Jak obstojí strategie DCA vs. Lump Sum investiční strategie v praxi? Je lepší investovat celou dostupnou hotovost okamžitě, tedy provést jednorázovou investici, nebo je lepší hotovost rozdělit na menší části a investovat postupně? Na to se podíváme v tomto článku!
DCA vs. Lump Sum
Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Často kladené otázky ohledně investování
V diskuzích na sociálních sítích, investičních fórech, ale také v komentářích u odborných článků ohledně investování se velmi často objevují a opakují dvě zásadní otázky:
- Tou první je otázka: Kdy investovat? Je právě teď vhodná chvíle na investici? Mám investovat hned teď, když trhy rostou? A nejsou trhy už moc vysoko? Této otázce jsme se již věnovali v článku o časování trhu. Pokud jste ho ještě nečetli, doporučuji si ho projít – pomůže vám lépe pochopit souvislosti, než se pustíte do dalšího čtení.
- Druhá častá otázka zní: je lepší investovat celou hotovost najednou, nebo ji raději rozdělit na menší částky a investovat postupně? Tato otázka se týká volby strategie pro investování nových peněz.
Součástí takové úvahy bývá často i podotázka, zda by nebylo lepší si ponechat nějakou část peněz stranou, počkat na pokles a až následně nakoupit, když cena klesne.
V tomto článku se podíváme na to, zda je výhodnější investovat celou hotovost najednou (tzv. Lump Sum Investing – LSI), nebo ji rozdělit a investovat postupně (tzv. Dollar Cost Averaging – DCA).
Ve předchozím díle jsme se zaměřili na to, zda se vyplatí čekat s částí hotovosti na propady a nakupovat až ve chvíli, kdy trh klesne – tedy uplatňovat strategii “Buy the DIP”.
Těžká investiční rozhodnutí
Investiční rozhodnutí jsou často ovlivněna emocemi, přesvědčeními, kognitivními zkresleními (angl. bias), ale i nejistotou ohledně budoucího vývoje. Není tedy překvapením, že vznikly různé strategie, jak investovat větší obnos peněz.
Nejistota při investování není nutně špatná věc. Kdybychom měli při investování pocit jistoty, neočekávali bychom, že z vlastnictví rizikových aktiv, např. akcií, získáme významně kladnou rizikovou prémii. Jinak řečeno, že získáme větší výnos, než kdybychom drželi hotovost. Pro dlouhodobé investory by akcie měly přinášet pozitivní očekávané výnosy.
Koncept Buy and Hold, tedy strategie držení investic a těžení z dlouhodobého růstu trhů, je pro většinu investorů snadno pochopitelný. Složitější je však realizace tohoto konceptu a jeho samotné provedení. Zdá se, že vtíravá nejistota, která je s investováním na akciovém trhu spojena, je obzvláště výrazná, pokud jde o investování „nových peněz“.
Novými penězi může být neočekávaný výnos z prodeje nemovitosti nebo firmy, dědictví, roční bonus, nebo výhra v loterii. Ať už je zdrojem nových peněz cokoli, přechod z hotovosti do akcií (nebo jiných cenných papírů) může být pro některé jedince nervy drásající zkušenost. Při investování nové sumy peněz, zvláště většího obnosu, nemusí pomoci ani vědomí, že dlouhodobé očekávané výnosy jsou pozitivní.
Mezi nejčastější strategie pro investování větší částky patří Lump Sum Investing (LSI) a Dollar Cost Averaging (DCA).
Co je to LSI? (Lump Sum Investing)
První a zároveň nejjednodušší strategií, kterou můžete aplikovat, je tzv. Lump Sum Investing (zkráceně LSI). Při volbě této strategie jednoduše zavřete oči (pouze obrazně řečeno, neberte mne, prosím, doslova) a veškeré peníze určené k zainvestování pošlete na trh ihned, jednorázově, bez ohledu na to, v jaké fázi se nyní trh nachází, nebo o jak velkou hotovost jde.
Jde o jednorázovou investici, která se provede okamžitě, bez ohledu na jakékoli jiné faktory. Nezáleží na tom, zda trhy právě klesají, jak dlouho už klesají, nebo zda se naopak nacházejí na svých maximech. Prostě investujeme vše najednou.
Co je to DCA? (Dollar Cost Averaging)
Namísto okamžité jednorázové investice se můžete rozhodnout pro postupný vstup na trh během předem stanoveného intervalu. Tento postup se běžně označuje jako DCA.
DCA neboli Dollar Cost Averaging lze volně přeložit jako průměrování nákladů. Tato strategie spočívá v tom, že ihned dostupnou hotovost (to je klíčové!) rozdělíme na stejné části a ty pak pravidelně investujeme v předem určených intervalech – například každý měsíc nebo každých 14 dní – po stanovenou dobu.
Bez ohledu na vývoj cen při pravidelném investování pevné částky do aktiva s kolísající cenou nakoupíme více jednotek, když je cena nízká, a méně, když je cena vysoká. Díky tomu bývají průměrné náklady na jednu jednotku nižší než průměrná cena aktiva v daném období. Právě tento efekt má strategii Dollar Cost Averaging učinit atraktivní – motivuje investory k systematickému a pravidelnému investování, aniž by řešili aktuální pohyby trhu.
