G
eopolitické napětí má na krátkodobé i střednědobé výnosy kapitálových trhů jen omezený dopad. Vyspělé ekonomiky navíc dlouhodobě překonávají ty rozvíjející se a najít skutečně funkční diverzifikaci je v dnešním silně propojeném světě čím dál složitější. Přesto diverzifikace ani v tomto prostředí neztrácí svůj význam.
Vyšel nový report UBS a spolu s ním přichází také výroční, už 100. epizoda Investičního týdeníku Rozbitého prasátka.
Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Investiční týdeník #100
Co nám říká 125 let dat z kapitálových trhů
Vždycky jsem měl rád historii. Pomáhá nám chápat, proč se věci dějí tak, jak se dějí, a dává dnešním událostem širší kontext.
O to větší škoda je, že se v běžných učebnicích dějepisu téměř nemluví o kapitálových trzích. Přehled o historickém vývoji nicméně najdete v každoročně aktualizovaném reportu Global Investment Returns Yearbook vycházejícím pod záštitou banky UBS od trojice akademiků Dimson, Marsh a Staunton.
Jde o publikaci, která svým rozsahem 310 stran překoná leckterá dějepisná skripta, a která si klade jediný cíl: podívat se na současné události historickou optikou. Díky datům z 35 světových trhů sahajícím až do roku 1900 připomíná jednu důležitou věc: i když témata, která dnes dominují ekonomickým glosám, mohou působit výjimečně (od mimořádného růstu ceny zlata až po debaty o tom, zda AI nepředstavuje technologickou bublinu), objevily se v historii už mnohokrát.
Technologické změny na trzích nejsou nic nového
Bojíte se, že AI bude natolik disruptivní technologie, že do ničeho jiného už nemá smysl investovat? Pak si připomeňte železnice, které v roce 1900 reprezentovaly 63 % váhy amerických akcií. Dnes mají na trhu jen 1% zastoupení.
Přestože železniční sektor postupně ztratil na významu, z pohledu výnosů překonal nejen své technologické nástupce – nákladní automobilovou dopravu i letecký průmysl – ale dokonce i celý americký akciový trh!
To není vůbec špatné na sektor, který to měl už dávno spočítané.
Další oblíbenou mantrou (především pak z řad prodejců zlata) je jeho ochrana před inflací. Pokud tomu věříte, tak vězte, že z 28 let, kdy byla inflace nad 3 %, byly výnosy zlata 13× negativní. To je jen o něco lepší úspěšnost než hod mincí. Role zlata jako ochrany proti krátkodobé inflaci tak zůstává dost nepřesvědčivá.
Na závěr přináší studie k současnému konfliktu na Blízkém východě jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.
Tou dobrou je, že geopolitická rizika nemají žádný doložitelný vliv na tržní výnosy. Tou horší je, že ve chvíli, kdy tyto konflikty přerostou v obchodní spory a začnou ovlivňovat nejvýznamnější ekonomiky světa, typicky následují jedny z nejhorších recesí vůbec.
Slovy Shakespeara: „Minulost je prologem budoucnosti.” Znát historii kapitálových trhů se vyplatí. Ne proto, abyste zazářili u oběda mezi kolegy, ale proto, že vám pomůže zachovat klid ve chvílích, kdy současné dění působí jako něco bezprecedentního. Na trzích jsme už totiž spoustu dnešních „novinek” v nějaké podobě zažili.
Tip Rozbitého prasátka:
Glosy Jakuba Dvořáka vycházejí také v deníku Hospodářské noviny. Přehled všech dosud publikovaných textů najdete zde.
Zmatek kolem dividend
Dividendy patří mezi nejoblíbenější témata investorů, ale zároveň kolem nich stále panuje spousta nejasností, hlavně pokud jde o daně. Jak upozorňuje Nikola Žítková ve svém novém článku, investoři často tápou v tom, kdy je potřeba dividendy uvádět do daňového přiznání a kdy už jsou zdaněné automaticky.
