Občas mě některé příspěvky na sociálních sítí nadzvednou ze židle. Nejinak tomu bylo v příspěvku na LinkedIn, kde autor srovnává dynamické fondy DPS vs. iShares MSCI World ETF.
Jde o mojí srdcovku, takže jsem musel na příspěvek reagovat.
Dynamicé DPS vs. iShares MSCI World
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Dynamické fondy DPS vs. iShares MSCI World ETF
Na začátek řeknu, že jsem velkým fanouškem myšlenky penzijního systému, kde stát dává incentivu lidem zhodnocovat své úspory. Nejsem ale fanouškem českého doplňkového penzijního systému a jeho provedení.
DIP je v mých očích krokem správným směrem k lepšímu produktu pro veřejnost, ačkoliv uznávám, že je nutné mít nějaké investiční povědomí pro výběr vhodných produktů. Sám jsem o DIPu mluvil několikrát v podcastu a ostatně i vedl rozhovor se spoluautorem reformy Petrem Janským.
Na celý tento produkt koukám investiční optikou. Také podotýkám, že bych mnohem raději viděl veřejnost investovat skrze DPS, než aby lidé neinvestovali vůbec.
V příspěvku je nicméně několik argumentů, s kterými jsem v nesouladu, a proto jsem se na ně rozhodl reagovat.
Hodnocení a argumenty pro a proti DPS
Následuje několik argumentů, které reagují na vyjádření autora příspěvku.
Poplatky
Výše poplatků je jedním z nejlepších indikátorů očekávaných budoucích výnosů podílového fondu. To dokazuje nejen pravidelná rubrika výkonnosti aktivně spravovaných amerických fondů od Morningstar, ale dále třeba výzkum Fama a Frenche, Sharpa a spousty dalších.
Není příliš mnoho důvodů očekávat, že by v Česku měla být situace jiná než v USA. V průměru tedy platí, že nižší průběžné poplatky dávají investorům lepší šanci na vyšší výnosy.
Skutečně v konečném důsledku rozhodují výsledky, nikoliv poplatky, ale statisticky výše poplatkům nedává investorům mnoho důvodů k optimismu. Není příliš mnoho fondů, které by si dlouhodobě své poplatky dokázaly obhájit (čest výjimkám).
Parametry hodnocení
Akumulované výnosy fondů a z nich vyvozené závěry jsou obecně neoptimálním způsobem, jak fondy hodnotit mezi sebou. Mnohem lepším způsobem jsou parametry jako sharpe ratio, volatilita, alfa a beta fondu, anualizovaná návratnost atd.
Především sharpe ratio, tedy poměr jejich průměrných výnosů nad bezrizikovou sazbou k volatilitě těchto výnosů, u penzijních fondů vychází výrazně hůře než u celosvětového ETF fondu, což ve svém článku hodnotil Lukáš Nádvorník. Ten navíc pracoval s delším časovým intervalem.
Důvody nadvýnosů
Nadvýnos podílových fondů se dá navíc ve většině případů vysvětlit vystavováním se určitým investičním faktorům, nikoliv schopnostem manažerů.
Bohužel jakkoliv definovanou strategii u DPS fondů zcela postrádám.
Uvedené penzijní fondy mohou mít v kterýkoliv okamžik až 100% expozici na akcie, dluhopisy či hotovost. Pro investory bez ohledu na zkušenost jde o nečitelné fondy, u kterých není možné mít jakékoliv očekávání budoucích výnosů. Z výročních zpráv se dočtete, že fondy mají velkou expozici na ETF, podílové fondy i akcie, a celkově se zdá, že většina fondů by se dala zařadit jako “global large cap equity”.
Přesný klíč pro rozluštění fungování strategie, či vysvětlení mechanismů přelévání mezi jednotlivými třídami aktiv, nicméně chybí.
Cherry picking
Začátek měření je na lokálním tržním dně v době covidu (květen 2020), který také silně ovlivnila slabá koruna a tedy měnový kurz USD/EUR vůči CZK. Výsledky by pravděpodobně vypadaly odlišně, kdyby se jednalo o pár měsíců delší či kratší období, a obecně jde o problém s porovnáváním čehokoliv, co nemá dostatečně robustní datový vstup. To ostatně autor správně podotýká.
Role státního příspěvku
Nevalorizovaná státní podpora formou příspěvků má na dlouhém časovém horizontu minimální vliv na výnosy. Navíc platí, že čím vyšší investice, tím menší význam příspěvku a tím větší význam průběžných poplatků.
Důvody horší výkonnosti
Důvody, které autor uvádí jako vysvětlení podvýkonnosti fondů na delším horizontu (sbírání prostředků, nedostatek zkušeností, éra nízkých úrokových sazeb) nejsou anomálie, ale systémové důvody, proč jedinci i zkušenější portfolio manažeři v průměru dlouhodobě zaostávají za průměry trhů.
To se extrapolací do budoucnosti nikterak nezmění a je to kombinace mnoha tržních i behaviorálních faktorů. Je to i důvod, proč se pasivní investování těší tak velké oblibě. Funguje.
Likvidita
Možnost předčasného čerpání DPS jakožto argument pro vyšší likviditu neobstojí oproti absolutní likviditě ETF fondů prakticky v kterýkoliv okamžik.
Špatná alokace
Souhlasím s autorem v tom, že obecně je problémem spíše alokace prostředků do starých PP nebo do nevhodných investičních strategií.
Finanční poradenství
Už možná čtu příliš mezi řádky, ale pokud by měla přidaná hodnota poradenství spočívat ve výběru ETF instrumentu, něco je špatně. Navíc nerozumím tomu, proč by výběr ETF fondu potřeboval poradenské feečko, zatímco DPS nikoliv. To říkám jako někdo, kdo vnímá a vidí hodnotu v dobře odvedeném finančním poradenství.
Závěr
Zůstávám pevně přesvědčen o tom, že tržně vážené, globální, nízkonákladové ETF dává investorům největší šanci na dosažení férových (a popravdě velmi nadprůměrných) tržních návratností.
A ano, rád bych v budoucnu viděl takovou investiční strategii mnohem silněji zastoupenou i v českých penzijních fondech.
Všem přeji úspěšné investování!
Pokračujte ve čtení!