Tato strategie pomáhá odbourat strach z investování, protože krátkodobě dokáže zmírnit riziko ztráty. Je však dobré mít na paměti, že i když DCA snižuje rizika, nedokáže je úplně odstranit.
Dollar Cost Averaging jsme rozebírali i v tomto samostatném článku.
DCA v praxi
V následující tabulce najdete hypotetický příklad nákupu akcií během jednoho roku, kdy celkovou dostupnou hotovost 120 000 Kč investujeme postupně. Tabulka ukazuje, jak se při pravidelném investování mění počet nakoupených akcií v závislosti na kolísání jejich ceny.
| Měsíc | Cena akcie | Investovaná částka | Nakoupeno akcií |
|---|---|---|---|
| Leden | 250Kč | 10 000 Kč | 40 |
| Únor | 250Kč | 10 000 Kč | 40 |
| Březen | 220Kč | 10 000 Kč | 45.45 |
| Duben | 200Kč | 10 000 Kč | 50 |
| Květen | 180Kč | 10 000 Kč | 55.56 |
| Červen | 170Kč | 10 000 Kč | 58.82 |
| Července | 150Kč | 10 000 Kč | 66.67 |
| Srpen | 150Kč | 10 000 Kč | 66.67 |
| Září | 160Kč | 10 000 Kč | 62.5 |
| Říjen | 200Kč | 10 000 Kč | 50 |
| Listopad | 250Kč | 10 000 Kč | 40 |
| Prosinec | 280Kč | 10 000 Kč | 35.71 |
| ------------------------ | ------------------------ | ------------------------ | ------------------------- |
| Celkem: | 120 000 Kč | 611.38 | |
| Průměrná cena za 1 ks akcie: | 205.00Kč | ||
| Průměrná zaplacená cena za 1ks akcie: | 196.28Kč |
Jak je vidět v tabulce, při vyšší ceně akcií investor nakoupil méně kusů, zatímco při nižší ceně získal více akcií za stejnou částku. Podobný příklad najdete u většiny článků, které se zabývají strategií DCA a vychvalují její používání.
Mnoho webů a finančních poradců stále vyzdvihuje tuto pasivní investiční strategii a nadšeně tvrdí, že DCA přináší vyšší zhodnocení než jednorázová investice – jak si ale ukážeme, není to tak jednoduché. Na druhou stranu má DCA skutečně výhodu v tom, že pomáhá snížit volatilitu a zmírnit emoční tlak během propadů trhu, což si také podrobně rozebereme.
Některé články také tvrdí, že se tímto způsobem investor vyhne obtížnému nebo dokonce nemožnému úkolu snažit se zjistit přesně nejlepší dobu pro investování, tedy vyhne se pokusu o časování trhu. Opak je však pravdou. Metoda DCA je určitou formou časováním trhu!
Obvykle se výše prezentovaný výsledek aplikace strategie DCA porovnává s tím, jaký by byl výsledek jednorázové investice v případě klesajících či stagnujících tržních podmínek. V takovém případě se ukáže, že s DCA investoři nakonec získají více akcií než investor aplikující LSI strategii.
Zdá se intuitivní, že průměrování dolarových nákladů povede k lepšímu průměrnému výsledku. Nakupujete více akcií, když ceny klesají, a méně, když rostou. A co víc, vyhnete se potenciální chybě načasování investice těsně před krachem. Jako obvykle se intuice a investiční rozhodnutí příliš neslučují. Proč?
Tento hypotetický scénář platí převážně v obdobích, kdy od prvního nákupu ceny spíše klesají. V praxi to však velmi často takto nefunguje.
Jak víme z předchozího článku o časování trhu, trhy převážně rostou. A právě kvůli této skutečnosti investujeme. Po většinu času se tedy jedná o opačný vývoj cen, než v hypotetickém příkladu výše.
Tip Rozbitého prasátka: Pokud během 12 měsíců investujete postupně pomocí strategie DCA, riskujete, že mezitím trh poroste, a vy tak přijdete o část zisků, které byste získali při okamžité jednorázové investici. Vzhledem k tomu, že trhy mají dlouhodobě spíše rostoucí tendenci, je tento scénář pravděpodobnější.
Pravidelné investování není DCA
Termín DCA se velmi často spojuje s investičními koncepty, jako je periodické, automatické, nebo pravidelné investování.
To je však mylné chápání toho, co DCA skutečně znamená a jak funguje. Právě proto jsem na začátku zdůraznil slova ihned dostupnou – DCA totiž vždy pracuje s částkou, kterou máme k dispozici hned na začátku investičního intervalu.
Pokud investujeme pravidelně, například každý měsíc, obvykle nemáme celou částku k dispozici najednou. Jak to funguje v praxi?
Typickým příkladem je zaměstnanec, který dostává mzdu jednou měsíčně. Jakmile zaměstnanec obdrží svou mzdu, část z ní každý měsíc odkládá na investice.
Zaměstnanec má každý měsíc k dispozici pouze aktuální mzdu, a pokud ji hned investuje, nejedná se o strategii DCA, ale o jednorázovou investici – tedy Lump Sum Investing (LSI). Jinými slovy, investuje vše, co může, ihned po výplatě. Není to tak, že by na začátku roku dostal celoroční výplatu a postupně z ní každý měsíc investoval jen část. A to je podstatný rozdíl.
