B
udoucnost umělé inteligence může nabrat mnoho směrů. Některé z nich si dnes jen stěží dokážeme představit. Může přinést obrovský skok v produktivitě, o kterém jsme ještě před pár lety jen spekulovali. Stejně tak se ale může stát spouštěčem nepříjemné spirály, která by zasáhla celou globální ekonomiku.
V novém Investičním týdeníku se zaměříme na oba pohledy.
Tak pojďme na to!
Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Investiční týdeník #98
Důsledky nadbytku (umělé) inteligence
Představme si jeden z možných scénářů roku 2028. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických se vyšplhala na 10,2 procenta, tedy o 0,3 procentního bodu výše, než čekal trh. Akcie reagovaly dvouprocentním propadem a kumulativní ztráta indexu S&P 500 od maxima z října 2026 se prohloubila na 38 procent.
Takto začíná modelová predikce s názvem The 2028 Global Intelligence Crisis, která v posledních dnech koluje mezi investory. Nejde o předpověď budoucnosti, která se nutně musí naplnit, ale spíš o myšlenkový experiment.
Jeho teze je nepříjemná: prudký růst produktivity a pokles nákladů práce díky umělé inteligenci mohou paradoxně oslabit poptávku. Pokud se nově vytvořená přidaná hodnota nevrátí do ekonomiky skrze mzdy a spotřebu, může následovat vlna propouštění, zejména u kvalifikovaných kancelářských profesí. Mechanismus je přímočarý. AI zlevní práci, firmy propouštějí, spotřeba slábne a tlak na marže vede k další substituci práce technologiemi. Vzniká cyklus, který se sám posiluje a může přinést i sekundární škody, od krachů firem přes růst nesplácených úvěrů až po tlak na veřejné finance.
Existuje však i opačný scénář, rovněž hypotetický. Nezaměstnanost klesá na 3,1 procenta, trh téměř nereaguje a S&P 500 překonává 12 000 bodů, zatímco Nasdaq atakuje 40 000. Reálná kupní síla mediánové domácnosti od roku 2025 roste o 18 procent, nejrychleji od poválečného boomu. V tomto alternativním vývoji se technologická revoluce neobrací proti poptávce, ale promítá se do vyšší životní úrovně.
Který z těchto scénářů se naplní? Pravděpodobnější než extrém je jejich kombinace. Pro investory je podstatné si připustit, že obě varianty jsou dnes součástí seriózní debaty o budoucnosti ekonomiky.
Pesimismus prodává
Zajímavý pohled na tuto debatu nabízí Joachim Klement ve svém Substacku, kde upozorňuje na jednoduchý fakt: pesimisté se prodávají lépe než optimisté. Neznamená to, že umí lépe investovat. Znamená to, že jsou lepší marketéři.
Lidé přirozeně věnují větší pozornost negativním zprávám a podle výzkumů jsou dokonce ochotni si za ně více zaplatit. Strach poutá pozornost, vytváří naléhavost a zvyšuje ochotu jednat. Z pesimismu se tak dá velmi dobře monetizovat pozornost publika, ať už prostřednictvím knih, newsletterů nebo mediálních vystoupení.
Protipól nabízí text Bena Carlsona na blogu A Wealth of Common Sense. Dává dohromady desítky katastrofických titulků od roku 2008, které varovaly před kolapsem trhu, měnovou krizí nebo systémovým zhroucením. Mezi autory se objevují i známá jména jako Robert Kiyosaki nebo Ray Dalio.
Každý rok se najde někdo, kdo předpovídá bezprostřední propad. A ano, propady skutečně přicházejí. Rok 2022 byl pro investory velmi bolestivý.
Jenže dlouhodobé investování stojí na předpokladu, že ekonomika i produktivita budou v horizontu let růst. Pokud tuto základní víru nemáte, nedává dlouhodobá strategie smysl. Bez přesvědčení, že svět bude za deset let bohatší než dnes, je těžké vydržet volatilitu, která je k růstu neoddělitelně připojena.
Měnová džungle kolem ETF
Téma měny u ETF se vrací pořád dokola a není divu. Jakmile člověk s investováním začíná, může ho tohle téma snadno rozhodit. Podkladová měna, měna obchodování, měna reportingu, měna dividend… Na první pohled džungle pojmů, ve které se investor (nejen) začátečník může lehce ztratit.. Přehledně to rozebírá například Banker on Wheels, který upozorňuje na zásadní rozdíl mezi tím, co skutečně vlastníte, a tím, v jaké měně fond nakupujete.
Rozhodující je měna podkladových aktiv. Pokud držíte ETF na S&P 500, nesete prakticky plnou expozici vůči americkému dolaru. A to bez ohledu na to, jestli fond nakoupíte v eurech nebo v korunách. Měna obchodování nic nemění na tom, že vlastníte americké akcie.
Odlišná situace nastává u měnově zajištěných variant. Hedging znamená omezení dopadu kurzových výkyvů mezi měnami. Využívají ho hlavně evropští investoři a častěji se objevuje u dluhopisových ETF, kde je stabilita důležitější než u akcií držených dlouhodobě.
Pak je tu ještě obchodovaná měna, tedy ta, ve které ETF nakupujete u brokera. Sama o sobě výkonnost fondu neovlivní, ale může se promítnout do vašich nákladů. Pokud vyděláváte v eurech, vedete účet v eurech a bez rozmyslu kupujete dolarové ETF, můžete zbytečně platit za měnové konverze.
Na první pohled drobnost. V dlouhém horizontu ale zbytečná neefektivita, která ukusuje z výnosu.
Právě proto má smysl si tyto rozdíly pravidelně připomínat. Měnovému riziku se věnuje také tento článek na webu Rozbitého prasátka.
Optimalizace pravidla 4 %
Na webu Morningstar vyšel text s názvem The Best Strategies for Boosting Starting Withdrawal Rates in Retirement, kde Amy C. Arnott rozebírá možnosti, jak pracovat s tradičním pravidlem 4 %. To v základní podobě říká, že si na začátku důchodu vyberete 4 procenta z portfolia a tuto částku následně každoročně navyšujete o inflaci. Jde o jednoduchý a srozumitelný vzorec, jenže zároveň poměrně rigidní.
Trhy se nechovají podle tabulek. Mohou přijít bezprecedentní propady i mimořádně silná růstová období. V jednom případě se pravidlo může ukázat jako zbytečně konzervativní, v jiném naopak příliš ambiciózní. Výsledkem může být neefektivní čerpání majetku, buď si zbytečně odepíráte, nebo podstupujete vyšší riziko vyčerpání portfolia.
Existuje přitom řada dynamických přístupů, jak výběry navázat na aktuální vývoj trhu, velikost portfolia nebo kombinaci více zdrojů příjmů. Pokud vás téma zajímá a chcete nad klasickým pravidlem 4 procent přemýšlet flexibilněji, článek stojí za přečtení.
Tím ale nekončíme. V nové epizodě Investičního týdeníku se podíváme na novou várku ETF od hráčů, jako je Vanguard, Avantis Investors nebo WisdomTree a zamyslíme se, co jejich expanze znamená pro trh. Připomeneme si také sílu složeného úročení na příkladu Government Pension Fund Global, otevřeme debatu o tom, kdo má dnes na trhu skutečný edge, a zda se faktor value opravdu vrací do hry. Podíváme se také na to, jak se mění provizní systém pod tlakem ČNB. A vysvětlíme si, proč u nemovitostí rostou valuace, zatímco výnosy klesají – a to i v regionech, jako je Ostrava.
Máte se na co těšit!
Pokračujte ve čtení!
