Blog

Investiční týdeník 94: Výnosy, které nikdo nezískal, divoké IPO CSG a síla zlata

nvestiční svět miluje dlouhé průměry a velká historická čísla. Jenže mezi tabulkovým výnosem a skutečnou investorskou zkušeností bývá propast.

Investiční rychlovku vykopneme tématem, o kterém se v kontextu pasivního investování příliš nemluví. Tak pojďme na to!

Investování je rizikové a může vést ke ztrátě kapitálu. Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!

Výnosy, které nikdo nezískal

Proč nejsme všichni bohatí, když akcie historicky vydělávaly skoro dvouciferně ročně a z jednoho dolaru z roku 1871 by dnes bylo reálně asi 20 000 dolarů, nominálně dokonce kolem půl milionu?

Protože se díváme na výnosy, které ve skutečnosti skoro nikdo nezažil!

Tabulkové výnosy počítají s ideálním světem. Se světem, kde se každá dividenda okamžitě reinvestuje. Bez daní. Bez poplatků. Bez chyb v načasování. Jenže investoři nikdy nežili v ideálním světě. Platili daně z dividend, řešili náklady na obchody a dřív hlavně platili mnohem víc za samotný přístup na trh. První indexové fondy byly na dnešní poměry drahé a dlouho ani neexistoval jednoduchý způsob, jak „koupit celý trh“ jedním klikem.

Dalším problémem je čas. Zatímco graf pracuje se 150 lety, lidský život tak dlouhý není. Peníze se navíc v průběhu let utrácí, přesouvají a dělí mezi dědice. Do cesty vstupují nemoci, ztráta práce, rodinné situace, krize. Život pravidelně rozkope i ten nejhezčí dlouhodobý plán.

A pak jsou tu data samotná. Historická čísla nikdo nevytesal do kamene. U starších období jsou neúplná, metodiky se zpětně upravují a i malé změny v předpokladech dokážou s dlouhodobými výnosy zahýbat. Grafy proto vypadají čistě a uhlazeně. Skutečná investorská zkušenost taková nebývá.

Nejde ale o útok na pasivní investování, spíš o dávku reality. Věta „kdybyste tehdy investovali…“ krásně ukazuje sílu akcií, ale není to realistický příběh běžného člověka.

Dnes jsme historicky nejblíž tomu, aby se teorie potkala s praxí. Fondy jsou extrémně levné, replikace indexů přesná, reinvestice automatické a bariéry minimální. Šance skutečně získat to, co akcie dlouhodobě nabízejí, je vyšší než kdy dřív. Jen to nikdy nebude tak dokonale hladké, jak to vypadá při pohledu na starý graf.

Bouřlivý start obchodování akcií CSG

V pátek 23. ledna 2026 vstoupily na burzu akcie Czechoslovak Group. Upsaly se za 25 euro, ale první obchodní den se cena rychle dostala na zhruba 32 až 33,5 euro, takže bylo od startu jasno, že půjde o hodně živé obchodování.

Lukáš Voženílek se během upisovacího procesu snažil zjistit, jak vlastně úpis a IPO probíhaly a jestli se do nabídky dostaly i české investiční společnosti. Uspokojivou odpověď ale nedostal. Většinu úpisu si rozdělily velké zahraniční instituce a české společnosti ostrouhaly.

Debut na trhu byl typicky divoký: velký zájem investorů hned od otevření vedl k prudkým pohybům ceny, které ale v kontextu IPO nejsou nijak výjimečné. Historická statistika ukazuje, že nově uvedené akcie někdy mohou v první den posílit až o desítky procent, zejména když je silná poptávka a omezená nabídka.

Z dalších dopadů pátečního vstupu stojí za zmínku i to, že majitel Michal Strnad díky růstu ceny akcií vystoupal na přední pozice žebříčků bohatství.

Nejbohatší lidé na planetě 🙂

1. Elon Musk
2. Larry Page
3. Jeff Bezos
…
64. Michal Strnadhttps://t.co/cXUTRW7QQD
— Jaroslav Šura (@jarsura) January 24, 2026

Zlato, small cap value a síla neobvyklé alokace

Rok 2025 přinesl pro investory několik lekcí z hlediska alokace a diverzifikace: podle analýzy portfolií na PortfolioCharts dominovala mezi nejvýkonnějšími modely významná role zlata, které si loni připsalo více než 60 %, a portfolia s vyšší zlatou složkou proto výrazně uspěla.