Právě proto se pravidelné investování tak často vyzdvihuje. Jak si ukážeme níže při pohledu na studie srovnávající LSI a DCA, okamžité investování celé částky obvykle přináší vyšší výnos než postupné investování.
Vím, že ne každý je zaměstnanec a ne každý dostává pravidelnou měsíční výplatu. Přesto většina lidí, kteří investují pravidelně, vloží celou dostupnou částku hned, jakmile ji mají k dispozici. V praxi tedy využívají výhod Lump Sum Investing (LSI).
O Dollar Cost Averaging (DCA) by se dalo mluvit jen v případě, že byste dostupnou částku ze mzdy rozdělili a investovali ji během měsíce postupně – například každý týden nebo každých 14 dní, ať už z jakéhokoli důvodu. I v takovém případě by šlo pouze o průměrování v rámci jednoho měsíce, nikoli o DCA rozložené na celý rok.
Fakt, že zaměstnanec má někde stranou další peníze, například jako finanční rezervu, nehraje roli. Tyto prostředky mají jiný účel a nejsou určeny k investování.
DCA vs. Lump Sum
Konečně se dostáváme k tomu, proč tento článek vznikl. Pojďme se společně podívat na vybrané studie, které se zaměřují na porovnání obou strategií. Celkově si projdeme tři klíčové a velmi často citované studie. Zaměříme se na výhody a nevýhody, které mají strategie DCA vs. LSI. Podíváme se také na to, kdy se vyplatí sáhnout po jednorázové investici a kdy je naopak lepší rozdělit vklady do menších částí.
Dca vs. Lump Sum – Studie #1
První studie s názvem „Invest now or temporarily hold your cash?“ pochází od společnosti Vanguard a byla vydána v roce 2016. Navazuje na předchozí, velmi úspěšnou a často citovanou studii „Dollar-Cost Averaging just means taking risk later“ z roku 2012.
V této studii se autoři snaží porovnat výhody obou strategií, vyčíslit jejich náklady a dojít k jasnějšímu závěru. Na základě svého výzkumu pak formulují tři klíčové poznatky, které mohou pomoci při rozhodování, zda zvolit jednorázovou investici nebo postupné investování:
- Historie i teorie hrají ve prospěch okamžité investice (LSI) – Pokud investujete jednorázově hned, máte větší šanci na vyšší zisky než při postupném investování (DCA). Důvod? Trhy mají dlouhodobě rostoucí tendenci a čím dříve peníze investujete, tím déle mohou růst.
- Strategie DCA pomáhá zvládnout emoce – Postupné investování velké částky (DCA) může snížit riziko, protože rozkládá vstup na trh v čase. Díky tomu dokáže zmírnit dopad náhlého propadu. Historická data ale ukazují, že tato opatrnost má svou cenu – v průměru vede k nižším výnosům. Alespoň podle většiny simulací založených na různých tržních scénářích.
- DCA dočasně narušuje cílovou alokaci – Ať už investujete najednou (LSI) nebo postupně (DCA), konečné složení portfolia bude stejné. Rozdíl je v tom, že při DCA část peněz zůstává dočasně v hotovosti, což může mít nežádoucí dopady na výkonnost portfolia během investičního období. Pokud se investor rozhodne pro postupné investování, odborníci doporučují, aby celý proces netrval déle než rok.
Pojďme se společně podívat na prezentované závěry detailněji.
Historie a teorie podporují okamžitou investici (LSI)
Na obrázku níže je porovnána historická výkonnost okamžité investice (LSI) a průměrování dolarových nákladů (DCA) na třech trzích: ve Spojených státech, Velké Británii a Austrálii.
V případě DCA strategie investujeme hotovost do vyváženého portfolia 60% akcií a 40% dluhopisů ve 12 stejných měsíčních splátkách.
Poměr případů, kdy LSI překonává DCA při složení portfolia 60% akcií a 40% dluhopisů, včetně průměrné hodnoty nadvýkonnosti.
Zdroj: Vanguard.com – Invest now or temporarily hold your cash?
Autoři analyzovali výnosy obou investičních strategií – jednorázové investice (LSI) a průměrování nákladů (DCA) – v klouzavých dvanáctiměsíčních obdobích pro jednotlivé země. Z obrázku vidíme, že na každém trhu vedla okamžitá investice (LSI) k vyšší hodnotě portfolia přibližně ve dvou třetinách případů.
Průměrně LSI překonala DCA o 2,39 procentního bodu v USA, o 2,03 procentního bodu ve Velké Británii a o 1,45 procentního bodu v Austrálii.
Tento výsledek nijak nepřekvapí – akcie i dluhopisy v minulosti přinášely vyšší výnosy než hotovost, což je odměna za vyšší riziko. Tím, že investoři vložili peníze najednou, mohli tohoto efektu využívat déle.
Studie se zaměřila také na různé investiční intervaly se stejným portfoliem 60/40. A co ukázala data? Čím delší investiční období, tím častěji LSI dosahovala lepších výsledků. Například v USA překonala jednorázová investice DCA v 64 % případů u 6měsíčního intervalu, zatímco u 36měsíčního intervalu to bylo už 92 %.
