V
posledních letech se kryptoměny staly populárním tématem nejen mezi investory, ale i v širší veřejnosti. Jsou často vnímány jako revoluční technologie, která může změnit způsob, jakým pracujeme s financemi, a jako zajímavá investice. Co to ale kryptoměny jsou a proč vzbuzují tolik pozornosti? Měli byste do nich investovat, a pokud ano, jak to udělat co nejbezpečněji?
Autorem článku je Jan Kremser ze spolku Econet.
Kryptoměny
Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Co jsou kryptoměny?
Kryptoměny jsou digitální měny, které využívají kryptografii neboli šifrování k zabezpečení transakcí a řízení tvorby nových jednotek. Na rozdíl od tradičních měn nejsou řízeny žádnou centrální bankou nebo vládou. Nejznámější kryptoměnou je Bitcoin, ale existují tisíce dalších, například Ethereum, Litecoin nebo Cardano.
Bitcoin, Ethereum a jejich dominance
Bitcoin (BTC) byl vytvořen ke konci roku 2008 anonymní osobou nebo skupinou osob pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Hlavním cílem bylo vytvořit decentralizovanou digitální měnu, která by umožnila peer-to-peer transakce (tedy přímo mezi klienty bez potřeby prostředníka). Bitcoin je často označován za „digitální zlato“, hlavně kvůli jeho omezené zásobě 21 milionů bitcoinů.
Ethereum (ETH) je druhou největší kryptoměnou podle tržní kapitalizace a přineslo klíčovou inovaci – chytré kontrakty. Ethereum je také základem pro tzv. DeFi (decentralizované finance) a mnoho dalších aplikací.
I přestože dnes existuje již tisíce různých kryptoměn, Bitcoin stále zůstává nejdominantnější kryptoměnou s podílem na trhu, který se historicky pohybuje kolem 40–60 %. Ethereum je dlouhodobou dvojkou a jeho dominance se pohybuje mezi 8–20 %, v závislosti na tržních podmínkách a vývoji ekosystému.
Podíly na kryptoměnovém trhu byly podle dat z 14. dubna 2025 následující:
- Bitcoin: 63,53 %
- Ethereum: 7,41 %
- Stablecoin Tether (USDT): 5,47 %
- XRP: 4,71 %
- BNB: 3,17 %
- Veškerý zbývající krypto trh: 7,90 %
Blockchain a jeho fungování
Jednou z hlavních výhod kryptoměn je decentralizace. Tradiční finanční systémy spoléhají na centrální autority, jako jsou banky nebo vlády, zatímco kryptoměny využívají technologii blockchain – veřejnou účetní knihu, která zaznamenává všechny transakce a je zabezpečena kryptografií. Díky tomu je systém transparentní a odolný proti manipulaci.
Blockchain funguje jako řetězec bloků, kde každý blok obsahuje sadu transakcí. Tato technologie zajišťuje, že každá transakce je neměnná a validovaná sítí nezávislých uzlů. Blockchain může být využíván nejen pro kryptoměny, ale také pro široké spektrum dalších aplikací, například chytré kontrakty, logistiku nebo digitální identitu.
Jak si to představit?
Představte si blockchain jako obrovskou sdílenou excelovou tabulku, kde se evidují všechny transakce. Kdykoliv se transakce uskuteční, okamžitě se do účetní knihy zapíše a účastníci trhu tuto transakci potvrdí. Poté se excelovská buňka zamkne a na hodnoty lze pouze nahlížet.
Hashovací funkce a zabezpečení sítě
Každý blok v blockchainu obsahuje unikátní hash, což je výstup kryptografické funkce, která převádí vstupní data na jedinečný alfanumerický kód o 64 hexadecimálních znacích (znacích šestnáctkové soustavy). Ve výsledku může kód nabývat 16⁶⁴ možností. Tento algoritmus, používaný například Bitcoinem, zajišťuje bezpečnost a neměnnost transakcí – jakmile je blok přidán do řetězce, jakákoli zpětná úprava by vyžadovala přepočítání všech předešlých bloků, což je prakticky nemožné.
