičních strategií, ale zároveň reflektuje skutečné dilema investorů – kdy investovat větší obnos.
Pokud bych měl zmínit ještě další zajímavé studie a výzkumy, které se věnují podobnému tématu, pak by to byla například „How To Perfectly Time The Market“ – originální anglická verze pochází od autorů z webu personalfinanceclub.com. Lehce upravená verze v češtině je pak k nalezení na webu investiční platformy Portu.