Nejúspěšnější portfolio nicméně nebylo to s největším podílem zlata vůbec: klíčem k jeho výkonnosti byla kombinace zlata se small cap value akciemi, které měly rovněž silný rok a pomohly překonat i tradiční strategie jako Permanentní portfolio nebo Golden Butterfly.

Z hlediska amerického dolaru nejlépe vychází neobvyklé „Weird portfolio“, které mixuje 20 % small cap value, 20 % mezinárodní small cap blend, dlouhodobé dluhopisy, REITy a zlato. Ukazuje tak, že netradiční alokace může fungovat, když se jednotlivým složkám daří.

Je ale dobré mít na paměti, že výsledky portfolií hodně závisí na tom, v jaké měně a z pohledu jakého trhu je investoři sledují. To, co vypadá skvěle v dolarech, může v eurech působit mnohem obyčejněji. I to je připomínka, proč má pro dlouhodobé investory smysl rozkládat peníze nejen mezi různé typy aktiv, ale i mezi různé části světa.

Statistická jistota

Diskuze o výkonnosti doplňkového penzijního spoření často sklouzává k porovnávání fondů mezi sebou, ale statistická realita je k nám neúprosná: některým portfoliím se bude dařit lépe než jiným bez ohledu na to, jak hlasitě o tom někdo mluví.

Jan Macek z Conseq připomíná, že jejich Conseq Globální akciový účastnický fond jako první mezi účastnickými fondy dosáhl kumulativní výkonnosti přes 200 %, což odpovídá zhruba 9,4 % ročně, a zároveň spravuje více než 20 mld. Kč.

To je pěkné číslo, ale zdaleka neplatí pro všechny strategie: jiné fondy společnosti si vedou slaběji. A právě zde je fajn se zastavit: vysoká výkonnost jednotlivých aktiv nebo fondů sice stojí za pozornost, ale sama o sobě nic nevypovídá o systému jako celku. Stejně jako u ETF a jiných nástrojů to ukazuje, že rozdíly mezi portfolii jsou normální a že pochvala manažerů je příjemná, ale nezaručuje, že vaše vlastní portfolio sedí vašim cílům a rizikovému profilu.

Pro mnoho investorů je totiž stále větší výzvou než výběr nejlepšího fondu to, aby měli dobře sestavené portfolio s odpovídající akciovou alokací: zvlášť když jim je třeba 30 nebo 40 let a do důchodu zbývá 25+ let.

Rodinné finance podle Skrblíka

Skrblík na síti X rozjel debatu na hodně citlivé téma rodinných financí. Pod příspěvkem Michala Hardyna otevřel ostrou diskusi o tom, že muž kolem 35 let by měl být schopný sám alespoň základně uživit rodinu a že právě mužská lakota je podle něj častou příčinou rozchodů a rozvodů. Rychle se tak dostal k otázkám dělení nákladů, společných účtů, role živitele a toho, komu patří vydělané peníze. Reakce byly bouřlivé.

Je fér ve vztahu platit 50/50, když jeden bere 70 000 Kč a druhý 35 000 Kč?

Příklad:
– Náklady na bydlení 30 000 Kč
– Varianta A: každý 15 000 Kč
– Varianta B: podle příjmu 20 000 Kč + 10 000 Kč

Jak se dnes vnímá téma rozdělení domácích peněz?

– 50/50, protože bydlí oba stejně… pic.twitter.com/38F0wbOsaP
— Michal Hardyn (@michalhardyn) January 23, 2026

Jak to máte s rodinnými financemi vy? Podělte se v komentářích!

Tím ale nekončíme. V nové epizodě Investičního týdeníku se podíváme na další témata, jako jsou evropská ETF, odhady výnosů na další roky, a posvítíme si i na investory z TikToku, kteří doporučují zkrátit pracovní týden na tři dny. Máte se na co těšit!

Pokračujte ve čtení!