Těžba a ekonomika Bitcoinu
Bitcoin se získává procesem těžby (miningu). Těžaři používají výkonné počítače za účelem uhodnutí jedinečného hashe, čímž ověřují transakce a zabezpečují síť. Za tuto práci jsou odměňováni nově vytvořenými bitcoiny a transakčními poplatky. Tento mechanismus se nazývá Proof of Work (PoW) a vyžaduje značné množství elektrické energie.
Dnes se již typicky nejedná o jednotlivé počítače, které by v domácnostech těžily bitcoiny, ale o rozsáhlé bitcoinové farmy, kde firmy vlastní tisíce specializovaných přístrojů (ASIC minerů). Protože těžba je extrémně konkurenční, těžaři se sdružují do tzv. poolů, kde sdílejí výpočetní výkon a následně si dělí odměny.
Proof of Work vs. Proof of Stake
Zatímco Bitcoin spoléhá na náročnou těžbu pomocí Proof of Work, existují i kryptoměny, které využívají Proof of Stake (PoS). V tomto modelu nejsou potřeba těžaři, kteří by spotřebovávali elektrickou energii, ale validátoři, kteří vkládají do zástavy své tokeny, aby potvrdili transakce.
Obecně platí:
- Čím vyšší a delší zástava, tím vyšší šance na výběr validátora a vyšší odměna.
- Čím větší hodnota zástavy, tím vyšší motivace validovat transakce čestně.
Tento model je energeticky úspornější, však zato méně bezpečný, čímž postrádá jednu z hlavních vlastností blockchainu. Proof of Stake používají například Ethereum 2.0, Cardano nebo Solana.
Halving a inflace Bitcoinu
Bitcoin má pevně daný maximální počet mincí – 21 milionů. Nové bitcoiny se dostávají do oběhu prostřednictvím těžby, ale každé čtyři roky dochází k tzv. halvingu, kdy se odměna za vytěžený blok sníží na polovinu.
Vývoj odměny za těžbu Bitcoinu:
- 2009: 50 BTC / blok
- 2012: 25 BTC / blok
- 2016: 12,5 BTC / blok
- 2020: 6,25 BTC / blok
- 2024: 3,125 BTC / blok
- 2028: 1,5625 BTC / blok
V roce 2140 bude vytěžen poslední bitcoin, čímž množství nově vzniklých mincí klesne prakticky na nulu. Díky tomuto omezenému množství je Bitcoin často označován jako „digitální zlato“.
Na druhou stranu, většina kryptoměn, zejména spekulativní kryptoměny, mají zásobu neomezenou.
Investice do kryptoměn – Strategie a rizika
Investování do digitálních aktiv je populární, ale vysoce rizikové. Ceny kryptoměn jsou velmi volatilní a mohou se výrazně měnit během krátké doby. Investoři často využívají strategie jako HODL (dlouhodobé držení), trading (krátkodobé spekulace) nebo staking (pasivní příjem přes PoS protokol).
Historicky tržní kapitalizace kryptoměn roste a dosahuje nových maxim. Tento růst je však spojen s mnoha riziky. Ve srovnání s jinými třídami aktiv navíc musíme být velmi obezřetní při projekci budoucích scénářů na základě velmi krátké historie.
Rizika spojená s investicemi do kryptoměn
Pojďme se podívat na hlavní rizika, se kterými je nutné počítat.
1. Extrémní volatilita
Ceny kryptoměn mohou během jediného dne kolísat o desítky procent. Například Bitcoin 2. března 2025 zaznamenal nárůst o 10 %, jen aby se následující den vrátil na původní hodnotu. Podobně se Cardano mezi 18. a 22. lednem 2022 propadlo o 33 %. Tyto extrémní výkyvy mohou být výhodné pro zkušené tradery, avšak pro dlouhodobé investory představují značnou míru nejistoty.
Na obrázku je zachycena volatilita Bitcoinu během období 16. února až 8. března 2025 na 2h grafu.
2. Regulační nejistota
Kryptoměny sice fungují v decentralizovaném prostředí, ale burzy, směnárny a další klíčové subjekty podléhají různým regulacím. Vlády a centrální banky tradičně preferují kontrolu nad měnovým systémem a mohou zavádět nová omezení.