Typicky jde o rozdíl mezi dividendami z českých akcií, kde bývá daň sražená už u zdroje, a dividendami ze zahraničí, které je často nutné do přiznání zahrnout. Pokud si nejste jistí, jak postupovat, doporučuji projít si její přehledné vysvětlení i starší rozhovor, který jsme společně natáčeli.
Základní principy totiž zůstávají stejné, jen je potřeba hlídat aktuální limity a pravidla. Pokud vás téma zajímá víc do hloubky, mrkněte také na aktualizovaný článek Rozbitého prasátka o zdanění investic.
Překvapivé extrémy v historii S&P 500
Historie amerického akciového trhu ukazuje, že výnosy nejsou rozdělené tak „učebnicově“, jak by se mohlo zdát. Když se podíváme na více než 150 let výnosů indexu S&P 500, zjistíme, že mají výraznou asymetrii a takzvané tlusté ocasy. Extrémní výsledky se tedy objevují častěji, než by odpovídalo normálnímu rozdělení.
Přesto ale některé statistiky zůstávají poměrně stabilní. Zhruba dvě třetiny let skončily v plusu a nejčastější roční výnos se pohyboval mezi 10 a 20 %.
Extrémní roky jsou naopak spíše výjimkou. Zisky nad 40 % se objevily jen asi ve 2 % případů a stejně vzácné jsou i velké propady, jako byl například rok 1931 s poklesem o 44 %.
Pro investory z toho plyne jednoduché ponaučení. Trh sice dlouhodobě roste, ale v jednotlivých letech je velmi nevyzpytatelný. A právě proto bývá disciplína a dlouhý investiční horizont důležitější než snaha odhadovat, co udělá trh příští rok.
Čeká osobní finance AI revoluce?
Umělá inteligence si pomalu nachází cestu i do světa osobních financí. Už před časem jsme zjišťovali, jestli může AI nahradit finančního poradce. Od té doby se ale technologie posunula o velký kus dál.
Na sociálních sítích se například objevila ukázka toho, co se dá vytvořit pomocí Perplexity Computer – AI, která zvládne pracovat s informacemi, analyzovat data a vykonávat úkoly téměř jako lidský asistent. Vývoj jde v této oblasti neuvěřitelně rychle dopředu a je dost možné, že za pár let budou podobné nástroje běžnou součástí finančního rozhodování. Otázka už možná nezní jestli, ale kdy.
Portfolio integration into Perplexity Computer…
— ₕₐₘₚₜₒₙ (@hamptonism) March 11, 2026
History in the making.
pic.twitter.com/DpDk6RIerh
Mrakodrapy, miliardy a rakety. Dubajský realitní sen pod lupou
Jan Zedník se minulý týden vrátil z Dubaje. Ocitl se tam právě v okamžiku, kdy se v regionu začaly objevovat první rakety. Do emirátu ale nejel za adrenalinem. Chtěl si na vlastní oči prohlédnout tamní realitní trh a zjistit, jestli je dubajský boom skutečná investiční příležitost, nebo jen další nafouknutý hype.
Dubaj dnes připomíná jedno velké staveniště. Mrakodrapy rostou tempem, které v Evropě skoro neexistuje, a do města proudí kapitál z celého světa. Jenže všechno zlato, co se třpytí na Instagramu, není investiční příležitost. Některé projekty mají diskutabilní kvalitu, zásadní roli hraje výběr lokality i developera a bez dobrého správce se z investice může rychle stát bolest hlavy.
Jaké je být v Dubaji ve chvíli, kdy v regionu létají rakety? A koupil by si tam dnes Jan Zedník nemovitost? To si můžete poslechnout v novém rozhovoru.
Tím ale nekončíme. V nové epizodě Investičního týdeníku se podíváme třeba na to, jak se na dopad AI dívá historie technologických revolucí, proč by období vyšší volatility na ropě mohlo hrát do karet value akciím a jestli současná dominance Magnificent 7 neznamená, že jsou americké indexy koncentrovanější, než si mnozí investoři uvědomují. Přidáme také pozvánku na konferenci Invest Night a připomeneme iniciativu Týden peněz, která se snaží zlepšit finanční gramotnost mladé generace.
Máte se rozhodně na co těšit!
Pokračujte ve čtení!