A co kdybychom srovnávali čistě akcie nebo čistě dluhopisy? Žádné velké překvapení – LSI měla navrch i v tomto případě, bez ohledu na poměr mezi akciemi a dluhopisy. Výsledky tak potvrzují dlouhodobě vyšší výnosy těchto aktiv oproti hotovosti.
DCA Strategie poskytuje určitou ochranu proti emocím
Pokud zvolíte DCA strategii, pravděpodobně vás více než průměrné výnosy zajímají nejhorší možné scénáře. Pro investory, kteří mají k dispozici větší hotovost k investování, je sázka vysoká – a s ní i emocionální dopad rozhodnutí.
Strach z okamžité ztráty hodnoty může být silný, ale postupné investování po částech může tento tlak zmírnit. Každá nová investovaná částka pomáhá postupně překonat obavy a zároveň chrání proti prudkým poklesům portfolia.
Do jaké míry DCA skutečně chrání před poklesy – a jak vysoká je cena této ochrany v podobě nižších dlouhodobých výnosů?
Autoři seřadili klouzavé dvanáctiměsíční výnosy vyvážených portfolií od nejvyšších po nejnižší a rozdělili je do decilů. Poté autoři vypočítali průměrné výnosy okamžitých a průběžných investičních strategií v každém decilu. Následující obrázek zobrazuje rozdíly ve výnosnosti obou strategií na jednotlivých trzích.
Například v nejhorším decilu výkonnosti portfolia v každé zemi okamžitá investice zaostávala oproti strategii DCA ve dvanáctiměsíčním intervalu v průměru o 8,3 % ve Spojených státech, o 7,7 % ve Velké Británii a o 7,8 % v Austrálii.
V decilech 1 a 2 (a 3 pro Spojené státy a Austrálii) lze vyšší výnosy z průměrování dolarových nákladů považovat za výnos z ochrany proti poklesu.
V ostatních případech lze nižší výnosy strategie DCA vnímat jako „cenu“ za ochranu proti prudkým propadům. Tento kompromis může být rozumný, pokud DCA pomůže investorovi zvládnout emoce a předejít unáhleným rozhodnutím – například úplnému zastavení investování nebo, v horším případě, předčasnému prodeji se ztrátou.
Klíčové je držet se zvolené strategie systematicky, nikoli ji přizpůsobovat momentálnímu vývoji trhu. Právě důslednost drží emoce na uzdě a zajišťuje, že vaše peníze zůstanou investované, ať už trh udělá cokoli.
Pokud by investor v těžkých tržních obdobích strategii opustil nebo ji přerušil, mohl by tím své portfolio poškodit ještě více, než kdyby se trhu držel navzdory propadům.
DCA strategie dočasně mění cílovou alokaci
Ať už se rozhodnete pro DCA nebo LSI, vaše prostředky nakonec skončí ve stejné cílové alokaci aktiv. Klíčové však je, jak se na hotovost a stávající portfolio díváte v kontextu celé strategie.
Strategie DCA dočasně snižuje podíl rizikových aktiv ve prospěch hotovosti, což si investoři často neuvědomují. Tento efekt lze snadno přehlédnout, ale může mít výrazný dopad.
Představte si například portfolio s alokací 60 % akcie / 40 % dluhopisy. Pokud k němu náhle přidáte hotovost ve stejné výši, struktura portfolia se okamžitě změní na 30 % akcie / 20 % dluhopisy / 50 % hotovost, pokud investici neprovedete najednou.
Pokud byste hotovost investovali postupně během jednoho roku, například ve čtvrtletních dávkách po 25 %, viděli byste, jak se naše riziková expozice mění a po většinu období se odchyluje od původní cílové alokace. Toto postupné snižování rizika je hlavním důvodem, proč DCA v průměru zaostává za LSI. No obrázku je pak změna alokace portfolia při provádění DCA znázorněna.
Tato úvaha nabývá na významu jak při delším investičním intervalu, tak při větším zůstatku hotovosti v poměru k velikosti portfolia, protože portfolio se bude od zamýšlené alokace aktiv odchylovat po delší dobu a s větším rozsahem. Ačkoli v tomto modelovém příkladě nejsou zohledněny tržní výkyvy, závěry by zůstaly podobné, i kdyby zohledněné byly.
A protože hrozí, že investor, který podléhá emocím, sice začne investovat, ale z různých důvodů nakonec hotovost nikdy plně nezainvestuje, může zůstat u příliš opatrné alokace déle, než je zdrávo – nebo dokonce navždy. Portfolio s vyšším podílem hotovosti a nižším rizikem pak často znamená i nižší dlouhodobé výnosy.
DCA vs. Lump Sum Studie #2
Italská studie „Dollar Cost Averaging vs. Lump Sum: Evidence from investing simulations on real data“ z roku 2014 se zaměřuje na srovnání dvou investičních strategií: pravidelného investování (DCA) a jednorázové investice (LSI). Analýza byla provedena na vzorku třiceti podílových fondů z USA, které jsou dostupné v Itálii a spravují je významné finanční instituce, jako například JP Morgan, Goldman Sachs, BlackRock nebo Templeton.