3. Bezpečnostní hrozby a hackerské útoky
Historie kryptoměn je plná případů hackerských útoků na burzy, které vedly ke ztrátám v řádech stovek milionů dolarů. V roce 2014 byla napadena burza Mt. Gox, což investory připravilo o stovky tisíc bitcoinů. Podobný osud potkal i burzu FTX v roce 2022, kdy zmizela aktiva v hodnotě 400 milionů dolarů. Ačkoli se v některých případech podařilo část prostředků získat zpět, většina investorů utrpěla nenahraditelné ztráty.
4. Podvody a scam projekty
Kryptoměnový trh je náchylný k podvodům a pochybným projektům. Příkladem je kolaps ekosystému Terra v roce 2022, kdy během jediného dne došlo ke ztrátě 40 miliard dolarů. Investoři by proto měli být obezřetní a zaměřovat se na ověřené projekty.
5. Likvidita a manipulace trhu
Méně známé kryptoměny často trpí nízkou likviditou, což znamená, že velké obchody mohou způsobit dramatické cenové pohyby. Existují i případy tzv. pump and dump schémat, kdy skupiny investorů uměle nafouknou cenu aktiva, aby ho následně prodaly a nechaly ostatní investory ve ztrátě.
6. Omezená historická data
Bitcoin vznikl koncem roku 2008, větší “mainstreamovou” relevanci získal až koncem roku 2016, kdy jeho tržní kapitalizace dosáhla hodnoty 10 miliard USD. Jen pro srovnání, začátkem roku 2025 je tržní kapitalizace českého ČEZu více než dvojnásobná a to 26 miliard USD.
Jakékoliv simulace založené na historických datech jsou proto extrémně problematické, protože zachycují období kryptoměnové irelevance a postupné adopce. Zbývá tak fakticky jen 10 let dat, které mají navíc jen jediný trend – růst. Buďte tak velmi skeptičtí přijde-li na projekce opírající se o nedostatečná historická data.
Jak minimalizovat rizika?
Aby se investoři ochránili před těmito riziky, měli by:
- Diverzifikovat portfolio a nesázet vše na jednu kryptoměnu, resp. kryptoměnový trh.
- Využívat hardwarové peněženky místo ponechání prostředků na burze.
- Investovat pouze do projektů s transparentním týmem a solidním technologickým zázemím.
- Sledovat regulační změny a dlouhodobé trendy.
- Uvažovat o strategii DCA (Dollar-Cost Averaging), která snižuje riziko špatného načasování trhu.
Jak začít s kryptoměnami?
Kryptoměny nabízejí spoustu možností – od investování přes obchodování až po jejich aktivní využívání v decentralizovaných financích. Než se však pustíte do prvního nákupu, je klíčové pochopit základní principy, vybrat si bezpečné místo k obchodování a zajistit správné uchovávání aktiv.
Kde nakoupit kryptoměny – burzy, KYC/Non-KYC
Krypto aktiva lze nakoupit na různých burzách nebo směnárnách, jako jsou Binance, Coinbase, Kraken nebo české Coinmate či Simplecoin. Dále existují decentralizované burzy (DEX), například Hyperliquid nebo PancakeSwap, které umožňují obchodování bez prostředníků.
Kryptoměnové burzy a platformy lze rozdělit na KYC (Know Your Customer) a Non-KYC. KYC burzy, jako Binance nebo Coinbase, vyžadují ověření identity uživatele, což pomáhá v boji proti praní špinavých peněz a podvodům, ale snižuje anonymitu. Naopak Non-KYC platformy, jako některé DEXy nebo burzy s minimálními požadavky na registraci, umožňují obchodování bez ověřování, čímž zachovávají soukromí, ale mohou být rizikovější a mít omezené funkce.
