Nejtěžší a nejnepříjemnější problém osobních financí?
Plánování důchodu…
Proč?
Tak třeba proto, že plánujete pokrýt neznámou spotřebu na neurčitou dobu z nejistých výnosů kapitálových trhů či jiných investic. To je docela dost neznámých v jediné rovnici.
Některé odkazy v článku mohou být předmětem affiliate marketingu. Přečtěte si, jak Rozbité prasátko vydělává peníze!
Příprava na důchod
Při přípravu na důchod, tedy v akumulační fázi představuje problém hlavně psychologie:
- být konzistentní,
- vyhnout se přehnané spotřebě,
- neztratit nervy během propadů.
V důchodu se to otočí a problémem se stává především matematika, tedy „aby to vycházelo.“
Na online kalkulačkách jako Networthify si sice spočítáte, kdy se „proinvestujete“ do důchodu, ale tyhle pomůcky jsou velkým a popravdě i trochu nebezpečným zjednodušením reality. Nevychází investování? Nevadí, budete investovat o rok déle. Nevychází důchod? Tak to je průser.
Jasný, lze vždy spoléhat na stát, ale pokud si chcete udržet alespoň stejnou životní úroveň jako během produktivní kariéry, důchod plánovat musíte.
Hlavním cílem plánování důchodu bude pro většinu lidí maximalizace kupní síly tak, aby útraty mohly zůstat konzistentní a udržitelné bez drastického snižování a bez ohledu na to, jak dlouho bude důchod trvat.
V zásadě se nabízejí dva přístupy, jak k tomu přistoupit:
1. Safety first.
2. Probability based.
Buďto si zajistíte „jisté příjmy“ skrz instrumenty jako starobní penze či dluhopisy, nebo si hrajete s pravděpodobnostmi a sázíte na kapitálové trhy. Nebo kombinujete oba.
Do celé rovnice vstupují parametry jako:
- kolik peněz potřebujete na nezbytné pokrytí výdajů,
- jak vypadají vaše investiční portfolia,
- jaká bude délka vašich dožití,
- chcete něco odkázat dětem nebo umřít s nulou?
To celý problém rozhodně neulehčuje.
Aby toho nebylo málo, dva investoři mohou mít totožné strategie i chování, jen jeden začal investovat v roce 1980, druhý v roce 1990.
Výsledky jejich snažení mohou být zcela odlišné, za což může i sekvenční riziko a jeho vliv na investory v různých investičních fázích.
Je toho dost. I proto pronesl William Sharpe, držitel Nobelovy ceny, že „plánování důchodu je nejnepříjemnější a nejtěžší problematika v oblasti financí.“ Já se do problematiky v rámci podcastu dnes obuju v několikadílné sérii.
Pokračujte ve čtení!