Studie zahrnovala různé typy fondů – akciové, dluhopisové, fondy peněžního trhu i smíšené fondy. Pro rozšíření srovnání autoři navíc analyzovali výkonnost obou strategií i na třiceti vybraných akciích italských společností. Přestože investování většího kapitálu do jediné akcie není považováno za efektivní ani bezpečné, tato část byla do studie zahrnuta pro doplnění celkového obrazu.
Výzkum pokrýval desetileté období od ledna 2003 do prosince 2012, během něhož bylo provedeno celkem 7 140 porovnání. Testovaly se různé investiční intervaly – od jednoho měsíce (nákup na začátku měsíce a vyhodnocení portfolia na začátku následujícího měsíce) až po 120 měsíců. U strategie DCA byla investice rozdělena do 119 období, přičemž ve 120. měsíci proběhlo finální vyhodnocení portfolia.
Autoři zjistili, že obě strategie – jak pravidelné investování (DCA), tak jednorázová investice (LSI) – vedly v průměru ke zvýšení hodnoty portfolia oproti investovanému kapitálu. Nicméně strategie LSI vykazovala vyšší směrodatnou odchylku, což znamená větší volatilitu. To naznačuje, že DCA může být vhodnější volbou pro investory s vyšší averzí k riziku. Autoři ale zároveň upozorňují, že pokud je někdo příliš citlivý na riziko, může být otázkou, zda by měl vůbec investovat do plně akciového portfolia.
Dále byla u každého fondu i individuální akcie spočítána četnost, s jakou strategie DCA překonala strategii LSI. Výsledky ukazují, že DCA bylo úspěšnější než LSI pouze ve 35,97 % případů u fondů a ve 53,38 % případů u individuálních akcií. Lepší výkonnost DCA u individuálních akcií lze pravděpodobně přičíst tomu, že italský akciový trh měl ve sledovaném období slabší růst než globální fondy.
Zdroj: Dollar Cost Averaging vs. Lump Sum: Evidence from investing simulations on real data – Ugo Merlone, Denis Pilotto (2014)
Výsledky fondů potvrzují, že strategie LSI měla přibližně 64% převahu nad strategií DCA, což odpovídá zjištěním z předchozí studie. Jinými slovy, v tomto sledovaném období byla jednorázová investice (LSI) ve většině případů výnosnější než pravidelné investování (DCA).
DCA vs. Lump Sum Studie #3
Poslední studie, kterou zmíním, nese název „Dollar Cost Averaging vs. Lump Sum Investing“ a pochází z dílny společnosti PWL Capital z roku 2020. Autorem je můj oblíbený youtuber a (f)influencer Benjamin Felix. Ben vede velmi známý a oblíbený finanční podcast Rational Reminder, ale má také osobní youtube kanál, který rozhodně doporučuji.
Studie byla aplikována na šesti světových trzích reprezentovaných vybraným akciovým indexem majíc co nejdelší dostupná historická data (viz. tabulka).
Pro srovnání strategií DCA a LSI byla použita klouzavá desetiletá investiční období s měsíčními rozestupy. To znamená, že investiční strategie byly testovány vždy na desetiletém období, počínaje prvním dostupným měsícem, a poté se začátek analýzy posouval o jeden měsíc dopředu.
Většina datových řad ve zkoumaném vzorku zahrnovala 485 těchto desetiletých období. U kanadských dat bylo k dispozici 652 období a pro Spojené státy dokonce 1 013 období. Strategie DCA byla simulována jako investování pevné částky rozložené do 12 stejných měsíčních splátek, zatímco strategie LSI počítala s jednorázovou investicí celé sumy na začátku období.
Aby byla analýza co nejférovější, byla neinvestovaná hotovost u DCA po dobu čekání na investici úročena sazbou měsíčních státních pokladničních poukázek USA. Všechny výpočty byly provedeny v amerických dolarech.
V rámci studie byly analyzovány následující aspekty:
- Srovnání průměrné výkonnosti LSI a DCA po 10 letech na různých trzích s cílem zjistit, která strategie přináší lepší konečné výsledky.
- Analýza nejhorších scénářů pro LSI, tedy situací s nejextrémnějšími poklesy, aby se zjistilo, zda DCA dokáže v těchto obdobích poskytnout lepší ochranu před ztrátami.
- Porovnání DCA a LSI během medvědích trhů, tedy v obdobích dlouhodobého poklesu cen akcií.
- Srovnání DCA a LSI v době vysokých cen akcií, kdy se zkoumalo, jak se obě strategie chovají v prostředí předraženého trhu.
Průměrná výkonnost DCA vs. Lump Sum (LSI)
Data z následující tabulky ukazují, že ve většině trhů a v průměru napříč trhy strategie LSI v desetiletých obdobích překonává DCA přibližně ve dvou třetinách případů. Výjimkou je Japonsko, což souvisí s jeho specifickým vývojem akciového trhu po roce 1990. Celkově LSI vede k vyšší konečné hodnotě portfolia než DCA, což potvrzují i dřívější studie.