Jak uchovávat kryptoměny – Peněženky
Bezpečné uchovávání tokenů je klíčové pro ochranu investic. Nejjednodušší, ale zároveň nejméně bezpečnou možností je ponechat kryptoměny na burze, která je však náchylná k hackům nebo regulacím. Bezpečnější variantou je hot wallet – softwarová peněženka připojená k internetu (např. MetaMask, Trust Wallet), která umožňuje snadný přístup k prostředkům, ale je i tak zranitelná vůči útokům. Nejvyšší úroveň zabezpečení nabízí cold wallet, tedy hardwarová peněženka (např. Trezor). Bez připojení k internetu v ní je možné bezpečně uchovávat svá digitální aktiva.
Stablecoiny: Bezpečný přístav v kryptosvětě?
Stablecoin je digitální aktivum, jehož hodnota je navázána na tradiční aktiva, jako jsou fiat měny. Nejznámější stablecoiny, USDT (Tether) a USDC (USD Coin), jsou kryté americkým dolarem a eliminují volatilitu běžnou u kryptoměn. Díky tomu slouží jako stabilní prostředek pro transakce a uchování hodnoty, kombinující výhody kryptoměn se stabilitou tradičních měn.
Bitcoinové ETF
Burzovně obchodované fondy (ETF) jsou investiční nástroje, které umožňují investorům snadno získat expozici vůči určitému aktivu nebo skupině aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy či komodity, aniž by je museli přímo vlastnit.
ETF fondy se obchodují na burzách podobně jako akcie, což znamená, že je lze nakupovat a prodávat během obchodního dne. V případě spotových bitcoinových ETF fond přímo drží bitcoiny jako podkladová aktiva, což investorům poskytuje přímou expozici vůči kryptoměně bez nutnosti jejího přímého nákupu a správy. To usnadňuje investice do bitcoinu zejména méně zkušeným investorům a otevírá dveře institucionálním investorům, jako jsou penzijní fondy, k zařazení bitcoinu do svých portfolií.
Zatímco v USA byly schváleny první spotové bitcoinové ETF fondy, které přímo drží bitcoiny, evropským retailovým investorům zůstávají tyto produkty nedostupné kvůli přísnějším regulacím, konkrétně směrnici UCITS. Místo toho mají evropští investoři k dispozici alternativy v podobě bitcoinových ETC (exchange traded commodities), které plní podobnou funkci – kopírují cenu bitcoinu, přičemž každý ETC je podložen skutečnými bitcoiny uloženými u třetí strany.
V roce 2024 zaznamenaly bitcoinové ETF výrazný nárůst popularity a objemu spravovaných aktiv, což vedlo až k překonání tradičních ETF zlata. Celkové AUM (aktiva pod správou) amerických bitcoinových ETF dosáhlo v listopadu 2024 přibližně 129,3 miliardy USD, čímž poprvé předčilo 128,9 miliardy USD ve zlatých ETF. Tento trend potvrzuje rostoucí institucionální zájem o bitcoin jako alternativní uchovatel hodnoty a naznačuje, že digitální aktiva se stále více prosazují ve finančním systému na úrovni tradičních komodit, jako je zlato.
Decentralizované finance (DeFi)
DeFi je finanční ekosystém postavený na blockchainu, který umožňuje uživatelům využívat finanční služby bez prostředníků, jako jsou banky. Vše funguje prostřednictvím chytrých kontraktů, které automatizují transakce a umožňují peer-to-peer:
- Půjčovat a získávat úvěry bez potřeby schvalování od bank
- Obchodovat s kryptoměnami na decentralizovaných burzách (DEX)
- Vydělávat úroky na vkladech a poskytovat likviditu do protokolů
- Vytvářet pojištění či deriváty bez zásahu centrálních institucí
Díky DeFi má uživatel plnou kontrolu nad svými prostředky, stačí mu jen internet a kryptoměnová peněženka. Tento sektor rychle roste – k březnu 2025 bylo v DeFi protokolech investováno přibližně 84 miliard USD. Mezi významné projekty patří Chainlink, Hedera a Avalanche.
Rizika DeFi
DeFi nabízí inovativní možnosti, ale nese i vysoká rizika:
- Nevratné transakce – špatně zadané platby nelze vzít zpět.
- Zranitelnosti v chytrých kontraktech – riziko hackerských útoků.
