Studentské bydlení je čím dál méně dostupné. Důvodem může být omezená nabídka, ale také rostoucí nároky samotných studentů. Téma rozebíráme v nové investiční rychlovce Rozbitého prasátka. Než se k němu dostaneme, podíváme se na očekávání před zasedáním Fedu a na čerstvý, rozsáhlý report o ETF fondech od JP Morgana.
Investiční týdeník #77
Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Tržní rekordy vs. Fed
Na trzích momentálně panuje optimismus. Akcie, kryptoměny i zlato pokračují v dobývání historických maxim a většina indexů se drží na dlouhodobých rekordech, jak upozorňují Hospodářské noviny. Hlavním tématem zůstává blížící se zasedání Fedu a otázka, zda centrální banka sáhne ke snížení sazeb. Investoři sází na to, že k poklesu dojde, ale není jisté, jaký efekt to nakonec bude mít na akciové trhy.
Očekávané scénáře pro zářijové zasedání Fedu si můžete přečíst také na webu CNN.
ETF přebírají vládu nad podílovými fondy
Aktuální tržní pohyby jsou sice zajímavé, ale dlouhodobé investory potěší hlavně čerstvý report od JP Morgan věnovaný ETF fondům. Společnost pravidelně vydává rozsáhlé komentáře o trzích a tentokrát se zaměřila právě na to, jak se mění rovnováha mezi aktivní a pasivní správou. ETF už dávno nejsou synonymem čistě pasivního investování: většina nově vzniklých ETF má totiž nějaký prvek aktivní strategie, ať už jde o smart beta nebo tematickou expozici na specifické segmenty. Popularita ETF stále prudce roste a postupně ukrajuje podíl klasickým podílovým fondům. JP Morgan očekává, že mezi lety 2024 a 2025 sice tempo přílivu prostředků zpomalí na 10–15 %, přesto se brzy dočkáme historického zlomu: v ETF bude více peněz než v podílových fondech. Zajímavé je také sledovat růst hráčů jako Dimensional či Avantis, kteří kombinují výhody pasivní diverzifikace s aktivním prvkem správy.
Morningstar minulý týden otevřel téma Bitcoinu, tentokrát se věnuje mezinárodním akciím. Pohled amerických investorů se ale od toho evropského výrazně liší – už jen proto, že jejich domácí trh je největší na světě.
Většina investorů má své peníze v S&P 500 – ať už přímo, nebo přes all world indexy, kde Amerika tvoří zhruba 70 %. Pokud ale chcete investice rozšířit i mimo USA, podívejte se na článek Banker on Wheels. Najdete tam tipy, jak portfolio doplnit třeba o Evropu nebo emerging markets a také úvahu nad rolí aktivní správy.
Co řeší analytici
Michael Chin na LinkedInu sdílel zajímavý článek Making Sense of Gold: Analytics & Asset Allocation, ve kterém upozorňuje, že zatímco akcie a dluhopisy mají od analytiků velkou pozornost, zlato bývá často opomíjeno. Chin vysvětluje, že při analýze výnosů zlata hrají klíčovou roli inflace, úrokové sazby a poptávka – a že právě tyto faktory ho činí důležitou složkou portfolia při ochraně proti vyšší inflaci. Článek je dobrý právě v tom, že ukazuje, jak se na zlato dívat nejen jako na „bezpečný přístav”, ale také jako strategický nástroj v alokaci aktiv.
Na Research Affiliates vyšel článek False Choices, Real Costs: Structural Flaws in the Growth-Value Duality, který zpochybňuje tradiční dělení akcií na value a growth. Autoři se ptají, zda tímto rozdělením nevzniká tzv. anti-growth bias, tedy předsudek vůči růstovým akciím. Upozorňují, že pokud slepě preferujeme value tituly, můžeme se ochuzovat o výhody obou přístupů. Téma je zpracováno také formou studie s názvem Must Value be Anti-Growth?, která stojí za přečtení pro každého, kdo přemýšlí nad rovnováhou ve svém portfoliu.
Penzijní bomba tiká
Na síti X se objevil zajímavý graf o budoucnosti evropských penzijních systémů. Ukazuje, kolik pracujících bude potřeba na jednoho důchodce – a čísla jsou dost varující. Ve Španělsku už dnes připadá téměř jeden pracující na jednoho penzistu, ve Francii poměr klesá a v Německu je to kolem 80 %. Trend je jasný: všechny země se postupně blíží hranici 100 %, což znamená, že penzijní systémy se bez důchodové reformy neobejdou. Do důchodu v 67 letech? To zní čím dál méně reálně – a mladší generace nás určitě samy neuživí.
There is a lot of talk about broken French pension system, but take a look at Spain and Italy.
— Michael A. Arouet (@MichaelAArouet) September 14, 2025
What’s making it even worse there, are really low birth rates in both countries. Who is supposed to pay so generous Spanish and Italian pensions as we go forward?
Chart @pablogguz_ pic.twitter.com/6ckn7J7D7m
Všímá si toho i ekonom Pavel Kohout, který na síti X upozornil na dva zásadní dopady průběžného penzijního systému na porodnost. Za prvé oslabuje ekonomickou sílu lidí v plodném věku, protože velká část jejich příjmů padne na odvody. A za druhé vytváří falešný pocit jistoty: lidé si řeknou, že děti nepotřebují, protože se o ně ve stáří postará stát. Tento efekt podle něj v Evropě s každou generací dál sílí.