Aby bylo možné kvantifikovat, do jaké míry má LSI tendenci překonávat DCA, byl vyčíslen desetiletý anualizovaný rozdíl výkonnosti pro celý sledovaný vzorek. V průměru zaostává DCA o 0,38% anualizovaně za deset let v historických údajích. To by již nemělo být překvapením, vzhledem k tomu, že DCA odkládá v čase expozici vůči akciím s vyššími očekávanými výnosy.
Srovnání průměrných výsledků je sice zajímavé, ale nic nevypovídá o rozptylu výsledků. I když je strategie DCA v průměru horší, pokud jde o očekávané průměrné výsledky, je možné, že poskytuje určitou ochranu při poklesu. Abychom to mohli posoudit, byl vypočítán rozdíl v anualizovaných výnosech pro DCA vs. Lump Sum (LSI) za desetiletá období a údaje byly rozděleny do percentilů. Desátý percentil je dolních 10% nejhorších výsledků, padesátý percentil je medián a devadesátý percentil je horních 10% nejlepších výsledků.
Z tabulky je patrné, že strategie LSI v průměru výrazně překonává DCA. V nejlepších 10 % případů (90. percentil) dosáhla LSI vyšších zisků oproti DCA, než kolik naopak ztratila v nejhorších 10 % případů.
Medián výsledků je kladný a rozložení výkonnosti je negativně zkreslené, což znamená, že většina výsledků LSI je lepší než DCA, přičemž extrémně špatné scénáře jsou méně časté. Tento výsledek není překvapivý, protože akcie historicky nabízejí kladnou rizikovou prémii oproti hotovosti či pokladničním poukázkám. DCA tím, že rozkládá investice v čase, odkládá expozici vůči akciovému trhu, což vede k nižším očekávaným výnosům.
Hodnocení LSI v nejextrémnějších případech
Pro mnoho investorů nejsou průměrné historické výsledky příliš vypovídající. Každá doba se zdá být jedinečná, a když investoři čelí nejistotě, přirozeně se snaží minimalizovat riziko ztráty při jednorázovém investování velké částky.
Aby autoři studie lépe ukázali, jak si LSI vede v extrémních případech, seřadili jeho výsledky od nejhorších po nejlepší. Poté porovnali, jak se ve stejných obdobích dařilo strategii DCA, konkrétně ve chvílích, kdy LSI dosahovalo nejhorších 10 % historických výsledků.
Jinými slovy, pokud bychom věděli, že následujících deset let bude jedním z nejhorších období pro jednorázovou investici, mohli bychom očekávat, že strategie DCA zajistí lepší výsledek?
Zajímavé je, že přestože by se dalo předpokládat, že DCA v těchto situacích LSI překoná, realita je jiná. Data ukazují, že ani v nejhorších fázích trhu DCA nedokáže systematicky přinést lepší výsledky než LSI.
Na polovině trhů LSI většinou stále překonává DCA, i když LSI dosáhl nejhorších historických výsledků. To platí i pro vážený průměr všech trhů ve vzorku.
I když je počet pozitivních a negativních výsledků přibližně vyrovnaný, nejhorší výsledky mají větší dopad než ty nejlepší, což vede k celkově zápornému rozdílu v anualizovaných desetiletých výnosech.
Prezentované výsledky sice neukazují tak silnou převahu LSI jako celková datová řada, ale je důležité si uvědomit, že tento vzorek byl záměrně vybrán tak, aby zahrnoval období s nejhoršími výsledky pro LSI. I za těchto nepříznivých podmínek však DCA nenabízí vyšší než 50% šanci na lepší výsledek, což znamená, že ani výhodné načasování DCA nezaručuje výrazně lepší výkonnost oproti LSI v nevhodném období.
Protože nelze dopředu určit, která období budou pro LSI nejméně příznivá, autoři se v dalším kroku zaměřili na dva běžně používané ukazatele, které mohou pomoci odhadnout budoucí investiční výnosy.
Porovnání DCA vs. Lump Sum (LSI) během medvědích trhů
Intuitivně by se mohlo zdát, že DCA vynikne právě v období medvědích trhů, tedy když trh klesne o 20 % nebo více. Akciové trhy jsou totiž volatilní a mají tendenci zůstávat nestabilní po určitou dobu. Postupné investování v průběhu 12 měsíců během takového poklesu se proto zdá jako rozumná strategie ke zmírnění rizika a zlepšení konečného výsledku.
Důležité je, že studie předpokládá situaci, kdy už k poklesu o 20 % došlo a investor se teprve rozhoduje, zda vloží peníze najednou (LSI – lump sum investing), nebo postupně (DCA). Medvědí trh byl v tomto výzkumu definován jako pokles trhu o 20 % nebo více oproti předchozímu maximu. Testovaný scénář pak předpokládá, že investování začne v měsíci následujícím po tomto propadu.
A jak to dopadlo? Výsledky opět ukázaly, že ve většině zemí LSI překonává DCA i během medvědích trhů. Výjimku tvoří Spojené státy, kde byl výsledek silně ovlivněn extrémní volatilitou a opakovanými propady během 30. let 20. století.
Strategie LSI v průměru překonává DCA na 10 letech anualizovaně o 0,25%, pokud investiční období začíná měsícem následujícím po poklesu o 20% nebo více.