- Právní nejistota – regulace DeFi je minimální, což ztěžuje právní ochranu uživatelů.
Podvodné projekty – kvůli absenci dohledu vznikají „scamy“.
Prostředek směny: Nahradí krypto dolary, eura a koruny?
Bitcoin zatím není široce používaný jako prostředek směny, i když k tomu z části má potřebné vlastnosti. Jeho decentralizace umožňuje transakce bez prostředníků, což snižuje náklady a eliminuje potřebu důvěřovat třetí straně. Díky globální dostupnosti a ochraně proti inflaci je teoreticky atraktivní jako alternativa k fiat měnám. Obecně jde spíše o doplňkové platidlo, avšak možností jak kryptoměnami platit je mnoho.
Hlavní překážkou masového přijetí je volatilita – cena bitcoinu se může výrazně měnit i během jednoho dne, což ztěžuje jeho použití v běžném obchodě. Také transakční poplatky a doba potvrzení mohou být nepraktické pro každodenní platby, i když řešení jako Lightning Network to částečně zmírňují. Dalším problémem je regulace, protože vlády se snaží kontrolovat kryptoměnové transakce kvůli daňovým a právním otázkám.
Přesto má Bitcoin v některých případech jako platební prostředek smysl – například v zemích s nestabilní ekonomikou nebo tam, kde tradiční bankovní služby nejsou dostupné. S rostoucí adopcí a technologickým pokrokem se může jeho role ve světě plateb v budoucnu rozšířit, i když zatím zůstává především rizikovým investičním aktivem.
Na grafu je pak znázorněn počet denních síťových transakcí v blockchainu Bitcoinu od ledna 2009 do 3. března 2025.
Spekulativní kryptoměny
Svět kryptoměn přináší kuriózní projekty. Dogecoin, původně recese, si získal popularitu díky silné komunitě a podpoře osobností, jako je Elon Musk. Přestože mu chybí reálná využitelnost, patří mezi deset největších tokenů podle tržní kapitalizace.
Podobně vznikl i Trump Coin, inspirovaný návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Jeho praktické využití je minimální, přesto vygeneroval během prvních dvou týdnů obchodní poplatky ve výši přibližně 100 milionů dolarů. Zatímco drobní obchodníci zaznamenali ztráty, velcí investoři na růstu ceny výrazně vydělali. Podle některých zdrojů profitovala i Trumpova společnost CIC Digital, která z těchto poplatků údajně získala podíl.
Rizika spekulativních tokenů
Investoři by měli být opatrní a vyvarovat se FOMO (strachu z promeškání příležitosti). Vedle neškodných meme coinů existují i podvodné projekty, jejichž cílem je rychlé obohacení zakladatelů.
Právní postih těchto praktik bývá zdlouhavý a odškodnění investorů nejisté. Před investicí je proto klíčové provést důkladný průzkum a vyhnout se podezřelým projektům.
Kryptoměny a daně
V roce 2025 došlo v České republice ke změně daňových pravidel. Nově mají v rámci kryptoměn platit mimo jiné i podmínky pro časový a hodnotový test pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
Časový test zaručí, že pokud jsou kryptoměny drženy déle než tři roky, jejich prodej nebude zdaněn. Hodnotový test zase umožní, že transakce do 100 tisíc Kč ročně nebude třeba uvádět v daňovém přiznání, podobně jako u cenných papírů.
Časté otázky o kryptoměnách
Co je kryptoměna jednoduše?
Kryptoměna je digitální měna, kterou lze posílat a přijímat online bez prostředníků, díky technologii blockchain.
Jak koupit první kryptoměnu?
Založte si účet na burze jako Binance nebo Coinbase, ověřte svou identitu a nakupte např. Bitcoin platební kartou či převodem.
Jsou kryptoměny bezpečné?
Záleží na způsobu uchování. Nejbezpečnější jsou hardwarové peněženky, nebezpečné je ponechání kryptoměn na burze.
Musím z krypta platit daně?
Ano, v Česku nicméně platí časový test 3 roky nebo hodnotový limit 100 000 Kč ročně pro osvobození.
Pokračujte ve čtení!