Průběžný penzijní systém má dva dopady na porodnost:
— Pavel Kohout (@KohoutPavel) September 14, 2025
1. Redukuje ekonomickou sílu populace v plodném věku (lidé prostě nemají peníze na děti, protože platí masivní odvody).
2. Vytváří falešný pocit bezpečí: "Děti nepotřebuji, ve stáří mě zabezpečí stát."
V současnosti již… https://t.co/wnyJtLRXwz
Kauza RSBC a česká láska k dluhopisům
Minulý týden jsme v investičním týdeníku řešili kauzu RSBC – pokud vám unikla, mrkněte na tento článek. Na LinkedInu se kolem toho strhla mela: kdo je dobrý, kdo špatný, lidé se navzájem blokují a celé to působí trochu bizarně.
Pohled Rozbitého prasátka je však jasný: v portfoliích běžných retailových investorů nemá co dělat private debt, tedy ničím nekryté dluhopisy malých českých firem. Jde o extrémně rizikovou investici. Češi přitom dluhopisy milují, a to i přes všechny aféry, které tu v posledních letech byly. Každý by měl nést odpovědnost za to, jak investuje, ale situaci rozhodně nezlepšuje provizní systém, kdy poradci inkasují odměny za to, že podobné produkty klientům nabízejí.
Pád Lehman Brothers
Petr Žabža na síti X připomněl příběh krachu Lehman Brothers a události, které následovaly.
Lehman Brothers post portem, 17.9.2008 (středa)
— Petr Žabža (@petr_zabza) September 17, 2025
Krize pokračuje.
👉AIG, která závodí s časem, aby se vyhnula vyhlášení bankrotu, uzavírá dohodu s Federálním rezervním systémem (FED) o poskytnutí půjček až do výše 85 miliard dolarů výměnou za 79,9 % podíl v pojišťovně. Bývalý… pic.twitter.com/9ip3sy6Pmh
Krize v roce 2008 ukázala, jak křehký může být finanční systém – a i když se historie neopakuje, často se rýmuje. Proto je důležité chápat kontext a uvědomit si, že investování vždy nese rizika. To, co sdílel Petr Žabža, jsme už dříve rozebírali i na Rozbitém prasátku – celý článek o pádu Lehman Brothers najdete zde.
Bytová krize v číslech
Central Group vydal čerstvý report o cenách bytů v Praze. Jde sice částečně o reklamu developera, ale obsahuje i zajímavé analytické informace o bytové krizi.
Hezky je shrnul Pavel Fohler na síti X: ceny nových bytů vzrostly za posledních deset let o 170 % (jen v roce 2024 o 9 % a za poslední čtyři roky o 30 %), starší byty zdražily meziročně o 12 % a nájmy vyskočily za čtyři roky o 50 %. Nabídka bytů přitom stagnuje – na trhu je kolem 5,5 tisíce jednotek, což je polovina potřeby. Situaci zhoršuje nejnižší počet stavebních povolení za 25 let, což zvyšuje ceny nových bytů až o pětinu. Podle ČNB lze čekat další růst cen o 5–10 % v roce 2026.
Jaká je aktuální situace na trhu s byty v Praze?
— Pavel Fohler (@PavelFohler) September 15, 2025
Ceny bytu a nájmu
- Ceny nových bytů +170% za 10let (+9% 2024, +30% za poslední 4roky)
- Ceny starých bytů +12% YoY (meziročně)
- Je-li zdravý trh, rozdíl mezi starým a novým bytem by měl být cca 25-30%, dnes je to zhruba 15%
-… pic.twitter.com/EYgMh6iDqD
K tématu se připojil i Ondřej Lopušník, který na síti X sdílel nová data ČSÚ o realizovaných cenách bytů ve druhém čtvrtletí letošního roku.
ČSÚ dnes zveřejnil data o vývoji realizovaných cen bytů ve 2Q 2025. Údaje přehledně v grafech 👇 pic.twitter.com/J0UiTPupea
— Ondřej Lopušník (@oekonom_cz) September 15, 2025
Kdo z drahého bydlení rozhodně nemá radost, jsou studenti. Toto téma rozebírá i Michaela Kubečková v Hospodářských novinách. Otázkou zůstává, proč je bydlení tak drahé: na jedné straně rostou nároky studentů, na druhé straně by ale v době studií nemusely být až tak vysoké.
Trhy lámou rekordy, Fed stojí před důležitým rozhodnutím a ETF fondy dál ukusují podíl klasickým podílovým fondům. Evropa mezitím řeší budoucnost penzí, český trh se znovu potýká s dluhopisovými aférami a bytová krize dopadá i na studenty. Připomínka pádu Lehman Brothers nám navíc jasně ukazuje, že investování nikdy není bez rizika – a diverzifikace je základ.
Pokud nechcete, aby vám utekly další souvislosti a příběhy ze světa financí, sledujte i příští Investiční týdeník nebo se přihlaste k odběru newsletteru Rozbitého prasátka.
Pokračujte ve čtení!