V souladu se zkušenostmi z předchozích zkoumání také vidíme, že v 90. percentilu výsledků bylo historicky možné z LSI získat více než v 10. percentilu ztratit. Strategie DCA nenabízí ochranu před špatnými výsledky, aniž by nás zároveň nevystavila většímu riziku, že přijdeme o dobré výsledky.
Je důležité si uvědomit, že investiční období v této analýze začíná po poklesu trhu o 20 %. V některých případech trh po tomto propadu klesá dál, zatímco jindy dochází k odrazu a růstu cen.
Z prezentovaných dat vyplývá, že odraz ode dna má v průměru větší dopad než další poklesy. To znamená, že i v obdobích medvědího trhu strategie LSI obvykle dosahuje lepších výsledků než DCA. Důvodem je, že LSI umožňuje okamžitě nakoupit aktiva za nižší ceny a plně se podílet na následném růstu trhu, zatímco DCA tento efekt rozkládá v čase a omezuje tak potenciální zisky.
Porovnání DCA vs. Lump Sum (LSI) v době, kdy jsou ceny akcií vysoké
Nejistotu u investorů nevyvolává jen pokles trhu, ale i vysoké ceny. Mnozí se obávají, že pokud investují na vrcholu, mohou následně čelit výraznému propadu.
V poslední části studie proto autoři zkoumali, jak tržní ocenění ovlivňuje výkon strategií DCA (Dollar-Cost Averaging) a LSI (lump sum investing). Pro tento účel použili Shillerův ukazatel CAPE, který pomáhá určit, zda je trh levný, nebo drahý.
Kvůli dostupnosti dat se analýza zaměřila pouze na americký akciový trh. Výsledky ukázaly, zda má smysl čekat na lepší příležitost k investování, nebo zda je lepší vložit peníze najednou bez ohledu na aktuální tržní ocenění.
Vysoké ceny akcií byly v této studii definovány na základě Shillerova CAPE indexu, přičemž za drahé trhy byla považována období, kdy byl CAPE v 95. percentilu všech historických měsíčních hodnot (únor 1872 – květen 2020).
Při porovnání strategií LSI a DCA během těchto drahých trhů vyšlo, že LSI překonalo DCA v 54,24 % případů. Tento výsledek by mohl být na první pohled znepokojivý, protože naznačuje, že v obdobích vysokých cen není převaha LSI tak výrazná. Nicméně toto pozorování je silně zkreslené, protože investoři v daném okamžiku neznají budoucí hodnoty CAPE indexu – mají k dispozici pouze historická data, na jejichž základě se rozhodují.
Proto autoři provedli upravený test, ve kterém porovnávali hodnoty CAPE pouze s údaji dostupnými do daného okamžiku. Například v lednu 1926 byla hodnota CAPE srovnávána pouze s daty od února 1872 do ledna 1926, nikoliv s celým obdobím až do roku 2020. Po této úpravě LSI překonalo DCA v 63,70 % případů, což odpovídá původnímu trendu dominance LSI nad DCA.
Tato analýza připomíná, že i když se akcie mohou v daný moment zdát drahé, neznamená to, že nemohou být ještě dražší. Trhy se mohou dál vyvíjet nepředvídatelným směrem a čekání na „lepší“ vstupní moment nemusí vždy přinést výhodu.
Je sice dobře známo, že vysoké ocenění akcií často znamená nižší budoucí výnosy, ale historická data ukazují, že používání tržního ocenění jako signálu pro rozhodnutí mezi LSI a DCA obvykle nevedlo k lepším výsledkům. Jinými slovy, snaha načasovat trh na základě ocenění spíše škodila, než pomáhala.
DCA vs. Lump Sum Studie #4
Pokud jste četli naší případovou studii ohledně časování trhu, tak v ní se také pracovalo s jednorázovou investicí (LSI) a průměrováním dolarových nákladů (DCA).
Studie znovu potvrzuje, že i při nejhorším možném načasování jednorázové investice, kdy je kapitál vložen na lokálních ročních maximech, není výsledek výrazně horší než při použití strategie DCA. Jinými slovy, i když by investor měl extrémně špatné načasování a investoval by vždy v nejméně vhodný okamžik, jeho dlouhodobá výkonnost by nebyla o mnoho horší než při postupném investování.
Navíc se ukazuje, že jednorázová investice provedená na začátku roku byla ve většině sledovaných období výhodnější než postupné rozkládání investice na měsíční vklady během jednoho roku. Všechna tato zjištění opět odpovídají závěrům dřívějších studií, které potvrzují, že LSI má dlouhodobě vyšší pravděpodobnost dosažení lepších výnosů než DCA díky okamžité expozici akciovému trhu, který historicky nabízí vyšší očekávané výnosy.
Hodnocení DCA vs. Lump Sum (LSI)
Určit, jak nejlépe načasovat investici většího objemu peněz, může být náročný úkol. Z dostupných dat však vyplývá, že jednorázová investice (LSI) historicky přinášela lepší výnosy než držení hotovosti a postupné investování (DCA).
Jestliže akciové a dluhopisové trhy budou nadále nabízet vyšší rizikovou prémii než hotovost nebo státní dluhopisy, lze podobný výsledek očekávat i v budoucnu.
Psychologická stránka investování však hraje klíčovou roli. Z behaviorálního pohledu víme, že lidé vnímají ztrátu bolestivěji než zisk. Sledovat pokles hodnoty investice po jejím nákupu je často psychicky náročnější, než vůbec neinvestovat a jen přihlížet růstu trhu – přestože ekonomický dopad je stejný.
Strategie DCA tak může sloužit jako psychologická berlička, která zmírňuje strach ze špatného načasování investice. Pokud někomu pomáhá investovat pravidelně a bez stresu, může být DCA smysluplným řešením. Klíčové ale je, aby byl tento přístup disciplinovaný – tedy aby byla jednorázová částka plně investována do jednoho roku. To zajistí, že hotovost neleží ladem příliš dlouho a zároveň se sníží psychický tlak spojený s větší investicí.
Pokud je však obava ze ztráty tak velká, že DCA slouží jen jako způsob, jak se vyhnout nepříjemným emocím, možná je vhodnější přehodnotit celkovou alokaci portfolia. Místo rozhodování mezi DCA a LSI by měl investor zvážit, zda není lepší snížit rizikovost svého portfolia. Například investovat hotovost okamžitě do stabilnějších aktiv a do volatilnějších akcií vstupovat postupně přes DCA.
Je také důležité si uvědomit, že prostředí, ve kterém DCA nejlépe funguje – tedy klesající trh – je zároveň nejvíce stresující pro investory, kteří se této strategie drží. Když trhy padají, může být pro DCA investora těžké strategii udržet, což může vést k tomu, že investice nakonec vůbec neprovede. A statisticky je horší neinvestovat vůbec než investovat postupně.
Dalším faktorem jsou transakční náklady. Studie, které potvrzují převahu LSI nad DCA, často ignorují poplatky za obchodování. Ve chvíli, kdy broker účtuje poplatky za každý obchod, může být DCA kvůli vyšší frekvenci transakcí dražší.
Často se říká, že DCA je „jednoduchý způsob, jak budovat bohatství“. Ano, pomáhá pravidelně investovat, ale není to automaticky nejlepší způsob, jak dosáhnout optimálních výnosů. To neznamená, že by se DCA strategie neměla nikdy používat, ale pokud ji investor vnímá jako nutnost kvůli strachu ze ztráty, možná by měl raději přehodnotit své portfolio, než se rozhodnout pro tuto strategii.
10 důvodů, proč (ne)použít strategii DCA nebo LSI
- LSI přináší vyšší výnosy. Statisticky je výhodnější investovat jednorázově (Lump Sum Investing – LSI). Tímto způsobem maximalizujete výnosy a neřešíte načasování trhu.
- DCA pomáhá zvládat emoce. Strategie Dollar-Cost Averaging (DCA) může být vhodná pro investory, kteří mají vyšší averzi k riziku. Postupné investování pomáhá eliminovat emocionální rozhodování.
- DCA snižuje volatilitu. Rozložením investic v čase může strategie DCA snížit krátkodobé výkyvy portfolia.
- DCA dočasně mění alokaci portfolia. Při použití DCA držíte část kapitálu mimo trh, což může vést k dočasně konzervativnější alokaci a nižším výnosům.
- Délka DCA strategie by neměla přesáhnout 12 měsíců. Při investičním horizontu přesahujícím 12 měsíců je strategie LSI výkonnější než DCA.
- Pravidelné investování není DCA. Mnoho investorů zaměňuje pravidelné investování (např. měsíční nákupy) s DCA. Skutečné DCA znamená rozložení jednorázově dostupné částky v čase, ne dlouhodobé pravidelné investování!
- LSI funguje i na vrcholu trhu. I když jsou trhy na maximech, LSI stále vychází statisticky lépe. Čekání na pokles nebo volba DCA kvůli obavám z vysokých cen není racionální důvod k odkládání investice.
- Období, kdy strategie DCA přináší nejlepší výsledky – tedy během poklesů trhu – bývá zároveň pro investory psychicky nejnáročnější na dodržení investičního plánu.
- Ani v bear marketu DCA příliš nepomáhá. I když trh klesá, výsledky strategie DCA nejsou výrazně lepší. Výhodu má pouze tehdy, pokud se pokles protáhne na delší období.
- Pokud máte obavy z poklesu trhu, zamyslete se nad svou alokací aktiv.
Pokud váháte mezi DCA a LSI kvůli strachu z propadu trhu, možná máte příliš rizikové portfolio. Vhodnější by bylo upravit celkovou alokaci aktiv podle své tolerance k riziku.
Na závěr řeknu, že v konečném důsledku nezáleží ani tak na tom, zda zvolíte strategii DCA nebo LSI. Hlavní je, že investujete!
V dalším dílu této minisérie se zaměříme na (ne)efektivitu nakupování při poklesech – tedy odkládání hotovosti stranou a její následné investování při propadech trhu. Jak si podle vás povede strategie Buy the Dip při testování na historických datech? Obstojí, nebo selže? Mrkněte na náš další článek!
Máte otázku? Na vaše dotazy pravidelně odpovídáme při livestreamech na platformě herohero!
Pokračujte ve čtení!
